Šablona:Článek dne HL/2021/03

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 12. 1. 2023, 11:52

Bitva u Stalingradu (podzim 1942 – zima 1943) nebo Stalingradská bitva představuje společně s Bitvou před Moskvou (1941) a Bitvou u Kurska (1943) nejvýznamnější a rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě. Bitva byla vedena o Stalingrad (dnešní Volgograd), klíčové město na dolním toku řeky Volhy. Rudá armáda v ní dobyla historické vítězství, když nejprve obklíčila a posléze zcela zničila německou 6. armádu pod velením polního maršála Friedricha Pauluse a připravila Wehrmachtu významné materiální i lidské ztráty, které byly jednou z příčin ústupu německých vojsk z oblasti Donu, Kavkazu a Kubáně. Dodnes se jedná, spolu s bitvou v Kurském oblouku o jedno z největších válečných střetnutí všech dob vůbec.

V původních německých plánech toto město nebylo žádným významným strategickým cílem. Směrnice č. 45 ze dne 23. července 1942 s kódovým označením Braunschweig nařizovala pokračovat v plánu „MODRÝ“. Přikazovala sedmnácté armádě a první tankové armádě skupiny armád A pronásledovat sovětskou Rudou armádu za velkou zátočinu Donu a za Rostovem je zničit. Šestá armáda, podporovaná čtvrtou tankovou armádou, měla mezitím vyrazit směrem ke Stalingradu a rozdrtit nepřátelské síly tam soustředěné, obsadit město a zablokovat pozemní komunikace mezi Donem a Volhou.

Tato bitva byla důsledkem německé ofenzívy, která započala po neúspěšném pokusu dobýt Moskvu (duben 1942). Cílem této ofenzívy byla ropná pole na Kavkaze a strategicky a hospodářsky významné pozice na jihu Ruska. Této ofenzívě bezprostředně předcházel sovětský útok poblíž Charkova, kde rudá armáda pod vedením maršála S. K. Timošenka prorazila německou frontu (12. května 1942). Tyto akce byly zastaveny německou ofenzívou, která začala počátkem května útokem na Sevastopol (obsazen 3. července 1942) a kerčský poloostrov.

Hlavní ofenzíva byla zahájena 28. června 1942, kdy němci zaútočili směrem na Voroněž a Kursk, mezi Charkovem a Kurskem prolomili sovětskou obranu a pokračovali směrem ke Stalingradu (dnešní Volgograd). Stalingrad byl původně jediným cílem, ale v průběhu července se Adolf Hitler rozhodl ovládnout i Kavkaz, čímž oslabil 6. armádu (generál Friedrich Paulus), která se nacházela severně od Stalingradu. Dne 12. července vznikl tzv. „stalingradský front“, což byla snaha opevnit Stalingrad. Velením obraných akcí před Stalingradem byl pověřen generál A. I. Jeremenko. Přímo ve městě velel 62. armádě V. I. Čujkov a vrchní velení nad celým válčištěm měl až do začátku protiofenzivy Georgij Žukov.

Dne 24. července padl Rostov do rukou německé 17. armády. První a čtvrtá tanková armáda uskutečnily v následujících šesti dnech průlom východním směrem přes Don a zatímco první armáda postupovala na jih, aby dosáhla Kavkazu, čtvrtá se otočila severovýchodním směrem, aby mohla podpořit Paulusovu 6. armádu při útoku na Stalingrad. Na čele této 6. armády postupoval XIV. tankový sbor generála Weiterscheima. Byl to jediný tankový sbor v sestavě 6. armády a skládal se z 16. tankové divize, 3. a 60. pěší (motorizované) divize. Před touto „obrněnou pěstí“ Rusové ustupovali přes Don jak na sever, tak i na východ ke Stalingradu. Tento ústup byl zamýšlen jako operační. Sovětské velení mělo jasný cíl. Udržet Stalingrad, město Stalinova jména v ohybu Volhy,

Dne 17. června se generálplukovník Friedrich Paulus rozhodl zaútočit. Německá 6. armáda se 8. srpna dostala k „vnější obraně“ Stalingradu. Dne 21. srpna německé jednotky prolomily vnější obranu a překročili Don. Dne 23. srpna se 6. armáda dostala k Volze (severně od Stalingradu), v této fázi se Adolf Hitler, patrně z prestižních důvodů, rozhodl opět posílit 6. armádu. Poté Němci, prakticky na předměstí Stalingradu, narazili na odpor 62. armády generála Čujkova...

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
+[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-R74190, Russland, Kesselschlacht Stalingrad.jpg|right|160px|Soviet assault troops in the battle]]
-'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].
+'''[[Bitva u Stalingradu]]''' (podzim 1942 – zima 1943) nebo '''[[Bitva u Stalingradu|Stalingradská bitva]]''' představuje společně s [[Bitva před Moskvou|Bitvou před Moskvou (1941)]] a [[Bitva v Kurském oblouku|Bitvou u Kurska]] ([[1943]]) nejvýznamnější a rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní&nbsp;frontě]]. Bitva byla vedena o [[Volgograd|Stalingrad]] (dnešní [[Volgograd]]), klíčové město na dolním toku řeky [[Volha|Volhy]]. [[Rudá armáda]] v ní dobyla historické vítězství, když nejprve obklíčila a posléze zcela zničila německou 6. armádu pod velením polního [[maršál]]a Friedricha&nbsp;Pauluse a připravila [[Wehrmacht]]u významné materiální i lidské ztráty, které byly jednou z příčin ústupu německých vojsk z oblasti [[Don]]u, [[Kavkaz]]u a [[Kubáň|Kubáně]].  Dodnes se jedná, spolu s&nbsp;[[Bitva v Kurském oblouku|bitvou&nbsp;v&nbsp;Kurském&nbsp;oblouku]] o jedno z&nbsp;největších válečných střetnutí všech dob vůbec.
-V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&nbsp;1394b s rychlostí až 800&nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&nbsp;200&nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.
+V původních německých plánech toto město nebylo žádným významným strategickým cílem. Směrnice č. 45 ze dne [[23. červenec|23. července]] [[1942]] s kódovým označením [[Braunschweig]] nařizovala pokračovat v plánu „MODRÝ“. Přikazovala sedmnácté armádě a první tankové armádě skupiny armád A pronásledovat sovětskou [[Rudá armáda|Rudou armádu]] za velkou zátočinu [[Don]]u a za [[Rostov na Donu|Rostovem]] je zničit. Šestá armáda, podporovaná čtvrtou tankovou armádou, měla mezitím vyrazit směrem ke&nbsp; [[Volgograd|Stalingradu]] a&nbsp;rozdrtit nepřátelské síly tam soustředěné, obsadit město a zablokovat pozemní komunikace mezi [[Don]]em a [[Volha|Volhou]].
-FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.
+Tato bitva byla důsledkem německé ofenzívy, která započala po neúspěšném pokusu dobýt Moskvu (duben [[1942]]). Cílem této ofenzívy byla ropná pole na [[Kavkaz]]e a strategicky a hospodářsky významné pozice na jihu [[Rusko|Ruska]]. Této ofenzívě bezprostředně předcházel sovětský útok poblíž [[Charkov]]a, kde [[rudá armáda]] pod vedením maršála S.&nbsp;K.&nbsp;Timošenka prorazila německou frontu ([[12. květen|12. května]] [[1942]]). Tyto akce byly zastaveny německou ofenzívou, která začala počátkem května útokem na [[Sevastopol]] (obsazen [[3. červenec|3. července]] [[1942]]) a [[kerčský poloostrov]].
+Hlavní ofenzíva byla zahájena [[28. červen|28. června]] [[1942]], kdy němci zaútočili směrem na Voroněž a Kursk, mezi Charkovem a Kurskem prolomili sovětskou obranu a pokračovali směrem ke Stalingradu (dnešní&nbsp;[[Volgograd]]). Stalingrad byl původně jediným cílem, ale v průběhu července se Adolf Hitler rozhodl ovládnout i Kavkaz, čímž oslabil 6. armádu (generál Friedrich Paulus), která se nacházela severně od Stalingradu. Dne [[12. červenec|12. července]] vznikl tzv. „stalingradský front“, což byla snaha opevnit Stalingrad. Velením obraných akcí před Stalingradem byl pověřen generál A.&nbsp;I.&nbsp;Jeremenko. Přímo ve městě velel 62. armádě V.&nbsp;I.&nbsp;Čujkov a vrchní velení nad celým válčištěm měl až do začátku protiofenzivy Georgij&nbsp;Žukov.
-Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.
+Dne [[24. červenec|24. července]] padl [[Rostov na Donu|Rostov]] do rukou německé 17. armády. První a čtvrtá tanková armáda uskutečnily v následujících šesti dnech průlom východním směrem přes Don a zatímco první armáda postupovala na jih, aby dosáhla [[Kavkaz]]u, čtvrtá se otočila severovýchodním směrem, aby mohla podpořit Paulusovu 6. armádu při útoku na Stalingrad. Na čele této 6. armády postupoval XIV. tankový sbor generála Weiterscheima. Byl to jediný tankový sbor v sestavě 6. armády a skládal se z&nbsp;16.&nbsp;tankové divize, 3. a 60.&nbsp;pěší (motorizované) divize. Před touto „obrněnou pěstí“ Rusové ustupovali přes Don jak na sever, tak i na východ ke Stalingradu. Tento ústup byl zamýšlen jako operační. Sovětské velení mělo jasný cíl. Udržet Stalingrad, město Stalinova jména v&nbsp;ohybu Volhy,
-<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
+Dne [[17. červen|17. června]] se generálplukovník Friedrich Paulus rozhodl zaútočit. Německá 6.&nbsp;armáda se [[8. srpen|8.&nbsp;srpna]] dostala k „vnější&nbsp;obraně“ Stalingradu. Dne [[21. srpen|21.&nbsp;srpna]] německé jednotky prolomily vnější obranu a překročili [[Don]]. Dne [[23. srpen|23.&nbsp;srpna]] se 6.&nbsp;armáda dostala k [[Volha|Volze]] (severně od Stalingradu), v&nbsp;této fázi se Adolf&nbsp;Hitler, patrně z prestižních důvodů, rozhodl opět posílit 6.&nbsp;armádu. Poté Němci, prakticky na předměstí Stalingradu, narazili na odpor 62.&nbsp;armády generála Čujkova...
+<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>