V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Divadlo Josefa Kajetána Tyla

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 7. 5. 2014, 11:26

Divadlo J. K. Tyla

Divadlo J. K. Tyla je hlavní divadlo v Plzeňském kraji a důležitá kulturní památka města. Bylo otevřeno 21. září 1902 a jeho architektem byl Antonín Balšánek. Divadlo prošlo v letech 1981–1985 rekonstrukcí a přístavbou, jejíž autorem byl Pavel Němeček.

Obsah

Historie divadla v Plzni

Divadelní představení v Plzni se objevila již koncem 18. století. České divadlo se hrálo od roku 1818. ve velké síni radnice, v hostinci U zlatého orla, U arcivévody Ferdinanda a U bílé růže. Protože tyto místnosti nestačily, chtěl purkmistr Kopecký upravit pro divadelní účely obecní dům. Začalo se s adaptací, ale brzy radní došli k závěru, že tyto prostory pro divadlo nestačí (1829 bylo divadlo zbouráno). Poté tedy vznikla myšlenka postavení nového divadla. Zvláštní divadelní budovu má Plzeň od roku 1832. Byla postavena podle návrhů Lorenza Sachettiho na rohu nynější Riegrovy ulice a sadů Pětatřicátníků. Poprvé se zde hrálo 12. listopadu 1832, první české představení až 18. ledna 1835. Budova byla předána bezplatně k provozování právovárečnému měšťanstvu, od roku 1857 se stalo divadlo opět majetkem obce. V roce 1863 došlo k menším úpravám. Hned po vystavění nového divadla byly pronajaty ve vedlejším domě dvě místnosti na šatny, 1867 koupila obec celý dům pro divadelní potřeby. V roce 1890, kdy měla Plzeň 50 221 obyvatel, už divadlo jejím potřebám nestačilo. 1894-1895 byla pojata do plánu stavba nového divadla. Budovu projektoval architekt Antonín Balšánek. Jeho konzervativní projekt získal v soutěži až čtvrtou cenu, ale vítězné projekty se zdály zástupcům města příliš "vídeňské".[1] Povolení ke stavbě bylo vydáno v lednu 1899, Velké divadlo bylo otevřeno v září 1902.

Historie plzeňského divadla v datech

  • 1798, 1805, 1806, 1814 – zprávy o divadelních představeních v Plzni
  • 1818 – první české divadelní představení

Hrálo se na různých místech: v rytířské síni tzv. Německého domu na náměstí, ve velké síni radnice nebo v některém hostinci (U zlatého orla, U arcivévody Ferdinanda, U bílé růže)

  • 1832 – postavena první divadelní budova – městské resp. měšťanské divadlo (v nynější Riegrově ulici)
  • 1863 – rozsáhlé úpravy městského divadla, 1867 zakoupen vedlejší dům a trvale přivtělen k divadlu; v následujících letech průběžné udržování a zdokonalování divadelní budovy, které však nemohlo odstranit hlavní nedostatky
  • 1869 – postaveno německé divadlo (Malé divadlo) v Goethově ulici
  • 1902 – postaveno nové městské divadlo (Velké divadlo)
  • 1965 – otevřeno Komorní divadlo, vzniklé adaptací kina Universita
    • 4. prosince divadlo slavnostně otevřeno představením k 100. výročí stálého českého divadla v Plzni (J. K. Tyl: Tvrdohlavá žena)
  • 1966 – ukončen provoz Malého divadla
  • 1977 – zbouráno Malé divadlo
  • 1980 – otevřena provizorní přístavba Komorního divadla, zahájen provoz Divadla v klubu
  • 1981–1985 – rekonstrukce a přístavba Velkého divadla

Současnost

  • Divadlo J.K.Tyla uvedlo v posledních sezonách mnoho celorepublikově významných uměleckých počinů. Operu Salome Richarda Strausse, světovou premiéru baletu Maryša na hudbu P.Wajsara, činohru Odcházení Václava Havla a mnoho dalších. Plzeňský balet patří k nejlepším v České republice, 10 let zde působila jako sólistka např. Ivona Jeličová (držitelka Thálie 2009). Významné pro operu bylo období v letech 1996 až 2004, kdy byl šéfem opery a šéfdirigentem operního orchestru Petr Kofroň. Ten zde uvedl např. Symfonii č.1 a č.5 Gustava Mahlera. Divadlo J.K.Tyla pravidelně hostuje v zahraničí (Německo, Švýcarsko) a po České republice (Národní divadlo v Praze, Karlovy Vary, Hradec Králové aj.)

Umělci DJKT

Opera

  • Ivan Pařík (šéfdirigent), Jiří Štrunc (dirigent), Tomáš Brauner (dirigent)
  • sólisté: Jan Adamec (tenor), Valentina Chavdarová (soprán), Jiří Hájek (baryton), Pavel Horáček (bas), Tomáš Jindra (bas), Tomáš Kořínek (tenor), Richard Samek (tenor), Radka Sehnoutková (soprán), Yevhen Shokalo (bas), Ivana Šaková (soprán), Jana Tetourová (alt), Dalibor Tolaš (baryton), Ivana Veberová (soprán)

Činohra

Muzikál - Opereta

  • Jiří Petrdlík (dirigent), Pavel Kantořík (dirigent)
  • Soňa Borková, Venuše Dvořáková, Jan Kaštovský, Bronislav Kotiš, Roman Krebs, Michaela Rybicka, Radek Štědronský Shejbal, Hana Sýkorová-Spinethová, Stáňa Topinková-Fořtová, Jiří Untermüller
  • Kristýna Bečvářová, Kamila Borovská, Milan Čtvrtník, Petr Dudás, Evžen Engler, Jan Kaleja, Monika Knížáková Opalecká, Václav Kolář, Petr Potužník, Miriam Sudková-Srncová, Martin Šefl, Mariana Zemanová, Lucie Zvoníková, Simona Lebedová

Balet

  • sólisté: Petr Hos, Miroslav Hradil, Zuzana Hradilová, Jarmila Dycková, Martin Šinták, Richard Ševčík
  • sbor: Petr Brettschneider, Jiří Csevár, Hana Čakarmišová, Martina Diblíková, Martina Drbušková, Ondřej Hajný, Karolina Hlaváčová, Jana Kalinská, Per Klabusay, Pavel Kremsa, Petr Laštovský, Aleš Lindovský, Drahomíra Lojdová, Milan Maláč, Monika Mašterová, Misaki Mochizuki, Nela Mrázová, Michaela Musilová, Nikola Pažoutová, Kateřina Štruncová, Eri Taguchi, Petra Tolašová, Pavel Tručka

Orchestr opery

(stav k 1.5.2010)

  • 1. Housle: Martin Kos - koncertní mistr, Michal Pospíšil - koncertní mistr, Milan Christov, Jaroslav Brož, Stanislav Soukup, Mgr. Marin Kalčev, Jan Rezek, Petra Brůhová, Jitka Moserová, Mgr. Martin Kaplan, Kateřina Kratochvílová, Mgr. Darina Kalčeva
  • 2. Housle: František Knirsch - vedoucí skupiny, Hana Koubková, Jana Lejčková, Milada Christovová, Václava Winkelhöfferová, Alena Jáhnová, Jitka Novotná, Lenka Melicharová, Jaromír Klobouk
  • Violy: Jaroslava Smolová – vedoucí skupiny, Marie Šteinerová, Marie Pindurová, Jaroslava Trojanová, Jiřina Kohoutová, Michaela Vyhnálková, Milan Vít
  • Violoncella: Hana Vítková – koncertní mistr, Miloslava Krausová, Světlana Kononěnko, Zdeňka Zíková, Pavel Urválek, David Niederle
  • Kontrabasy: Zdeněk Kopecký – vedoucí sklupiny, Vojtěch Skalka, Milan Kolman, Miroslav Hoisz
  • Flétny: Marek Špelina - vedoucí skupiny, Iveta Legátová, Petra Šanderová, Květa Klofáčová
  • Hoboje: Lukáš Vrba - vedoucí skupiny, Vladimír Pavlíček, Václav Velhartický, Jan Karenovič
  • Klarinety: Milan Srb - vedoucí skupiny, Josef Sonnek, Jaroslav Bulka, Antonín Cír
  • Fagoty: Matouš Křiváček – vedoucí skupiny, Petr Hlavatý, Vladimír Vlna, Lucie Horáková Bc.
  • Trubky: František Bayer - vedoucí skupiny, Jaroslav Suchan, Martin Kohoutek, Radek Černý, Ondřej Michalec
  • Lesní rohy: Jiří Tarantík - vedoucí skupiny, Martin Houska, Tereza Vaňková, Petr Šálek, Jan Prokop, Štěpán Jasenovec, Simona Brogelová
  • Trombony: Petr Mráz - vedoucí skupiny, Pavel Čížek, Jiří Nauš, Jan Gröger, Petr Fríd, Kateřina Stainerová
  • Tuba: Luboš Klasna
  • Bicí nástroje: Josef Doubek – vedoucí skupiny, Roman Gaudyn, Bohuslav Vaněrka, Rudolf Přib, Tomáš Votava
  • Harfa: Dana Suchanová

Vedení divadla

  • MgA. Jan Burian (ředitel)
  • Jiří Pokorný (šéf baletu)
  • Jiří Pánek (šéf opery)
  • Pavel Pavlovský (šéf činohry)
  • Roman Meluzín (šéf operety-muzikálu)

Reference

  1. ↑ LUKEŠ, Zdeněk. Emil Králíček : zapomenutý mistr secese a kubismu. Praha : Galerie Jaroslava Fragnera. ISBN 80-239-3644-1. S. 15. (česky, německy) 

Externí odkazy

Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Divadlo_Josefa_Kajet%C3%A1na_Tyla“