Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Žytomyrsko-berdyčevská operace
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu „Kategorie:Válečné operace druhé světové války“ textem „Kategorie:Operace druhé světové války“) |
(+ Vylepšení) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[ | + | [[Soubor:Liberation of Ukraine.jpg|thumb|220px|Osvobození pravobřežní Ukrajiny zima 1943-jaro 1944]] |
| + | [[Soubor:Marcia nel fango.jpg|thumb|220px|Tanky [[T-34]] v kampani 1943/1944]] | ||
'''Žytomyrsko-berdyčevská operace''', uváděna též jako '''Žitomirsko-berdičevská operace''' (dle ruských názvů ukrajinských měst) ([[24. prosince]] [[1943]] - [[14. ledna]] [[1944]]) byla vojenská operace 1. ukrajinského frontu, která byla provedena za [[druhá světová válka|druhé světové války]] na přelomu let 1943 a 1944. V této bitvě a následné [[Korsuň-ševčenkovská operace|Korsuň-ševčenkovké operaci]] osvobodila [[Rudá armáda]] od německých okupantů velkou část pravobřežní [[Ukrajina|Ukrajiny]]. V průběhu operace dobyla 1. a 4. tanková armáda města [[Radomyšl (Ukrajina)|Radomyšl]], [[Novohrad-Volynskyj]], [[Žytomyr]], [[Berdyčiv]] a [[Bila Cerkva|Bílou Cerkev]]. | '''Žytomyrsko-berdyčevská operace''', uváděna též jako '''Žitomirsko-berdičevská operace''' (dle ruských názvů ukrajinských měst) ([[24. prosince]] [[1943]] - [[14. ledna]] [[1944]]) byla vojenská operace 1. ukrajinského frontu, která byla provedena za [[druhá světová válka|druhé světové války]] na přelomu let 1943 a 1944. V této bitvě a následné [[Korsuň-ševčenkovská operace|Korsuň-ševčenkovké operaci]] osvobodila [[Rudá armáda]] od německých okupantů velkou část pravobřežní [[Ukrajina|Ukrajiny]]. V průběhu operace dobyla 1. a 4. tanková armáda města [[Radomyšl (Ukrajina)|Radomyšl]], [[Novohrad-Volynskyj]], [[Žytomyr]], [[Berdyčiv]] a [[Bila Cerkva|Bílou Cerkev]]. | ||
| Řádka 7: | Řádka 8: | ||
Po odpočinku byla nasazena do Žytomyrsko-berdyčevské operace, kde se měla podílet na bojích na jižním křídle. Dne 30. prosince v ranních zahájily čs. jednotky útok na vesnici Rudu, kterou se předtím pokoušely dvakrát neúspěšně dobýt prapory 78. střeleckého pluku [[Rudá armáda|Rudé armády]]. Českoslovenští samopalnící v bílých maskovacích oděvech pronikli do týlu jednotek [[Waffen SS]], jejichž jednotky tuto vesnici bránily. Z nenadálého útoku vznikla v řadách Němců panika, čímž byla otevřena cesta postupujícím rojnicím 1. praporu. Do nezáviděníhodné situace se však dostala tanková skupina, která se ocitla v léčce a byla obklíčena. Ze sevření se však vymanila za pomoci samopalníků, což odnesla ztrátou 2 tanků a 25 mužů. V 16 hodin byla ves Ruda osvobozena a čs. vojáci po krátké přestávce pokračovali k pochodu na [[Bila Cerkva|Bílou Cerkev]]. Překážkou se stala řeka [[Ross]], kde museli čs. ženisté postavit provizorní most. Útok na Bílou Cerekev byl zahájen v 31. prosince 1943 ve 14 hodin, avšak kvůli absenci vlastního dělostřelectva musel být zastaven. Tvrdé boje o přístup k městu však pokračovaly následující den a trvaly do 3. ledna 1944. O den později byla [[Bila Cerkva|Bílá Cerekev]] osvobozena. | Po odpočinku byla nasazena do Žytomyrsko-berdyčevské operace, kde se měla podílet na bojích na jižním křídle. Dne 30. prosince v ranních zahájily čs. jednotky útok na vesnici Rudu, kterou se předtím pokoušely dvakrát neúspěšně dobýt prapory 78. střeleckého pluku [[Rudá armáda|Rudé armády]]. Českoslovenští samopalnící v bílých maskovacích oděvech pronikli do týlu jednotek [[Waffen SS]], jejichž jednotky tuto vesnici bránily. Z nenadálého útoku vznikla v řadách Němců panika, čímž byla otevřena cesta postupujícím rojnicím 1. praporu. Do nezáviděníhodné situace se však dostala tanková skupina, která se ocitla v léčce a byla obklíčena. Ze sevření se však vymanila za pomoci samopalníků, což odnesla ztrátou 2 tanků a 25 mužů. V 16 hodin byla ves Ruda osvobozena a čs. vojáci po krátké přestávce pokračovali k pochodu na [[Bila Cerkva|Bílou Cerkev]]. Překážkou se stala řeka [[Ross]], kde museli čs. ženisté postavit provizorní most. Útok na Bílou Cerekev byl zahájen v 31. prosince 1943 ve 14 hodin, avšak kvůli absenci vlastního dělostřelectva musel být zastaven. Tvrdé boje o přístup k městu však pokračovaly následující den a trvaly do 3. ledna 1944. O den později byla [[Bila Cerkva|Bílá Cerekev]] osvobozena. | ||
| - | Při bojích v Žytomyrsko-berdyčevské operaci ztratila československá brigáda 66 padlých, 270 raněných a 75 nezvěstných. Dále přišla o 4 tanky, 3 automobily, 4 protitankové kanóny, 1 houfnici, 1 velkorážní kulomet a několik lehkých zbraní. Mnohem větší ztráty však způsobila nepříteli, který měl | + | Při bojích v Žytomyrsko-berdyčevské operaci ztratila československá brigáda 66 padlých, 270 raněných a 75 nezvěstných. Dále přišla o 4 tanky, 3 automobily, 4 protitankové kanóny, 1 houfnici, 1 velkorážní kulomet a několik lehkých zbraní. Mnohem větší ztráty však způsobila nepříteli, který měl 1 050 padlých, zničeno či ukořistěno bylo 5 samohybných děl, 17 tanků, 3 letadla, 4 baterie lehkého dělostřelectva, 1 150 mm dělo, 1 lehké dělo, 1 minometná baterie, 52 lehkých a 63 těžkých kulometů, 67 aut a 95 koní.<ref>Kolektiv autorů, Vojenské dějiny Československa, Naše vojsko, 1989</ref> |
| - | == | + | == Reference == |
| + | <references/> | ||
| + | == Externí odkazy == | ||
| - | {{Článek z Wikipedie}} | + | {{Commonscat|Zhitomir–Berdichev Offensive}}{{Bitvy velké vlastenecké války}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Operace druhé světové války]] | [[Kategorie:Operace druhé světové války]] | ||
[[Kategorie:Dějiny Sovětského svazu]] | [[Kategorie:Dějiny Sovětského svazu]] | ||
Aktuální verze z 1. 7. 2013, 08:29
Žytomyrsko-berdyčevská operace, uváděna též jako Žitomirsko-berdičevská operace (dle ruských názvů ukrajinských měst) (24. prosince 1943 - 14. ledna 1944) byla vojenská operace 1. ukrajinského frontu, která byla provedena za druhé světové války na přelomu let 1943 a 1944. V této bitvě a následné Korsuň-ševčenkovké operaci osvobodila Rudá armáda od německých okupantů velkou část pravobřežní Ukrajiny. V průběhu operace dobyla 1. a 4. tanková armáda města Radomyšl, Novohrad-Volynskyj, Žytomyr, Berdyčiv a Bílou Cerkev.
Účast československých vojáků
Po bitvě o Kyjev, kde se vyznamenala 1. československá samostatná brigáda pod vedením Ludvíka Svobody, došlo k dalšímu útoku na pravém břehu řeky Dněpr, do kterého se zapojili i čs. vojáci jako záloha 38. sovětské armády. Spolu se sovětskými vojáky se zapojili do bojů u Vasilkova a Čerchaňova, kde způsobili nepříteli značné ztráty. Na konci listopadu však provedli Němci protiútok a jednotka přešla do obrany. 14. listopadu byla dočasně stažena z fronty a ubytována v kasárnách v Kyjevě.
Po odpočinku byla nasazena do Žytomyrsko-berdyčevské operace, kde se měla podílet na bojích na jižním křídle. Dne 30. prosince v ranních zahájily čs. jednotky útok na vesnici Rudu, kterou se předtím pokoušely dvakrát neúspěšně dobýt prapory 78. střeleckého pluku Rudé armády. Českoslovenští samopalnící v bílých maskovacích oděvech pronikli do týlu jednotek Waffen SS, jejichž jednotky tuto vesnici bránily. Z nenadálého útoku vznikla v řadách Němců panika, čímž byla otevřena cesta postupujícím rojnicím 1. praporu. Do nezáviděníhodné situace se však dostala tanková skupina, která se ocitla v léčce a byla obklíčena. Ze sevření se však vymanila za pomoci samopalníků, což odnesla ztrátou 2 tanků a 25 mužů. V 16 hodin byla ves Ruda osvobozena a čs. vojáci po krátké přestávce pokračovali k pochodu na Bílou Cerkev. Překážkou se stala řeka Ross, kde museli čs. ženisté postavit provizorní most. Útok na Bílou Cerekev byl zahájen v 31. prosince 1943 ve 14 hodin, avšak kvůli absenci vlastního dělostřelectva musel být zastaven. Tvrdé boje o přístup k městu však pokračovaly následující den a trvaly do 3. ledna 1944. O den později byla Bílá Cerekev osvobozena.
Při bojích v Žytomyrsko-berdyčevské operaci ztratila československá brigáda 66 padlých, 270 raněných a 75 nezvěstných. Dále přišla o 4 tanky, 3 automobily, 4 protitankové kanóny, 1 houfnici, 1 velkorážní kulomet a několik lehkých zbraní. Mnohem větší ztráty však způsobila nepříteli, který měl 1 050 padlých, zničeno či ukořistěno bylo 5 samohybných děl, 17 tanků, 3 letadla, 4 baterie lehkého dělostřelectva, 1 150 mm dělo, 1 lehké dělo, 1 minometná baterie, 52 lehkých a 63 těžkých kulometů, 67 aut a 95 koní.[1]
Reference
- ↑ Kolektiv autorů, Vojenské dějiny Československa, Naše vojsko, 1989
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |