Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Počesávání textilií
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Počesávání''' je mechanický zušlechťovací proces, při kterém se na povrchu plošných textilií (výjimečně také [[příze|přízí]]) škrábáním uvolní konce jednotlivých vláken. | '''Počesávání''' je mechanický zušlechťovací proces, při kterém se na povrchu plošných textilií (výjimečně také [[příze|přízí]]) škrábáním uvolní konce jednotlivých vláken. | ||
Vlákna se mohou vztyčit kolmo ([[velur (textil)|velurový povrch]]), urovnat v podélném směru ([[ovčí vlna|vlněný omak]]) nebo vzájemně zaklínit (podobně jako při [[plst|valchování]]). | Vlákna se mohou vztyčit kolmo ([[velur (textil)|velurový povrch]]), urovnat v podélném směru ([[ovčí vlna|vlněný omak]]) nebo vzájemně zaklínit (podobně jako při [[plst|valchování]]). | ||
- | + | ||
== Česací stroje == | == Česací stroje == | ||
+ | [[Soubor:Rauhmaschine alt.jpg|thumb|230px|Česací stroj z počátku 20. století]] | ||
+ | [[Soubor:Nassraumaschine vor 1920 Tuchfabrik Mueller.jpg|thumb|230px|Počesávací stroj z roku 1928]] | ||
=== Stroje s pevnými česacími povlaky === | === Stroje s pevnými česacími povlaky === | ||
K česání se původně používaly přírodní bodláky ve tvaru štětek upevněných na tyčích uložených na otočném bubnu (historický ''snímek vpravo nahoře''). Tento způsob se dnes uplatňuje jen zcela výjimečně při počesávání nejjemnějšího [[sukno|sukna]]. Jinak bodláky už dávno nahradily ocelové drátky (s kolínkem). | K česání se původně používaly přírodní bodláky ve tvaru štětek upevněných na tyčích uložených na otočném bubnu (historický ''snímek vpravo nahoře''). Tento způsob se dnes uplatňuje jen zcela výjimečně při počesávání nejjemnějšího [[sukno|sukna]]. Jinak bodláky už dávno nahradily ocelové drátky (s kolínkem). | ||
Na strojích s neotočnými povlaky se načechrávají jen vlákna z [[útek|útkových nití]] a odstávající konce se urovnávají v podélném směru, např. při výrobě ''lodenu''.<ref>Česací stroj při výrobě lodenu: http://www.lodenlandl.at/Seiten/Weg_des_Loden.htm</ref> | Na strojích s neotočnými povlaky se načechrávají jen vlákna z [[útek|útkových nití]] a odstávající konce se urovnávají v podélném směru, např. při výrobě ''lodenu''.<ref>Česací stroj při výrobě lodenu: http://www.lodenlandl.at/Seiten/Weg_des_Loden.htm</ref> | ||
=== Stroje s otáčivými povlaky === | === Stroje s otáčivými povlaky === | ||
- | |||
Pásy se zapuštěnými drátky jsou spirálovitě navinuty na 24-36 válcích upevněných na otočném bubnu, nad kterým prochází počesávaná [[textilie]]. Směr a rychlost otáček česacích válců i bubnu se může různě kombinovat, takže se na zboží vytváří velurový povrch nebo se vlákna [[plst|zplsťují]]. | Pásy se zapuštěnými drátky jsou spirálovitě navinuty na 24-36 válcích upevněných na otočném bubnu, nad kterým prochází počesávaná [[textilie]]. Směr a rychlost otáček česacích válců i bubnu se může různě kombinovat, takže se na zboží vytváří velurový povrch nebo se vlákna [[plst|zplsťují]]. | ||
Nákres vpravo znázorňuje možnou kombinaci: Válečky (1) se otáči ve směru ''česu'', pár válců (2) běží v ''protičesu'' a válečky (3) jsou nastaveny jako ''plsticí'' element. Vzdálenost zpracovávaného zboží je regulována postavením distančních tyčí mezi jednotlivými páry česacích válců, textilie prochází strojem ve směru (4) rychlostí až 60 m/min. | Nákres vpravo znázorňuje možnou kombinaci: Válečky (1) se otáči ve směru ''česu'', pár válců (2) běží v ''protičesu'' a válečky (3) jsou nastaveny jako ''plsticí'' element. Vzdálenost zpracovávaného zboží je regulována postavením distančních tyčí mezi jednotlivými páry česacích válců, textilie prochází strojem ve směru (4) rychlostí až 60 m/min. | ||
Počesávání probíhá zpravidla v několika pasážích, známé jsou také stroje se dvěma nebo třemi bubny. Často se používá několik pasáží před [[barvení textilií|barvením]] a na barveném zboží zboží se počesávání dokončuje. Počesáváné výrobky se často ''postřihují'' nebo ''brousí''. Textilie z [[ovčí vlna|vlny]] a ze směsi s vlnou se počesávají ve vlhkém stavu, ostatní materiály se zpracovávají jen za sucha. U [[pletenina|pletenin]] z [[filament]]ů se vyčnívající smyčky jen načechrávají, nesmí se trhat. | Počesávání probíhá zpravidla v několika pasážích, známé jsou také stroje se dvěma nebo třemi bubny. Často se používá několik pasáží před [[barvení textilií|barvením]] a na barveném zboží zboží se počesávání dokončuje. Počesáváné výrobky se často ''postřihují'' nebo ''brousí''. Textilie z [[ovčí vlna|vlny]] a ze směsi s vlnou se počesávají ve vlhkém stavu, ostatní materiály se zpracovávají jen za sucha. U [[pletenina|pletenin]] z [[filament]]ů se vyčnívající smyčky jen načechrávají, nesmí se trhat. | ||
- | Na speciálně upravených strojích (s jediným česacím válcem) se dají vytvářet na zboží obrazce různých tvarů a různé hloubky počesávání. | + | Na speciálně upravených strojích (s jediným česacím válcem) se dají vytvářet na zboží obrazce různých tvarů a různé hloubky počesávání. |
Počesáváním se snižuje váha produktu až o 15 % a vždycky se musí počítat s určitou ztrátou na pevnosti. Původní vazba tkaniny nebo pleteniny zpravidla není pod počesaným povrchem viditelná. | Počesáváním se snižuje váha produktu až o 15 % a vždycky se musí počítat s určitou ztrátou na pevnosti. Původní vazba tkaniny nebo pleteniny zpravidla není pod počesaným povrchem viditelná. | ||
- | U moderních strojů se elektronicky kontroluje kvalita zboží a automaticky reguluje intenzita česání. | + | U moderních strojů se elektronicky kontroluje kvalita zboží a automaticky reguluje intenzita česání. |
- | + | ||
== Druhy počesávaných textilií == | == Druhy počesávaných textilií == | ||
- | Nejvhodnější k počesávání jsou textilie ze [[stapl]]ových přízí s nízkým zákrutem, velmi jemné filamenty ([[mikrovlákno]]) se dají také počesávat. | + | Nejvhodnější k počesávání jsou textilie ze [[stapl]]ových přízí s nízkým zákrutem, velmi jemné filamenty ([[mikrovlákno]]) se dají také počesávat. |
- | Z jednostranně nebo oboustranně počesanch textili jsou známé zejména | + | [[Soubor:Fleecejacke 3.jpg|thumb|230px|Fleece – oboustranně počesaná pletenina]] |
- | + | Z jednostranně nebo oboustranně počesanch textili jsou známé zejména: | |
- | + | * [[Flanel]], [[flauš]], [[barchet (tkanina)|barchet]] | |
- | + | * ''Dyftýn'' (z franc. duvet – chmýří), původně polohedvábná tkanina s [[šapová příze|šapovou přízí]] v útku, v současné době je to označení pro měkké [[tkanina|tkaniny]] z [[mykaná příze|mykané]] nebo [[česaná příze|česané vlny]] a také z [[bavlna|bavlny]] ve vazbě atlasová [[vazba|útkový atlas]] nebo [[kepr (vazba)|křížový kepr]]. Opakovaným počesáváním a ''broušením'' se vytvoří na povrchu tkaniny krátký vlas, jehož délka, hustota a lesk nebo matnost jsou závislé na druhu a jemnosti útkové příze a hustotě útku. Používá se na kalhoty, sukně, bundy a lehké pláště. | |
+ | * ''Broskvová (nebo merunková) kůže'' je tkanina s jemně vlákenným povrchem z [[přírodní hedvábí|přírodního hedvábí]] nebo i mikrovláken. Broskvová plst je imitace jemnosrstných plstí filcem ze směsi různých srstí a ovčí vlny.<ref>Broskvová kůže z [[polyamidová vlákna|polyamidového filamentu]]: | ||
http://www.hobby-g.cz/143-Spaci-pytle/3653-Ehmmans-spaci-pytel-Pro-Zone-4-Season-Sleeping-Bag.html</ref> | http://www.hobby-g.cz/143-Spaci-pytle/3653-Ehmmans-spaci-pytel-Pro-Zone-4-Season-Sleeping-Bag.html</ref> | ||
- | + | * ''Velveton'' je imitace [[samety a plyše|sametu]] podobná jelenicové kůži. Vzniká počesáváním a [[broušení textilií|broušením]] [[bavlna|bavlněných tkanin]] se zesílenou [[atlasová vazba|atlasovou vazbou]]. Říká se mu také ''německá'' nebo ''anglická kůže''. | |
- | + | * ''Opičí kůže'' je tkanina v [[plátno (vazba)|plátnové]] nebo [[kepr (vazba)|keprové vazbě]] s povrchem podobným sametu, který se dosáhne opakovaným počesáváním a ''postřihováním'', při čemž se stříhají jen špičky odstávajících vláken. Útek z měkce točené příze je zatkán do povrchu zboží. | |
== Literatura == | == Literatura == | ||
• Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981 | • Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981 | ||
Řádka 31: | Řádka 32: | ||
== Reference == | == Reference == | ||
<references /> | <references /> | ||
+ | |||
{{Článek z Wikipedie}} | {{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Textil]] | [[Kategorie:Textil]] | ||
[[Kategorie:Zušlechťování textilií]] | [[Kategorie:Zušlechťování textilií]] |
Aktuální verze z 20. 8. 2024, 11:52
Počesávání je mechanický zušlechťovací proces, při kterém se na povrchu plošných textilií (výjimečně také přízí) škrábáním uvolní konce jednotlivých vláken. Vlákna se mohou vztyčit kolmo (velurový povrch), urovnat v podélném směru (vlněný omak) nebo vzájemně zaklínit (podobně jako při valchování).
Obsah |
Česací stroje
Stroje s pevnými česacími povlaky
K česání se původně používaly přírodní bodláky ve tvaru štětek upevněných na tyčích uložených na otočném bubnu (historický snímek vpravo nahoře). Tento způsob se dnes uplatňuje jen zcela výjimečně při počesávání nejjemnějšího sukna. Jinak bodláky už dávno nahradily ocelové drátky (s kolínkem). Na strojích s neotočnými povlaky se načechrávají jen vlákna z útkových nití a odstávající konce se urovnávají v podélném směru, např. při výrobě lodenu.[1]
Stroje s otáčivými povlaky
Pásy se zapuštěnými drátky jsou spirálovitě navinuty na 24-36 válcích upevněných na otočném bubnu, nad kterým prochází počesávaná textilie. Směr a rychlost otáček česacích válců i bubnu se může různě kombinovat, takže se na zboží vytváří velurový povrch nebo se vlákna zplsťují. Nákres vpravo znázorňuje možnou kombinaci: Válečky (1) se otáči ve směru česu, pár válců (2) běží v protičesu a válečky (3) jsou nastaveny jako plsticí element. Vzdálenost zpracovávaného zboží je regulována postavením distančních tyčí mezi jednotlivými páry česacích válců, textilie prochází strojem ve směru (4) rychlostí až 60 m/min. Počesávání probíhá zpravidla v několika pasážích, známé jsou také stroje se dvěma nebo třemi bubny. Často se používá několik pasáží před barvením a na barveném zboží zboží se počesávání dokončuje. Počesáváné výrobky se často postřihují nebo brousí. Textilie z vlny a ze směsi s vlnou se počesávají ve vlhkém stavu, ostatní materiály se zpracovávají jen za sucha. U pletenin z filamentů se vyčnívající smyčky jen načechrávají, nesmí se trhat. Na speciálně upravených strojích (s jediným česacím válcem) se dají vytvářet na zboží obrazce různých tvarů a různé hloubky počesávání.
Počesáváním se snižuje váha produktu až o 15 % a vždycky se musí počítat s určitou ztrátou na pevnosti. Původní vazba tkaniny nebo pleteniny zpravidla není pod počesaným povrchem viditelná. U moderních strojů se elektronicky kontroluje kvalita zboží a automaticky reguluje intenzita česání.
Druhy počesávaných textilií
Nejvhodnější k počesávání jsou textilie ze staplových přízí s nízkým zákrutem, velmi jemné filamenty (mikrovlákno) se dají také počesávat.
Z jednostranně nebo oboustranně počesanch textili jsou známé zejména:
- Flanel, flauš, barchet
- Dyftýn (z franc. duvet – chmýří), původně polohedvábná tkanina s šapovou přízí v útku, v současné době je to označení pro měkké tkaniny z mykané nebo česané vlny a také z bavlny ve vazbě atlasová útkový atlas nebo křížový kepr. Opakovaným počesáváním a broušením se vytvoří na povrchu tkaniny krátký vlas, jehož délka, hustota a lesk nebo matnost jsou závislé na druhu a jemnosti útkové příze a hustotě útku. Používá se na kalhoty, sukně, bundy a lehké pláště.
- Broskvová (nebo merunková) kůže je tkanina s jemně vlákenným povrchem z přírodního hedvábí nebo i mikrovláken. Broskvová plst je imitace jemnosrstných plstí filcem ze směsi různých srstí a ovčí vlny.[2]
- Velveton je imitace sametu podobná jelenicové kůži. Vzniká počesáváním a broušením bavlněných tkanin se zesílenou atlasovou vazbou. Říká se mu také německá nebo anglická kůže.
- Opičí kůže je tkanina v plátnové nebo keprové vazbě s povrchem podobným sametu, který se dosáhne opakovaným počesáváním a postřihováním, při čemž se stříhají jen špičky odstávajících vláken. Útek z měkce točené příze je zatkán do povrchu zboží.
Literatura
• Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981 • Peter/Routte: Grundlagen der Textilveredlung, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1989, ISBN 3-87150-277-4
Reference
- ↑ Česací stroj při výrobě lodenu: http://www.lodenlandl.at/Seiten/Weg_des_Loden.htm
- ↑ Broskvová kůže z polyamidového filamentu: http://www.hobby-g.cz/143-Spaci-pytle/3653-Ehmmans-spaci-pytel-Pro-Zone-4-Season-Sleeping-Bag.html
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |