Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Vrchotice
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu „1370“ textem „1370“) |
(+ Vylepšení) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 19: | Řádka 19: | ||
}} | }} | ||
Vesnice '''Vrchotice''' se nachází v [[Okres Příbram|okrese Příbram]] při hranici [[Jihočeský kraj|Jihočeského]] a [[Středočeský kraj|Středočeského]] kraje. Má 89 stálých obyvatel ([[2001]]) a administrativně je místní částí města [[Sedlec-Prčice]]. | Vesnice '''Vrchotice''' se nachází v [[Okres Příbram|okrese Příbram]] při hranici [[Jihočeský kraj|Jihočeského]] a [[Středočeský kraj|Středočeského]] kraje. Má 89 stálých obyvatel ([[2001]]) a administrativně je místní částí města [[Sedlec-Prčice]]. | ||
- | Vesnice byla založena pravděpodobně ve 13. století blíže neznámým vladykou Vrchotou, jehož jméno dalo vzniknout jejímu názvu. První písemná zmínka o vesnici spadá do roku 1370, kdy je poprvé uváděno jméno vladyky Bohuňka Vrchoty z Vrchotic, který v té době vlastnil Vrchotice a pravděpodobně i přilehlé vesnice. Příbuzenské vztahy rodu '''Vrchotů z Vrchotic''' k jiným českým panským rodům nejsou známy. Další Bohuněk z Vrchotic, zřejmě syn prvního zmiňovaného, pravděpodobně na konci 14. století dočasně držel i [[Sedlec-Prčice|Prčici]]. Rod Vrchotů z Vrchotic vymřel po meči okolo roku 1530. | + | |
+ | Vesnice byla založena pravděpodobně ve 13. století blíže neznámým vladykou Vrchotou, jehož jméno dalo vzniknout jejímu názvu. První písemná zmínka o vesnici spadá do roku 1370, kdy je poprvé uváděno jméno vladyky Bohuňka Vrchoty z Vrchotic, který v té době vlastnil Vrchotice a pravděpodobně i přilehlé vesnice. Příbuzenské vztahy rodu '''Vrchotů z Vrchotic''' k jiným českým panským rodům nejsou známy. Další Bohuněk z Vrchotic, zřejmě syn prvního zmiňovaného, pravděpodobně na konci 14. století dočasně držel i [[Sedlec-Prčice|Prčici]]. Rod Vrchotů z Vrchotic vymřel po meči okolo roku 1530. | ||
+ | |||
Dalšími vlastníky Vrchotic byli páni z Loutkova, později vystupující jako '''Vrchotičtí z Loutkova''', kteří sídlili na tvrzi ve Vrchoticích do roku 1596, kdy ji prodali Václavu Bechyněmu z Lažan. V prvních letech 17. století měnila vesnice majitele ještě několikrát, od roku 1613 přestaly být Vrchotice samostatným panstvím a byly připojeny k panství mitrovickému. Od roku 1660 pak definitivně náležely k panství [[Jetřichovice (Sedlec-Prčice)|jetřichovickému]]. | Dalšími vlastníky Vrchotic byli páni z Loutkova, později vystupující jako '''Vrchotičtí z Loutkova''', kteří sídlili na tvrzi ve Vrchoticích do roku 1596, kdy ji prodali Václavu Bechyněmu z Lažan. V prvních letech 17. století měnila vesnice majitele ještě několikrát, od roku 1613 přestaly být Vrchotice samostatným panstvím a byly připojeny k panství mitrovickému. Od roku 1660 pak definitivně náležely k panství [[Jetřichovice (Sedlec-Prčice)|jetřichovickému]]. | ||
+ | |||
Zemanská '''tvrz''' ve Vrchoticích byla už roku 1629 pustá, okolo roku 1700 pak byla stržena a ponechán pouze dvůr. Do dnešních dnů se zachovala patrová obytná budova a k ní přiléhající '''[[bašta]]''' o čtvercovém půdorysu, krytá jehlanovitou střechou s věžičkou na vrcholu. Ke dvoru náleží ještě hospodářské, původně zčásti obytné budovy z pozdější doby. V období komunismu využívalo všechny budovy místní zemědělské družstvo k hospodářským účelům a celý areál značně zchátral. | Zemanská '''tvrz''' ve Vrchoticích byla už roku 1629 pustá, okolo roku 1700 pak byla stržena a ponechán pouze dvůr. Do dnešních dnů se zachovala patrová obytná budova a k ní přiléhající '''[[bašta]]''' o čtvercovém půdorysu, krytá jehlanovitou střechou s věžičkou na vrcholu. Ke dvoru náleží ještě hospodářské, původně zčásti obytné budovy z pozdější doby. V období komunismu využívalo všechny budovy místní zemědělské družstvo k hospodářským účelům a celý areál značně zchátral. | ||
K vesnici dále patří '''Velký Vrchotický rybník''', jeden z největších v okolí, který je v poslední době hojně využíván ke sportovnímu rybaření. | K vesnici dále patří '''Velký Vrchotický rybník''', jeden z největších v okolí, který je v poslední době hojně využíván ke sportovnímu rybaření. | ||
+ | |||
Od [[1. leden|1. ledna]] [[2007]] vesnice přešla spolu s městem [[Sedlec-Prčice]] z [[Okres Benešov|okresu Benešov]] do okresu Příbram. | Od [[1. leden|1. ledna]] [[2007]] vesnice přešla spolu s městem [[Sedlec-Prčice]] z [[Okres Benešov|okresu Benešov]] do okresu Příbram. | ||
+ | |||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
* [http://www.vrchotice.cz www.vrchotice.cz] | * [http://www.vrchotice.cz www.vrchotice.cz] | ||
- | {{ | + | |
+ | |||
+ | {{Město Sedlec-Prčice}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Sedlec-Prčice]] | [[Kategorie:Sedlec-Prčice]] | ||
[[Kategorie:Vesnice okresu Příbram]] | [[Kategorie:Vesnice okresu Příbram]] |
Aktuální verze z 23. 10. 2015, 01:55
Vesnice Vrchotice se nachází v okrese Příbram při hranici Jihočeského a Středočeského kraje. Má 89 stálých obyvatel (2001) a administrativně je místní částí města Sedlec-Prčice.
Vesnice byla založena pravděpodobně ve 13. století blíže neznámým vladykou Vrchotou, jehož jméno dalo vzniknout jejímu názvu. První písemná zmínka o vesnici spadá do roku 1370, kdy je poprvé uváděno jméno vladyky Bohuňka Vrchoty z Vrchotic, který v té době vlastnil Vrchotice a pravděpodobně i přilehlé vesnice. Příbuzenské vztahy rodu Vrchotů z Vrchotic k jiným českým panským rodům nejsou známy. Další Bohuněk z Vrchotic, zřejmě syn prvního zmiňovaného, pravděpodobně na konci 14. století dočasně držel i Prčici. Rod Vrchotů z Vrchotic vymřel po meči okolo roku 1530.
Dalšími vlastníky Vrchotic byli páni z Loutkova, později vystupující jako Vrchotičtí z Loutkova, kteří sídlili na tvrzi ve Vrchoticích do roku 1596, kdy ji prodali Václavu Bechyněmu z Lažan. V prvních letech 17. století měnila vesnice majitele ještě několikrát, od roku 1613 přestaly být Vrchotice samostatným panstvím a byly připojeny k panství mitrovickému. Od roku 1660 pak definitivně náležely k panství jetřichovickému.
Zemanská tvrz ve Vrchoticích byla už roku 1629 pustá, okolo roku 1700 pak byla stržena a ponechán pouze dvůr. Do dnešních dnů se zachovala patrová obytná budova a k ní přiléhající bašta o čtvercovém půdorysu, krytá jehlanovitou střechou s věžičkou na vrcholu. Ke dvoru náleží ještě hospodářské, původně zčásti obytné budovy z pozdější doby. V období komunismu využívalo všechny budovy místní zemědělské družstvo k hospodářským účelům a celý areál značně zchátral. K vesnici dále patří Velký Vrchotický rybník, jeden z největších v okolí, který je v poslední době hojně využíván ke sportovnímu rybaření.
Od 1. ledna 2007 vesnice přešla spolu s městem Sedlec-Prčice z okresu Benešov do okresu Příbram.
Externí odkazy
Město Sedlec-Prčice |
---|
Sedlec • Prčice • Měšetice • Lidkovice • Divišovice • Chotětice • Mrákotice • Bolechovice • Vozerovice • Přestavlky • Kvašťov • Dvorce • Víska • Staré Mitrovice • Rohov • Záběhlice • Vrchotice • Náhlík • Božetín • Včelákova Lhota • Násilov • Monín • Šanovice • Uhřice • Bolešín • Jetřichovice • Záhoří a Kozinec • Moninec • Sušetice • Veletín • Nové Dvory • Myslkov • Kvasejovice • Matějov • Stuchanov • Malkovice |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |