Šablona:Článek dne/2017/08

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 7. 1. 2019, 12:44

Mosaz je slitina mědi a zinku. Zvláštním druhem mosazi je tombak používaný k výrobě plášťů střel.

Mosaz se používá již od starověku (1 000 př. n. l.), ale ve velmi omezeném množství, protože ji bylo těžké vyrobit. Vyráběla se žíháním mědi s oxidem zinečnatým na dřevěném uhlí. Zinek se vyredukoval jako pára a rozpouštěl se v mědi. Mosaz byla velmi drahá, používala se na výrobu mincí a šperků. Společným tavením zinku a mědi se ji podařilo vyrobit až roku 1781. Díky svým chemickým a fyzikálním vlastnostem se i dnes používá v mnoha průmyslových odvětvích. Hustota mosazi 8 400 až 8 700 kg.m^-3. Teplota tání je 850–920°C.

Výroba mosazi byla zpočátku velmi nekvalitní. Zinková ruda uhličitan zinečnatý (ZnCO₃), neboli kalamín, se nechával s mědí redukovat pod dřevěným uhlím za teplot kolem 1 000 °C. Bod varu zinku je ale 907 °C, takže se většina zinku vypařovala a pouze část se ho vstřebávala do mědi. Tímto způsobem se mosaz vyráběla až do počátku 19. století, kdy se podařilo zachycovat a následně nechávat kondenzovat zinkové páry. To vedlo k možnosti průmyslové výroby mosazi.

K získávání mosazi je používáno 25 % veškeré produkce mědi. Největší technologickou potíží při výrobě je ztráta zinku vzniklá jeho odpařováním. Kvůli tomu se při výpočtu vsázky zinek leguje vždy na horní hranici normy. Výroba je neobyčejně náchylná na dodržování a nepřekračování tavících teplot. Interval teploty tuhnutí mosazí je 950 – 880 °C. Teplota lití se vybírá přibližně do 50 až 100 °C nad likvidem, takže do 1 050 °C. Teplota tavení nesmí překračovat teplotu lití o více než 50 °C, a tak se volí do 1 100 °C. Při kontrole jakosti se měří teplota a zjišťuje se výsledné chemické složení taveniny.

Mosazi pro tváření obsahují 5–42 % zinku. Ms 70 a Ms 67 jsou optimální pro zpracování zastudena. Ms 63, Ms 60 a Ms 58 zase pro výrobu výkovků. Pokud do těchto mosazí přidáme 1 až 2 % olova, zvýšíme tím jejich obrobitelnost.

Hlubokotažné mosazi mají obsah zinku okolo 30 %, takže to jsou mosazi Ms 70 a Ms 68. Trpí na vyšší obsah nečistot. Jsou vhodné pro zpracování zastudena. Dodávají se jako nejrůznější tvárné polotovary. Pro hluboký tah ve vyžíhaném stavu, a pro ostatní účely v různých stupních tvrdosti. Využívají se k výrobě lamelových chladičů do automobilů, nebo třeba lopatek parních turbín.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
+[[Soubor:Musée des arts et métiers - Astrolabe - Regiomontanus.jpg|right|160px|Mosazný astroláb z roku 1465.]]
-'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].
+'''[[Mosaz]]''' je [[slitina]] [[měď|mědi]] a [[Zinek|zinku]]. Zvláštním druhem mosazi je [[tombak]] používaný k výrobě plášťů střel.
-V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&nbsp;1394b s rychlostí až 800&nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&nbsp;200&nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.
+Mosaz se používá již od starověku (1&nbsp;000 př.&nbsp;n.&nbsp;l.), ale ve velmi omezeném množství, protože ji bylo těžké vyrobit. Vyráběla se žíháním mědi s [[Oxid zinečnatý|oxidem&nbsp;zinečnatým]] na dřevěném uhlí. Zinek se vyredukoval jako pára a rozpouštěl se v mědi. Mosaz byla velmi drahá, používala se na výrobu mincí a&nbsp;šperků. Společným tavením zinku a mědi se ji podařilo vyrobit až roku 1781. Díky svým chemickým a&nbsp;fyzikálním vlastnostem se i dnes používá v mnoha průmyslových odvětvích. Hustota mosazi 8&nbsp;400 až 8&nbsp;700&nbsp;kg.m<sup>-3</sup>. Teplota tání je 850–920°C.
-FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.
+Výroba mosazi byla zpočátku velmi nekvalitní. Zinková ruda uhličitan zinečnatý (ZnCO<sub>3</sub>), neboli kalamín, se nechával s mědí redukovat pod dřevěným uhlím za teplot kolem 1&nbsp;000&nbsp;°C. Bod varu [[Zinek|zinku]] je ale 907&nbsp;°C, takže se většina zinku vypařovala a pouze část se ho vstřebávala do mědi. Tímto způsobem se mosaz vyráběla až do počátku 19.&nbsp;století, kdy se podařilo zachycovat a následně nechávat kondenzovat zinkové páry. To vedlo k možnosti průmyslové výroby mosazi.
-Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.
+K získávání mosazi je používáno 25&nbsp;% veškeré produkce mědi. Největší technologickou potíží při výrobě je ztráta zinku vzniklá jeho odpařováním. Kvůli tomu se při výpočtu vsázky zinek leguje vždy na horní hranici normy. Výroba je neobyčejně náchylná na dodržování a nepřekračování tavících teplot. Interval teploty tuhnutí mosazí je 950&nbsp;&ndash;&nbsp;880&nbsp;°C. Teplota lití se vybírá přibližně do 50 až 100 °C nad likvidem, takže do 1&nbsp;050&nbsp;°C. Teplota tavení nesmí překračovat teplotu lití o více než 50&nbsp;°C, a tak se volí do 1&nbsp;100&nbsp;°C. Při kontrole jakosti se měří teplota a zjišťuje&nbsp;se výsledné chemické složení taveniny.
-<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
+Mosazi pro tváření obsahují 5&ndash;42 % zinku. Ms 70 a Ms 67 jsou optimální pro zpracování zastudena. Ms&nbsp;63, Ms&nbsp;60 a Ms&nbsp;58 zase pro výrobu výkovků. Pokud do těchto mosazí přidáme 1&nbsp;až&nbsp;2&nbsp;% [[Olovo|olova]], zvýšíme tím jejich obrobitelnost.
+Hlubokotažné mosazi mají obsah zinku okolo 30&nbsp;%, takže to jsou mosazi Ms&nbsp;70 a Ms&nbsp;68. Trpí na vyšší obsah nečistot. Jsou vhodné pro zpracování zastudena. Dodávají se jako nejrůznější tvárné polotovary. Pro hluboký tah ve vyžíhaném stavu, a pro ostatní účely v různých stupních tvrdosti. Využívají se k výrobě lamelových chladičů do automobilů, nebo třeba lopatek parních turbín.
+<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>