Šárovcova Lhota

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 3. 3. 2018, 19:29

Šárovcova Lhota je malá obec v Podkrkonoší ležící v okrese Jičín. Jeho vlastní katastrální území má rozlohu 7 km² . Včetně osad Tikov, Bertoldka, Libín, Radov má rozlohu přes 8 ha. Obec leží asi 7 km severozápadně od Hořic v Podkrkonoší.

V současnosti zde žije 196 stálých obyvatel. Obcí protéká říčka Javorka, která měla vliv i na podobu obecního znaku (zelený javor).

Původ jména

Název obce je odvozen od jména jejího zakladatele Šárovce. Jeho poddaní byli na čas zbaveni daní, dostávali takzvaně lhůtu. Od toho vznikl název Lhota Šárovcova.

Části obce

Bertoldka
Libín
Šárovcova Lhota
Tikov

Historie

Četné vykopávky svědčí, že se zde žilo již v dobách pohanských. Založena byla asi roku 1197-1230 za vlády krále Přemysla Otakara I. Později se majiteli stali páni Václav a Bořek Šárovci. Šárovcovu Lhotu s osadou Libín a Tikov prodali Zahrádkovi z Černé a Mandaléně z Konecchlumě roku 1518. Šárovci vymřeli v 17. století. Václav Šárovec byl v pondělí před Bartolomějem (20. srpna) roku 1537 odsouzen za to, že nařkl zemské pány. Potom byl mučen a popraven na Pohořelci u Prahy. Roku 1538 prodala Mandaléna a dcery Václava Zahrádky statek Lhotský Adamu Karlíkovi z Nežetic, pánu na Holovousích. Avšak již roku 1543 přešel statek v držení Mikuláše Habartického z Habartic, roku 1544 na Arnošta Bruknara z Brukštejna, roku 1549 na Soběslava Miletínského z Pardubic. Ten před svojí smrtí (roku 1563) odkázal Lhotu Gabrieli Klenovskému z Ptení, Čeňkovi Poličanskému a sestře Markétě z Veselí. Po nich byli majiteli statku bratři Aleš a Jiří Klenovští ze Ptenic, kteří zase Lhotu a Libín prodali roku 1567 Jindřichovi ze Smiřic za 3 850 kop grošů českých. Tento Jindřich Smiřický připojil Lhotu roku 1569 k panství Hořickému. Jeho syn Albrecht Vladislav přikoupil k tomu roku 1594 Holovousy a Mlázovice. Statek zdědil pak jeho bratr Zikmund (zemřel roku 1608). Rod Smiřických ovšem své statky dlouho neudržel. Syn Zikmundův náležel k přením původcům povstání evangelických stavů. Zato byl posmrtně roku 1621 odsouzen (zemřel 1618) a jeho statky byly zkonfiskovány. Veškeré statky koupil jejich příbuzný Albrecht z Valdštejna, který pak Lhotu, Libín, Tikov a Mezihoří přenechal Anně Ostroměřské, rozené z Vojic. Po zavraždění Valdštejna, 25. února 1634, byl statek zkonfiskován a 9. května 1635 jej daroval Ferdinand II. svému Komorníku Jakubovi Strozzimu ze Streitenthalu. Ten nedlouho potom zemřel a statek dostali jeho synové Petr a Oktavián 3. října 1636. Petr Strozzi byl nejvyšším císařským vojevůdcem (do roku 1650 byla poručnicí matka Oktávie). Bojoval s Turky a 27. května 1664 byl u Serinváru v Chorvatsku smrtelně zraněn. Pohřben byl ve Vídni. Za jeho panování byl odtržen od Hořic.

Externí odkazy

Obec Šárovcova Lhota
Bertoldka • Libín • Šárovcova Lhota • Tikov

Města a obce okresu Jičín
Bačalky • Bašnice • Běchary • Bílsko u Hořic • Boháňka • Borek • Brada-Rybníček • Březina • Bříšťany • Budčeves • Bukvice • Butoves • Bystřice • Cerekvice nad Bystřicí • Červená Třemešná • Češov • Dětenice • Dílce • Dobrá Voda u Hořic • Dolní Lochov • Dřevěnice • Holín • Holovousy • Hořice • Cholenice • Chomutice • Choteč • Chyjice • Jeřice • Jičín • Jičíněves • Jinolice • Kacákova Lhota • Kbelnice • Kněžnice • Konecchlumí • Kopidlno • Kostelec • Kovač • Kozojedy • Kyje • Lázně Bělohrad • Libáň • Libošovice • Libuň • Lískovice • Lukavec u Hořic • Lužany • Markvartice • Miletín • Milovice u Hořic • Mladějov • Mlázovice • Nemyčeves • Nevratice • Nová Paka • Ohařice • Ohaveč • Osek • Ostroměř • Ostružno • Pecka • Petrovičky • Podhorní Újezd a Vojice • Podhradí • Podůlší • Radim • Rašín • Rohoznice • Rokytňany • Samšina • Sběř • Sedliště • Sekeřice • Slatiny • Slavhostice • Sobčice • Soběraz • Sobotka • Stará Paka • Staré Hrady • Staré Místo • Staré Smrkovice • Střevač • Sukorady • Svatojanský Újezd • Šárovcova Lhota • Tetín • Třebnouševes • Třtěnice • Tuř • Úbislavice • Údrnice • Úhlejov • Újezd pod Troskami • Úlibice • Valdice • Veliš • Vidochov • Vitiněves • Volanice • Vrbice • Vršce • Vřesník • Vysoké Veselí • Zámostí-Blata • Zelenecká Lhota • Železnice • Žeretice • Židovice • Žlunice

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 30: / Řádka 30: @@
   | email = obec@sarovcova-lhota.cz
   | mapa = http://mapy.atlas.cz/mapviewer/mapviewer.aspx?object=obec&id=573256
-}}
+}}'''Šárovcova Lhota''' je malá obec v [[Krkonoše|Podkrkonoší]] ležící v [[Okres Jičín|okrese Jičín]]. Jeho vlastní [[katastrální území]] má rozlohu 7 km² . Včetně osad [[Tikov (Šárovcova Lhota)|Tikov]], [[Bertoldka]], [[Libín (Šárovcova Lhota)|Libín]], [[Radov]] má rozlohu přes 8 [[hektar|ha]]. Obec leží asi 7 km severozápadně od [[Hořice|Hořic v Podkrkonoší]].
-'''Šárovcova Lhota''' je malá obec v [[Krkonoše|Podkrkonoší]] ležící v [[Okres Jičín|okrese Jičín]]. Jeho vlastní [[katastrální území]] má rozlohu 7 km² . Včetně osad [[Tikov (Šárovcova Lhota)|Tikov]], [[Bertoldka]], [[Libín (Šárovcova Lhota)|Libín]], [[Radov]] má rozlohu přes 8 [[hektar|ha]]. Obec leží asi 7 km severozápadně od [[Hořice|Hořic v Podkrkonoší]]. V současnosti zde žije 195 stálých obyvatel. Obcí protéká říčka [[Javorka (přítok Cidliny)|Javorka]], která měla vliv i na podobu obecního znaku (zelený javor).
+V současnosti zde žije 196 stálých obyvatel. Obcí protéká říčka [[Javorka (přítok Cidliny)|Javorka]], která měla vliv i na podobu obecního znaku (zelený javor).
 == Původ jména ==
 Název obce je odvozen od jména jejího zakladatele Šárovce. Jeho poddaní byli na čas zbaveni daní, dostávali takzvaně lhůtu. Od toho vznikl název Lhota Šárovcova.
@@ Řádka 42: / Řádka 43: @@
 == Historie ==
-Četné vykopávky svědčí, že se zde žilo již v dobách pohanských. Založena byla asi roku 1197-1230 za vlády krále Přemysla Otakara I. Později se majiteli stali páni Václav a Bořek Šárovci. Šárovcovu Lhotu s osadou [[Libín (Šárovcova Lhota)|Libín]] a [[Tikov (Šárovcova Lhota)|Tikov]] prodali Zahrádkovi z Černé a Mandaléně z Konecchlumě roku 1518. Šárovci vymřeli v 17. století. Václav Šárovec byl v pondělí před Bartolomějem (20. srpna) roku 1537 odsouzen za to, že nařkl zemské pány. Potom byl mučen a popraven na [[Pohořelec u Prahy|Pohořelci u Prahy]]. Roku 1538 prodala Mandaléna a dcery Václava Zahrádky statek Lhotský Adamu Karlíkovi z Nežetic, pánu na Holovousích. Avšak již roku 1543 přešel statek v držení Mikuláše Habartického z Habartic, roku 1544 na Arnošta Bruknara z Brukštejna, roku 1549 na Soběslava Miletínského z [[Pardubice|Pardubic]]. Ten před svojí smrtí (roku 1563) odkázal Lhotu Gabrieli Klenovskému z Ptení, Čeňkovi Poličanskému a sestře Markétě z Veselí. Po nich byli majiteli statku bratři Aleš a Jiří Klenovští ze Ptenic, kteří zase Lhotu a [[Libín (okres Jičín)|Libín]] prodali roku 1567 Jindřichovi ze Smiřic za 3 850 kop grošů českých. Tento Jindřich Smiřický připojil Lhotu roku 1569 k panství [[Hořice|Hořickému]]. Jeho syn Albrecht Vladislav přikoupil k tomu roku 1594 [[Holovousy (okres Jičín)|Holovousy]] a [[Mlázovice]]. Statek zdědil pak jeho bratr Zikmund (zemřel roku 1608). Rod Smiřických ovšem své statky dlouho neudržel. Syn Zikmundův náležel k přením původcům povstání evangelických stavů. Zato byl posmrtně roku 1621 odsouzen (zemřel 1618) a jeho statky byly zkonfiskovány. Veškeré statky koupil jejich příbuzný Albrecht z Valdštejna, který pak Lhotu, [[Libín (Šárovcova Lhota)|Libín]], [[Tikov (Šárovcova Lhota)|Tikov]] a [[Mezihoří]] přenechal Anně Ostroměřské, rozené z Vojic. Po zavraždění Valdštejna, 25. února 1634, byl statek zkonfiskován a 9. května 1635 jej daroval Ferdinand II. svému Komorníku [[Jakub Strozzi|Jakubovi Strozzimu]] ze Streitenthalu. Ten nedlouho potom zemřel a statek dostali jeho synové Petr a Oktavián 3. října 1636. Petr Strozzi byl nejvyšším císařským vojevůdcem (do roku 1650 byla poručnicí matka Oktávie). Bojoval s Turky a 27. května 1664 byl u [[Serinvár]]u v [[Chorvatsko|Chorvatsku]] smrtelně zraněn. Pohřben byl ve [[Vídeň|Vídni]]. Za jeho panování byl odtržen od [[Hořice|Hořic]].
+Četné vykopávky svědčí, že se zde žilo již v dobách pohanských. Založena byla asi roku 1197-1230 za vlády krále Přemysla Otakara I. Později se majiteli stali páni Václav a Bořek Šárovci. Šárovcovu Lhotu s osadou [[Libín (Šárovcova Lhota)|Libín]] a [[Tikov (Šárovcova Lhota)|Tikov]] prodali Zahrádkovi z Černé a Mandaléně z Konecchlumě roku 1518. Šárovci vymřeli v 17. století. Václav Šárovec byl v pondělí před Bartolomějem (20. srpna) roku 1537 odsouzen za to, že nařkl zemské pány. Potom byl mučen a popraven na [[Pohořelec u Prahy|Pohořelci u Prahy]]. Roku 1538 prodala Mandaléna a dcery Václava Zahrádky statek Lhotský Adamu Karlíkovi z Nežetic, pánu na Holovousích. Avšak již roku 1543 přešel statek v držení Mikuláše Habartického z Habartic, roku 1544 na Arnošta Bruknara z Brukštejna, roku 1549 na Soběslava Miletínského z [[Pardubice|Pardubic]]. Ten před svojí smrtí (roku 1563) odkázal Lhotu Gabrieli Klenovskému z Ptení, Čeňkovi Poličanskému a sestře Markétě z Veselí. Po nich byli majiteli statku bratři Aleš a Jiří Klenovští ze Ptenic, kteří zase Lhotu a [[Libín (okres Jičín)|Libín]] prodali roku 1567 Jindřichovi ze Smiřic za 3 850 kop grošů českých. Tento Jindřich Smiřický připojil Lhotu roku 1569 k panství [[Hořice|Hořickému]]. Jeho syn Albrecht Vladislav přikoupil k tomu roku 1594 [[Holovousy (okres Jičín)|Holovousy]] a [[Mlázovice]]. Statek zdědil pak jeho bratr Zikmund (zemřel roku 1608). Rod Smiřických ovšem své statky dlouho neudržel. Syn Zikmundův náležel k přením původcům povstání evangelických stavů. Zato byl posmrtně roku 1621 odsouzen (zemřel 1618) a jeho statky byly zkonfiskovány. Veškeré statky koupil jejich příbuzný Albrecht z Valdštejna, který pak Lhotu, [[Libín (Šárovcova Lhota)|Libín]], [[Tikov (Šárovcova Lhota)|Tikov]] a [[Mezihoří]] přenechal Anně Ostroměřské, rozené z Vojic. Po zavraždění Valdštejna, 25. února 1634, byl statek zkonfiskován a 9. května 1635 jej daroval Ferdinand&nbsp;II. svému Komorníku Jakubovi Strozzimu ze Streitenthalu. Ten nedlouho potom zemřel a statek dostali jeho synové Petr a Oktavián 3. října 1636. Petr Strozzi byl nejvyšším císařským vojevůdcem (do roku 1650 byla poručnicí matka Oktávie). Bojoval s Turky a 27. května 1664 byl u [[Serinvár]]u v [[Chorvatsko|Chorvatsku]] smrtelně zraněn. Pohřben byl ve [[Vídeň|Vídni]]. Za jeho panování byl odtržen od [[Hořice|Hořic]].
 == Externí odkazy ==
-{{Článek z Wikipedie}}
-{{okres Jičín}}
+{{Obec Šárovcova Lhota}}{{Okres Jičín}}{{Článek z Wikipedie}}
 [[Kategorie:Vesnice okresu Jičín]]