Oněžské jezero

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 22. 4. 2022, 08:59

Oněžské jezero a město Petrozavodsk (2017)

Ostrov Neglin nedaleko Petrozavodsku

Oněžské jezero (2007)

Mapa Oněžského jezera kolem roku 1900

Oněžské jezero (rusky Онежское озеро nebo Онего, finsky Ääninen nebo Äänisjärvi) je jezero na severozápadě evropské části Ruska. Rozkládá se převážně v Karelské republice. Jižní část jezera tvoří hranici mezi Karelskou republikou a Lenigradskou a Vologdskou oblastí. Je to druhé největší jezero v Evropě. Kotlina jezera je tektonického původu a byla dotvořena čtvrtohorními pevninskými ledovci. Má rozlohu 9700 km² (včetně ostrovů 9950 km²).

Je protáhnuté ze severozápadu na jihovýchod v délce 250 km a maximálně 91,6 km široké. Průměrnou hloubku má 30 m a maximální 127 m. Celkový objem vody je 292 km³. Nadmořská výška hladiny jezera je 33 m.

Obsah

1 Pobřeží
2 Dno
3 Ostrovy
4 Vodní režim
5 Vlastnosti vody
6 Fauna
7 Využití
- 7.1 Doprava
- 7.2 Osídlení pobřeží
8 Historie
9 Literatura
10 Externí odkazy

Pobřeží

Vysoké skalnaté břehy na severu a severozápadě jsou složené z krystalických hornin (žula, rula). Pobřeží je velmi členité. Úzké zálivy (Petrozavodskaja guba, Kondopožskaja guba, Povenecký záliv aj.) jsou hluboce zařezané do souše. Břehy na severovýchodě a jihovýchodě jsou převážně nízké a nečlenité. Tvoří je písky a hlíny, často jsou bažinaté a zatopené při vysokém stavu vody.

Dno

Reliéf dna severozápadní části je značně složitý. Střídají se hluboké propadliny (do 100 až 115 m) a rozlohou nevelké vyvýšeniny. Na jihu je dno rovné s hloubkou do 50 m.

Ostrovy

Na jezeře je 1369 ostrovů o celkové rozloze 250 km². Největší ostrovy jsou Velký Klimecký, a Velký Lelikovský. V severní části jezera leží ostrov Kiži, na němž se nachází muzeum ruské dřevěné architektury. Jeho součástí jsou dva dřevěné kostely z 18. století a mnoho dalších dřevěných staveb (část z nich byla na ostrov dovezena). Ostrov je pod ochranou UNESCO.

Vodní režim

Do jezera ústí 58 řek. Největší z nich jsou Šuja, Suna, Vodla, Vytegra, Andoma a Megra. Z jižní části jezera odtéká řeka Svir, tvořící jižní hranici Karelské republiky, která spojuje Oněžské jezero s Ladožským jezerem. Odtok je regulován Hornosvirskou hydroelektrárnou, která přeměnila jezero na přehradu (viz také Hornosvirská přehrada). Řeky tvoří 74% přírůstku vodní bilance jezera (15,6 km³/rok). 25% tvoří atmosférické srážky. 84% úbytku vodní bilance připadá na řeku Svir (průměrně 17,6 km³ vody za rok) a 16% na vypařování z vodní hladiny. Nejvyšší úrovně hladiny dosahuje v červnu až srpnu a nejnižší v březnu a dubnu. Absolutní rozsah kolísání hladiny je přibližně 190 cm (v průběhu roku průměrně asi 50 cm). V důsledku vlivu větru činí rozdíl úrovně severní a jižní části 60 až 65 cm. Na jezeře se vyskytují stojaté vlny s dlouhou periodou (сейши).

Vlastnosti vody

Pro Oněžské jezero jsou charakteristické rozdíly v teplotním režimu v hluboké prostřední části a v mělkých pobřežních vodách. Nejvyšší teplota povrchové vody v odkryté části je v srpnu 20 až 24 °С, v zálivech pak 24 až 27 °С. Vrstvy vody u dna mají teplotu 2 až 2,5 °С v zimě a 4 až 6 °С v létě. Jezero zamrzá v prostřední části v lednu, u pobřeží a v zálivech na konci listopadu a v prosinci. Na konci dubna rozmrzají ústí přítoků, odkrytá část pak v květnu. Průzračnost vody je 8 až 9 m, u břehů 1 až 4 m. Voda je sladká s mineralizací 35 mg/l.

Fauna

Jezero obývá 47 druhů ryb, ze kterých 17 má průmyslový význam. Nejvýznamnější jsou lososi, mníci, marény, sízi, candáti, cejni, okouni, štiky a korušky.

Využití

Doprava

Jezero je spojené Bělomořsko-baltským kanálem s povodím Baltského a Bílého moře. Volžsko-Baltská vodní cesta ho spojuje s povodím Volhy. Jezero má velký význam pro vnitroruskou i mezinárodní lodní dopravu.

Osídlení pobřeží

Na pobřeží Oněžského jezera leží města Petrozavodsk (hlavní město Karelské republiky), Kondopoga, Medvežjegorsk.

Historie

V letech 1918-1920 byla oblast na západ od jezera místem zuřivých bojů mezi Bílými Finy a Rudými gardami. Za druhé světové války (v letech 1941–1944) se stala oblast kolem Oněžského jezera a řeky Svir bojištěm, na němž se odehrávaly ostré střety mezi jednotkami Rudé a Finské armády. Finská armáda si totiž řeku a jezero zvolila jako mez svého postupu a přirozené přírodní opevnění a na závěr své ofenzívy v roce 1941 dobyla Petrozavodsk.

Literatura

V tomto článku jsou použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Онежское озеро“.

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Oněžské jezero

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Oněžské jezero

Ruská jezera
Bajkal • Bílé jezero • Boloň • Bustach • Čany • Červené jezero • Čudsko-pskovské jezero • Čukčagirské jezero • Chanka • Chantajské jezero • Ilmeň • Imandra • Janisjarvi • Jessej • Kaspické moře • Kereť • Keta • Kizi • Kovdozero • Kronocké jezero • Kubenské jezero • Kulundinské jezero • Kungasalach • Labaz • Lača • Ladožské jezero • Lama • Lovozero • Manyč-Gudilo • Melkoje • Mogotievo • Něrpičje (Kamčatka) • Něrpičje (Sacha) • Ňuk • Oněžské jezero • Orel • Pekuľnejské jezero • Pjaozero • Pjasino • Pjuhjajarvi • Sjamozero • Sartlan • Segozero • Seliger • Střední Kujto • Tajmyrské jezero • Telecké jezero • Topozero • Ubinskoje • Udyľ • Umbozero • Uvs núr • Vivi • Velké mořské jezero • Vodlozero • Vože • Vygozero
Zde jsou jen přírodní jezera s plochou přes 200 km² (bez ruských přehrad).

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 25: / Řádka 25: @@
 | světadíl = [[Evropa]]
 | loc-map = {{LocMap |Rusko |position=right |lat_deg=61 |lat_min=40 |lat_sec=22 |lon_deg=35 |lon_min=29 |lon_sec=6 |float=center |caption= |label="}}
-}}
+}}[[Soubor:Petrozavodsk 06-2017 img66 aerial view.jpg|thumb|260px|Oněžské jezero a město [[Petrozavodsk]] (2017)]]
-'''Oněžské jezero''' ({{vjazyce2|ru|''Онежское озеро''}} nebo {{cizojazyčně|ru|''Онего''}}, {{vjazyce2|fi|''Ääninen''}} nebo {{cizojazyčně|fi|''Äänisjärvi''}}) je [[jezero]] na severozápadě evropské části [[Rusko|Ruska]]. Rozkládá se převážně v [[Republika Karélie|Karelské republice]]. Jižní část jezera tvoří hranici mezi ''Karelskou republikou'' a [[Leningradská oblast|Lenigradskou]] a [[Vologdská oblast|Vologdskou oblastí]]. Je to druhé největší jezero v [[Evropa|Evropě]]. Kotlina jezera je tektonického původu a byla dotvořena [[čtvrtohory|čtvrtohorními]] pevninskými [[ledovec|ledovci]]. Má rozlohu 9700&nbsp;[[kilometr čtvereční|km²]] (včetně [[ostrov]]ů 9950&nbsp;km²). Je protáhnuté ze severozápadu na jihovýchod v délce 250&nbsp;[[Metr#Kilometr|km]] a maximálně 91,6&nbsp;km široké. Průměrnou hloubku má 30&nbsp;[[metr|m]] a maximální 127&nbsp;m. Celkový objem vody je 292&nbsp;[[krychlový kilometr|km³]]. Nadmořská výška hladiny jezera je 33&nbsp;m.
+[[Soubor:Neglin Island & Northern Cargo Port (1).jpg|thumb|240px|Ostrov Neglin nedaleko [[Petrozavodsk]]u]]
+[[Soubor:Lake Onega - On the beach (1287591392).jpg|thumb|240px|Oněžské jezero (2007)]]
+[[Soubor:Brockhaus and Efron Encyclopedic Dictionary b42 946-0.jpg|thumb|240px|Mapa Oněžského jezera kolem roku 1900]]
+'''Oněžské jezero''' ({{vjazyce2|ru|''Онежское озеро''}} nebo {{cizojazyčně|ru|''Онего''}}, {{vjazyce2|fi|''Ääninen''}} nebo {{cizojazyčně|fi|''Äänisjärvi''}}) je [[jezero]] na severozápadě evropské části [[Rusko|Ruska]]. Rozkládá se převážně v [[Republika Karélie|Karelské republice]]. Jižní část jezera tvoří hranici mezi ''Karelskou republikou'' a [[Leningradská oblast|Lenigradskou]] a [[Vologdská oblast|Vologdskou oblastí]]. Je to druhé největší jezero v [[Evropa|Evropě]]. Kotlina jezera je tektonického původu a byla dotvořena [[čtvrtohory|čtvrtohorními]] pevninskými [[ledovec|ledovci]]. Má rozlohu 9700&nbsp;[[kilometr čtvereční|km<sup>2</sup>]] (včetně [[ostrov]]ů 9950&nbsp;km<sup>2</sup>).
+Je protáhnuté ze severozápadu na jihovýchod v délce 250&nbsp;[[Metr#Kilometr|km]] a maximálně 91,6&nbsp;km široké. Průměrnou hloubku má 30&nbsp;[[metr|m]] a maximální 127&nbsp;m. Celkový objem vody je 292&nbsp;[[Metr krychlový|km³]]. Nadmořská výška hladiny jezera je 33&nbsp;m.
 == Pobřeží ==
 Vysoké [[skála|skalnaté]] břehy na severu a severozápadě jsou složené z krystalických hornin ([[žula]], [[Rula (hornina)|rula]]). Pobřeží je velmi členité. Úzké [[záliv]]y ([[Petrozavodskaja guba]], [[Kondopožskaja guba]], [[Povenecký záliv]] aj.) jsou hluboce zařezané do souše. Břehy na severovýchodě a jihovýchodě jsou převážně nízké a nečlenité. Tvoří je [[písek (materiál)|písky]] a [[hlína|hlíny]], často jsou [[bažina]]té a zatopené při vysokém stavu vody.
 == Dno ==
 Reliéf dna severozápadní části je značně složitý. Střídají se hluboké propadliny (do 100 až 115 m) a rozlohou nevelké vyvýšeniny. Na jihu je dno rovné s hloubkou do 50 m.
-[[Soubor:Lake Onega - On the beach (1287591392).jpg|thumb|left|Oněžské jezero]]
 == Ostrovy ==
 Na jezeře je 1369 [[ostrov]]ů o celkové rozloze 250 km². Největší ostrovy jsou [[Velký Klimecký]], a [[Velký Lelikovský]]. V severní části jezera leží ostrov [[Kiži]], na němž se nachází [[muzeum]] ruské dřevěné architektury. Jeho součástí jsou dva dřevěné [[kostel]]y z 18. století a mnoho dalších dřevěných staveb (část z nich byla na ostrov dovezena). Ostrov je pod ochranou [[UNESCO]].
@@ Řádka 42: / Řádka 47: @@
 == Využití ==
 === Doprava ===
-[[Soubor:Onego2.jpg|thumb|right|200px|Pohled na Oněžské jezero z nábřeží města [[Petrozavodsk]]]]
 Jezero je spojené [[Bělomořsko-baltský kanál|Bělomořsko-baltským kanálem]] s povodím [[Baltské moře|Baltského]] a [[Bílé moře|Bílého moře]]. [[Volžsko-Baltská vodní cesta]] ho spojuje s povodím [[Volha|Volhy]]. Jezero má velký význam pro vnitroruskou i mezinárodní [[Vodní doprava|lodní dopravu]].
 === Osídlení pobřeží ===
@@ Řádka 48: / Řádka 52: @@
 == Historie ==
 V letech 1918-1920 byla oblast na západ od jezera místem zuřivých bojů mezi Bílými [[Finové|Finy]] a [[Rudé gardy|Rudými gardami]].
-Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] (v letech [[1941]]-[[1944]]) se stala oblast kolem ''Oněžského jezera'' a řeky ''Svir'' bojištěm, na němž se odehrávaly ostré střety mezi jednotkami [[Rudá armáda|Rudé]] a [[Finská armáda|Finské armády]]. Finská armáda si totiž řeku a jezero zvolila jako mez svého postupu a přirozené přírodní opevnění a na závěr své ofenzívy v roce 1941 dobyla ''Petrozavodsk''.
+Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] (v letech [[1941]]–[[1944]]) se stala oblast kolem ''Oněžského jezera'' a řeky ''Svir'' bojištěm, na němž se odehrávaly ostré střety mezi jednotkami [[Rudá armáda|Rudé]] a [[Finská armáda|Finské armády]]. Finská armáda si totiž řeku a jezero zvolila jako mez svého postupu a přirozené přírodní opevnění a na závěr své ofenzívy v roce 1941 dobyla ''Petrozavodsk''.
 == Literatura ==
 {{VSE|Онежское озеро}}
 == Externí odkazy ==
-{{commonscat|Lake Onega}}
-{{Ruská jezera}}
+{{Flickr|Lake+Onega}}{{Commonscat|Lake Onega}}{{Ruská jezera}}{{Článek z Wikipedie}}
 [[Kategorie:Jezera v Rusku]]
 [[Kategorie:Republika Karélie]]
@@ Řádka 59: / Řádka 63: @@
 [[Kategorie:Vologdská oblast]]
 [[Kategorie:Povodí Sviru]]
-{{Článek z Wikipedie}}