Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Sibiřská kočka
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 19. 11. 2013, 11:26
Sibiřská kočka patří mezi středně velká, polodlouhosrstá plemena kočky domácí
Obsah |
Historie
Sibiřské kočky pocházejí z Ruska a Ukrajiny. Vznikly křížením koček domácích a koček dovezených z Blízké a Východní Asie. Nejdříve byly označovány jako ruské dlouhosrsté, jejich nynější jméno bylo celosvětovou federací chovatelů koček (FIFe) uznáno až v roce 1992.
Charakter
Plemeno se vyvinulo v drsných přírodních podmínkách a je velmi otužilé. Je to klidné, přítulné plemeno s příjemnou povahou. Jsou mazlivé, hravé a dobře se snáší kočkami i jinými zvířaty. Toto plemeno se na rozdíl od ostatních koček velmi fixuje na své lidské pány. Svou rodinu bezpodmínečně miluje. Jsou nenáročné na udržbu srsti. Je to hrdé, důstojné a přírodně krásné plemeno a pro jejich odolnost k nemocem velmi oblíbené. Díky svému divokému původu je vynalézavá a poměrně samostatná. Narozdíl od ostatních koček se nebojí vody, dokonce ji vyhledávají.
Vzhled a stavba těla
Kočky jsou drobnější a váží 4-6kg, kocouři jsou větší a robustnější, váží 6-10kg. Tělo je svalnaté, přízemní a zaoblené.
- Hlava
Je výrazná, mírně prodloužená. Uši středně velké, u základu široké. Zaoblený čumák, který je stejně široký od kořene ke špičce. Mírně zaoblená brada, vousy mohutné a dlouhé. Oči jsou velké, mírně zešikmělé a oválné, obvykle zelené barvy.
- Končetiny
Jsou středně dlouhé a pevné, harmonické k tělu. Tlapky jsou mohutné, kulaté, mezi prsty dobře osrstěné.
- Ocas
Silný, dlouhý, bohatě osrstěný a měl by dosahovat až k šíji.
- Srst
Srst odpuzuje vodu, je hlavním znakem a předností tohoto plemene. Je bohatá a přiléhavá a díky krycím chlupům neplstnatí. Podsada je mastná a hustá. Dobře se udržuje.
Letní srst je kratší. Zimní je mnohem delší a hustší, s mohutným límcem, náprsenkou a kalhotkami. Podle zbarvení se zařazuje Sibiřská kočka do stejných posuzovacích skupin jako Mainská mývalí, Norská lesní a Turecká angora. Nejrozšířenější barevné varianty jsou stříbřité s kresbou a bílou skvrnitostí. Vyskytují se ale i kočky jednobarevné, dvoubarevné a s modrým ředěním. Varianty s kresbou mají pigmentová víčka a oramování cihlového nosu. Siamské zbarvení (zbarvení s odznaky) není povoleno ( nemůže se účastnit výstav)
Základní péče
Sibiřská kočka nepotřebuje žádnou náročnou péči o srst. Má samočisticí schopnost, takže by se vůbec neměla koupat, aby se její srst nepoškodila. Stačí je česat asi jednou týdně. Výhodou silné vrstvy pesíků je, že srst neplstnatí.
Srsti sibiřské kočky prospívá vyvážená strava s přídavkem mořských řas. Čas od času je možné do stravy přidat biotin (člen skupiny B-vitaminů na syntézu mastných kyselin). Tyto kočky je možné chovat i v panelovém domě, ale kvůli pěkné srsti by teplota neměla být příliš vysoká.
Poznámky
Tato kočka by měla podstoupit první krytí v období mezi 14 a 18 měsíci. Sibiřská kočka dospívá asi ve třech letech.
Externí odkazy
- Sibiřská lesní kočka - Miciny.cz - stránky věnované tomuto plemenu
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |