Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Šablona:Článek dne HL/2024/08
Z Multimediaexpo.cz
(+ Aktualizace) |
(-- optimalizace) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
'''<big>[[Robert Oppenheimer]]</big>''' (* [[22. duben|22. dubna]] [[1904]], † [[18. únor]]a [[1967]]) byl [[Američané|americký]] [[Teoretická fyzika|teoretický fyzik]], nejznámější svou účastí v [[Projekt Manhattan|projektu Manhattan]], kde řídil vývoj první [[Jaderná zbraň|jaderné zbraně]] v tajné laboratoři v [[Los Alamos]] v [[Nové Mexiko|Novém Mexiku]]. Bývá označován jako „otec [[Jaderná zbraň|atomové bomby]]“. Byl starším bratrem dalšího fyzika [[Frank Oppenheimer|Franka Oppenheimera]]. | '''<big>[[Robert Oppenheimer]]</big>''' (* [[22. duben|22. dubna]] [[1904]], † [[18. únor]]a [[1967]]) byl [[Američané|americký]] [[Teoretická fyzika|teoretický fyzik]], nejznámější svou účastí v [[Projekt Manhattan|projektu Manhattan]], kde řídil vývoj první [[Jaderná zbraň|jaderné zbraně]] v tajné laboratoři v [[Los Alamos]] v [[Nové Mexiko|Novém Mexiku]]. Bývá označován jako „otec [[Jaderná zbraň|atomové bomby]]“. Byl starším bratrem dalšího fyzika [[Frank Oppenheimer|Franka Oppenheimera]]. | ||
| - | Spolu s [[Milton Plesset|Miltonem Plessetem]] podal roku [[1933]] jako první správný popis mechanismu tvorby párů [[elektron]]–[[pozitron]] vlivem gama paprsků ([[gama záření]]) a kvantitativně vysvětlil absorpci [[Gama záření|záření γ]] v těžkých prvcích. | + | Spolu s [[Milton Plesset|Miltonem Plessetem]] podal roku [[1933]] jako první správný popis mechanismu tvorby párů [[elektron]]–[[pozitron]] vlivem gama paprsků ([[gama záření]]) a kvantitativně vysvětlil absorpci [[Gama záření|záření γ]] v těžkých prvcích. Věnoval se i [[Jaderná fyzika|jaderné fyzice]], kde v letech 1933–34 studoval [[Deuterium|deuteronové reakce]]. Později se jeho zájem obrátil na [[kosmické záření]] a [[Mezon|teorii mezonových částic]]. |
Vykonával také [[Vysokoškolský učitel|pedagogickou praxi]] a na jeho přednášky se sjížděli studenti z celých [[Spojené státy americké|Spojených států]]. Studenty díky svému enormnímu rozsahu vědomostí a schopnosti vědecké syntézy vedl k univerzálnímu pojetí fyziky. Roku 1938 byl jmenován řádným profesorem [[Kalifornská univerzita v Berkeley|Kalifornské univerzity]] a o pět let později byl jako přední [[Atomová fyzika|atomový fyzik]] zvolen za člena [[Národní akademie věd Spojených států amerických|Akademie věd]]. | Vykonával také [[Vysokoškolský učitel|pedagogickou praxi]] a na jeho přednášky se sjížděli studenti z celých [[Spojené státy americké|Spojených států]]. Studenty díky svému enormnímu rozsahu vědomostí a schopnosti vědecké syntézy vedl k univerzálnímu pojetí fyziky. Roku 1938 byl jmenován řádným profesorem [[Kalifornská univerzita v Berkeley|Kalifornské univerzity]] a o pět let později byl jako přední [[Atomová fyzika|atomový fyzik]] zvolen za člena [[Národní akademie věd Spojených států amerických|Akademie věd]]. | ||
| - | V roce 1936 se seznámil s levicovou aktivistkou, členkou [[Komunistická strana|komunistické strany]] Jean Tatlockovou a stali se z nich blízcí přátelé. Pod jejím vlivem se začal zajímat o [[Politická ideologie|politické]] a [[Hospodářská politika|hospodářské problémy]] i [[Mezinárodní vztahy|mezinárodní situaci]]. Když po smrti otce v roce 1937 zdědil značný majetek, podporoval finančně [[Protifašistická organizace|protifašistické organizace]] a levicový tisk, do kterého přispíval vlastními články. Rozešli se roku 1940, když se Oppenheimer zamiloval do bioložky Katherine Pueningové a oženil se s ní. | + | V roce 1936 se seznámil s levicovou aktivistkou, členkou [[Komunistická strana|komunistické strany]] Jean Tatlockovou a stali se z nich blízcí přátelé. Pod jejím vlivem se začal zajímat o [[Politická ideologie|politické]] a [[Hospodářská politika|hospodářské problémy]] i [[Mezinárodní vztahy|mezinárodní situaci]]. Když po smrti otce v roce 1937 zdědil značný majetek, podporoval finančně [[Protifašistická organizace|protifašistické organizace]] a levicový tisk, do kterého přispíval vlastními články. Rozešli se roku 1940, když se Oppenheimer zamiloval do bioložky Katherine Pueningové a oženil se s ní. |
| - | V roce [[1941]] byl Robert Oppenheimer jako přední jaderný fyzik zapojen do komise, která posuzovala možnosti použití jaderné energie pro vojenské účely. Z vlastní iniciativy přikročil k pokusům se štěpením uranu a dosažené výsledky vedly k rozhodnutí vytvořit výzkumné středisko pod jeho vedením. V roce 1942 byl zahájen tajný [[Projekt Manhattan|vojenský projekt Manhattan]], jehož cílem bylo vyvinout atomovou bombu dříve než Němci. Oppenheimer byl pověřen vedením výzkumných prací, kterých se zúčastnilo mnoho předních amerických i evropských vědců, kteří uprchli před nacismem. Projevil se jako vynikající organizátor, pro úspěch projektu nepostradatelný. To mělo význam v létě 1943, kdy jeho schůzka s [[Jean Tatlocková|Jean Tatlockovou]] vzbudila podezření bezpečnostních orgánů | + | V roce [[1941]] byl Robert Oppenheimer jako přední jaderný fyzik zapojen do komise, která posuzovala možnosti použití jaderné energie pro vojenské účely. Z vlastní iniciativy přikročil k pokusům se štěpením uranu a dosažené výsledky vedly k rozhodnutí vytvořit výzkumné středisko pod jeho vedením. V roce 1942 byl zahájen tajný [[Projekt Manhattan|vojenský projekt Manhattan]], jehož cílem bylo vyvinout atomovou bombu dříve než Němci. Oppenheimer byl pověřen vedením výzkumných prací, kterých se zúčastnilo mnoho předních amerických i evropských vědců, kteří uprchli před nacismem. Projevil se jako vynikající organizátor, pro úspěch projektu nepostradatelný. To mělo význam v létě 1943, kdy jeho schůzka s [[Jean Tatlocková|Jean Tatlockovou]] vzbudila podezření bezpečnostních orgánů. |
| - | Po svržení atomových bomb na [[Hirošima|Hirošimu]] a [[Nagasaki]] se Oppenheimer jako jeden z hlavních představitelů [[Projekt Manhattan|projektu Manhattan]] stal známým po celých [[Spojené státy americké|USA]], jeho portrét se objevil na titulních stranách časopisů Life a Time. V letech 1947–1952 působil ve funkci prezidenta vědecké rady Komise pro atomovou energii (AEC). Stal se tak nejvlivnějším poradcem vlády a armády v jaderných otázkách. V roce 1946 byl v USA vyznamenán [[Legion of Merit|Medailí za zásluhy]] (Legion of merit), nejvyšším civilním vyznamenáním. V roce 1948 byl zvolen prezidentem Americké fyzikální společnosti a byl členem řady dalších institucí. Ničivé následky výbuchů jaderných bomb přiměly Oppenheimera k odchodu z funkce ředitele výzkumného střediska v [[Národní laboratoř Los Alamos|Los Alamos]] (říjen 1945) | + | Po svržení atomových bomb na [[Hirošima|Hirošimu]] a [[Nagasaki]] se Oppenheimer jako jeden z hlavních představitelů [[Projekt Manhattan|projektu Manhattan]] stal známým po celých [[Spojené státy americké|USA]], jeho portrét se objevil na titulních stranách časopisů Life a Time. V letech 1947–1952 působil ve funkci prezidenta vědecké rady Komise pro atomovou energii (AEC). Stal se tak nejvlivnějším poradcem vlády a armády v jaderných otázkách. V roce 1946 byl v USA vyznamenán [[Legion of Merit|Medailí za zásluhy]] (Legion of merit), nejvyšším civilním vyznamenáním. V roce 1948 byl zvolen prezidentem Americké fyzikální společnosti a byl členem řady dalších institucí. Ničivé následky výbuchů jaderných bomb přiměly Oppenheimera k odchodu z funkce ředitele výzkumného střediska v [[Národní laboratoř Los Alamos|Los Alamos]] (říjen 1945). |
| - | + | ||
| - | + | ||
Životní zkušenosti získané v období práce na atomové bombě přiměly Oppenheimera k úvahám o úloze vědce v moderní společnosti a etických důsledcích vědeckého výzkumu. Zabýval se morálními problémy, které před vědce staví jejich objevy a mírou odpovědnosti za jejich možné zneužití.<br />Zemřel roku 1967 ve věku 62 let na rakovinu hrtanu, byl náruživý kuřák. | Životní zkušenosti získané v období práce na atomové bombě přiměly Oppenheimera k úvahám o úloze vědce v moderní společnosti a etických důsledcích vědeckého výzkumu. Zabýval se morálními problémy, které před vědce staví jejich objevy a mírou odpovědnosti za jejich možné zneužití.<br />Zemřel roku 1967 ve věku 62 let na rakovinu hrtanu, byl náruživý kuřák. | ||
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | ||
Aktuální verze z 23. 4. 2024, 00:23
Robert Oppenheimer (* 22. dubna 1904, † 18. února 1967) byl americký teoretický fyzik, nejznámější svou účastí v projektu Manhattan, kde řídil vývoj první jaderné zbraně v tajné laboratoři v Los Alamos v Novém Mexiku. Bývá označován jako „otec atomové bomby“. Byl starším bratrem dalšího fyzika Franka Oppenheimera.
Spolu s Miltonem Plessetem podal roku 1933 jako první správný popis mechanismu tvorby párů elektron–pozitron vlivem gama paprsků (gama záření) a kvantitativně vysvětlil absorpci záření γ v těžkých prvcích. Věnoval se i jaderné fyzice, kde v letech 1933–34 studoval deuteronové reakce. Později se jeho zájem obrátil na kosmické záření a teorii mezonových částic.
Vykonával také pedagogickou praxi a na jeho přednášky se sjížděli studenti z celých Spojených států. Studenty díky svému enormnímu rozsahu vědomostí a schopnosti vědecké syntézy vedl k univerzálnímu pojetí fyziky. Roku 1938 byl jmenován řádným profesorem Kalifornské univerzity a o pět let později byl jako přední atomový fyzik zvolen za člena Akademie věd.
V roce 1936 se seznámil s levicovou aktivistkou, členkou komunistické strany Jean Tatlockovou a stali se z nich blízcí přátelé. Pod jejím vlivem se začal zajímat o politické a hospodářské problémy i mezinárodní situaci. Když po smrti otce v roce 1937 zdědil značný majetek, podporoval finančně protifašistické organizace a levicový tisk, do kterého přispíval vlastními články. Rozešli se roku 1940, když se Oppenheimer zamiloval do bioložky Katherine Pueningové a oženil se s ní.
V roce 1941 byl Robert Oppenheimer jako přední jaderný fyzik zapojen do komise, která posuzovala možnosti použití jaderné energie pro vojenské účely. Z vlastní iniciativy přikročil k pokusům se štěpením uranu a dosažené výsledky vedly k rozhodnutí vytvořit výzkumné středisko pod jeho vedením. V roce 1942 byl zahájen tajný vojenský projekt Manhattan, jehož cílem bylo vyvinout atomovou bombu dříve než Němci. Oppenheimer byl pověřen vedením výzkumných prací, kterých se zúčastnilo mnoho předních amerických i evropských vědců, kteří uprchli před nacismem. Projevil se jako vynikající organizátor, pro úspěch projektu nepostradatelný. To mělo význam v létě 1943, kdy jeho schůzka s Jean Tatlockovou vzbudila podezření bezpečnostních orgánů.
Po svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki se Oppenheimer jako jeden z hlavních představitelů projektu Manhattan stal známým po celých USA, jeho portrét se objevil na titulních stranách časopisů Life a Time. V letech 1947–1952 působil ve funkci prezidenta vědecké rady Komise pro atomovou energii (AEC). Stal se tak nejvlivnějším poradcem vlády a armády v jaderných otázkách. V roce 1946 byl v USA vyznamenán Medailí za zásluhy (Legion of merit), nejvyšším civilním vyznamenáním. V roce 1948 byl zvolen prezidentem Americké fyzikální společnosti a byl členem řady dalších institucí. Ničivé následky výbuchů jaderných bomb přiměly Oppenheimera k odchodu z funkce ředitele výzkumného střediska v Los Alamos (říjen 1945).
Životní zkušenosti získané v období práce na atomové bombě přiměly Oppenheimera k úvahám o úloze vědce v moderní společnosti a etických důsledcích vědeckého výzkumu. Zabýval se morálními problémy, které před vědce staví jejich objevy a mírou odpovědnosti za jejich možné zneužití.
Zemřel roku 1967 ve věku 62 let na rakovinu hrtanu, byl náruživý kuřák.