Průjem
Z Multimediaexpo.cz
(+ Vylepšení) |
(+ FLICKR) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | + | '''Průjem''' ''(diarrhea, diarea, diarrhoea)'' je [[trávicí obtíže|porucha zažívání]], která se projevuje častým [[Vyprazdňování stolice|vyprazdňováním]] řídké [[výkal|stolice]]. Obvykle se za průjem považuje stav, kdy se člověk zbavuje řídké stolice více než třikrát denně. | |
| - | '''Průjem''' ''(diarea, diarrhoea)'' je [[trávicí obtíže|porucha zažívání]], která se projevuje častým [[Vyprazdňování stolice|vyprazdňováním]] řídké [[výkal|stolice]]. Obvykle se za průjem považuje stav, kdy se člověk zbavuje řídké stolice více než třikrát denně. | + | |
== Fyziologie == | == Fyziologie == | ||
| - | Střevem proteče denně | + | Střevem proteče denně asi 9 litrů tekutiny. 2l je normální per orální příjem, 7 l vzniká sekrecí slinných žláz, žaludku, [[pankreas|pankreatu]], [[játra|jater]], žluči a střevního sekretu. 90% této tekutiny je zpětně rezorbováno v tenkém a 8% v tlustém střevě, takže denní obsah vody ve stolici je pouze 100-200ml tekutin. [[Transport tekutiny]] ze střeva probíhá pasivně podél osmotického gradientu, který je stanoven obsahem střeva, elektrolyty a dalšími osmoticky aktivními látkami (cukry, [[aminokyseliny]]). [[Sodík]] (Na<sup>+</sup>)je aktivně zpětně resorbován a chloridy jsou naopak secernovány do střevního [[lumen (biologie)|lumen]]. |
== Rozdělení == | == Rozdělení == | ||
| + | {{RIGHTTOC}} | ||
=== Dle [[etiologie]] === | === Dle [[etiologie]] === | ||
*Infekční | *Infekční | ||
| Řádka 41: | Řádka 41: | ||
* [[vyprazdňování stolice]] | * [[vyprazdňování stolice]] | ||
* [[lidský výkal|stolice]] | * [[lidský výkal|stolice]] | ||
| + | == Externí odkazy == | ||
| - | {{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Diarrhea}}{{Commonscat|Diarrhea}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Symptomy]] | [[Kategorie:Symptomy]] | ||
[[Kategorie:Hygiena]] | [[Kategorie:Hygiena]] | ||
Aktuální verze z 30. 5. 2025, 09:41
Průjem (diarrhea, diarea, diarrhoea) je porucha zažívání, která se projevuje častým vyprazdňováním řídké stolice. Obvykle se za průjem považuje stav, kdy se člověk zbavuje řídké stolice více než třikrát denně.
Fyziologie
Střevem proteče denně asi 9 litrů tekutiny. 2l je normální per orální příjem, 7 l vzniká sekrecí slinných žláz, žaludku, pankreatu, jater, žluči a střevního sekretu. 90% této tekutiny je zpětně rezorbováno v tenkém a 8% v tlustém střevě, takže denní obsah vody ve stolici je pouze 100-200ml tekutin. Transport tekutiny ze střeva probíhá pasivně podél osmotického gradientu, který je stanoven obsahem střeva, elektrolyty a dalšími osmoticky aktivními látkami (cukry, aminokyseliny). Sodík (Na+)je aktivně zpětně resorbován a chloridy jsou naopak secernovány do střevního lumen.
Rozdělení
Obsah[skrýt] |
Dle etiologie
- Infekční
- Postantibiotický
- Navozený medikamenty (např.projímadla)
- Intoxikace (rtuť, arsen)*Alergie na potraviny
- Onemocnění vedoucí k maldigesci (resekce(odnětí) části nebo celého střeva)
- Nemoci vedoucí k malabsorbci
- Chronické zánětlivé střevní choroby (Morbus Crohn, Ulcerózní kolitida)
- Nádory střeva
- Hormonální příčiny
- Syndrom dráždivého tračníku
Dle patogeneze
- Osmotický
- Sekreční
- Zánětlivý (exsudativní)
- Poruchy motility (pohybů) střeva
Dle lokalizace
- v tlustém střevě
- v tenkém střevě
Dle průběhu
Příčiny průjmu
Průjem je příznakem mnoha infekčních onemocnění trávicí soustavy (např. tyfus, salmonelóza, cholera, úplavice, giardióza, kryptosporidióza atd.), některých otrav, případně poruch organismu (např. hormonálních – Addisonova choroba a další). V případě otrav či nemocí jde většinou o sebeléčení organismu, který se snaží jedy a patogeny naředit a odstranit z těla.
Následky průjmu
Příliš dlouhotrvající či silný průjem však může mít velice těžké následky na celý organismus. Jednak při něm organismus ztrácí značné množství vody a minerálů, což může rozvrátit homeostázu a vést až ke smrti, jednak omezuje přijímání živin, a trvá-li příliš dlouho, pacient je ohrožen podvýživou. V nevyhovujících hygienických podmínkách navíc u infekčních chorob silně zvyšuje nebezpečí jejich rozšíření.
Léčení
Průjem není onemocnění, ale příznak chorobného stavu a vlastně i sebeléčivá (očistná) reakce organismu. Primárním úkolem je zákrok proti jeho příčině – léčba chorobného stavu, který ho způsobuje. Je třeba i doplňovat tekutiny, zejména je-li průjem dlouhodobý či příliš silný. U silných průjmů nestačí voda a je třeba použít rehydratační roztok podávaný ústně, v těžkých případech i nitrožilně. Rehydratační roztok kromě vody doplňuje i potřebné ionty a energii (zejména díky obsahu glukózy). Při průjmu je dále třeba přizpůsobit stravu pacienta – vhodná je např. „suchá“ vařená rýže, naprosto nevhodné jsou naopak tučné pokrmy.
U krátkodobých nepříliš intenzívních průjmů, které jsou způsobeny pouze tím, že pacient „něco špatného snědl“ nebo slabou střevní infekcí, se obvykle postačí domácí samoléčba pomocí kloroxinu (Endiaron) a živočišného uhlí (je potřeba podávat odděleně od ostatních léků, neboť může rušit jejich účinek). V případě silného či chronického průjmu je třeba urychleně vyhledat lékaře.
Léky používané proti průjmu souhrnně nazýváme antidiarhoika.
Související články
Externí odkazy
|
|
| [zobrazit] Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|