Květnov (Havlíčkův Brod)

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 14. 3. 2016, 00:32

Květnov je v současné době katastrálním územím a částí města Havlíčkův Brod v okrese Havlíčkův Brod.

Katastrální členění Havlíčkova Brodu

O založení osady Květnov neexistují přesné historické záznamy, ale k osídlení této lokality došlo nejpravděpodobněji v období 13.-14. století, kdy se v kraji těžilo stříbro a jiné nerosty a poblíž těžebních míst vznikaly malé hornické osady. O založení osady mohla také nemalou měrou rozhodnout i poloha v blízkosti hlavní cesty mezi Brodem a Jihlavou. Těžba na Vrchovině nebyla nijak významná a brzy zanikla, ale lidé z dolů zůstali a začali se věnovat jiným činnostem, zejména zemědělství, lesnictví a v neposlední řadě i řemeslům. Život v osadách tedy nezanikl, nýbrž pokračoval ve změněné podobě dál. Je pravda, že se lidé více soustřeďovali do okolí větších obcí a měst a těžko dostupné kopce Vysočiny obývali jen skutečně vytrvalí osadníci. Původní název osady Blumendorf ukazuje na fakt, že většina obyvatel bývala německá, některé prameny dokonce uvádějí 50–90 % německy mluvícího obyvatelstva na Vysočině. Stejně tomu bylo i ve většině okolních obcí, jejichž německé názvy se dodnes sice neoficiálně, ale stále čile používají. Tomuto jazykovému rozložení odpovídala i školní výuka, která byla dvojjazyčná, některé školy byly ryze české, některé zase jen německé a děti tak na přání rodičů musely pěšky cestovat za školní výukou i desítky kilometrů denně podle toho, v jakém jazyce si rodiče přáli děti vyučovat. V osadě Květnov, tehdy ještě Blumendorf, existují zmínky dokonce o dvou školách, české a německé. Obě byly „jednotřídky“, záznamy o počtu žactva nejsou známy. Zlom nastal až po skončení 2. světové války, kdy byla valná většina německého obyvatelstva vystěhována a úředním jazykem se stala výhradně čeština. Česká jednotřídka byla v provozu až do šedesátých let minulého století. Stejně tak i původně německé statky osídlili čeští zemědělci. Na přítomnost německého obyvatelstva poukazují již jen příjmení rodáků: některá jsou psaná původní německou verzí, jiná už počeštěnou, ale je ze všech patrný původ. Soukromé hospodaření nemělo po 2. světové válce příliš dlouhého trvání a brzy ustoupilo masivnímu zakládání zemědělských družstev. Květnov byl nejprve součástí JZD Suchá a i to se později sloučilo s JZD Okrouhlička. Tento stav trvá prakticky i v dnešní době. Po roce 1989 sice několik zemědělců využilo možnosti navrácení svých polností, ale většina květnovských zemědělců je stále podílníky ZD Okrouhlička.

Co se počtu obyvatel týče, patří Květnov mezi ne příliš osídlené. Počet trvale přihlášených obyvatel jen stěží přesahuje stovku. Trvale obydlených staveb je v obci 30, za zmínku stojí i fakt, že se obec stala v poslední době vyhledávanou pro novostavby a v neposlední řadě i pro rekreační bydlení. Možná tomu přispívá krásný rozhled na okolní krajinu, která je tvořena kopci, jež mají výšku 550–600 metrů nad mořem (samotný Květnov je v nadmořské výšce 594 metrů), nebo výhodná poloha v půli cesty mezi Havlíčkovým Brodem a Jihlavou a v blízkosti dalších měst Polná a Humpolec. Stejnou měrou, jakou přibývají novostavby, přibývá i možnost kulturního a sportovního vyžití. V areálu bývalého zemědělského objektu našla útočiště mladá stáj Rony, která má kapacitu pro ustájení bezmála dvou desítek koní a každoročně pořádá na jaře a na podzim jezdecké závody. Nezanedbatelná je také činnost místního fotbalového družstva. V roce 2008 fotbalisté za podpory osadního výboru zvelebili místní dětské a fotbalové hřiště a zahájili tradici letních turnajů v malé kopané. Možnost kvalitního využití volného času nabízí také nedaleký rybník Hubertka s možností sportovního rybolovu a řadou doprovodných akcí, nebo lze v zimních měsících zavítat na „protější“ kopec Vysoká a výborně si zalyžovat na profesionálně udržované sjezdovce. Vede sem několik naučných turistických stezek. Obec leží na sice poněkud náročné, ale cyklisty hojně využívané trase.

Reference

1. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 550–553.  

Externí odkazy

• Územně identifikační registr ČR
• Aplikace adresy na MVCR
• Databáze statistických obvodů