V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Car-bomba

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Výrazné vylepšení)
m (1 revizi)

Verze z 4. 10. 2013, 14:19

Maketa Car-bomby v sarovském muzeu jaderných zbraní

Car-bomba (rusky: Царь-бомба) byla dvoustupňová (původně ale plánovaná jako třístupňová) termonukleární puma, nejsilnější zbraň, která byla v historii odpálena. Bomba byla vyvíjena pod jménem Ivan (Иван), či Váňa (Ваня), car-bomba je označení západních zdrojů, které se však rozšířilo i do dnešního Ruska (srovnej Car-puška).

Práce na konstrukci bomby RDS-220 (jiné označení Arzamas-16) začaly v roce 1954 pod vedením akademika I. V. Kurčatova a J. B. Charitona.

Jaderná bomba RDS-220 měla hmotnost 24,8 tun (samotná bomba 24 tun, padákový systém 800 kg), délku 8 metrů a průměr 2 metry. Pro její dopravu byl upraven čtyřmotorový turbovrtulový bombardér Tupolev Tu-95V (letové zkoušky a shozy makety bomby byly dokončeny v roce 1959).

Na místo třetího stupně tvořeného uranem 238, byla bomba nakonec vybavena pláštěm z olova, které účinek pumy naopak utlumilo na 57 Mt namísto plánovaných 100 Mt.[1]

Obsah

Odpálení bomby

<googlemap width=392 height=300 zoom=8 lat="73.85" lon="54.55"></googlemap>
Google Maps – Místo odpálení bomby
Porovnání poloměru ohnivé koule různých atomových zbraní (Fat Man, Peacekeeper, Minuteman, Castle Bravo, Car-bomba)

Odpálení Car-bomby proběhlo 30. října 1961 v 11:32 nad sovětskou jadernou střelnicí Nová země ! Bomba byla shozena z Tupolevu 95V z výšky 10,5 km. Její padákový systém zbrzdil pád a tím umožnil posádce letadla dostat se do bezpečné vzdálenosti v okamžiku výbuchu. Ten nastal ve výšce 4 km nad povrchem (roznět byl sepnut vestavěným senzorem tlaku vzduchu)[1] Proces štěpení proběhl během 39 ns, jeho výkon se odhaduje na 5,4×1024Wattu. Okamžitě poté vznikla ohnivá koule o teplotě řádově milionů °C a průměru 9,2 km, jejíž spodní část zasáhla zem, kde způsobila kráter a zemětřesení o síle 5 - 5,25 stupňů Richterovy stupnice, a vrchní část téměř dosáhla výšky, ze které byla bomba shozena. Během následujících několika vteřin ohnivá koule ztratila asi 2 km v průměru, a způsobila tak nasání zasaženého povrchu s větším uvolněním následného radioaktivního spadu a tlakovou vlnu, vyvolanou vyrovnáním tlaku po vypaření veškeré primárně zasažené hmoty, která do 40 km srovnala vše se zemí a měla potenciál působit škodu až do 100 km od epicentra[2]; měřitelná však byla i po svém třetím oběhu kolem Země. Určitá část energie se přeměnila v světlo, teplo či jiné elektromagnetické záření, které bylo schopné způsobit popáleniny 3. stupně do vzdálenosti 100 km, a bylo pozorovatelné na většině severní polokoule. Atomový hřib s průměrem 40 a výškou 60 km pronikl až do spodní části termosféry Země.

Car-bomba byla schopna naprosto zničit jakékoli město nebo obydlenou oblast o průměru 280 km.

Pozadí události

Vývoj a odpálení Car-bomby bylo součástí tehdejšího ruského jaderného programu, jež se rozvíjel po celou dobu studené války. Protože Rusové ke konci 50. let nedosahovali takových úspěchů v přesnosti radiového navádění podobných zbraní jako Američané, kompenzovali účinnost zvyšováním ničivého potenciálu svých raket a bomb, takže tyto mohly zničit cíl, i když spadly i o několik kilometrů mimo něj.

Odpálení Car-bomby zdvihlo vlnu mezinárodního napětí, když americký vyslanec Adlai Stevenson obvinil Chruščova na konferenci Spojených národů ze zbytečného znečišťování atmosféry nesmyslným odpalováním takto monstrózních zbraní nebezpečných pro celé lidstvo. Přitom sám jeden z konstruktérů bomby, Andrej Sacharov, po testu začal vystupovat proti jaderným zbraním a skončil jako sovětský disident.

Teprve později byl koncept jaderných bomb (SSSR i USA) postupně přeorientován na mezikontinentální balistické střely s jadernými hlavicemi. Zbývá jen doplnit, že šlo asi o nejčistší výbuch vodíkové bomby v historii testování.

Reference

  1. Naproti tomu, dokument na Discovery Channel uvádí, že byla odpálena ve výšce 2 km nad zemí a přes radiovou komunikaci z pozemního stanoviště. Oba dva tyto údaje se jeví jako nepravděpodobné.
  2. Tlaková vlna údajně způsobila škody i ve Finsku; tato informace je však nepotvrzená.

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Car-bomba
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Car-bomba