V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Vrchotice

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu „1370“ textem „1370“)
(+ Vylepšení)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 19: Řádka 19:
}}
}}
Vesnice '''Vrchotice''' se nachází v [[Okres Příbram|okrese Příbram]] při hranici [[Jihočeský kraj|Jihočeského]] a [[Středočeský kraj|Středočeského]] kraje. Má 89 stálých obyvatel ([[2001]]) a administrativně je místní částí města [[Sedlec-Prčice]].
Vesnice '''Vrchotice''' se nachází v [[Okres Příbram|okrese Příbram]] při hranici [[Jihočeský kraj|Jihočeského]] a [[Středočeský kraj|Středočeského]] kraje. Má 89 stálých obyvatel ([[2001]]) a administrativně je místní částí města [[Sedlec-Prčice]].
-
Vesnice byla založena pravděpodobně ve 13. století blíže neznámým vladykou Vrchotou, jehož jméno dalo vzniknout jejímu názvu. První písemná zmínka o vesnici spadá do roku 1370, kdy je poprvé uváděno jméno vladyky Bohuňka Vrchoty z Vrchotic, který v té době vlastnil Vrchotice a pravděpodobně i přilehlé vesnice. Příbuzenské vztahy rodu '''Vrchotů z Vrchotic''' k jiným českým panským rodům nejsou známy. Další Bohuněk z Vrchotic, zřejmě syn prvního zmiňovaného, pravděpodobně na konci 14. století dočasně držel i [[Sedlec-Prčice|Prčici]]. Rod Vrchotů z Vrchotic vymřel po meči okolo roku 1530.  
+
 
 +
Vesnice byla založena pravděpodobně ve 13. století blíže neznámým vladykou Vrchotou, jehož jméno dalo vzniknout jejímu názvu. První písemná zmínka o vesnici spadá do roku 1370, kdy je poprvé uváděno jméno vladyky Bohuňka Vrchoty z Vrchotic, který v té době vlastnil Vrchotice a pravděpodobně i přilehlé vesnice. Příbuzenské vztahy rodu '''Vrchotů z Vrchotic''' k jiným českým panským rodům nejsou známy. Další Bohuněk z Vrchotic, zřejmě syn prvního zmiňovaného, pravděpodobně na konci 14. století dočasně držel i [[Sedlec-Prčice|Prčici]]. Rod Vrchotů z Vrchotic vymřel po meči okolo roku 1530.
 +
Dalšími vlastníky Vrchotic byli páni z Loutkova, později vystupující jako '''Vrchotičtí z Loutkova''', kteří sídlili na tvrzi ve Vrchoticích do roku 1596, kdy ji prodali Václavu Bechyněmu z Lažan. V prvních letech 17. století měnila vesnice majitele ještě několikrát, od roku 1613 přestaly být Vrchotice samostatným panstvím a byly připojeny k panství mitrovickému. Od roku 1660 pak definitivně náležely k panství [[Jetřichovice (Sedlec-Prčice)|jetřichovickému]].
Dalšími vlastníky Vrchotic byli páni z Loutkova, později vystupující jako '''Vrchotičtí z Loutkova''', kteří sídlili na tvrzi ve Vrchoticích do roku 1596, kdy ji prodali Václavu Bechyněmu z Lažan. V prvních letech 17. století měnila vesnice majitele ještě několikrát, od roku 1613 přestaly být Vrchotice samostatným panstvím a byly připojeny k panství mitrovickému. Od roku 1660 pak definitivně náležely k panství [[Jetřichovice (Sedlec-Prčice)|jetřichovickému]].
 +
Zemanská '''tvrz''' ve Vrchoticích byla už roku 1629 pustá, okolo roku 1700 pak byla stržena a ponechán pouze dvůr. Do dnešních dnů se zachovala patrová obytná budova a k ní přiléhající '''[[bašta]]''' o čtvercovém půdorysu, krytá jehlanovitou střechou s věžičkou na vrcholu. Ke dvoru náleží ještě hospodářské, původně zčásti obytné budovy z pozdější doby. V období komunismu využívalo všechny budovy místní zemědělské družstvo k hospodářským účelům a celý areál značně zchátral.
Zemanská '''tvrz''' ve Vrchoticích byla už roku 1629 pustá, okolo roku 1700 pak byla stržena a ponechán pouze dvůr. Do dnešních dnů se zachovala patrová obytná budova a k ní přiléhající '''[[bašta]]''' o čtvercovém půdorysu, krytá jehlanovitou střechou s věžičkou na vrcholu. Ke dvoru náleží ještě hospodářské, původně zčásti obytné budovy z pozdější doby. V období komunismu využívalo všechny budovy místní zemědělské družstvo k hospodářským účelům a celý areál značně zchátral.
K vesnici dále patří '''Velký Vrchotický rybník''', jeden z největších v okolí, který je v poslední době hojně využíván ke sportovnímu rybaření.  
K vesnici dále patří '''Velký Vrchotický rybník''', jeden z největších v okolí, který je v poslední době hojně využíván ke sportovnímu rybaření.  
 +
Od [[1. leden|1. ledna]] [[2007]] vesnice přešla spolu s městem [[Sedlec-Prčice]] z [[Okres Benešov|okresu Benešov]] do okresu Příbram.
Od [[1. leden|1. ledna]] [[2007]] vesnice přešla spolu s městem [[Sedlec-Prčice]] z [[Okres Benešov|okresu Benešov]] do okresu Příbram.
 +
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* [http://www.vrchotice.cz www.vrchotice.cz]
* [http://www.vrchotice.cz www.vrchotice.cz]
-
{{město Sedlec-Prčice}}
+
 
 +
 
 +
{{Město Sedlec-Prčice}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Sedlec-Prčice]]
[[Kategorie:Sedlec-Prčice]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Příbram]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Příbram]]

Aktuální verze z 23. 10. 2015, 01:55


Vesnice Vrchotice se nachází v okrese Příbram při hranici Jihočeského a Středočeského kraje. Má 89 stálých obyvatel (2001) a administrativně je místní částí města Sedlec-Prčice.

Vesnice byla založena pravděpodobně ve 13. století blíže neznámým vladykou Vrchotou, jehož jméno dalo vzniknout jejímu názvu. První písemná zmínka o vesnici spadá do roku 1370, kdy je poprvé uváděno jméno vladyky Bohuňka Vrchoty z Vrchotic, který v té době vlastnil Vrchotice a pravděpodobně i přilehlé vesnice. Příbuzenské vztahy rodu Vrchotů z Vrchotic k jiným českým panským rodům nejsou známy. Další Bohuněk z Vrchotic, zřejmě syn prvního zmiňovaného, pravděpodobně na konci 14. století dočasně držel i Prčici. Rod Vrchotů z Vrchotic vymřel po meči okolo roku 1530.

Dalšími vlastníky Vrchotic byli páni z Loutkova, později vystupující jako Vrchotičtí z Loutkova, kteří sídlili na tvrzi ve Vrchoticích do roku 1596, kdy ji prodali Václavu Bechyněmu z Lažan. V prvních letech 17. století měnila vesnice majitele ještě několikrát, od roku 1613 přestaly být Vrchotice samostatným panstvím a byly připojeny k panství mitrovickému. Od roku 1660 pak definitivně náležely k panství jetřichovickému.

Zemanská tvrz ve Vrchoticích byla už roku 1629 pustá, okolo roku 1700 pak byla stržena a ponechán pouze dvůr. Do dnešních dnů se zachovala patrová obytná budova a k ní přiléhající bašta o čtvercovém půdorysu, krytá jehlanovitou střechou s věžičkou na vrcholu. Ke dvoru náleží ještě hospodářské, původně zčásti obytné budovy z pozdější doby. V období komunismu využívalo všechny budovy místní zemědělské družstvo k hospodářským účelům a celý areál značně zchátral. K vesnici dále patří Velký Vrchotický rybník, jeden z největších v okolí, který je v poslední době hojně využíván ke sportovnímu rybaření.

Od 1. ledna 2007 vesnice přešla spolu s městem Sedlec-Prčice z okresu Benešov do okresu Příbram.

Externí odkazy


Město Sedlec-Prčice

Sedlec • Prčice • Měšetice • Lidkovice • Divišovice • Chotětice • Mrákotice • Bolechovice • Vozerovice • Přestavlky • Kvašťov • Dvorce • Víska • Staré Mitrovice • Rohov • Záběhlice • Vrchotice • Náhlík • Božetín • Včelákova Lhota • Násilov • Monín • Šanovice • Uhřice • Bolešín • Jetřichovice • Záhoří a Kozinec • Moninec • Sušetice • Veletín • Nové Dvory • Myslkov • Kvasejovice • Matějov • Stuchanov • Malkovice