Eugenie Bouchardová

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 6. 7. 2014, 09:20

Eugenie Bouchardová (2014, FedCup)

Eugenie „Genie“ Bouchard (* 25. února 1994, Montreal) je kanadská tenistka, která na profesionální okruh vstoupila v roce 2009. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour jeden singlový turnaj, když triumfovala na květnovém Nürnberger Versicherungscup 2014. Z dvouhry i čtyřhry odešla jedenkrát jako poražená finalistka. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2014 na 12. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2013 na 103. místě. Od června 2011 se na její přípravě podílela bývalá francouzská finalistka Wimbledonu Nathalie Tauziatová.^[1] Hlavním tréninkovým centrem je floridská Tenisová akademie Nicka Savianiho. Do sezóny 2014 vstupovala bez hlavního trenéra. V jejím průběhu se koučem stal Nick Saviano.

Na nejvyšší grandslamové úrovni se probojovala nejdále do finále londýnského Wimbledonu 2014, v němž hladce podlehla Petře Kvitové. Stala se tak vůbec první Kanaďankou v historii, která prošla do finále dvouhry seniorského Grand Slamu.^[2] Na dvou předcházejících majorech vypadla v semifinále. Na Australian Open 2014 do něj postoupila po třísetové výhře nad bývalou světovou jedničkou Anou Ivanovićovou. Po krajance Carling Bassettové-Segusové se tak stala druhým kanadským tenistou v otevřené éře tenisu, včetně mužů, který postoupil do této fáze majoru.^[3] Mezi poslední čtveřicí hráček pak nestačila na Číňanku Li Na. Na antukovém French Open 2014 ji ve stejné fázi vyřadila Maria Šarapovová.

V kanadském fedcupovém týmu debutovala v roce 2011 dubnovým utkáním baráže druhé Světové skupiny proti Slovinsku, v němž nejdříve podlehla Hercogové a poté vyhrála nad Zecovou Peškiričovou. V roli týmové jedničky byla hlavní strůjkyní historicky prvního kanadského postupu do Světové skupiny, když v baráži 2015 proti Slovensku získala dva body. Do roku 2015 v soutěži nastoupila k osmi mezistátním utkáním s bilancí 10–2 ve dvouhře a 1–0 ve čtyřhře.

Tenisová kariéra

Juniorská kariéra

S pohárem pro vítězku juniorky Wimbledonu 2012

V juniorské kategorie získala tři Grand Slamy. Singlový titul si připsala na travnatém Wimbledonu 2012 poté, co ve finále porazila Ukrajinku Elinu Svitolinovou. Stala se tak vůbec prvním kanadským tenistou, včetně kategorie dospělých, který vyhrál grandslamovou dvouhru.^[4] Po tomto triumfu dosáhla maxima na světovém juniorském žebříčku ITF, když jí patřilo 2. místo.

Ve Wimbledonu 2012 přidala se spoluhráčkou Taylor Townsendovou titul z juniorské čtyřhry, což znamenalo obhajobu deblové trofeje z Wimbledonu 2011, kdy do vítězné soutěže nastoupila s Američankou Grace Minovou.

2011

V úvodu února dosáhla na první titul profesionální kariéry, když triumfovala na australském turnaji okruhu ITF s dotací 25 000 dolarů Burnie International. Ve finále zdolala 16letou Číňanku Saj-saj Čengovou 6–4 a 6–3. Obě hráčky postoupily do hlavní soutěže z kvalifikace.^[5][6] V dubnu si připsala druhou trofej z události ITF s dotací 10 000 dolarů v chorvatském Šibeniku. V rozhodujícím zápasu uštědřila debakl kvalifikantce Jessice Ginierové 6–2 a 6–0. Zranění ji vyřadilo z French Open. Premiérovou finálovou účast ve čtyřhře zaznamenala po boku Megan Moultonové-Levyové na turnaji ITF s rozpočtem 50 000 dolarů WOW Tennis Challenger v kanadském Waterloo, kde nestačili na pár Američanek Alexandra Muellerová a Asia Muhammadová po výsledku 3–6, 6–3, [7–10].

Na konci července porazila na Citi Open 114. tenistku světa Alison Riskeovou 6–3 a 6–2. Vítězství znamenalo její první vyhraný zápas v hlavní soutěži turnaje okruhu WTA Tour. Následně ji však zastavila druhá nasazená a pozdější vítězka Naděžda Petrovová po dvousetovém průběhu 2–6 a 2–6. V srpnu obdržela divokou kartu na torontský Canada Masters, kde ji v úvodním kole vyřadila Němka Andrea Petkovicová poměrem 2–6 a 2–6.

2012

Ve Wimbledonu 2013

Debutový titul ze čtyřhry přišel na dubnovém turnaji ITF s dotací 50 000 dolarů v alabamském Dothanu, když s Američankou Jessicou Pegulaovou ve finále zdolaly kanadskou dvojici Sharon Fichmanová a Marie-Ève Pelletierová 6–4, 4–6 a [10–5]. V květnu následovala třetí singlová trofej ITF z turnaje dotovaného 10 000 dolary ve švédském Båstadu, kde v závěrečném zápase přehrála Katharinu Lehnertovou po setech 7–6^(7–4) a 6–0. Vítěznou sérii prodloužila na události ITF s dotací 10 000 dolarů opět na båstadské antuce. Ve finále na ni nestačila Milana Špremová ze Srbska 6–3, 6–0.

Na konci července slavila další triumf na okruhu ITF. Turnaj s rozpočtem 25 000 dolarů v quebeckém Granby ovládla poté, co krajanka a obhájkyně titulu Stéphanie Duboisová finálový duel za stavu 6–2 a 5–2 skrečovala.^[7] Další týden obdržela divokou kartu na washingtonský Citi Open. Poprvé v kariéře se na okruhu WTA Tour probojovala až do čtvrtfinále, v němž jí stopku vystavila Sloane Stephensová 4–6 a 4–6. Na kanadském Rogers Cupu v úvodu vyřadila bývalou světovou jedenáctku Šachar Pe'erovou z Izraele 3–6, 6–2 a 7–5.^[8] ve druhém kole nenašla recept na favorizovanou Li Na výsledkem 4–6 a 4–6. Premiérové finále turnaje ITF s dotací 50 000 dolarů si zahrála v kanadském Saguenay, v němž ji po setech 4–6 a 2–6 zdolala Madison Keysová.^[9] Na počátku listopadu si připsala první titul ITF s rozpočtem 50 000 dolarů z torontské události Tevlin Women's Challenger, kde hladce porazila krajanku Sharon Fichmanovou 6–1 a 6–2.^[10]

2013

Úvodní část

Na začátku sezóny se pokoušela kvalifikovat do hlavní soutěže Apia International Sydney, ale neuspěla, když v úvodním kole kvalifikace podlehla Storm Sandersové 6–7^(6–8), 6–7^(6–8).^[11] V další kvalifikační soutěži Australian Open nestačila ve druhé fázi na Darju Gavrilovovou poté, co nezvládla koncovky setů 6–7^(7–9) a 6–7^(6–8).^[12]

Během French Open

Hlavní soutěž si zahrála na kalijském turnaji Copa Bionaire ze série WTA 125K. Na úvod přehrála Lauru Thorpeovou 7–5, 6–2, aby ji ve druhém kole vyřadila Ruska Alexandra Panovová 3–6, 7–5, 6–7^(4–7).^[13] Na další události Copa Colsanitas odehrála opět kvalifikaci. Po výhře nad Richèl Hogenkampovou 6–4, 6–0, však do turnaje nepronikla, když byla nad její síly Arantxa Parraová Santonjaová výsledkem 4–6, 5–7.^[14] První kolo turnaje Abierto Mexicano Telcel v Acapulcu zvládla. Po výhře nad Evou Birnerovou ve dvou sadách 7–6^(7–5), 6–3, ji ve druhé fázi stopku vystavila obhájkyně titulu a nejvýše nasazená Italka Sara Erraniová výsledkem 6–7^(4–7) a 2–6.^[15] Na miamském Sony Open Tennis obdržela od pořadatelů divokou kartu. V prvním utkání zdolala Izraelku Šachar Pe'erovou 4–6, 6–1 a 6–4, aby následně podlehla favorizované světové dvojce Marii Šarapovové.^[16] Pokračování americké série následovalo na Family Circle Cup. Po úspěšně zvládnuté kvalifikaci porazila Nastassju Burnetovou 6–2, 6–3. Poté přešla přes 42. hráčku žebříčku Laurua Robsonovou ve třech setech. Jednalo se o její první výhru nad tenistkou elitní padesátky v kariéře. Dobrá forma se projevila v dosud největším vítězství profesionální dráhy nad Samanthou Stosurovou, která však za stavu 6–1 a 2–0 pro Kanaďanku skrečovala. Ve čtvrtfinále turnaje kategorie Premier nenašla recept na Srbku Jelenu Jankovićovou, na níž uhrála jen tři gamy 2–6, 1–6. Bodový zisk však znamenal premiérový průnik do elitní stovky žebříčku WTA.^[17]

Letní sezóna

Podání na French Open

Na úvod travnatého Wimbledonu zdolala kazašskou kvalifikantku Galinu Voskobojevovou v těžkém třísetovém klání. Ve druhém kole zaznamenala překvapivé vítězství na centrálním dvorci nad světovou dvanáctkou Anou Ivanovićovou 6–3, 6–3. Ve třetím však vypadla se Španělkou Carlou Suárezovou Navarrovou 5–7 a 2–6.^[20]

V srpnu se na amerických betonech probojovala do premiérového finále okruhu WTA Tour, když po boku Američanky Taylor Townsendové prošly do boje o titul na washingtonském Citi Open. Z něho po výsledku 3–6 a 3–6 odešly poraženy japonsko-ruským párem Šúko Aojamová a Věra Duševinová.^[21] Další týden postoupila podruhé v řadě do druhého kola Rogers Cupu, kde ji vyřadila obhájkyně titulu Petra Kvitová 3–6 a 2–6.^[22]

Na navazující události WTA Premier 5 Western & Southern Open v Cincinnati startovala jako kvalifikantka. V prvním kole ji výsledkem 6–4, 2–6 a 2–6 zastavila světová jednička Serena Williamsová.^[23] Na závěrečném grandslamu US Open skončila ve druhé fázi na raketě deváté tenistky světové klasifikace Angelique Kerberové 4–6, 6–2 a 3–6.^[24]

Závěrečná část

Na US Open

Podruhé si semifinále zahrála na québeckém Challenge Bell uprostřed září. V něm ji zdolala pozdější vítězka Lucie Šafářová po třísetovém průběhu 6–3, 3–6, 2–6.^[25] Na turnaji kategorie Premier 5 Toray Pan Pacific Open vyřadila Portoričanku Mónicu Puigovou, aby si ve druhém zápasu poradila s devátou nasazenou Sloane Stephensovou. Následně oplatila porážku turnajové šestce Jeleně Jankovićové ve dvou setech. Jednalo se o její druhý vítězný zápas nad hráčkou elitní světové desítky. V celkově čtvrtém čtvrtfinále kariéry ji však po setech 3–6, 7–6^(7–4) a 3–6 zastavila Američanka Venus Williamsová po více než třech hodinách.^[26]

Na pekingské události Premier Mandatory China Open skončila ve druhém kole po výsledku 1–6, 6–1 a 4–6 se Sloane Stephensovou.^[27] Začátek října pro ni znamenal první singlové finále na okruhu WTA Tour, do něhož se probojovala na japonském HP Open. V tomto ohledu se stala první Kanaďankou ve finále od Rebeky Marinové a jejího boje o titul na Memphis Cupu 2011.^[28] Podlehla v něm 6–3, 5–7 a 2–6 australské favoritce Samanthě Stosurové.^[29] Na evropském BGL Luxembourg Open odehrála poslední turnaj roku. V úvodním kole ji vyřadila Němka Andrea Petkovicová 6–2, 5–7 a 1–6.^[30]

Organizace WTA ji v závěru sezóny vyhlásila nováčkem roku, a to jako první Kanaďanku od roku 1983, kdy toto ocenění připadlo Carling Bassettové-Segusové.^[31][32]

2014

Sezónu rozehrála po boku Milose Raonice jako reprezentantka Kanady na Hopman Cupu. V základní skupině A se Kanaďané umístili na druhé příčce za Polskem, což byl pro zemi javorového listu historicky nejlepší výsledek na perthském turnaji.^[33]

Během Australian Open

S vítěznou trofejí na norimberském turnaji, kde slavila svůj první titul ve WTA Tour

V březnu zdolala ve druhém kole Indian Wells Masters zástupkyni čínského tenisu Šuaj Pchengovou a poté potřetí porazila členku elitní desítky žebříčku WTA výhrou nad Sarou Erraniovou.^[41] V osmifinále však nenašla receptna rumunskou světovou sedmičku Simonu Halepovou.^[42] Z pozice turnajové šestky pronikla do semifinále dubnového Family Circle Cupu, jediné události konané na zelené antuce. Po volném losu na její raketě skončila ve druhém kole ruská hráčka Alla Kudrjavcevová, poté Venus Williamsová^[43] a konečně ve čtvrtfinále osmá hráčka světové klasifikace Jelena Jankovićová ze Srbska. V semifinále však nestačila na německou turnajovu čtrnáctku a pozdější vítězku Andreu Petkovicoou.^[44][45]

V květnu vyhrála první titul na okruhu WTA Tour, když nenašla přemožitelku na antukovém Nürnberger Versicherungscupu, do něhož vstupovala v roli druhé nasazené. Událost se konala v týdnu před pařížským grandslamem. Na cestě pavoukem na její raketě postupně skončily Barbora Záhlavová-Strýcová, Anastasia Rodionovová – oběma udělila „kanára“, Jaroslava Švedovová, která nezvládla dva tiebreaky, a v semifinále pak Italka Karin Knappová. V boji o titul si poradila s českou hráčkou Karolínou Plíškovou po třísetovém průběhu. Stala se tak první kanadskou vítězkou dvouhry na turnaji WTA Tour od titulu Aleksandry Wozniakové na Bank of the West Classic 2008 a šestou reprezentantkou „země javorového listu“, které se tento výkon podařil.^[46][47]

Na grandslamu French Open postoupila do osmifinále přes Šachar Pe'erovou, Julii Görgesovou a Johannu Larssonovou. Za 52 minut pak vyřadila devátou nasazenou Němku Angelique Kerberovou, což znamenalo páté vítězství nad hráčkou elitní desítky. Ve čtvrtfinále si poradila se španělskou antukářkou Carlou Suárezovou Navarrovou.^[48] Probojovala se tak do druhého grandslamového semifinále za sebou, v němž nestačila na světovou osmičku a vítězku turnaje Marii Šarapovovou po třísetovém průběhu.^[49] V následné pondělní klasifikaci WTA z 9. června se posunula na své dosavadní maximum, když jí patřilo 12. místo.^[50]

Jako vůbec první Kanaďanka v historii se probojovala do finále dvouhry seniorského Grand Slamu,^[2] když v roli třinácté nasazené vyhrála šest zápasů v řadě na travnatém Wimbledonu. V závěrečném boji o mísu Venus Rosewater vyzve wimbledonskou šampiónku z roku 2011 Petru Kvitovou. Na cestě pavoukem neztratila žádný set. Ve čtvrtfinále zdolala německou turnajovou devítku Angelique Kerberovou a poté zůstala na její raketě světová trojka Simona Halepová. Ve finále uhrála pouze tři gamy proti turnajové šestce Petře Kvitové. V dalším vydání žebříčku WTA ze 7. července pronikla poprvé v kariéře do elitní světové desítky, když jí patřilo 7. místo. Stala se tak nejvýše postavenou Kanaďankou v historii, když překonala 8. příčku krajanky Carling Bassettové-Segusové. V rámci „cesty do Singapuru“, žebříčku pro osm hráček kvalifikovaných na Turnaj mistryň 2014, se posunula z 8. pozice na 3. místo.^[51]

Ocenění

• 2013 – WTA – nováček roku^[31][32]
  
• 2013 – nejlepší tenistka Kanady^[52]
  
• 2013 – Cena Bobbie Rosenfeldové – nejlepší sportovkyně Kanady^[53]

Finále na Grand Slamu

Ženská dvouhra: 1 (0–1)

Stav	Rok	Turnaj	Povrch	Soupeřka ve finále	Výsledek	Podrobnosti
Finalistka	2014	Wimbledon, Velká Británie	tráva	Petra Kvitová	3–6, 0–6	detaily

Finálové účasti na turnajích WTA Tour

Dvouhra: 3 (1–2)

Stav	Č.	Datum	Turnaj	Povrch	Soupeřka ve finále	Výsledek
Finalistka	1.	13. října 2013	Ósaka, Japonsko	tvrdý	Samantha Stosurová	6–3, 5–7, 2–6
Vítězka	1.	24. května 2014	Norimberk, Německo	antuka	Karolína Plíšková	6–2, 4–6, 6–3
Finalistka	2.	5. července 2014	Wimbledon, Spojené království	tráva	Petra Kvitová	3–6, 0–6

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stav	Č.	Datum	Turnaj	Povrch	Spoluhráčka	Soupeřky ve finále	Výsledek
Finalistka	1.	3. srpna 2013	Washington, D.C., USA	tvrdý	Taylor Townsendová	Šúko Aojamová Věra Duševinová	3–6, 3–6

Finálové účasti na turnajích okruhu ITF

Dvouhra: 7 (6–1)

Stav	Č.	Datum	Turnaj	Povrch	Soupeřka ve finále	Výsledek
Vítězka	1.	5. února 2011	Burnie, Austrálie	tvrdý	Saj-saj Čengová	6–4, 6–3
Vítězka	2.	10. dubna 2011	Šibenik, Chorvatsko	antuka	Jessica Ginierová	6–2, 6–0
Vítězka	3.	12. května 2012	Båstad, Švédsko	antuka	Katharina Lehnertová	7–6(7–4), 6–0
Vítězka	4.	19. května 2012	Båstad, Švédsko	antuka	Milana Špremová	6–3, 6–0
Vítězka	5.	22. července 2012	Granby, Kanada	tvrdý	Stéphanie Duboisová	6–2, 5–2skreč
Finalistka	1.	28. října 2012	Saguenay, Kanada	tvrdý	Madison Keysová	4–6, 2–6
Vítězka	6.	4. listopadu 2012	Toronto, Kanada	tvrdý	Sharon Fichmanová	6–1, 6–2

Čtyřhra: 4 (1–3)

Stav	Č.	Datum	Turnaj	Povrch	Spoluhráčka	Soupeřky ve finále	Výsledek
Finalistka	1.	9. července 2011	Waterloo, Kanada	antuka	Megan Moulton-Levy	Alexandra Muellrová Asia Muhammad	3–6, 6–3, [7–10]
Vítězka	1.	22. dubna 2012	Dothan, USA	antuka	Jessica Pegulaová	Sharon Fichmanová Marie-Ève Pelletier	6–4, 4–6, [10–5]
Finalistka	2.	2. listopadu 2012	Toronto, Kanada	tvrdý	Jessica Pegulaová	Gabriela Dabrowská Alla Kudrjavcevová	2–6, 6–7(2–7)
Finalistka	3.	11. listopadu 2012	Phoenix, USA	tvrdý	Ulrikke Eikeriová	Jacqueline Caková Natalie Pluskotová	3–6, 6–2, [4–10]

Finále na juniorce Grand Slamu

Dvouhra juniorek: 1 (1–0)

Stav	Rok	Turnaj	Povrch	Soupeřka ve finále	Výsledek
Vítězka	2012	Wimbledon	tráva	Elina Svitolinová	6–2, 6–2

Čtyřhra juniorek: 2 (2–0)

Stav	Rok	Turnaj	Povrch	Spoluhráčka	Soupeřky ve finále	Výsledek
Vítězka	2011	Wimbledon	tráva	Grace Minová	Demi Schuursová Tang Haochen	5–7, 6–2, 7–5
Vítězka	2012	Wimbledon	tráva	Taylor Townsendová	Belinda Bencicová Ana Konjuhová	6–4, 6–3

YouTube

Postavení na konečném žebříčku WTA

Dvouhra

Čtyřhra

Reference

1. ↑ . Dostupné online.  
2. ↑ ^{2,0 2,1} Kvitová porazila Šafářovou. Ve Wimbledonu si znovu zahraje o titul. iSport.cz [online]. . Dostupné online.  
3. ↑ Bouchard in first Grand Slam semi with win over Ivanovic, TSN.ca , 20 January 2014
4. ↑
5. ↑ . Dostupné online.  
6. ↑ . Dostupné online.  
7. ↑ . Dostupné online.  
8. ↑ . Dostupné online.  
9. ↑ . Dostupné online.  
10. ↑ . Dostupné online.  
11. ↑ . Dostupné online.  
12. ↑ . Dostupné online.  
13. ↑ . Dostupné online.  
14. ↑ . Dostupné online.  
15. ↑ . Dostupné online.  
16. ↑ . Dostupné online.  
17. ↑ . Dostupné online.  
18. ↑ . Dostupné online.  
19. ↑ . Dostupné online.  
20. ↑ . Dostupné online.  
21. ↑ . Dostupné online.  
22. ↑ . Dostupné online.  
23. ↑ . Dostupné online.  
24. ↑ . Dostupné online.  
25. ↑ . Dostupné online.  
26. ↑ . Dostupné online.  
27. ↑ . Dostupné online.  
28. ↑ . Dostupné online.  
29. ↑ . Dostupné online.  
30. ↑ . Dostupné online.  
31. ↑ ^{31,0 31,1} . Dostupné online.  
32. ↑ ^{32,0 32,1} . Dostupné online.  
33. ↑ . Dostupné online.  
34. ↑ . Dostupné online.  
35. ↑ . Dostupné online.  
36. ↑ . Dostupné online.  
37. ↑ . Dostupné online.  
38. ↑ . Dostupné online.  
39. ↑ . Dostupné online.  
40. ↑ . Dostupné online.  
41. ↑ . Dostupné online.  
42. ↑ . Dostupné online.  
43. ↑ . Dostupné online.  
44. ↑ . Dostupné online.  
45. ↑ . Dostupné online.  
46. ↑ . Dostupné online.  
47. ↑ . Dostupné online.  
48. ↑ . Dostupné online.  
49. ↑ . Dostupné online.  
50. ↑ Canada’s Eugenie Bouchard moves up to career-high 12th in women’s tennis rankings. The Globe and Mail [online]. . Dostupné online.  
51. ↑ 10 Things: Kvitova Vs Bouchard [online]. WTA Tour, Inc., [cit. 2014-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
52. ↑ . Dostupné online.  
53. ↑ . Dostupné online.  

Externí odkazy

• Eugenie Bouchardová – oficiální stránky (anglicky)
• WTAtennis.com – Eugenie Bouchardová (anglicky)
• ITFtennis.com – Eugenie Bouchardová (anglicky)
• FedCup.com – Eugenie Bouchardová (anglicky)
• Eugenie Bouchardová na Twitteru (anglicky)