Tropická cyklóna

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 19. 11. 2013, 14:02

Tajfun Haiyan (listopad 2013)

Hurikán Sandy (říjen 2012)

Hurikán Katrina (srpen 2005)

Tropická cyklóna je atmosférický útvar charakteru cyklóny (tlakové níže) v podobě obrovského víru s charakteristickým okem ve středu. Tropické cyklóny vznikají v subtropické oblasti, ne v oblasti rovníku. V různých oblastech světa se tropická cyklóna označuje místními názvy: cyklón v Indii, Willi-Willi v Austrálii, hurikán v Atlantském oceánu, tajfun v jihovýchodní Asii, apod.^[1]

Vzhled a energie

Tropická cyklóna má známý vzhled obrovské rotující oblasti oblaků se silnými větry a bouřkovými jevy. Prvořadým zdrojem energie víru je teplo uvolněné z kondenzujících vodních par (latentní teplo). Vzhledem k tomu si můžeme tropickou cyklónu představit jako obrovský tepelný motor. Příznivými podmínkami pro vznik tropické cyklóny jsou existující poruchy počasí, teplá voda oceánu, vysoká vlhkost vzduchu a relativně malé pohyby vzduchu. Když takové podmínky panují dostatečně dlouho, může tato kombinace vyvolat silné bouře, neuvěřitelné vlny, prudké lijáky a záplavy. Hnací silou tropické cyklóny je kondenzace, což je základní rozdíl oproti mimotropické cyklóně, která čerpá energii především z výrazných teplotních gradientů v atmosféře. Aby takový tepelný motor dobře pracoval, musí zůstat nad teplou vodní hladinou, která poskytuje dostatek vzdušné vlhkosti. Výpar vody je zesilován prudkým větrem a sníženým tlakem vzduchu v existující bouři, výsledkem je udržování tohoto cyklu.

Názvy tropických cyklón

Tropické cyklóny jsou v různých částech světa rozdílně nazývány, i když se jedná o bouře, působící na stejném principu: v Severní Americe je to hurikán (USA, Kanada), chubasco (Mexiko) a taino (Haiti), v Asii je nazývána tajfunem, bagyo (Filipíny), v Austrálii a na Novém Zélandu willy-willy. Tento název se více používá pro prachový vír.^[2]

Cyklón

Pod názvem cyklón jsou známy tropické bouřky v oblasti Indického oceánu, zejména v Bengálském zálivu. Pojem se používá i pro bouře v jižním Indickém oceánu v oblasti ostrovů Mauritius, Réunion a Madagaskar.

Hurikán

Pojem hurikán se používá pro tropické cyklóny v Atlantiku, zejména v Karibském moři, v severním Pacifiku (na východ od datové hranice) a v jižním Pacifiku (na východ od 160 stupně zeměpisné délky). Původ slova hurikán se má odvozovat od jména mayského boha větru Huracan, i když toto spojení není zcela vyjasněno.

Tajfun

Družicový snímek tajfunu Higos (2002)

Tropické cyklóny (1945 – 2006)

Jako tajfun jsou označovány tropické cyklóny v jihovýchodní Asii, v evropských jazycích se jedná o přepis z anglického typhoon. Původ slova je nejasný a existuje více pokusů ho vysvětlit. Podle jedné teorie má být základem řecké Τυφών typhōn, což je možno přeložit jako „točivý vítr“; obr jménem Typhon byl pak v řecké mytologii otec větrů. Z řečtiny se pak pojem mohl ve formě ţūfān (طوفان) dostat do arabštiny a perštiny, a v důsledku arabské expanze pak proniknout do Indie (pojem je znám v jazyku urdu) a později dále na východ. Jiná teorie poukazuje na čínské výrazy 颱風 tái fung (v různých obměnách) nebo na japonské 台風 tai fū, které lze překládat jako velký vítr.

Klasifikace a terminologie

Podle české terminologie prochází tropická cyklóna při vývoji čtyřmi stádii: tropická porucha, tropická deprese, tropická bouře a nakonec stádiem tropické cyklóny. Dříve se stádia dělila pouze na tři: tropická deprese, tropická bouře a tropická cyklóna, která, jak již bylo řečeno, se nazývá od oblasti k oblasti jinak. Tropická deprese je uspořádaný systém oblaků a bouřek s vymezenou povrchovou cirkulací a přetrvávajícími větry do 17 m·s⁻¹ (33 uzlů, 62 km·h⁻¹). Toto stádium nemá vyvinuto oko a typické spirálovité uspořádání silné bouře. Tropická bouře je systém silných bouří s vymezenou povrchovou cirkulací a přetrvávajícími větry mezi 17 a 33 m·s⁻¹ (34–63 uzlů, 62–117 km·h⁻¹). V této fázi se začíná vytvářet typický cyklonální tvar, ale oko ještě není vyvinuto. Konečné stádium má charakteristickou strukturu spirálovitých ramen s centrálním okem uprostřed. V centrálním oku panuje bezvětří obklopené nejsilnějšími větry cyklóny, obloha je bez oblaků. Nejsilnější větry, které byly zaznamenány, dosahovaly rychlostí okolo 85 m·s⁻¹ (165 uzlů, 305 km·h⁻¹). Tropické cyklóny dělí tzv. Saffirova-Simpsonova stupnice hurikánů podle odpovídající síly větru do pěti kategorií, přičemž do 1. kategorie patří nejslabší a do 5. kategorie nejsilnější. Toto členění je trochu zrádné, protože cyklóny 1. kategorie mohou způsobit více škody než kategorie vyšší. Záleží na tom, který z nebezpečných projevů se uplatní. I slabší cyklóna může způsobit velké ztráty na životech především kvůli záplavám. Americké Národní hurikánové centrum (the U. S. National Hurricane Center) nazývá hurikán kategorie 3 a více major hurricane, americké Středisko pro varování před tajfuny (Joint Typhoon Warning Center) označuje tropickou cyklónu s rychlostí přízemního větru přesahujícím 67 m·s⁻¹ (241 km·h⁻¹) jako supertajfun, superhurikán. Světová meteorologická organizace definuje „přetrvávající vítr“ jako vítr s průměrovanou rychlostí alespoň z 10 minut. Tuto definici používá většina zemí. Nicméně, několik málo zemí používá jiné definice, například v USA se za přetrvávající větry považují 1minutové průměry větru měřeného v 10 metrech (33 stop) nad povrchem. Tropická cyklóna se může přeměnit na mimotropickou cyklónu, přičemž americká terminologie je nejednotná v používání tohoto termínu. Přeměna je způsobena přechodem cyklóny přes pevninu nebo chladné vody, což změní množství dodávané vody, resp. energie, jež je nutná pro životní cyklus tropické cyklóny. Takováto cyklóna je stále nebezpečná, protože v ní je stále velmi nízký tlak vzduchu a velmi silné větry. Ve Velké Británii nazývají „hurikánem“ 12. stupeň Beaufortovy stupnice, který se česky správně označuje jako orkán.

Pojmenování

Kvůli snadnější komunikaci se tropickým bouřím dávají jména. Seznamy jmen připravují příslušné regionální organizace několik let dopředu. Původně se bouře označovaly jménem svatého, který měl v daný den jmeniny, později meteorologové pojmenovávali bouře libovolně, např. jménem neoblíbeného politika; v průběhu druhé světové války se používala slova hláskovací abecedy. Dnes se používá standardizovaný systém, ve kterém se bouře v průběhu roku pojmenovávají jmény postupně podle abecedy (tzv. první bouře roku má jméno začínající na A, druhá začínající na B atd.). Používají se zpravidla anglická, francouzská či španělská jména, neboť toto jsou nejčastější jazyky v místech, kde se tropické cyklóny vyskytují. Původně se (v souladu s anglickou gramatikou) používala zásadně ženská jména, kvůli politické korektnosti se však dnes používají jak mužská, tak ženská jména, která se pravidelně střídají. Jména se používají opakovaně, pokud však bouře způsobí obzvláště vysoké škody, její jméno se ze seznamu vyřadí. V některých případech může být bouře v průběhu své existence přejmenována, např. při přechodu z Atlantiku nad Pacifik (či naopak).

Výskyt

Každý rok v průměru vznikne okolo 80 tropických bouří.

Oblasti

Skoro všechny tropické cyklóny se utvářejí v pásu ±30° okolo rovníku (od 30° jižní šířky do 30° severní šířky), 87 % přímo v pásu ±20°. Nejdříve Coriolisova síla rozpohybuje a posléze udržuje rotaci cyklónů, k tomu ovšem nedochází v pásu ±10° okolo rovníku, kde je Coriolisova síla poměrně slabá. [1] I v tomto pásu tropická cyklóna vzniknout může, ale děje se tak velice zřídka, méně než jednou za století. Nejvíce tropických cyklón (bouří) se vytváří v pásu bouřkové aktivity známé jako intertropická zóna konvergence. Tajfuny vznikají zpravidla v létě a počátkem podzimu v západním Pacifiku (zhruba mezi Filipínami a ostrovem Guam) severně od rovníkového pásma tišin, vymezeného přibližně 10. stupněm severní zeměpisné šířky. Tajfuny postupují nejčastěji k severozápadu na Vietnam, Filipíny, Tchaj-wan nebo čínskou pevninu. Pokud nedosáhne pevniny, stáčí se trasa tajfunu na úrovni 20. až 25. stupně zeměpisné šířky severovýchodním směrem ke Koreji a Japonsku. V oslabené podobě pak tajfun nezřídka dokáže zasáhnout i Sachalin a Kurilské ostrovy.

Roční období

Celosvětově mají tropické cyklóny vrchol své aktivity v pozdním létě, když je teplota oceánských vod nejvyšší. Protože léto vrcholí v různých oblastech v jinou dobu, je také časový výskyt tropických cyklón různý. V severní části Atlantiku je výrazná sezóna od začátku června do konce listopadu, přičemž nejvíce jich je okolo září. V severovýchodním Pacifiku je období širší, ale vrchol má podobný jako je v Atlantiku. V severozápadním Pacifiku se vyskytují celoročně, s minimem v únoru a maximem v září. V severním Indickém oceánu jsou bouře od dubna do prosince, s vrcholem v květnu a listopadu. Na jižní polokouli začíná sezóna tropických cyklón ve druhé dekádě února a pokračuje až do března.

Související články

• Cyklóna
• Saffirova-Simpsonova stupnice hurikánů

Reference

1. ↑ http://aktualne.centrum.cz/veda/clanek.phtml?id=644624 – Kde se berou tajfuny...
2. ↑ http://weather.about.com/od/w/g/willywilly.htm