Šablona:Článek dne/2022/09

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 3. 1. 2024, 19:40

Znojmo je město v Jihomoravském kraji na levém břehu řeky Dyje, 55 km jihozápadně od Brna a 75 km severozápadně od Vídně. Hranice Rakouska probíhá 8 km od města. Je druhým největším městem Jihomoravského kraje a historickým centrem jihozápadní Moravy.

Prostor města byl osídlen již v době prehistorické. Od osmého století našeho letopočtu se na skalním ostrohu naproti dnešního centra města a hradu rozkládalo rozsáhlé slovanské hradiště, které chránilo brod přes řeku Dyji vzdálený asi 900 m, kudy procházela obchodní cesta z české kotliny do Podunají. Uvnitř hradiště, které v osmém až desátém století ovládalo rozsáhlou oblast dnešní jihozápadní Moravy a přilehlé části Dolního Rakouska, byly ve velkomoravském období zřejmě vystavěny mimo jiné dva kamenné kostely, jejichž existence však někdy bývá zpochybňována. Existovalo zde také rozsáhlé pohřebiště, objevené v roce 2007 a nadále intenzivně zkoumané. Hradiště bylo někdy v 10. století vyvráceno Maďary a následně je během století jedenáctého vystřídal přemyslovský hrad, vybudovaný v bezprostřední blízkosti brodu. Zakladatelem tohoto hradu byl kníže Konrád I. Brněnský.

První písemná zmínka o Znojmě je v padělané listině, hlásící se do roku 1048, kterou kníže Břetislav I. zakládá proboštství v Rajhradě a kde je mezi svědky uveden znojemský kastelán Markvart. Po smrti knížete Břetislava připadlo Znojemsko jeho synu Konrádovi I. Brněnskému. Nejpozději po roce 1092 zde vzniklo samostatné údělné přemyslovské knížectví. Za Konrádova syna Litolda se na znojemském hradě razily i první mince – znojemské denáry.

Nejvýznamnější ze znojemských Přemyslovců Konrád II. Ota, který postupně ovládl celou Moravu a nakonec se stal i knížetem v Čechách, založil v roce 1190 premonstrátský klášter v Louce, který stojí na jih od historického středu města. V letech 1222–1226 bylo Znojmo Přemyslem I. Otakarem povýšeno na královské město, první svého druhu na jižní Moravě, a opevněno silnými hradbami, které se z velké části dochovaly dodnes. Velký rozkvět Znojma nastal ve 13. a 14. století, kdy Znojmo mělo již dlážděné ulice, vodovod a dva špitály. Roku 1240 daroval král Václav I. proboštství sv. Hippolyta na Hradišti společenství špitálních bratří a sester u sv. Františka v Praze, vzniklému z iniciativy sv. Anežky České, sestry krále Václava, z něhož se zanedlouho vytvořil řád křižovníků s červenou hvězdou.

Po bitvě na Bílé hoře se ve městě v roce 1628 konal zemský sněm, na němž bylo pro Moravu vyhlášeno obnovené zřízení zemské, uzákoňující dědičnost Habsburků na českém trůnu a rekatolizaci. Roku 1645, za třicetileté války, dobyli zchudlé Znojmo během tří dnů Švédové pod velením generála Lennart Torstensona.

Koncem 17. století bylo město postiženo velkou epidemií moru, která si vyžádala téměř 800 obětí. Znojmo zasáhly i napoleonské války, poprvé v roce 1805, kdy tudy prošli Rusové i Francouzi před bitvou u Slavkova, a podruhé roku 1809, kdy se v blízkosti Znojma odehrála bitva mezi rakouskými a francouzskými vojsky, známá jako bitva u Znojma. Znojemský hrad ztratil po porážce Turků u Vídně roku 1683 svůj strategický význam a ve zpustlém stavu jej císař Josef I. Habsburský prodal Maxmiliánovi Františkovi z Deblína a jeho bratrovi, kteří jeho západní část přestavěli na zámek. Ve východní části zřídili pivovar. Od roku 1784 byl zámek využíván jako kasárna a špitál a od roku 1921 slouží Jihomoravskému muzeu. Z původního hradu se zachovala pouze románská rotunda sv. Kateřiny a do roku 1892 stála u vstupu z předhradí takzvaná Loupežnická věž.

Další rozvoj města Znojma nastal v 18. a 19. století v souvislosti s vybudováním císařských silnic do Brna, Prahy a Vídně, vybudováním propojovací Státní dráhy Vídeň-Hrušovany nad Jevišovkou-Brno s odbočkou na Znojmo (1870) a zejména Severozápadní dráhy Vídeň–Znojmo–Jihlava–Nymburk–Praha–Děčín (1871). Výstavba dráhy dala podnět k vypracování nadčasového, velmi kvalitního regulačního plánu, podle kterého se město začalo velmi rychle rozšiřovat, zejména směrem na východ k Novosadům, k údolí potoka Lesky a k novému nádraží. Na okružní silnici vzniklo zajímavé hvězdicové Mariánské náměstí, inspirované pařížským Place Charles-de-Gaulle. Výstavba dráhy umožnila rozvoj znojemského zelinářství a sadovnictví. Znojemská okurka se stala pojmem i v zahraničí. Nalezení ložisek kaolinu přispělo také k rozvoji keramického průmyslu ve městě. Byly zakládány četné parky, stavěly se nové školy, Albrechtova kasárna (později Žižkova), městská vodárna, židovská synagoga (1888), městské divadlo (1900), evangelický kostel či krajský soud s věznicí (1913–1919).

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
+[[Soubor:Znojmo Saint Nicholas Church W 01.jpg|right|160px|Church of Saint Nicholas and Chapel of Saint Wenceslaus in Znojmo]]
-'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].
+'''<big>[[Znojmo]]</big>''' je [[město]] v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském&nbsp;kraji]] na levém břehu řeky [[Dyje]], 55&nbsp;km jihozápadně od&nbsp;[[Brno|Brna]] a 75 km severozápadně od&nbsp;[[Vídeň|Vídně]]. Hranice [[Rakousko|Rakouska]] probíhá 8 km od města. Je&nbsp;druhým&nbsp;největším&nbsp;městem [[Jihomoravský kraj|Jihomoravského kraje]] a historickým centrem jihozápadní&nbsp;[[Morava|Moravy]].
-V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&nbsp;1394b s rychlostí až 800&nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&nbsp;200&nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.
+Prostor města byl osídlen již v době prehistorické. Od osmého století našeho letopočtu se na skalním ostrohu naproti dnešního centra města a hradu rozkládalo rozsáhlé slovanské hradiště, které chránilo brod přes&nbsp;řeku [[Dyje|Dyji]] vzdálený asi 900&nbsp;m, kudy procházela obchodní cesta z&nbsp;české kotliny do Podunají. Uvnitř hradiště, které v osmém až desátém století ovládalo rozsáhlou oblast dnešní jihozápadní Moravy a přilehlé části Dolního Rakouska, byly ve velkomoravském období zřejmě vystavěny mimo jiné dva kamenné kostely, jejichž existence však někdy bývá zpochybňována. Existovalo zde také rozsáhlé pohřebiště, objevené v roce 2007 a nadále intenzivně zkoumané. Hradiště bylo někdy v 10.&nbsp;století vyvráceno Maďary a&nbsp;následně je během století jedenáctého vystřídal přemyslovský hrad, vybudovaný v bezprostřední blízkosti brodu. Zakladatelem tohoto hradu byl kníže Konrád&nbsp;I.&nbsp;Brněnský.
-FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.
+První písemná zmínka o Znojmě je v padělané listině, hlásící se do roku 1048, kterou kníže Břetislav I. zakládá proboštství v [[Rajhrad|Rajhradě]] a kde je mezi svědky uveden znojemský kastelán Markvart. Po smrti knížete Břetislava připadlo Znojemsko jeho synu Konrádovi I. Brněnskému. Nejpozději po roce 1092 zde vzniklo samostatné údělné přemyslovské knížectví. Za Konrádova syna Litolda se na znojemském hradě razily i první mince – [[znojemské denáry]].
-Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.
+Nejvýznamnější ze znojemských Přemyslovců Konrád II. Ota, který postupně ovládl celou Moravu a nakonec se stal i knížetem v Čechách, založil v roce 1190 [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátský]] [[Loucký klášter|klášter v Louce]], který stojí na jih od historického středu města. V letech 1222–1226 bylo Znojmo Přemyslem I. Otakarem povýšeno na královské město, první svého druhu na jižní Moravě, a opevněno silnými hradbami, které se z velké části dochovaly dodnes. Velký rozkvět Znojma nastal ve 13.  a 14. století, kdy Znojmo mělo již dlážděné ulice, vodovod a dva špitály. Roku 1240 daroval král Václav&nbsp;I. proboštství sv.&nbsp;Hippolyta na Hradišti společenství špitálních bratří a sester u&nbsp;sv.&nbsp;Františka v Praze, vzniklému z iniciativy sv.&nbsp;Anežky České, sestry krále Václava, z něhož se zanedlouho vytvořil řád křižovníků s červenou hvězdou.
-<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
+Po bitvě na Bílé hoře se ve městě v roce 1628 konal zemský sněm, na němž bylo pro Moravu vyhlášeno obnovené zřízení zemské, uzákoňující dědičnost Habsburků na českém trůnu a rekatolizaci. Roku 1645, za třicetileté války, dobyli zchudlé Znojmo během tří&nbsp;dnů Švédové pod&nbsp;velením generála Lennart Torstensona.
+Koncem 17. století bylo město postiženo velkou epidemií moru, která si vyžádala téměř 800 obětí. Znojmo zasáhly i napoleonské války, poprvé v roce 1805, kdy tudy prošli Rusové i Francouzi před bitvou u Slavkova, a podruhé roku 1809, kdy se v blízkosti Znojma odehrála bitva mezi rakouskými a francouzskými vojsky, známá jako bitva u Znojma. Znojemský hrad ztratil po porážce Turků u [[Vídeň|Vídně]] roku 1683 svůj strategický význam a ve zpustlém stavu jej císař Josef&nbsp;I. Habsburský prodal Maxmiliánovi Františkovi z&nbsp;Deblína a&nbsp;jeho bratrovi, kteří jeho západní část přestavěli na zámek. Ve východní části zřídili pivovar. Od roku 1784 byl zámek využíván jako kasárna a špitál a od roku [[1921]] slouží [[Jihomoravské muzeum|Jihomoravskému muzeu]]. Z původního hradu se zachovala pouze románská [[rotunda svaté Kateřiny|rotunda sv. Kateřiny]] a do roku 1892 stála u&nbsp;vstupu z předhradí takzvaná Loupežnická&nbsp;věž.
+Další rozvoj města Znojma nastal v 18. a 19. století v souvislosti s vybudováním císařských silnic do [[Brno|Brna]], [[Praha|Prahy]] a [[Vídeň|Vídně]], vybudováním propojovací Státní dráhy Vídeň-Hrušovany nad Jevišovkou-Brno s [[Železniční trať Břeclav - Znojmo|odbočkou]] na Znojmo (1870) a zejména Severozápadní dráhy Vídeň–Znojmo–Jihlava–Nymburk–Praha–Děčín (1871). Výstavba dráhy dala podnět k vypracování nadčasového, velmi kvalitního regulačního plánu, podle kterého se město začalo velmi rychle rozšiřovat, zejména směrem na východ k Novosadům, k údolí potoka Lesky a k novému nádraží. Na okružní silnici vzniklo zajímavé hvězdicové Mariánské náměstí, inspirované {{Nowrap|[[Paříž|pařížským]] [[Place Charles-de-Gaulle]]}}. Výstavba dráhy umožnila rozvoj znojemského zelinářství a sadovnictví. Znojemská okurka se stala pojmem i v zahraničí. Nalezení ložisek [[kaolin]]u přispělo také k rozvoji keramického průmyslu ve městě. Byly zakládány četné parky, stavěly se nové školy, Albrechtova kasárna (později&nbsp;Žižkova), městská vodárna, židovská synagoga (1888), městské divadlo (1900), evangelický kostel či [[Krajský soud ve Znojmě|krajský soud]] s věznicí (1913–1919).
+<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>