Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Miroslav (okres Znojmo)
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| Řádka 40: | Řádka 40: | ||
* Vinohrádky | * Vinohrádky | ||
}} | }} | ||
| - | '''Miroslav''' ( | + | '''Miroslav''' ({{Vjazyce|de}} ''Mißlitz'', ''Mislitz'')<ref>{{Citace monografie |
| + | | příjmení = Hosák | ||
| + | | jméno = Ladislav | ||
| + | | odkaz na autora = Ladislav Hosák | ||
| + | | titul = Historický místopis země Moravskoslezské | ||
| + | | vydavatel = Academia | ||
| + | | místo = Praha | ||
| + | | rok = 2004 | ||
| + | | počet stran = 1144 | ||
| + | | kapitola = | ||
| + | | strany = 125 | ||
| + | | isbn = 80-200-1225-7 | ||
| + | | jazyk = | ||
| + | }}</ref> je město v [[Okres Znojmo|okrese Znojmo]] v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]], 22 km severovýchodně od [[Znojmo|Znojma]] v nadmořské výšce 240 m. Město se skládá ze dvou částí (Miroslav a [[Kašenec]]). V roce 2011 zde žilo téměř 3 tisíce obyvatel a jeho katastrální území má 2 660 ha. | ||
| + | |||
| + | Jedná se o [[vinařská obec|vinařskou obec]] ve [[Znojemská vinařská podoblast|Znojemské vinařské podoblasti]] ([[viniční trať|viniční tratě]] Weinperky, U vinohradu, Vinohrádky). | ||
| + | |||
| + | == Historie == | ||
| + | První písemná zmínka pochází z roku 1222, kdy kvůli konkordátu českého krále Přemysla Otakara II. s církví připadly tyto majetky premonstrátskému klášteru [[Loucký klášter|Na Louce]] (ve Znojmě). Ve městě bylo české, německé a židovské osídlení. Původní vsi města tvořily Česká Ves (Pemdorf), Václavov (Wenzelsdorf) a mezi nimi Prostřední Ves (Mitterdorf), která byla roku 1533 povýšena na [[městys|městečko]]. Česká Ves byla k Mitterdorfu připojena v roce 1899, Václavov v roce [[1908]]. Mezi dnešními ulicemi Radniční a Brněnská byla také [[židovská obec]], která v roce 1825 čítala 88 domů, do dnešní doby zbylo jen několik málo domů, dnes je na jejím místě park kolem bývalé [[Synagoga|synagogy]] z roku 1845, která byla v letech [[1956]]–[[1957]] zásadně přestavěna na kulturní dům. Více než třetina domů byla zničena či těžce poškozena při bombardování města na konci druhé světové války [[7. květen|7. května]] [[1945]]. | ||
| + | |||
| + | Nejstarší podoba městského znaku je z 60. let 17. století. | ||
| + | |||
| + | == Pamětihodnosti == | ||
| + | * [[Miroslav (zámek)|Zámek]], pravděpodobně na místě středověké tvrze | ||
| + | * [[Barokní sýpka (Miroslav)|Barokní sýpka]] z roku 1737 | ||
| + | * [[Kostel svatého Petra a Pavla (Miroslav)|Kostel sv. Petra a Pavla]] z let 1722–1729 | ||
| + | * [[Evangelický kostel (Miroslav)|Kostel Českobratrské církve evangelické]], toleranční z roku 1846 | ||
| + | * [[Synagoga v Miroslavi|Bývalá synagoga]] | ||
| + | * [[Židovský hřbitov v Miroslavi|Židovský hřbitov]] | ||
| + | |||
| + | == Příroda == | ||
| + | Kolem města jsou [[vinice]], na jižním okraji se na [[Markův kopec|Markově]] (300 m) a okolních kopcích rozkládá vinicemi přerušovaná [[Národní přírodní památka|NPP]] [[Miroslavské kopce]]. Potok [[Miroslavka]], který tekl přes město, je sveden do podzemí, napájí 1,5 km vzdálený [[Miroslavský rybník]] s bohatou ptačí faunou. Rybník je jediný, který zbyl ze systému čtyř rybníků. | ||
| + | |||
| + | == Části města == | ||
| + | * '''Miroslav''' | ||
| + | * [[Kašenec]] | ||
| + | |||
| + | == Reference == | ||
| + | <references /> | ||
| + | === Literatura === | ||
| + | * {{Citace monografie | ||
| + | | příjmení = Haňák | ||
| + | | jméno = Vilém | ||
| + | | odkaz na autora = | ||
| + | | titul = Vlastivěda moravská. II. Místopis. Mor.-Krumlovský okres | ||
| + | | vydavatel = Musejní spolek v Brně | ||
| + | | místo = Brno | ||
| + | | rok = 1913 | ||
| + | | počet stran = 368 | ||
| + | | kapitola = | ||
| + | | strany = | ||
| + | | isbn = | ||
| + | | jazyk = | ||
| + | }} | ||
| + | * SAMEK, Bohumil: ''Umělecké památky Moravy a Slezska. 2. díl J–N''. [[Praha]] : [[Academia]], [[1999]]: s. 521–528. ISBN 80-200-0695-8 | ||
| + | |||
| + | === Související články === | ||
| + | * [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Miroslavi]] | ||
| + | |||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
| - | + | * [http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:594458 statistické údaje obce Miroslav] | |
| - | *[http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:594458 statistické údaje obce Miroslav] | + | |
| - | + | ||
| - | + | {{Commonscat|Miroslav (Znojmo District)}}{{Okres Znojmo}}{{Článek z Wikipedie}} | |
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | {{ | + | |
| - | {{Okres Znojmo}} | + | |
[[Kategorie:Města na Moravě]] | [[Kategorie:Města na Moravě]] | ||
[[Kategorie:Okres Znojmo]] | [[Kategorie:Okres Znojmo]] | ||
[[Kategorie:Mikroregion Miroslavsko]] | [[Kategorie:Mikroregion Miroslavsko]] | ||
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] | [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] | ||
Aktuální verze z 8. 7. 2014, 19:41
Miroslav (německy Mißlitz, Mislitz)[1] je město v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji, 22 km severovýchodně od Znojma v nadmořské výšce 240 m. Město se skládá ze dvou částí (Miroslav a Kašenec). V roce 2011 zde žilo téměř 3 tisíce obyvatel a jeho katastrální území má 2 660 ha.
Jedná se o vinařskou obec ve Znojemské vinařské podoblasti (viniční tratě Weinperky, U vinohradu, Vinohrádky).
Obsah |
Historie
První písemná zmínka pochází z roku 1222, kdy kvůli konkordátu českého krále Přemysla Otakara II. s církví připadly tyto majetky premonstrátskému klášteru Na Louce (ve Znojmě). Ve městě bylo české, německé a židovské osídlení. Původní vsi města tvořily Česká Ves (Pemdorf), Václavov (Wenzelsdorf) a mezi nimi Prostřední Ves (Mitterdorf), která byla roku 1533 povýšena na městečko. Česká Ves byla k Mitterdorfu připojena v roce 1899, Václavov v roce 1908. Mezi dnešními ulicemi Radniční a Brněnská byla také židovská obec, která v roce 1825 čítala 88 domů, do dnešní doby zbylo jen několik málo domů, dnes je na jejím místě park kolem bývalé synagogy z roku 1845, která byla v letech 1956–1957 zásadně přestavěna na kulturní dům. Více než třetina domů byla zničena či těžce poškozena při bombardování města na konci druhé světové války 7. května 1945.
Nejstarší podoba městského znaku je z 60. let 17. století.
Pamětihodnosti
- Zámek, pravděpodobně na místě středověké tvrze
- Barokní sýpka z roku 1737
- Kostel sv. Petra a Pavla z let 1722–1729
- Kostel Českobratrské církve evangelické, toleranční z roku 1846
- Bývalá synagoga
- Židovský hřbitov
Příroda
Kolem města jsou vinice, na jižním okraji se na Markově (300 m) a okolních kopcích rozkládá vinicemi přerušovaná NPP Miroslavské kopce. Potok Miroslavka, který tekl přes město, je sveden do podzemí, napájí 1,5 km vzdálený Miroslavský rybník s bohatou ptačí faunou. Rybník je jediný, který zbyl ze systému čtyř rybníků.
Části města
- Miroslav
- Kašenec
Reference
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 125.
Literatura
- HAŇÁK, Vilém. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Mor.-Krumlovský okres. Brno : Musejní spolek v Brně, 1913. 368 s.
- SAMEK, Bohumil: Umělecké památky Moravy a Slezska. 2. díl J–N. Praha : Academia, 1999: s. 521–528. ISBN 80-200-0695-8
Související články
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |