Tomar

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 26. 6. 2016, 09:27

Tomar je malé město v centrální části Portugalska, na břehu řeky Nabão, v distriktu Santarém. Bylo sídlem Řádu templářských rytířů v Portugalsku. Klášter a hrad, který po sobě zanechali patří k nejvýznamnějším evropským památkám a byl zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.

Poloha

Tomar leží v centrálnímPortugalsku na 33°36´ s.š. a 8°24´ z.d.v nadmořské výšce 342 m na břehu řeky Nabão v distriktu Santarém. Historicky je součástí regionu Ribatejo („u řeky Tejo“), který patří k nejúrodnějším oblastem celého Iberského poloostrova. Převažuje zemědělství a potravinářský průmysl. Dle členění NUTS II leží v regionu Alentejo (Alentejo Central).

Historie

Manuelské okno

Úrodný kraj byl příčinou, že na místě dnešního Tomaru vznikly již na počátku našeho letopočtu římské osady Nabantia a Sellium. Obyvatelům kraje se také v té době říkalo Nabantinci. Po skončení maurské nadvlády byl kraj v době portugalské rekonquisty v roce 1159 darován Řádu templářských rytířů. Velmistr řádu v Portugalsku, Gualdim Pais, položil v roce 1160 základní kámen kláštera a hradu (Convento de Cristo), který se stal hlavním sídlem Řádu. Templáři disponovali značnou vojenskou silou a dařilo se jim úspěšně bránit kraj proti maurským útokům a nájezdům. Např. roku 1190 bylo město bezúspěšně obléháno silným vojskem muslimského vládce Jakuba Marockého. Kromě toho i po stránce politické a ekonomické byla vláda templářů na tehdejší dobu velmi liberální. Důsledkem toho byl příliv imigrantů a ekonomický růst. Rostoucí síla a moc templářského řádu znepokojovala evropské panovníky. Francouzský král Filip IV. Sličný dosáhl toho, že na počátku 14. století papež Kliment V. Řád v Evropě zcela zakázal. Pod papežským tlakem rozhodl i portugalský král Dionisio I. (Diniz) o zrušení řádu a převedení majetku na nově založený Řád Kristův (Christi Militia). Tento nový řád nejprve přesídlil do Casto Marim v provincii Algarve, ale v roce 1356 se vrátil do Tomaru. Na počátku 15. století se stal velmistrem Řádu princ Jindřich Mořeplavec, který se proslavil podporou objevitelských cest do Afriky a Atlantiku (Kanárské ostrovy, Madeira). Traduje se, že k úspěšnosti objevů využil )nejen finančních prostředků, ale i tajných znalostí obou Řádů. V každém případě karavely s řádovým křížem na plachtách brázdily oceány a katolické misie v objevených zemích byly řízeny představenými kláštera v Tomaru až do roku 1514. Bohatství, které plynulo z objevitelských cest využil Jindřich nejen k rozšíření kláštera, ale i ku prospěchu města. Vybudoval přehradu na řece Nabão, aby zabránil povodním, nechal vysušit bažiny a rozšířil město podle racionálního urbanistického plánu. Ulice a náměstí jsou, na rozdíl od jiných středověkých měst, uspořádány šachovnicovým způsobem. Tento moderní urbanistický model byl znovu použit při obnově Lisabonu po katastrofálním zemětřesení v roce 1775. Svou konečnou podobu ve stylu manuelské renesance získal klášter za vlády Manuela I. Portugalského. V roce 1438 se do Tomaru uchýlil před morem král Eduard I. Portugalský a zde také zemřel. Po vypuzení Židů ze Španělska v roce 1492 se řada uprchlíků usadila v Tomaru a významně přispěla k rozvoji obchodu a řemesel. Doposud je možné navštívit synagogu pocházející z této doby. Pod tlakem španělských králů byl nucen i portugalský král vydat edikt, kterým se nařizovalo aby Židé v Portugalsku byli považováni za křesťany, současně jim však zakázal emigrovat, neboť se obával odlivu financí i obchodního know-how (jak bychom asi dnes řekli). Židé tak v Portugalsku žili navenek jako křesťani a to až do ustavení inkvizičního tribunálu ve městě o několik desítek let později. Řada bohatších Židů uprchla a další konvertovali. Nicméně stovky židů, včetně konvertitů, byly uvězněny, mučeny a skončily svůj život na hranici. Tato krvavá perzekuce vyvrcholila okolo roku 1550 za vlády Jana III. Portugalského Stalo se přesně to, čeho se král Manuel I. obával. Město ekonomicky upadalo a ztratilo pověst obchodního centra, V roce 1581 zasedal ve městě t.zv. Cortes, jakýsi feudální parlament či spíše shromáždění stavů, který zvolil španělského krále Filipa II. Španělského králem portugalským, který v Portugalsku nesl jméno Filip I. a přivedl tak na portugalský trůn dynastii Habsburků. V průvěhu 18. století se Tomar stal jedním předních průmyslových regionů. Královna Marie I. Portugalská i proti odporu Řádu podporovala rozvoj textilního průmyslu. Řeka Nabão sloužila jako zdroj energie pro četné továrny (papír, sklo, keramika, hedvábí, mýdlo). V parku Parque do Mouchao, na ostrově uprostřed řeky, lze dodnes spatřit funkční mlýnské kolo. Během napoleonských válek byl Tomar okupován Francouzi, proti nimž se místní obyvatelé postavili prakticky v partyzánské válce. Město posléze osvobodil polní maršál Arthur Wellesley, známý jako vévoda z Wellingtonu. V roce 1834 byly všechny církevní řády, včetně Řádu Kristova, v Portugalsku rozpuštěny.

Nejvýznamnější památky

Klášterní kostel

Hrad a klášter Řádu Kristova

Vynikající soubor architektury 12. až 16. století. Jedna z nejvýznamnějších staveb Portugalska. V roce 1983 byl zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Kruhový kostel kláštera byl vybudován podle Omarovy mešity v Jeruzalémě, kterou křižáci mylně pokládali za Šalomounův chrám. Okno chrámu, t.zv. Manuelské okno, je vrcholným díle portugalské pozdní gotiky zvané manuelský sloh nebo manueline. Pozoruhodné jsou rovněž zdobené klášterní ambity.

Synagoga v Tomaru

Synagoga

Nejlépe dochovaná středověká synagoga v Portugalsku. Byla postavena v okolo roku 1430 a je pozoruhodná valenou klenbou na čtyřech pilířích. Bohoslužby se zde naposledy konaly roku 1497. Po vypovězení Židů ze země sloužila jako vězení, seník a sklad. Dnes zde sídlí malé židovské muzeum Museu Luso-Hebraico de Abraham Zacuto. Nese jméno významného portugalského astronoma a matematika 15. století.

Kostel Santa Maria do Olival

Tento gotický kostel ze 13. století byl postaven jako pohřebiště templářských rytířů. V průběhu staletí byl několikrát zrestaurován, zachoval si však gotické průčelí a rozetové okno. Je zde pohřben velmistr Gualdimo Paise a další templářští mistři. Kostel svým významem daleko přesahoval Tomar - ve věku objevů byl mateřským stánkem námořníků. Podle pověsti odtud vede tajná chodba do kláštera Řádu Kristova.

Kostel sv, Jana Křtitele v Tomaru

Kostel São João Baptista

je pozoruhodný překrásným manuelským portálem a osmibokou věží. Uvnitř je zdobená kamenná kazatelna a vynikající obrazy ze 16.století, například Poslední večeře a Stětí Jana Křtitele od Gregória Lopese (1490-1550). Na náměstí před kostelem se v červenci pořádá okázalá Festa dos Tabuleiros, slavnost pohanského původu, při níž dívky v bílém nosí na hlavách mísy s chlebem a květinami. Oproti kostelu stojí radnice ze 17. století a pomník Gualdima Paise, zakladatele kláštera.

Kaple Nossa Senhora da Conceição

Kaple Nossa Senhora da Conceição

Kaple postavená v letech 1532 až 1540 architekty João de Castilho a Diogo de Torralva v čistě renesančním slohu a byla zamýšlena jako hrobka krále Jana III.. Zvnějšku jednoduchá stavba kontrastuje s mohutnými korintskými sloupy v interiéru. Jedna z nejkrásnějších renesančních staveb Portugalska.

Kostel a klášter Saint Iria

Kostel stojí na břehu řeky u mostu Ponte Velha z 15. století. Podle legendy stojí tato renesanční kaple na místě, kde byla v 7. století umučena svatá Iria.

Kostel a klášter Sao Francisco

V klášterní budově dnes sídlí Muzeum sirek (Museu do Fósforos). Údajně největší sbírka v Evropě obsahuje více než 40 000 krabiček.

Literatura

Jan Klíma: Dějiny Portugalska, Praha: Lidové noviny, 1996, ISBN 80-7106-164-6
Antonio Ubieto Arteta (a další): Dějiny Španělska, přel. Simona Binková, Praha: Lidové noviny, 1995, ISBN 80-7106-117-4
Kolektiv: Nejkrásnější divy světa : kulturní památky a přírodní ráje naší planety pod záštitou UNESCO; Díl 2, přel. Dušan Zbavitel, Prahga: Knižní klub, Balios, 2001 - ISBN 80-242-0665-X

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Tomar

Portugalské památky na seznamu světového dědictví UNESCO
Klášter Alcobaça • vinařská oblast Alto Douro • Angra do Heroísmo, historické centrum • klášter Batalha • Côa, údolí skalních maleb • Évora, historické centrum • Guimarães, historické centrum • klášter jeronymitů a Belémská věž v Lisabonu • vavřínový les na Madeiře • vinařská kulturní krajina na ostrově Pico • Porto, historické centrum • kulturní krajina Sintry • klášter Řádu Kristova v Tomaru • Elvas a jeho opevnění • Univerzita Coimbra

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 25: / Řádka 25: @@
 | telefon      =
 | PSČ =2300-550
-}}
+}}'''Tomar''' je malé město v centrální části [[Portugalsko|Portugalska]], na břehu řeky Nabão, v distriktu [[Santarém]]. Bylo sídlem [[Řád templářů|Řádu templářských rytířů]] v Portugalsku. Klášter a hrad, který po sobě zanechali patří k nejvýznamnějším evropským památkám a byl zařazen na [[Světové dědictví|seznam světového dědictví UNESCO]].
-'''Tomar''' je malé město v centrální části [[Portugalsko|Portugalska]], na břehu řeky Nabão, v distriktu [[Santarém]]. Bylo sídlem [[Řád templářů|Řádu templářských rytířů]] v Portugalsku. Klášter a hrad, který po sobě zanechali patří k nejvýznamnějším evropským památkám a byl zařazen na [[Světové dědictví|seznam světového dědictví UNESCO]].
 ==Poloha==
 Tomar leží v centrálnímPortugalsku na 33°36´ s.š. a 8°24´ z.d.v nadmořské výšce 342 m na břehu řeky Nabão v distriktu Santarém. Historicky je součástí regionu [[Ribatejo]] („u řeky [[Tejo]]“), který patří k nejúrodnějším oblastem celého Iberského poloostrova. Převažuje zemědělství a potravinářský průmysl. Dle členění NUTS II leží v regionu [[Alentejo]] (Alentejo Central).
 ==Historie==
-Úrodný kraj byl příčinou, že na místě dnešního Tomaru vznikly již na počátku našeho letopočtu římské osady Nabantia a Sellium. Obyvatelům kraje se také v té době říkalo Nabantinci. Po skončení [[Maurové|maurské]] nadvlády byl kraj v době portugalské [[rekonquista|rekonquisty]] v roce 1159 darován Řádu templářských rytířů. Velmistr řádu v Portugalsku, [[Gualdim Pais]], položil v roce 1160 základní kámen kláštera a hradu (Convento de Cristo), který se stal hlavním sídlem Řádu.
+[[Soubor:Convento-de-Cristo manuelina.jpg|thumb|200px|Manuelské okno]]
+Úrodný kraj byl příčinou, že na místě dnešního Tomaru vznikly již na počátku našeho letopočtu římské osady Nabantia a Sellium. Obyvatelům kraje se také v té době říkalo Nabantinci. Po skončení [[Maurové|maurské]] nadvlády byl kraj v době portugalské rekonquisty v roce 1159 darován Řádu templářských rytířů. Velmistr řádu v Portugalsku, Gualdim Pais, položil v roce 1160 základní kámen kláštera a hradu (Convento de Cristo), který se stal hlavním sídlem Řádu.
 Templáři disponovali značnou vojenskou silou a dařilo se jim úspěšně bránit kraj proti maurským útokům a nájezdům. Např. roku 1190 bylo město bezúspěšně obléháno silným vojskem muslimského vládce Jakuba Marockého. Kromě toho i po stránce politické a ekonomické byla vláda templářů na tehdejší dobu velmi liberální. Důsledkem toho byl příliv imigrantů a ekonomický růst.
-Rostoucí síla a moc templářského řádu znepokojovala evropské panovníky. Francouzský král Filip IV. Sličný dosáhl toho, že na počátku 14. století papež [[Kliment V.]] Řád v Evropě zcela zakázal. Pod papežským tlakem rozhodl i portugalský král [[Dionisio I.]] (Diniz) o zrušení řádu a převedení majetku na nově založený [[Řád Kristův]] (Christi Militia). Tento nový řád nejprve přesídlil do [[Casto Marim]] v provincii [[Algarve]], ale v roce 1356 se vrátil do Tomaru.
+Rostoucí síla a moc templářského řádu znepokojovala evropské panovníky. Francouzský král Filip IV. Sličný dosáhl toho, že na počátku 14. století papež Kliment&nbsp;V. Řád v Evropě zcela zakázal. Pod papežským tlakem rozhodl i portugalský král Dionisio&nbsp;I. (Diniz) o zrušení řádu a převedení majetku na nově založený [[Řád Kristův]] (Christi Militia). Tento nový řád nejprve přesídlil do [[Casto Marim]] v provincii [[Algarve]], ale v roce 1356 se vrátil do Tomaru.
 Na počátku 15. století se stal velmistrem Řádu princ Jindřich Mořeplavec, který se proslavil podporou objevitelských cest do [[Afrika|Afriky]] a Atlantiku ([[Kanárské ostrovy]], [[Madeira]]). Traduje se, že k úspěšnosti objevů využil )nejen finančních prostředků, ale i tajných znalostí obou Řádů. V každém případě karavely s řádovým křížem na plachtách brázdily oceány a katolické misie v objevených zemích byly řízeny představenými kláštera v Tomaru až do roku 1514.
-Bohatství, které plynulo z objevitelských cest využil Jindřich nejen k rozšíření kláštera, ale i ku prospěchu města. Vybudoval přehradu na řece Nabão, aby zabránil povodním, nechal vysušit bažiny a rozšířil město podle racionálního urbanistického plánu. Ulice a náměstí jsou, na rozdíl od jiných středověkých měst, uspořádány šachovnicovým způsobem. Tento moderní urbanistický model byl znovu použit při obnově Lisabonu po katastrofálním zemětřesení v roce 1775. Svou konečnou podobu ve stylu manuelské renesance získal klášter za vlády [[Manuel I. Portugalský|Manuela I.]]
+Bohatství, které plynulo z objevitelských cest využil Jindřich nejen k rozšíření kláštera, ale i ku prospěchu města. Vybudoval přehradu na řece Nabão, aby zabránil povodním, nechal vysušit bažiny a rozšířil město podle racionálního urbanistického plánu. Ulice a náměstí jsou, na rozdíl od jiných středověkých měst, uspořádány šachovnicovým způsobem. Tento moderní urbanistický model byl znovu použit při obnově Lisabonu po katastrofálním zemětřesení v roce 1775. Svou konečnou podobu ve stylu manuelské renesance získal klášter za vlády Manuela&nbsp;I.&nbsp;Portugalského.
 V roce 1438 se do Tomaru uchýlil před morem král Eduard I. Portugalský a zde také zemřel.
-Po vypuzení Židů ze [[Dějiny Španělska|Španělska]] v roce 1492 se řada uprchlíků usadila v Tomaru a významně přispěla k rozvoji obchodu a řemesel. Doposud je možné navštívit synagogu pocházející z této doby. Pod tlakem španělských králů byl nucen i portugalský král vydat edikt, kterým se nařizovalo aby Židé v Portugalsku byli považováni za křesťany, současně jim však zakázal emigrovat, neboť se obával odlivu financí i obchodního  know-how (jak bychom asi dnes řekli). Židé tak v Portugalsku žili navenek jako křesťani a to až do ustavení inkvizičního tribunálu ve městě o několik desítek let později. Řada bohatších Židů uprchla a další konvertovali. Nicméně stovky židů, včetně konvertitů, byly uvězněny, mučeny a skončily svůj život na hranici. Tato krvavá perzekuce vyvrcholila okolo roku 1550 za vlády [[Jan III. Portugalský|Jana III. – Zbožného]] Stalo se přesně to, čeho se král Manuel I. obával. Město ekonomicky upadalo a ztratilo pověst obchodního centra,
+Po vypuzení Židů ze [[Dějiny Španělska|Španělska]] v roce 1492 se řada uprchlíků usadila v Tomaru a významně přispěla k rozvoji obchodu a řemesel. Doposud je možné navštívit synagogu pocházející z této doby. Pod tlakem španělských králů byl nucen i portugalský král vydat edikt, kterým se nařizovalo aby Židé v Portugalsku byli považováni za křesťany, současně jim však zakázal emigrovat, neboť se obával odlivu financí i obchodního  know-how (jak bychom asi dnes řekli). Židé tak v Portugalsku žili navenek jako křesťani a to až do ustavení inkvizičního tribunálu ve městě o několik desítek let později. Řada bohatších Židů uprchla a další konvertovali. Nicméně stovky židů, včetně konvertitů, byly uvězněny, mučeny a skončily svůj život na hranici. Tato krvavá perzekuce vyvrcholila okolo roku 1550 za vlády Jana&nbsp;III.&nbsp;Portugalského Stalo se přesně to, čeho se král Manuel I. obával. Město ekonomicky upadalo a ztratilo pověst obchodního centra,
-V roce 1581 zasedal ve městě t.zv. Cortes, jakýsi feudální parlament či spíše shromáždění stavů, který zvolil španělského krále [[Filip II. Španělský|Filipa II.]] králem portugalským, který v Portugalsku nesl jméno Filip I. a přivedl tak na portugalský trůn dynastii Habsburků.
+V roce 1581 zasedal ve městě t.zv. Cortes, jakýsi feudální parlament či spíše shromáždění stavů, který zvolil španělského krále Filipa&nbsp;II.&nbsp;Španělského králem portugalským, který v Portugalsku nesl jméno Filip I. a přivedl tak na portugalský trůn dynastii Habsburků.
-V průvěhu 18. století se Tomar stal jedním předních průmyslových regionů. Královna [[Marie I. Portugalská]] i proti odporu Řádu podporovala rozvoj textilního průmyslu. Řeka Nabão sloužila jako zdroj energie pro četné továrny (papír, sklo, keramika, hedvábí, mýdlo). V parku Parque do Mouchao, na ostrově uprostřed řeky, lze dodnes spatřit funkční mlýnské kolo.
+V průvěhu 18. století se Tomar stal jedním předních průmyslových regionů. Královna Marie&nbsp;I. Portugalská i proti odporu Řádu podporovala rozvoj textilního průmyslu. Řeka Nabão sloužila jako zdroj energie pro četné továrny (papír, sklo, keramika, hedvábí, mýdlo). V parku Parque do Mouchao, na ostrově uprostřed řeky, lze dodnes spatřit funkční mlýnské kolo.
 Během napoleonských válek byl Tomar okupován Francouzi, proti nimž se místní obyvatelé postavili prakticky v partyzánské válce. Město posléze osvobodil polní maršál Arthur Wellesley, známý jako [[Arthur Wellesley, první vévoda z Wellingtonu|vévoda z Wellingtonu]].
 V roce 1834 byly všechny církevní řády, včetně Řádu Kristova, v Portugalsku rozpuštěny.
 ==Nejvýznamnější památky==
-[[Soubor:Tomartemplarschurch2.jpg|thumb|left|Klášterní kostel]]
+[[Soubor:Tomartemplarschurch2.jpg|thumb|200px|Klášterní kostel]]
-[[Soubor:Convento-de-Cristo manuelina.jpg|thumb|right|Manuelské okno]]
 * '''Hrad a klášter Řádu Kristova'''
 Vynikající soubor architektury 12. až 16. století. Jedna z nejvýznamnějších staveb Portugalska. V roce [[1983]] byl zapsán na [[Seznam světového dědictví v Evropě: Německo až Ruská federace|Seznam světového dědictví UNESCO]].
 Kruhový kostel kláštera byl vybudován podle Omarovy mešity v [[Jeruzalém]]ě, kterou křižáci mylně pokládali za [[Šalomoun]]ův chrám. Okno chrámu, t.zv. Manuelské okno, je vrcholným díle portugalské pozdní [[gotika|gotiky]] zvané manuelský sloh nebo [[manueline]]. Pozoruhodné jsou rovněž zdobené klášterní ambity.
-[[Soubor:TomarSynagogue1.jpg|thumb|left|Synagoga v Tomaru]]
+[[Soubor:TomarSynagogue1.jpg|thumb|200px|Synagoga v Tomaru]]
 * '''Synagoga'''
 Nejlépe dochovaná středověká synagoga v Portugalsku. Byla postavena v okolo roku 1430 a je pozoruhodná valenou klenbou na čtyřech pilířích. Bohoslužby se zde naposledy konaly roku 1497. Po vypovězení Židů ze země sloužila jako vězení, seník a sklad. Dnes zde sídlí malé židovské muzeum Museu Luso-Hebraico de Abraham Zacuto. Nese jméno významného portugalského astronoma a matematika 15. století.
 * '''Kostel Santa Maria do Olival'''
 Tento gotický kostel ze 13. století byl postaven jako pohřebiště templářských rytířů. V průběhu staletí byl několikrát zrestaurován, zachoval si však gotické průčelí a rozetové okno. Je zde pohřben velmistr Gualdimo Paise  a další templářští mistři. Kostel svým významem daleko přesahoval Tomar - ve věku objevů byl mateřským stánkem námořníků. Podle pověsti odtud vede tajná chodba do kláštera Řádu Kristova.
-[[Soubor:Igreja Sao Joao Baptista Tomar.JPG|thumb|left|Kostel sv, Jana Křtitele v Tomaru]]
+[[Soubor:Igreja Sao Joao Baptista Tomar.JPG|thumb|200px|Kostel sv, Jana Křtitele v Tomaru]]
 * '''Kostel São João Baptista'''
 je pozoruhodný překrásným manuelským portálem a osmibokou věží. Uvnitř je zdobená kamenná kazatelna a vynikající obrazy ze 16.století, například Poslední večeře a Stětí Jana Křtitele od [[Gregório Lopes|Gregória Lopese]] (1490-1550).
 Na náměstí před kostelem se v červenci pořádá okázalá Festa dos Tabuleiros, slavnost pohanského původu, při níž dívky v bílém nosí na hlavách mísy s chlebem a květinami.
 Oproti kostelu stojí radnice ze 17. století a pomník Gualdima Paise, zakladatele kláštera.
-[[Soubor:Our Lady.JPG|thumb|left| Kaple Nossa Senhora da Conceição]]
+[[Soubor:Our Lady.JPG|thumb|200px|Kaple Nossa Senhora da Conceição]]
 *'''Kaple Nossa Senhora da Conceição '''
 Kaple postavená v letech 1532 až 1540 architekty João de Castilho a Diogo de Torralva v čistě [[Renesance|renesančním]] slohu a byla zamýšlena jako hrobka krále [[Jan II. Portugalský|Jana III.]]. Zvnějšku jednoduchá stavba kontrastuje s mohutnými korintskými sloupy v interiéru. Jedna z nejkrásnějších renesančních staveb Portugalska.
@@ Řádka 75: / Řádka 74: @@
 * [http://www.golisbon.com/portugal/cities/tomar.html Turistické informace]
 * [http://www.360portugal.com/Distritos.QTVR/Santarem.VR/Patrimonio/Tomar/ Panoramatické fotografie (port.)]
-*[http://www.bh.org.il/Communities/Synagogue/Tomar.asp Synagoga]
+* [http://www.bh.org.il/Communities/Synagogue/Tomar.asp Synagoga]