Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
STS-45
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Start raketoplánu do mise STS-45) |
||
Řádka 15: | Řádka 15: | ||
předcházející = [[STS-42]] | | předcházející = [[STS-42]] | | ||
následující = [[STS-49]] | následující = [[STS-49]] | ||
- | }} | + | }}[[File:Sts-45-patch.png|thumb|240px|Znak expedice STS-45]] |
+ | [[Soubor:STS-45 Launch-NASAFlickr.jpg|thumb|240px|Start raketoplánu do mise STS-45]] | ||
'''STS-45''' byla mise [[Space Shuttle|raketoplánu]] [[Atlantis (raketoplán)|Atlantis]] americké [[NASA]] v roce [[1992]]. Hlavním užitečným zařízením byla atmosférická laboratoř [[Atlas-1]] (Atmospheric Laboratory for Applications and Science). | '''STS-45''' byla mise [[Space Shuttle|raketoplánu]] [[Atlantis (raketoplán)|Atlantis]] americké [[NASA]] v roce [[1992]]. Hlavním užitečným zařízením byla atmosférická laboratoř [[Atlas-1]] (Atmospheric Laboratory for Applications and Science). | ||
Řádka 24: | Řádka 25: | ||
*[[Soubor:Flag of the United States.png|24px]] [[David Leestma|David C. Leestma]] (3), specialista | *[[Soubor:Flag of the United States.png|24px]] [[David Leestma|David C. Leestma]] (3), specialista | ||
*[[Soubor:Flag of the United States.png|24px]] [[Colin Foale|Colin Michael Foale]] (1), specialista | *[[Soubor:Flag of the United States.png|24px]] [[Colin Foale|Colin Michael Foale]] (1), specialista | ||
- | *[[Soubor:Flag of the United States.png|24px]] [[ | + | *[[Soubor:Flag of the United States.png|24px]] [[Byron K. Lichtenberg]] (2), specialista na obsluhu nákladu |
*[[Soubor:Flag of Belgium.png|24px]] [[Dirk Frimout|Dirk D. Frimout]] (1), specialista nákladu | *[[Soubor:Flag of Belgium.png|24px]] [[Dirk Frimout|Dirk D. Frimout]] (1), specialista nákladu | ||
Řádka 30: | Řádka 31: | ||
== Problémy se startem == | == Problémy se startem == | ||
- | |||
Start [[Space Shuttle|raketoplánu]] byl naplánovaný na [[23. březen|23. března]], byl ale odložen o jeden den. Při plnění nádrže kapalným [[Vodík|vodíkem]] byla zjištěna zvýšená koncentrace vodíku v motorovém prostoru. Pozemní technický tým při hledání závady zjistil, že problém byl u těsnění mezi [[Družicový stupeň raketoplánu|družicovým stupněm]] a [[Space Shuttle External Tank|vnější nádrží (ET)]]. Netěsnost vznikla kvůli rozdílným teplotám. Jakmile se teploty kolem těsnění vyrovnaly, koncentrace vodíku se dostala do normálních hodnot. Start byl přeplánován na [[24. březen|24. března]]. | Start [[Space Shuttle|raketoplánu]] byl naplánovaný na [[23. březen|23. března]], byl ale odložen o jeden den. Při plnění nádrže kapalným [[Vodík|vodíkem]] byla zjištěna zvýšená koncentrace vodíku v motorovém prostoru. Pozemní technický tým při hledání závady zjistil, že problém byl u těsnění mezi [[Družicový stupeň raketoplánu|družicovým stupněm]] a [[Space Shuttle External Tank|vnější nádrží (ET)]]. Netěsnost vznikla kvůli rozdílným teplotám. Jakmile se teploty kolem těsnění vyrovnaly, koncentrace vodíku se dostala do normálních hodnot. Start byl přeplánován na [[24. březen|24. března]]. | ||
== Hlavní úkoly mise == | == Hlavní úkoly mise == | ||
- | |||
Nejdůležitějším zařízením na palubě v nákladovém prostoru byla atmosférická laboratoř ATLAS-1. Laboratoř byla vybavena dvanácti přístroji dodanými ze [[Spojené státy americké|Spojených států]], [[Francie]], [[Německo|Německa]], [[Belgie]], [[Švýcarsko|Švýcarska]], [[Nizozemsko|Nizozemska]] a [[Japonsko|Japonska]] na studium chemických vlastností [[Atmosféra|atmosféry]], [[Sluneční energie|slunečního záření]], fyzikálních vlastností kosmické [[Fyzika plazmatu|plazmy]] a pokusy s [[Ultrafialová astronomie|ultrafialovou astronomií]]. | Nejdůležitějším zařízením na palubě v nákladovém prostoru byla atmosférická laboratoř ATLAS-1. Laboratoř byla vybavena dvanácti přístroji dodanými ze [[Spojené státy americké|Spojených států]], [[Francie]], [[Německo|Německa]], [[Belgie]], [[Švýcarsko|Švýcarska]], [[Nizozemsko|Nizozemska]] a [[Japonsko|Japonska]] na studium chemických vlastností [[Atmosféra|atmosféry]], [[Sluneční energie|slunečního záření]], fyzikálních vlastností kosmické [[Fyzika plazmatu|plazmy]] a pokusy s [[Ultrafialová astronomie|ultrafialovou astronomií]]. | ||
Řádka 59: | Řádka 58: | ||
- | {{Raketoplán Atlantis}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Commonscat|STS-45}}{{Raketoplán Atlantis}}{{Článek z Wikipedie}} |
{{DEFAULTSORT:STS-045}} | {{DEFAULTSORT:STS-045}} | ||
[[Kategorie:Mise Space Shuttle]] | [[Kategorie:Mise Space Shuttle]] |
Aktuální verze z 2. 2. 2024, 11:12
STS-45 byla mise raketoplánu Atlantis americké NASA v roce 1992. Hlavním užitečným zařízením byla atmosférická laboratoř Atlas-1 (Atmospheric Laboratory for Applications and Science).
Obsah |
Posádka
- Charles F. Bolden (3), velitel
- Brian Duffy (1), pilot
- Kathryn D. Sullivanová (3), velitelka nákladu
- David C. Leestma (3), specialista
- Colin Michael Foale (1), specialista
- Byron K. Lichtenberg (2), specialista na obsluhu nákladu
- Dirk D. Frimout (1), specialista nákladu
(v závorkách je uveden celkový počet letů do vesmíru včetně této mise)
Problémy se startem
Start raketoplánu byl naplánovaný na 23. března, byl ale odložen o jeden den. Při plnění nádrže kapalným vodíkem byla zjištěna zvýšená koncentrace vodíku v motorovém prostoru. Pozemní technický tým při hledání závady zjistil, že problém byl u těsnění mezi družicovým stupněm a vnější nádrží (ET). Netěsnost vznikla kvůli rozdílným teplotám. Jakmile se teploty kolem těsnění vyrovnaly, koncentrace vodíku se dostala do normálních hodnot. Start byl přeplánován na 24. března.
Hlavní úkoly mise
Nejdůležitějším zařízením na palubě v nákladovém prostoru byla atmosférická laboratoř ATLAS-1. Laboratoř byla vybavena dvanácti přístroji dodanými ze Spojených států, Francie, Německa, Belgie, Švýcarska, Nizozemska a Japonska na studium chemických vlastností atmosféry, slunečního záření, fyzikálních vlastností kosmické plazmy a pokusy s ultrafialovou astronomií.
Laboratoř ATLAS
Přístroje v laboratoři ATLAS-1 byly:
- infračervený spektrometr (Atmospheric Trace Molecule Spectroscopy - ATMOS)
- belgický infračervený spektrometr Grille
- mikrovlnný detektor (Millimeter Wave Atmospheric Sounder - MAS)
- spektroskopická laboratoř (Imaging Spectrometric Observatory - ISO)
- ultrafialový přístroj (Atmospheric Lyman-Alpha Emissions - ALAE)
- kamera pro studium plazmy (Atmospheric Emissions Photometric Imager - AEPI)
- urychlovač elektronů (Space Experiments with Particle Accelerators - SEPAC)
- radiometr s aktivní dutinou (Active Cavity Radiometer -ACR)
- zařízení pro měření sluneční konstanty (Measurement of Solar Constant - SOLCON)
- spektrometr (Solar Spectrum - SOLSPEC)
- sluneční ultrafialový monitor intenzity záření (Solar Ultraviolet Spectral Irradiance Monitor - SUSIM)
- ultrafialový dalekohled (Far Ultraviolet Space Telescope - FAUST)
Mimo laboratoř ATLAS-1 byl na palubě raketoplánu ještě ultrafialový spektrometr (SSBUV) a několik dalších experimentů.
Externí odkazy
|
Raketoplán Atlantis (OV-104) |
---|
STS-51J • STS-61B • STS-27 • STS-30 • STS-34 • STS-36 • STS-38 • STS-37 • STS-43 • STS-44 • STS-45 • STS-46 • STS-66 • STS-71 • STS-74 • STS-76 • STS-79 • STS-81 • STS-84 • STS-86 • STS-101 • STS-106 • STS-98 • STS-104 • STS-110 • STS-112 • STS-115 • STS-117 • STS-122 • STS-125 • STS-129 • STS-132 • STS-135 |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |