Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Eva Kantůrková
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 13. 5. 2014, 08:43
Eva Kantůrková (* 11. května 1930 Praha) je česká prozaička a scenáristka.
Pochází z literárně založené rodiny – otec Jiří Síla byl komunistický novinář a matka Bohumila spisovatelka. Má dva syny z prvního manželství s Janem Šternem Ivana Šterna (*1949, ekonom) a Jana Šterna (*1953, Ing., publicista).
Po ukončení studia filosofie a historie na Filosofické fakultě Karlovy univerzity v roce 1956 pracovala do r. 1958 pro Svaz mládeže a do roku 1967 v Čs. ústředí knižní kultury; poté se věnovala literatuře.
Byla členkou KSČ a angažovala se v Pražském jaru; v roce 1970 ze strany vystoupila, ocitla se na seznamu zakázaných autorů a publikovala jen v samizdatu a exilových nakladatelstvích.
Podepsala Chartu 77, jíž byla od 6. ledna 1985 do 7. ledna 1986 mluvčí, a i jinak se společně s druhým manželem Jiřím Kantůrkem (1932–1998) angažovala v disentu. Od 6. května 1981 do 22. března 1982 byla vězněna za podvracení republiky. Aktivně se podílela na vzniku Občanského fóra. V letech 1990–2 za ně byla poslankyní České národní rady.
V letech 1994–6 byla předsedkyní Obce spisovatelů. V letech 1998–2000 byla ředitelkou odboru literatury a knihoven ministerstva kultury. Od 15. května 2003 je členkou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání; v únoru 2004 ji tzv. Občanské sdružení televizních a rozhlasových koncesionářů obvinilo ze střetu zájmů (syn Jan Štern působil jako producent ČT a Ivan Štern jako ředitel programu ČRo 6) a neúspěšně žádalo o její odvolání.
Dílo
- Jen tak si maličko povyskočit, 1966 – sbírka psychologických povídek
- Smuteční slavnost, 1967 – společensko-kritický román, kde hlavním motivem je chystaný pohřeb komunistického tajemníka, dávají čtenáři příležitost seznámit se s událostmi na malém městě roku 1948 a následné kolektivizace zemědělství z různých pohledů několika vypravěčů; zfilmováno roku 1968 Zdeňkem Sirovým (film mohl být promítán až po roce 1989)
- Po potopě, 1969 – román; hrdinka románu, malířka a matka dospívající dcery, se po rozchodu s mužem psychicky zhroutí, z čehož se pak zotavuje na psychiatrické klinice
- Nulový bod, 1970 – ministerský úředník, který v roce 1948 přišel o kariéru a i nadále prožíval řadu osobních tragédií, se rozhodne pro sebevraždu; román formou retrospektivy vypráví příběh celého jeho života
- Černá hvězda, Kolín nad Rýnem 1982, Praha 1992 – příběh levicového novináře, který prožívá chvíli deziluze a rozpadu dosavadních životních hodnot – pokus autorky vyrovnat se s vlastní změnou postoje vůči komunismu
- Člověk v závěsu, 1977, Kolín nad Rýnem 1988 – sbírka novel
- Pozůstalost pana Ábela, 1977 Kolín nad Rýnem, Praha 1990
- Pán věže, samizdat 1979, Praha 1992 – román inspirovaný příběhem Ježíše Krista
- Přítelkyně z domu smutku, Kolín nad Rýnem 1984, Praha 1990 – nejznámější kniha, z prostředí vězení s autobiografickými prvky; roku 1993 byl podle románu natočen televizní seriál
- Jan Hus: příspěvek k národní identitě, samizdat 1986, Praha 1991 – historická studie o životě Jana Husa
- Památník, 1994 – deníkovou formou psaná autobiografie
- Záznamy paměti, 1997
- Zahrada dětství jménem Eden, 1998
- Nejsi, 1999 – kniha vyrovnávající se s manželovou smrtí
- Nečas, 2000 – autobiografický román
Viz též
Externí odkazy
- Heslo v publikaci Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století
- Stručný životopis na webu RRTV
- Něco snad za mnou zůstalo – rozhovor o jejím působení na ministerstvu, Mladá fronta Dnes, 3. března 2001
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |