Disociace

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 14. 8. 2022, 14:51

Disociace je děj, při kterém dochází k štěpení komplexů, molekul nebo solí na menší molekuly, ionty nebo radikály. Tento proces je často vratný. Disociace je opačný děj k asociaci a rekombinaci. U silně polárních látek je disociace podmínkou rozpouštění. U kyselin a zásad, které mohou být rozpustné i v nedisociované formě, udáváme disociační konstantu, tedy poměr disociované a nedisociované formy (pro danou koncentraci). U slabých kationtů/aniontů dochází k hydrolýze.

Obsah

1 Disociační konstanta
2 Typy disociace
- 2.1 Elektrolytická disociace
- 2.2 Tepelná disociace
3 Příklady
4 Reference

Disociační konstanta

Pokud disociace probíhá vratně lze popsat rovnovážný stav pomocí disociační konstanty. Největší disociační účinek má voda (tento fakt souvisí s velkou relativní permitivitou vody → εr = 81). Molekula vody se chová jako elektrický dipól.^[1]

\( AB \Leftrightarrow A + B\)

\(K_d = \frac{[A][B]}{[AB]}\)

Typy disociace

Elektrolytická disociace

Elektrolytická disociace je rozpad iontových látek na jednotlivé ionty. Tento děj probíhá ve dvou krocích :

Rozklad krystalové mřížky — molekuly rozpouštědla vytrhávají z krystalové mřížky jednotlivé ionty
Obalování (solvatace) — molekuly rozpouštědla solvatují (obalí) ionty látky.

Tepelná disociace

Podobný děj způsobený dodáním tepla z okolí.^[1]

Příklady

H₂SO₄ → 2H⁺+ SO₄^2– (disociace kyseliny)

KOH → K⁺ + OH^– (disociace zásady)

NaCl → Na⁺ + Cl^–(disociace soli)

Reference

↑ ^1,0 ^1,1 VOŽENÍLEK, Jan. GYMNASIUM F. X. ŠALDY. Vedení elektrického proudu v kapalinách: Poznámky & ilustrace. 2010. Dostupné z: http://jan.gfxs.cz/studium/files/elektro/elektrolyty.pdf

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[:0-0] 1,0 ^1,1 VOŽENÍLEK, Jan. GYMNASIUM F. X. ŠALDY. Vedení elektrického proudu v kapalinách: Poznámky & ilustrace. 2010. Dostupné z: http://jan.gfxs.cz/studium/files/elektro/elektrolyty.pdf

[1]

@@ Řádka 5: / Řádka 5: @@
 Pokud disociace probíhá vratně lze popsat [[Chemická rovnováha|rovnovážný stav]] pomocí disociační konstanty. Největší disociační účinek má voda (tento fakt souvisí s velkou relativní permitivitou vody → εr = 81). Molekula vody se chová jako elektrický dipól.<ref name=":0">VOŽENÍLEK, Jan. GYMNASIUM F. X. ŠALDY. ''Vedení elektrického proudu v kapalinách: Poznámky & ilustrace''. 2010. Dostupné z: http://jan.gfxs.cz/studium/files/elektro/elektrolyty.pdf </ref>
-: <big>\( AB \Leftrightarrow A + B</math>
+: <big>\( AB \Leftrightarrow A + B\)</big>
-: <big>\(K_d = \frac{[A][B]}{[AB]}</math>
+: <big>\(K_d = \frac{[A][B]}{[AB]}\)</big>
 == Typy disociace ==