The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).
Národní stát
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu „http://www.zvedavec.org“ textem „http://www.zvedavec.news“) |
(++) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor:Österreich-Ungarns Ende.png|thumb| | + | [[Soubor:Österreich-Ungarns Ende.png|thumb|240px|Rozpad Rakouska-Uherska po první světové válce]] |
'''Národní stát''' je typ [[stát]]u, jehož idea spočívá v teritoriálním splynutí státu (jakožto geografické a politické jednotky) a [[národ]]a (jako jednotky kulturní a/nebo etnické). Jinými slovy, národ je považován za klíčovou jednotku státu, který mu poskytuje [[Svrchovanost|suverenitu]] nad daným územím. Jedná se o problematický pojem, vyplývající z obtížnosti srozumitelné [[definice]] národa. | '''Národní stát''' je typ [[stát]]u, jehož idea spočívá v teritoriálním splynutí státu (jakožto geografické a politické jednotky) a [[národ]]a (jako jednotky kulturní a/nebo etnické). Jinými slovy, národ je považován za klíčovou jednotku státu, který mu poskytuje [[Svrchovanost|suverenitu]] nad daným územím. Jedná se o problematický pojem, vyplývající z obtížnosti srozumitelné [[definice]] národa. | ||
Současná politologie operuje s pojmem národní stát i v případě, kdy administrativní (státní) hranice plně nesplývají s hranicemi výskytu dané etnické skupiny. | Současná politologie operuje s pojmem národní stát i v případě, kdy administrativní (státní) hranice plně nesplývají s hranicemi výskytu dané etnické skupiny. | ||
Dnešní [[mezinárodní systém]] je považován za systém národních států. | Dnešní [[mezinárodní systém]] je považován za systém národních států. | ||
== Vznik a vývoj národního státu == | == Vznik a vývoj národního státu == | ||
| - | [[Soubor:Thomas Woodrow Wilson, Harris | + | [[Soubor:Thomas Woodrow Wilson, Harris-Ewing bw photo portrait, 1919.jpg|thumb|240px|[[Woodrow Wilson]] byl zastánce práva národů na sebeurčení]] |
Systém národních států se v [[Evropa|Evropě]] začal konsolidovat po podepsání [[Vestfálský mír|Vestfálského míru]]. Vývoj souvisel s přesunem legitimity z konceptu dynastické suverenity běžné ve středověku v teritoriální suverenitu. Národní stát nebyla jediná možná forma politického uspořádání. Konkurenčními historickými uskupeními byly zejména říše a městské státy. | Systém národních států se v [[Evropa|Evropě]] začal konsolidovat po podepsání [[Vestfálský mír|Vestfálského míru]]. Vývoj souvisel s přesunem legitimity z konceptu dynastické suverenity běžné ve středověku v teritoriální suverenitu. Národní stát nebyla jediná možná forma politického uspořádání. Konkurenčními historickými uskupeními byly zejména říše a městské státy. | ||
<ref>{{Citace elektronické monografie | <ref>{{Citace elektronické monografie | ||
| Řádka 43: | Řádka 43: | ||
| jazyk = anglicky | | jazyk = anglicky | ||
}} | }} | ||
| - | </ref> 16. listopadu 2010, v projevu k 21. výročí pádu berlínské zdi vyhlásil [[Herman van Rompuy]] konec národních států.<ref> | + | </ref> 16. listopadu 2010, v projevu k 21. výročí pádu berlínské zdi vyhlásil [[Herman van Rompuy]] konec národních států.<ref>https://www.zvedavec.news/komentare/2010/12/4130-proti-novemu-svetovemu-radu.htm</ref> |
{{citace|Čas homogenních národních států je pryč. Národní státy jsou mrtvé a víra, že země mohou obstát samy o sobě, je nejen iluze ale lež.|Herman van Rompuy, 2010<ref>http://www.novadoba.estranky.cz/clanky/lide-probudte-se_/herman-van-rompuy_-v-evrope-se-rodi-novy-diktator-jedine-pravdy.html</ref>}} | {{citace|Čas homogenních národních států je pryč. Národní státy jsou mrtvé a víra, že země mohou obstát samy o sobě, je nejen iluze ale lež.|Herman van Rompuy, 2010<ref>http://www.novadoba.estranky.cz/clanky/lide-probudte-se_/herman-van-rompuy_-v-evrope-se-rodi-novy-diktator-jedine-pravdy.html</ref>}} | ||
Americký politický poradce [[Zbigniew Brzezinski]] ve svých knihách ''Velká šachovnice'' a ''Volba: Globální nadvláda nebo globální vedení'' naznačil, že koncept národního státu mohou u tradičních zemí [[První svět|prvního světa]] oslabit probíhající změny ve složení obyvatelstva (stárnutí obyvatel většiny evropských států a příliv levné pracovní síly z [[Třetí svět|třetího světa]]). | Americký politický poradce [[Zbigniew Brzezinski]] ve svých knihách ''Velká šachovnice'' a ''Volba: Globální nadvláda nebo globální vedení'' naznačil, že koncept národního státu mohou u tradičních zemí [[První svět|prvního světa]] oslabit probíhající změny ve složení obyvatelstva (stárnutí obyvatel většiny evropských států a příliv levné pracovní síly z [[Třetí svět|třetího světa]]). | ||
| Řádka 50: | Řádka 50: | ||
[[Donella Meadows]], [[John Gray (ekonom)|John Gray]] a [[Bernard Lietaer]] se víceméně shodují ve vizi toho, co by následovalo po fázi národních států, pokud by tato přeměna měla nastat – a sice geografické celky rozdělené nikoli podle národů ale podle trhu, kde někdejší státní úřady by byly přeměněny toliko na regulátory trhu pro danou oblast a hlavními hybateli, stále více zasahujícími do občanského života, by byly [[korporace]]. | [[Donella Meadows]], [[John Gray (ekonom)|John Gray]] a [[Bernard Lietaer]] se víceméně shodují ve vizi toho, co by následovalo po fázi národních států, pokud by tato přeměna měla nastat – a sice geografické celky rozdělené nikoli podle národů ale podle trhu, kde někdejší státní úřady by byly přeměněny toliko na regulátory trhu pro danou oblast a hlavními hybateli, stále více zasahujícími do občanského života, by byly [[korporace]]. | ||
{{citace|Nadnárodní suverenita intelektuální elity a světových bankéřů jsou jistě vhodnější než národní sebeurčení praktikované po minulá staletí.|[[David Rockefeller]], v projevu [[Trilaterální komise|Trilaterální komisi]], [[1991]]}} | {{citace|Nadnárodní suverenita intelektuální elity a světových bankéřů jsou jistě vhodnější než národní sebeurčení praktikované po minulá staletí.|[[David Rockefeller]], v projevu [[Trilaterální komise|Trilaterální komisi]], [[1991]]}} | ||
| - | + | == Související články == | |
| - | + | ||
* [[Národ]] | * [[Národ]] | ||
* [[Národnost]] | * [[Národnost]] | ||
| Řádka 57: | Řádka 56: | ||
* [[Supranacionalita]] | * [[Supranacionalita]] | ||
* [[Seznam států podle data vzniku]] | * [[Seznam států podle data vzniku]] | ||
| - | == | + | == Reference == |
| - | + | ||
| - | + | ||
<references/> | <references/> | ||
| + | == Externí odkazy == | ||
| + | * [https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2088.html The World Factbook (CIA) – Seznam států světa podle data získání nezávislosti (anglicky)] | ||
| + | |||
{{Článek z Wikipedie}} | {{Článek z Wikipedie}} | ||
Verze z 17. 4. 2025, 13:43
Národní stát je typ státu, jehož idea spočívá v teritoriálním splynutí státu (jakožto geografické a politické jednotky) a národa (jako jednotky kulturní a/nebo etnické). Jinými slovy, národ je považován za klíčovou jednotku státu, který mu poskytuje suverenitu nad daným územím. Jedná se o problematický pojem, vyplývající z obtížnosti srozumitelné definice národa. Současná politologie operuje s pojmem národní stát i v případě, kdy administrativní (státní) hranice plně nesplývají s hranicemi výskytu dané etnické skupiny. Dnešní mezinárodní systém je považován za systém národních států.
Obsah |
Vznik a vývoj národního státu
Systém národních států se v Evropě začal konsolidovat po podepsání Vestfálského míru. Vývoj souvisel s přesunem legitimity z konceptu dynastické suverenity běžné ve středověku v teritoriální suverenitu. Národní stát nebyla jediná možná forma politického uspořádání. Konkurenčními historickými uskupeními byly zejména říše a městské státy. [1] Koncept národního státu se vyvíjel spolu se vznikem nacionalistické ideologie v devatenáctém století. Mezníky se stalo sjednocení Německa a sjednocení Itálie. Po první světové válce se myšlenka práva národa na sebeurčení - tedy vzniku státu na základě etnických hranic - rychle šířila spolu s rozpadem evropských multinacionálních říší (například Rakouska-Uherska či Osmanské říše). Hlavním zástancem této myšlenky byl americký prezident Woodrow Wilson, který ji jako součást svých Čtrnácti bodů prosazoval při jednáních o Versailleské smlouvě. Dalším milníkem byl konec druhé světové války. V tomto období byla právo národů na sebeurčení zakotveno v Chartě OSN. Globálního charakteru začal koncept nabývat s procesem dekolonizace, jehož vrchol proběhl v šedesátých letech. Po konci studené války byl vývoj potvrzen rozpadem etnicky nesourodé Jugoslávie a Sovětského svazu. V současnosti probíhá diskuze o roli národního státu ve světě například v souvislosti s nezávislostí Kosova, Tibetu a Ujguristánu v Číně či Baskicka ve Španělsku. Dalším příkladem je otázka autonomie ruských minorit v postsovětských státech.
Teorie a ideologie
Obecně docházelo k formování národních států a změnách dosavadních hranic spolu s rostoucí či jinak se měnící podobou národního uvědomění populace. Historie ukazuje, že jde o oboustranný proces. Je možné jak formování států na základě základě mocenských požadavků národa (například Itálie či Německo) tak formování národa a národního uvědomění na základě existence daného státu (Například Spojené státy americké, Francie či Čína). Československo je obtížné zařadit; jeho vznik byl důsledkem rozpadu rakousko-uherské říše a národnostních požadavků etnických menšin; na druhou stranu byl jako důsledek komplikovaného etnického uspořádání v prostoru prosazován koncept čechoslovakismu - tedy uměle vytvořené myšlenky jednoho národa. Klíčovou ideologickou konstrukcí byl rozmach nacionalismu v devatenáctém století. Z kulturně-historického hlediska přispěl vznik romantismu. Historickými oponenty myšlenky byli například marxisté, kteří dělící linii světové populace viděli v třídní, nikoliv etnické, příslušnosti jedince. V dnešním světě je unikátním vyzyvatelem myšlenky národního státu evropská integrace, o jejímž vlivu panují značné neshody, a rozvoj dalších nadnárodních či nevládních struktur.[2] 16. listopadu 2010, v projevu k 21. výročí pádu berlínské zdi vyhlásil Herman van Rompuy konec národních států.[3]
Čas homogenních národních států je pryč. Národní státy jsou mrtvé a víra, že země mohou obstát samy o sobě, je nejen iluze ale lež.– Herman van Rompuy, 2010[4]
Americký politický poradce Zbigniew Brzezinski ve svých knihách Velká šachovnice a Volba: Globální nadvláda nebo globální vedení naznačil, že koncept národního státu mohou u tradičních zemí prvního světa oslabit probíhající změny ve složení obyvatelstva (stárnutí obyvatel většiny evropských států a příliv levné pracovní síly z třetího světa). [5][6]
[N]árodní stát jako základní element organizovaného života člověka přestal být principielní tvůrčí silou: mezinárodní banky a nadnárodní korporace jednají a plánují způsobem, jenž je mnohem pokročilejší od politických konceptů národního státu– Mezi dvěma věky: Technokratická éra, 1971
Donella Meadows, John Gray a Bernard Lietaer se víceméně shodují ve vizi toho, co by následovalo po fázi národních států, pokud by tato přeměna měla nastat – a sice geografické celky rozdělené nikoli podle národů ale podle trhu, kde někdejší státní úřady by byly přeměněny toliko na regulátory trhu pro danou oblast a hlavními hybateli, stále více zasahujícími do občanského života, by byly korporace.
Nadnárodní suverenita intelektuální elity a světových bankéřů jsou jistě vhodnější než národní sebeurčení praktikované po minulá staletí.– David Rockefeller, v projevu Trilaterální komisi, 1991
Související články
Reference
- ↑ Stephen Krasner on Sovereignty, Failed States and International Regimes [online]. . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Stephen Krasner on Sovereignty, Failed States and International Regimes [online]. . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://www.zvedavec.news/komentare/2010/12/4130-proti-novemu-svetovemu-radu.htm
- ↑ http://www.novadoba.estranky.cz/clanky/lide-probudte-se_/herman-van-rompuy_-v-evrope-se-rodi-novy-diktator-jedine-pravdy.html
- ↑ Brzezinski, Zbigniew: Velká šachovnice
- ↑ Brzezinski, Zbigniew: Volba: Globální nadvláda nebo globální vedení
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |