1. května 2025 večer – přesně ve 22:00 – bude trvale zakázáno přidávání nových
prezentací ZDARMA ! Nyní máte poslední šanci získat firemní prezentaci ZDARMA !
Prezentace "zdarma" budou sice neomezeně dostupné až do konce roku 2026,
ale každý zájemce bude muset jednorázově zaplatit 1 500 Kč za bannerovou reklamu.

Mapa

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(vylep.)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
[[Soubor:World Map 1689.JPG|250px|vpravo|náhled|mapa světa z roku 1689 ([[Amsterdam|Amsterodam]])]]
+
[[Soubor:World Map 1689.JPG|250px|vpravo|thumb|mapa světa z roku 1689 ([[Amsterdam|Amsterodam]])]]
'''Mapa''' je zmenšené, zevšeobecněné a vysvětlené znázornění objektů a jevů na [[Země|Zemi]], ostatních nebeských tělesech nebo nebeské sféře, sestrojené obvykle podle některého ze zobrazení na rovině a vyjadřující pomocí smluvených znaků rozmístění a vlastnosti objektů a jevů vázaných na jmenované povrchy. Pokud se jedná o  zobrazení na kouli, nazýváme ji [[glóbus]].
'''Mapa''' je zmenšené, zevšeobecněné a vysvětlené znázornění objektů a jevů na [[Země|Zemi]], ostatních nebeských tělesech nebo nebeské sféře, sestrojené obvykle podle některého ze zobrazení na rovině a vyjadřující pomocí smluvených znaků rozmístění a vlastnosti objektů a jevů vázaných na jmenované povrchy. Pokud se jedná o  zobrazení na kouli, nazýváme ji [[glóbus]].
Mapu můžeme označit za model reálného světa, v žádném případě není dokonalým obrazem naší reality. Nelze na ní nalézt vše, ale naopak může znázornit i jevy, které nejsme jinak schopni vnímat. Skutečnost může potlačit i zdůraznit. Souborně [[informace]] zaznamenané na mapách označujeme jako „prostorové informace“.
Mapu můžeme označit za model reálného světa, v žádném případě není dokonalým obrazem naší reality. Nelze na ní nalézt vše, ale naopak může znázornit i jevy, které nejsme jinak schopni vnímat. Skutečnost může potlačit i zdůraznit. Souborně [[informace]] zaznamenané na mapách označujeme jako „prostorové informace“.
Řádka 8: Řádka 8:
== Obsah map ==
== Obsah map ==
Prvky tvořící obsah mapy lze členit podle jejich původu, charakteru a významu na:<ref>VOŽENÍLEK, Vít. Aplikovaná kartografie I. : Tematické mapy. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 1999. 168 s. ISBN 80-7067-971-9.</ref>
Prvky tvořící obsah mapy lze členit podle jejich původu, charakteru a významu na:<ref>VOŽENÍLEK, Vít. Aplikovaná kartografie I. : Tematické mapy. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 1999. 168 s. ISBN 80-7067-971-9.</ref>
-
[[Soubor:Graphical scale.gif|náhled|Příklad matematického prvku mapy - grafické měřítko]]
+
[[Soubor:Graphical scale.gif|thumb|200px|Příklad matematického prvku mapy - grafické měřítko]]
=== [[Matematika|Matematické]] prvky ===
=== [[Matematika|Matematické]] prvky ===
Tyto prvky tvoří konstrukční základ mapy. Patří sem:
Tyto prvky tvoří konstrukční základ mapy. Patří sem:
Řádka 18: Řádka 18:
* klad listů
* klad listů
* kompozice (uspořádání) mapy
* kompozice (uspořádání) mapy
-
[[Soubor:Alps geology map .jpg|náhled|Příklad fyzickogeografických prvků v mapě - schematická geologická mapa [[Alpy|Alp]]]]
+
[[Soubor:Alps geology map.jpg|thumb|250px|Příklad fyzickogeografických prvků v mapě (schematická geologická mapa [[Alpy|Alp]])]]
=== [[Fyzická geografie|Fyzickogeografické]] prvky ===
=== [[Fyzická geografie|Fyzickogeografické]] prvky ===
* [[vodstvo]] ([[oceán]]y, [[moře]], [[řeka|řeky]], [[jezero|jezera]], umělé vodní plochy, atd.)
* [[vodstvo]] ([[oceán]]y, [[moře]], [[řeka|řeky]], [[jezero|jezera]], umělé vodní plochy, atd.)
Řádka 26: Řádka 26:
* podložní [[hornina|horniny]]
* podložní [[hornina|horniny]]
* další [[příroda|přírodní]] složky [[krajinná sféra|krajinné sféry]]
* další [[příroda|přírodní]] složky [[krajinná sféra|krajinné sféry]]
-
[[Soubor:Czechy Kraje.png|náhled|Příklad socioekonomických prvků v mapě - hranice [[kraj (územní jednotka)|kraj]]ů [[Česká republika|ČR]]]]
+
[[File:CoA CZ regions.png|thumb|250px|Příklad socioekonomických prvků v mapě (hranice [[kraj (územní jednotka)|kraj]]ů [[Česká republika|ČR]])]]
=== [[Socioekomická geografie|Socioekonomické prvky]] ===
=== [[Socioekomická geografie|Socioekonomické prvky]] ===
* [[sídelní útvar|sídla]]
* [[sídelní útvar|sídla]]
Řádka 41: Řádka 41:
Mapy lze členit z mnoha hledisek (účel užití, způsob vzniku, vyjadřované skutečnosti, měřítka, územního rozsahu atd.).
Mapy lze členit z mnoha hledisek (účel užití, způsob vzniku, vyjadřované skutečnosti, měřítka, územního rozsahu atd.).
=== Podle obsahu ===
=== Podle obsahu ===
-
[[Soubor:Topographic map example.png|náhled|Příklad topografické mapy]][[Soubor:Afghanistan Ethnolinguistic Groups 1972.jpg|náhled|Mapa etnolingvistických skupin obyvatel Afghánistánu - příklad tematické mapy]]
+
[[Soubor:Topographic map example.png|thumb|250px|Příklad topografické mapy]]
 +
[[Soubor:Afghanistan Ethnolinguistic Groups 1972.jpg|thumb|250px|Mapa etnolingvistických skupin obyvatel Afghánistánu (příklad tematické mapy)]]
* '''topografické''' (místopisné, podrobné, zobrazující zejména geografickou realitu co nejpodrobněji)
* '''topografické''' (místopisné, podrobné, zobrazující zejména geografickou realitu co nejpodrobněji)
* '''všeobecně zeměpisné''' (zobrazují rozsáhlé geografické celky s vysokou mírou [[generalizace]] základních fyzickogeografických i socioekonomických prvků)
* '''všeobecně zeměpisné''' (zobrazují rozsáhlé geografické celky s vysokou mírou [[generalizace]] základních fyzickogeografických i socioekonomických prvků)
Řádka 120: Řádka 121:
-
{{Commonscat|Maps}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Maps}}{{Commonscat|Maps}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Mapy| ]]
[[Kategorie:Mapy| ]]
[[Kategorie:Kartografie]]
[[Kategorie:Kartografie]]
[[Kategorie:Diagramy]]
[[Kategorie:Diagramy]]

Aktuální verze z 15. 4. 2015, 13:34

mapa světa z roku 1689 (Amsterodam)

Mapa je zmenšené, zevšeobecněné a vysvětlené znázornění objektů a jevů na Zemi, ostatních nebeských tělesech nebo nebeské sféře, sestrojené obvykle podle některého ze zobrazení na rovině a vyjadřující pomocí smluvených znaků rozmístění a vlastnosti objektů a jevů vázaných na jmenované povrchy. Pokud se jedná o zobrazení na kouli, nazýváme ji glóbus. Mapu můžeme označit za model reálného světa, v žádném případě není dokonalým obrazem naší reality. Nelze na ní nalézt vše, ale naopak může znázornit i jevy, které nejsme jinak schopni vnímat. Skutečnost může potlačit i zdůraznit. Souborně informace zaznamenané na mapách označujeme jako „prostorové informace“. Slovo mapa je punského původu. Výraz mappa označoval kousek plátna, ubrousek.

Obsah

[skrýt]

Zkreslení

Na rozdíl od glóbu má každá mapa určité zkreslení. Toto zkreslení deformuje plochy, délky, úhly a tvary zemského povrchu. Zkreslení je tím větší, čím menší je měřítko mapy. Pomocí měřítka nelze z map malých měřítek přesně odečítat ani vzdálenosti ani úhly. Jako první, kdo dokázal přenášet obraz kulového tělese Země na papír, byl Mercator (Gerhard Kremer) v roce 1569. Tento objev výrazně zlepšil polohové informace obsažené v mapě, což umožnilo následně mořeplavcům obeplutí Země a přinesení jasného důkazu, že je Země kulatá.

Obsah map

Prvky tvořící obsah mapy lze členit podle jejich původu, charakteru a významu na:[1]

Příklad matematického prvku mapy - grafické měřítko

Matematické prvky

Tyto prvky tvoří konstrukční základ mapy. Patří sem:

Příklad fyzickogeografických prvků v mapě (schematická geologická mapa Alp)

Fyzickogeografické prvky

Příklad socioekonomických prvků v mapě (hranice krajů ČR)

Socioekonomické prvky

Doplňkové a pomocné prvky

  • popis
  • legenda a vysvětlivky
  • tiráž
  • další doplňující informace

Dělení map

Mapy lze členit z mnoha hledisek (účel užití, způsob vzniku, vyjadřované skutečnosti, měřítka, územního rozsahu atd.).

Podle obsahu

Příklad topografické mapy
Mapa etnolingvistických skupin obyvatel Afghánistánu (příklad tematické mapy)
  • topografické (místopisné, podrobné, zobrazující zejména geografickou realitu co nejpodrobněji)
  • všeobecně zeměpisné (zobrazují rozsáhlé geografické celky s vysokou mírou generalizace základních fyzickogeografických i socioekonomických prvků)
  • tematické (účelové, speciální, s přednostně vymezenou tematikou v rozsahu jednoho nebo skupiny obsahových prvků, ostatní prvky mohou být potlačeny nebo vynechány)

Podle rozsahu zobrazeného území

  • mapy světa (planisféry, svět zobrazen na jednom listu)
  • mapy zemských polokoulí (hemisféry; západní, východní, severní, jižní polokoule)
  • mapy kontinentů, moří a oceánů
  • mapy států, jejich skupin či částí (regionů daných politickosprávním, hospodářským nebo fyzicko-geografickým vymezením)

Podle účelu

  • mapy pro státní správu a územní plánování (státní mapová díla, katastrální, technicko-hospodářské, politické)
  • mapy pro vědu, kulturu a osvětu (školní, turistické, hospodářské, politické)
  • mapy pro obranu státu (vojenské operační, taktické)
  • mapy pro výuku (příruční atlasové, nástěnné, politické, slepé)
  • mapy pro orientaci (turistické, vodácké, plány měst, automapy, pohledové mapy)
  • mapy pro propagační, reklamní a propagandistické účely (agitační, reklamní, propagační)
  • mapy pro sport (lyžařské, vodácké, pro orientační běh)
  • mapy pro zemědělství a lesnictví (lesnické, zěmědělské, myslivecké, fytocenologické)
  • mapy pro vodní hopodářství a meteorologii (meteorologické, vodohospodářské)
  • mapy pro dopravu (silniční, železniční, letecké, cyklistické)

Podle měřítka

  • mapy malého měřítka (měřítko menší než 1:1 000 000, znázorňují obrovské území, jsou značně zkreslené - zkreslení působí hlavně zakřivení Země)
  • mapy středního měřítka (měřítka 1:200 000 až 1:1 000 000)
  • mapy velkého měřítka (měřítka větší než 1:200 000, zobrazují pouze malá území, jsou minimálně zkreslené - zkreslení způsobuje hlavně členitý georeliéf)

Podle formy záznamu

  • mapy digitální (mapové prvky jsou vyjádřeny v digitální formě, rozčleněny do tematických vrstev a uloženy v paměti počítače)
  • mapy analogové (klasické „papírové“ ručně vyhotovené mapy)
  • mapové transparenty (diamapy, určené pro promítání)
  • mapy reliéfní (plastické mapy, s fyzickým vyjádřením výškové členitosti území)
  • tyflomapy (mapy pro nevidomé a slabozraké)

Podle způsobu vzniku

  • mapy původní (vzniklé na základě přímého a původního mapování, viz topografické mapy, též prvotním využitím leteckých a kosmických snímků, nebo prvotním zpracováním statistických údajů, viz tematické mapy)
  • mapy odvozené (zpracované na podkladě již existujících map nebo digitálních databází, zpravidla většího měřítka a podrobnějšího obsahu)

Podle časového hlediska

  • mapy statické (zobrazují předměty a jevy k určitému datu)
  • mapy dynamické (zachycují vývoj v čase, v časové řadě)
  • mapy genetické (vznik a vývoj jevu v čase i prostoru za určité údobí)
  • mapy retrospektivní (rekonstrukce stavu objektů v minulosti)
  • mapy prognostické (odhad vývoje jevu v budoucnosti)

Mapová zobrazení

Mapové zobrazení neboli kartografická projekce je způsob, jakým se převádí zobrazení povrchu Země (či jiného nebeského tělesa) z dvojrozměrného zakřiveného povrchu referenčního elipsoidu či koule do roviny.

Související články

Literatura

  • SEMOTANOVÁ, Eva. Mapy Čech, Moravy a Slezska v zrcadle staletí. Praha: Libri 2001.

Reference

  1. ↑ VOŽENÍLEK, Vít. Aplikovaná kartografie I. : Tematické mapy. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 1999. 168 s. ISBN 80-7067-971-9.

Externí odkazy

Online mapy

Online mapy - další

Online mapy - historické


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Mapa
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Mapa
Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Mapa“