Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
František Janouch
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu „Český spisovatel“ textem „Český spisovatel“) |
(+ Aktualizace) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | [[Profesor|Prof.]] [[RNDr.]] '''František Janouch''', [[Kandidát věd|CSc.]] | + | [[Soubor:František Janouch (2016) II.jpg|thumb|240px|František Janouch (2016)]] |
+ | [[Profesor|Prof.]] [[Doktor přírodních věd|RNDr.]] '''František Janouch''', [[Kandidát věd|CSc.]] (* [[22. září]] [[1931]], [[Lysá nad Labem]], † [[12. leden|12. ledna]] [[2024]], [[Stockholm]])<ref>Krátký životopis na [http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/frantisek-janouch.php Janouchově blogu] na blog.aktualne.centrum.cz</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | ||
+ | | titul = Zemřel zakladatel Nadace Charty 77, fyzikovi Františku Janouchovi bylo 92 let | ||
+ | | periodikum = iDNES.cz | ||
+ | | datum_vydání = 2024-01-12 | ||
+ | | url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/frantisek-janouch-umrti-nadace-charty-77-cesko-svedsko-stockholm.A240112_112247_domaci_ihal | ||
+ | | datum_přístupu = 2024-01-12 | ||
+ | }}</ref> byl [[Česká republika|český]] a [[Švédsko|švédský]] [[jaderná fyzika|jaderný fyzik]], autor populárních vědeckých děl, disident<ref name="muni2014">[http://www.online.muni.cz/udalosti/4986-stante-se-obcany-vyzval-studenty-chartista Staňte se občany, vyzval studenty chartista]</ref> a zakladatel [[Nadace Charty 77]], jíž byl také předsedou. | ||
+ | |||
+ | Ještě jako středoškolský student vstoupil v roce [[1948]] do [[Komunistická strana Československa|KSČ]], odkud byl v době [[normalizace]] vyloučen a zbaven [[Občanství|státního občanství]].<ref name="muni2014" /> | ||
+ | |||
== Osobní život == | == Osobní život == | ||
- | Na vyskoškolská studia odešel do [[Sovětský svaz|SSSR]], Vystudoval fyzikální fakultu [[Leningrad]]ské univerzity. Následovala aspirantura a kandidátská disertace na [[Lomonosova univerzita|Lomonosově univerzitě]] v Moskvě. | + | Na vyskoškolská studia odešel do [[Sovětský svaz|SSSR]], Vystudoval fyzikální fakultu [[Leningrad]]ské univerzity. Následovala aspirantura a kandidátská disertace na [[Lomonosova univerzita|Lomonosově univerzitě]] v Moskvě. |
Po návratu do [[Československo|Československa]] byl vedoucím oddělení teoretické jaderné fyziky v [[Ústav jaderné fyziky|ÚJF]] v [[Řež]]i, předsedou organizace KSČ tamtéž a docentem na [[MFF UK]] v Praze. Byl zakládajícím členem Evropské fyzikální společnosti a zástupcem jejího výkonného tajemníka. | Po návratu do [[Československo|Československa]] byl vedoucím oddělení teoretické jaderné fyziky v [[Ústav jaderné fyziky|ÚJF]] v [[Řež]]i, předsedou organizace KSČ tamtéž a docentem na [[MFF UK]] v Praze. Byl zakládajícím členem Evropské fyzikální společnosti a zástupcem jejího výkonného tajemníka. | ||
V roce [[1970]] byl z politických důvodů vyhozen ze zaměstnání a bylo mu zakázáno přednášet na Karlově universitě. Po četných mezinárodních protestech mu bylo v roce [[1974]] umožněno odjet do zahraničí. Pracoval nejdříve v Niels Bohrově Institutu v Kodani, potom přijal hostující profesuru, kterou mu nabídla Švédská Královská akademie věd. Po skončení této profesury pro něj zřídila Švédská vláda zvláštní místo vědeckého pracovníka do [[Stockholm]]u. Přednášel na desítkách universit v mnoha zemích Evropy, USA a Asie; v roce 1985 byl povolán jako profesor, a členem řady vědeckých rad aby přednášel na universitě J.W.Goethe ve Frankfurtu. V roce 1975 byl zbaven čs.občanství, od roku 1979 je občanem Švédského království, v roce 1990 mu bylo čs. občanství navráceno. | V roce [[1970]] byl z politických důvodů vyhozen ze zaměstnání a bylo mu zakázáno přednášet na Karlově universitě. Po četných mezinárodních protestech mu bylo v roce [[1974]] umožněno odjet do zahraničí. Pracoval nejdříve v Niels Bohrově Institutu v Kodani, potom přijal hostující profesuru, kterou mu nabídla Švédská Královská akademie věd. Po skončení této profesury pro něj zřídila Švédská vláda zvláštní místo vědeckého pracovníka do [[Stockholm]]u. Přednášel na desítkách universit v mnoha zemích Evropy, USA a Asie; v roce 1985 byl povolán jako profesor, a členem řady vědeckých rad aby přednášel na universitě J.W.Goethe ve Frankfurtu. V roce 1975 byl zbaven čs.občanství, od roku 1979 je občanem Švédského království, v roce 1990 mu bylo čs. občanství navráceno. | ||
Řádka 16: | Řádka 26: | ||
* ''Att vara poet : Jaroslav Seifert mellan poesi och politik'' – [[Jiří Brabec (literární historik|Jiří Brabec]], František Janouch, [[Miloslava Slavíčková]], [[Ordfront]] : [[Charta 77]] stiftelse, Stockholm 1986, ISBN 91-7324-277-2 | * ''Att vara poet : Jaroslav Seifert mellan poesi och politik'' – [[Jiří Brabec (literární historik|Jiří Brabec]], František Janouch, [[Miloslava Slavíčková]], [[Ordfront]] : [[Charta 77]] stiftelse, Stockholm 1986, ISBN 91-7324-277-2 | ||
* ''Ne, nestěžuji si – Malá normalizační mozaika'' – [[Nakladatelství Mladá fronta|Mladá fronta]], Praha 1990, ISBN 80-204-0212-8 | * ''Ne, nestěžuji si – Malá normalizační mozaika'' – [[Nakladatelství Mladá fronta|Mladá fronta]], Praha 1990, ISBN 80-204-0212-8 | ||
- | * ''Případ [[Andrej Sacharov]] – Korespondence, kontakty a setkání s akademikem Sacharovem'' – [[Atlantis (nakladatelství)|Atlantis]], [[Brno]] 1994, ISBN 80-7108-075-6 [vyšlo též švédsky, anglicky a rusky] | + | * ''Případ [[Andrej Dmitrijevič Sacharov|Andrej Sacharov]] – Korespondence, kontakty a setkání s akademikem Sacharovem'' – [[Atlantis (nakladatelství)|Atlantis]], [[Brno]] 1994, ISBN 80-7108-075-6 [vyšlo též švédsky, anglicky a rusky] |
* ''Šel básník chudě do světa, Nobelova cena pro [[Jaroslav Seifert|Jaroslava Seiferta]]'' – Český spisovatel, Praha 1995, ISBN 80-202-0569-1 | * ''Šel básník chudě do světa, Nobelova cena pro [[Jaroslav Seifert|Jaroslava Seiferta]]'' – Český spisovatel, Praha 1995, ISBN 80-202-0569-1 | ||
* ''Sám ďábel by se rděl, otcovy dopisy z nacistických koncentráků'' – [[Nakladatelství Akropolis|Akropolis]], Praha 2003, ISBN 80-7304-040-9 [vyšlo též německy] | * ''Sám ďábel by se rděl, otcovy dopisy z nacistických koncentráků'' – [[Nakladatelství Akropolis|Akropolis]], Praha 2003, ISBN 80-7304-040-9 [vyšlo též německy] | ||
* "Václav Havel a František Janouch, korespondence 1978-2001"[Akropolis]Praha 2007 | * "Václav Havel a František Janouch, korespondence 1978-2001"[Akropolis]Praha 2007 | ||
=== Odborné publikace === | === Odborné publikace === | ||
- | * ''Selected Topics in Nuclear Theory'' – editoval F. Janouch, [[ | + | * ''Selected Topics in Nuclear Theory'' – editoval F. Janouch, [[Mezinárodní agentura pro atomovou energii|IAEA]], [[Vídeň]] 1963 – ISBN B0000BON5T |
== Citát == | == Citát == | ||
* „František Janouch patří ke generaci, jejíž velká část nejprve uvěřila v nesmyslné ideály, aby z nich vzápětí vystřízlivěla se všemi osobními i pracovními důsledky.“ ''([[Ján Sebechlebský]], [http://www.febio.cz/tvorba.php?sid=177])'' | * „František Janouch patří ke generaci, jejíž velká část nejprve uvěřila v nesmyslné ideály, aby z nich vzápětí vystřízlivěla se všemi osobními i pracovními důsledky.“ ''([[Ján Sebechlebský]], [http://www.febio.cz/tvorba.php?sid=177])'' | ||
== Reference == | == Reference == | ||
* ''František Janouch pohledem [[Ján Sebechlebský|Jána Sebechlebského]]'' – dokumentární film, [[Česká televize|ČT]] 2002 – [http://www.febio.cz/tvorba.php?sid=177] | * ''František Janouch pohledem [[Ján Sebechlebský|Jána Sebechlebského]]'' – dokumentární film, [[Česká televize|ČT]] 2002 – [http://www.febio.cz/tvorba.php?sid=177] | ||
+ | == Reference == | ||
+ | <references/> | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
* [http://www.vesmir.cz/window.php3?page=au_info&AID=1346 heslo] na stránkách časopisu [[Vesmír]] [http://www.vesmir.cz vesmir.cz] | * [http://www.vesmir.cz/window.php3?page=au_info&AID=1346 heslo] na stránkách časopisu [[Vesmír]] [http://www.vesmir.cz vesmir.cz] | ||
* [http://www.immi.se/kultur/authors/osteuropeer/janouch.htm heslo] na stránkách ''Immigrant Institutet'', [http://www.immi.se immi.se] | * [http://www.immi.se/kultur/authors/osteuropeer/janouch.htm heslo] na stránkách ''Immigrant Institutet'', [http://www.immi.se immi.se] | ||
- | * [ | + | * [https://www.scribd.com/doc/12734356/Self-assigned-professor-Frantisek-Janouch Profesorský titul – vyjádření profesora Blomberga k neexistující profesuře F. Janoucha |
+ | |||
- | {{Článek z Wikipedie}} | + | {{Commonscat|František Janouch}}{{Článek z Wikipedie}} |
- | [[Kategorie:Čeští | + | {{DEFAULTSORT:Janouch, František}} |
- | [[Kategorie:Čeští spisovatelé | + | [[Kategorie:Čeští fyzici]] |
- | [[Kategorie:Nadace Charty 77 | + | [[Kategorie:Jaderní fyzici]] |
- | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Čeští jaderní fyzici]] |
- | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Čeští exiloví spisovatelé]] |
+ | [[Kategorie:Čeští emigranti a exulanti]] | ||
+ | [[Kategorie:Nadace Charty 77]] | ||
+ | [[Kategorie:Nositelé medaile Za zásluhy (Česko)]] | ||
+ | [[Kategorie:Muži]] |
Verze z 5. 11. 2024, 11:00
Prof. RNDr. František Janouch, CSc. (* 22. září 1931, Lysá nad Labem, † 12. ledna 2024, Stockholm)[1][2] byl český a švédský jaderný fyzik, autor populárních vědeckých děl, disident[3] a zakladatel Nadace Charty 77, jíž byl také předsedou.
Ještě jako středoškolský student vstoupil v roce 1948 do KSČ, odkud byl v době normalizace vyloučen a zbaven státního občanství.[3]
Obsah |
Osobní život
Na vyskoškolská studia odešel do SSSR, Vystudoval fyzikální fakultu Leningradské univerzity. Následovala aspirantura a kandidátská disertace na Lomonosově univerzitě v Moskvě. Po návratu do Československa byl vedoucím oddělení teoretické jaderné fyziky v ÚJF v Řeži, předsedou organizace KSČ tamtéž a docentem na MFF UK v Praze. Byl zakládajícím členem Evropské fyzikální společnosti a zástupcem jejího výkonného tajemníka. V roce 1970 byl z politických důvodů vyhozen ze zaměstnání a bylo mu zakázáno přednášet na Karlově universitě. Po četných mezinárodních protestech mu bylo v roce 1974 umožněno odjet do zahraničí. Pracoval nejdříve v Niels Bohrově Institutu v Kodani, potom přijal hostující profesuru, kterou mu nabídla Švédská Královská akademie věd. Po skončení této profesury pro něj zřídila Švédská vláda zvláštní místo vědeckého pracovníka do Stockholmu. Přednášel na desítkách universit v mnoha zemích Evropy, USA a Asie; v roce 1985 byl povolán jako profesor, a členem řady vědeckých rad aby přednášel na universitě J.W.Goethe ve Frankfurtu. V roce 1975 byl zbaven čs.občanství, od roku 1979 je občanem Švédského království, v roce 1990 mu bylo čs. občanství navráceno. V roce 1978 ve Stockholmu spolu s dalšími založil Nadaci Charty 77, kterou vede až do současné doby. V roce 1992 byl velvyslancem Československa a vedoucí čs. delegace na Helsinské následné konferenci. V letech 1996–2000 zastupoval EU v Kyjevě jako evropský zástupce ředitele projektu Science and Technology Center in Ukraine. V současné době je předsedou Nadace Charty 77, voleným členem sněmu AV ČR a členem vědeckých rad řady institucí. Vystupuje na veřejnosti, komentuje a publikuje, mj. i populárně vedecké články v časopise Vesmír. Uveřejnil kolem Stovky vědeckých prací a několik set populárně vědeckých a polenmických článků. Je autorem, spoluautorem či vydavatelem několika desítek knih, uveřejněných v mnoha zemích. Dcera Katerina (Kateřina, *1964), švédská spisovatelka, novinářka, žije ve Stockholmu.
Bibliografie
- "S občanským průkazem na střechu světa"[Svět sovětů, Praha] 1965
- Neretušované pohlednice z Číny – Index, Kolín nad Rýnem 1980 (česky, švédsky, rusky)
- Nej, jag klagar inte : dagbok från „normaliseringen“ i Tjeckoslovakien 1968-75 – překlad Josef Brettschneider, ilustrace Jan Kristofori – Tiden, Stockholm 1981, ISBN 91-550-2482-3 [vyšlo ve třech českých vydáních, dvou ruských a italsky]
- En osminkad bild av Kina – překlad Josef Brettschneider, Lída Müllerová, Bromberg, Stockholm 1982, ISBN 91-7608-116-8
- Kärnkraften i Sovjet och Östeuropa i skuggan av Tjernobyl – překlad a přepracování Ulla Nordlöf-Lagerkranz, Utrikespolitiska institutet, Stockholm 1986; Utblick, Stockholm 1981
- Att vara poet : Jaroslav Seifert mellan poesi och politik – Jiří Brabec, František Janouch, Miloslava Slavíčková, Ordfront : Charta 77 stiftelse, Stockholm 1986, ISBN 91-7324-277-2
- Ne, nestěžuji si – Malá normalizační mozaika – Mladá fronta, Praha 1990, ISBN 80-204-0212-8
- Případ Andrej Sacharov – Korespondence, kontakty a setkání s akademikem Sacharovem – Atlantis, Brno 1994, ISBN 80-7108-075-6 [vyšlo též švédsky, anglicky a rusky]
- Šel básník chudě do světa, Nobelova cena pro Jaroslava Seiferta – Český spisovatel, Praha 1995, ISBN 80-202-0569-1
- Sám ďábel by se rděl, otcovy dopisy z nacistických koncentráků – Akropolis, Praha 2003, ISBN 80-7304-040-9 [vyšlo též německy]
- "Václav Havel a František Janouch, korespondence 1978-2001"[Akropolis]Praha 2007
Odborné publikace
Citát
- „František Janouch patří ke generaci, jejíž velká část nejprve uvěřila v nesmyslné ideály, aby z nich vzápětí vystřízlivěla se všemi osobními i pracovními důsledky.“ (Ján Sebechlebský, [1])
Reference
- František Janouch pohledem Jána Sebechlebského – dokumentární film, ČT 2002 – [2]
Reference
- ↑ Krátký životopis na Janouchově blogu na blog.aktualne.centrum.cz
- ↑ Zemřel zakladatel Nadace Charty 77, fyzikovi Františku Janouchovi bylo 92 let. iDNES.cz [online]. . Dostupné online.
- ↑ 3,0 3,1 Staňte se občany, vyzval studenty chartista
Externí odkazy
- heslo na stránkách časopisu Vesmír vesmir.cz
- heslo na stránkách Immigrant Institutet, immi.se
- [https://www.scribd.com/doc/12734356/Self-assigned-professor-Frantisek-Janouch Profesorský titul – vyjádření profesora Blomberga k neexistující profesuře F. Janoucha
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |