Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Šablona:Článek dne/2024/16
Z Multimediaexpo.cz
(++) |
m (-- optimalizace) |
||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
[[Soubor:Barbora Krejcikova-Roland Garros qualifications-2015-01-Flickr.jpg|right|160px|alt="Barbora Krejcikova (Roland Garros qualifications, May 2015)"|Barbora Krejcikova (Roland Garros qualifications, May 2015)]] | [[Soubor:Barbora Krejcikova-Roland Garros qualifications-2015-01-Flickr.jpg|right|160px|alt="Barbora Krejcikova (Roland Garros qualifications, May 2015)"|Barbora Krejcikova (Roland Garros qualifications, May 2015)]] | ||
| - | '''<big>[[Barbora Krejčíková]]</big>''' (* [[18. prosinec|18. prosince]] [[1995]]) je [[Česká republika|česká]] profesionální [[tenis]]tka a vítězka ženské dvouhry z [[French Open 2021]]. Spolu s [[Kateřina Siniaková|Kateřinou Siniakovou]] vyhrála ženskou čtyřhru na [[French Open 2018 – ženská čtyřhra|French Open 2018]] a na [[French Open 2021]] a ve [[Wimbledon 2018 – ženská čtyřhra|Wimbledonu 2018]]. Jako poražené finalistky skončily na | + | '''<big>[[Barbora Krejčíková]]</big>''' (* [[18. prosinec|18. prosince]] [[1995]]) je [[Česká republika|česká]] profesionální [[tenis]]tka a vítězka ženské dvouhry z [[French Open 2021]]. Spolu s [[Kateřina Siniaková|Kateřinou Siniakovou]] vyhrála ženskou čtyřhru na [[French Open 2018 – ženská čtyřhra|French Open 2018]] a na [[French Open 2021]] a ve [[Wimbledon 2018 – ženská čtyřhra|Wimbledonu 2018]]. Jako poražené finalistky skončily na Turnaji mistryň 2018 a [[Australian Open 2021 – ženská čtyřhra|Australian Open 2021]]. Smíšené soutěže ovládla s Američanem [[Rajeev Ram|Rajeevem Ramem]] na Australian Open 2019 a [[2021]]. Po boku Chorvata [[Nikola Mektić|Nikoly Mektiće]] triumfovala také na Australian Open 2020. Stala se tak první ženou od [[Margaret Courtová|Margaret Courtové]] z roku 1965, která v australském mixu zvítězila třikrát za sebou. |
V juniorském tenise získala se Siniakovou tři deblové [[Grand Slam (tenis)|grandslamy]], když triumfovaly na French Open 2013, ve Wimbledonu 2013 a US Open 2013. Jako poražená finalistka skončila po boku Ukrajinky [[Olexandra Korašviliová|Olexandry Korašviliové]] ve [[Australian Open 2013 – čtyřhra juniorek|čtyřhře Australian Open 2013]]. V roce 2013 vyhrála dvouhru i čtyřhru na Evropském juniorském šampionátu do 18 let ve švýcarském Klostersu. | V juniorském tenise získala se Siniakovou tři deblové [[Grand Slam (tenis)|grandslamy]], když triumfovaly na French Open 2013, ve Wimbledonu 2013 a US Open 2013. Jako poražená finalistka skončila po boku Ukrajinky [[Olexandra Korašviliová|Olexandry Korašviliové]] ve [[Australian Open 2013 – čtyřhra juniorek|čtyřhře Australian Open 2013]]. V roce 2013 vyhrála dvouhru i čtyřhru na Evropském juniorském šampionátu do 18 let ve švýcarském Klostersu. | ||
| Řádka 7: | Řádka 7: | ||
Ve své dosavadní kariéře na okruhu [[Ženská tenisová asociace|WTA Tour]] vyhrála dva turnaje ve dvouhře a devět ve čtyřhře. V sérii [[WTA 125s|WTA 125K]] ovládla deblovou soutěž v [[Limoges]]. V rámci [[Ženský okruh ITF|okruhu ITF]] získala čtrnáct titulů ve dvouhře a devatenáct ve čtyřhře. | Ve své dosavadní kariéře na okruhu [[Ženská tenisová asociace|WTA Tour]] vyhrála dva turnaje ve dvouhře a devět ve čtyřhře. V sérii [[WTA 125s|WTA 125K]] ovládla deblovou soutěž v [[Limoges]]. V rámci [[Ženský okruh ITF|okruhu ITF]] získala čtrnáct titulů ve dvouhře a devatenáct ve čtyřhře. | ||
| - | Po deblovém triummfu na French Open 2021 se vrátila na pozici [[Žebříček WTA#Světová jednička ve čtyřhře|světové jedničky ve čtyřhře žen]], když zahájila své druhé období na této pozici a první v roli samostatné světové jedničky. Od poloviny října 2018 do poloviny ledna 2019 byla Krejčíková světovou jedničkou ve čtyřhře žen, kterou se spolu se Siniakovou staly jako pátá a šestá Češka, respektive čtyřicátá a čtyřicátá první hráčka od zavedení klasifikace v roce 1984. V deblovém žebříčku tak vytvořily čtrnáctou dvojici na vrcholu pořadí. | + | Po deblovém triummfu na French Open 2021 se vrátila na pozici [[Žebříček WTA#Světová jednička ve čtyřhře|světové jedničky ve čtyřhře žen]], když zahájila své druhé období na této pozici a první v roli samostatné světové jedničky. Od poloviny října 2018 do poloviny ledna 2019 byla Krejčíková světovou jedničkou ve čtyřhře žen, kterou se spolu se Siniakovou staly jako pátá a šestá Češka, respektive čtyřicátá a čtyřicátá první hráčka od zavedení klasifikace v roce 1984. V deblovém žebříčku tak vytvořily čtrnáctou dvojici na vrcholu pořadí. |
Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v červnu 2021 na '''15. místě''' a ve čtyřhře v říjnu 2018 na '''1. místě'''. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF byla nejvýše postavenou hráčkou v říjnu 2013 na 3. příčce. Trénují ji Aleš Kartus a Petr Kovačka, s nímž navázala spolupráci od sezóny 2018. V letech 2014–2017 tuto roli plnila [[Jana Novotná]]. V sezóně 2017 začala nastupovat za TK Precheza Přerov. Předtím hrála za Slovan Ivančice a v letech 2012–2014 za TK Agrofert Prostějov. | Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v červnu 2021 na '''15. místě''' a ve čtyřhře v říjnu 2018 na '''1. místě'''. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF byla nejvýše postavenou hráčkou v říjnu 2013 na 3. příčce. Trénují ji Aleš Kartus a Petr Kovačka, s nímž navázala spolupráci od sezóny 2018. V letech 2014–2017 tuto roli plnila [[Jana Novotná]]. V sezóně 2017 začala nastupovat za TK Precheza Přerov. Předtím hrála za Slovan Ivančice a v letech 2012–2014 za TK Agrofert Prostějov. | ||
| - | V | + | V českém fedcupovém týmu [[debut]]ovala v roce [[2019]] ostravským čtvrtfinálem Světové skupiny proti [[Fedcupový tým Rumunska|Rumunsku]], v němž se Siniakovou prohrála rozhodující čtyřhru. Češky tak odešly poraženy 2:3 na zápasy. Ve [[Fed Cup 2018|Fed Cupu 2018]] se stala členkou vítězného týmu, když byla poprvé nominována do [[Finále Fed Cupu 2018|pražského finále]] proti Spojeným státům, ale nenastoupila do žádného utkání. Do června 2021 v [[Billie Jean King Cup|soutěži]] nastoupila k dvěma mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře. |
| - | V anketě [[Zlatý kanár]] byla oceněna mezi juniorkami za rok 2011 v kategorii Talent roku. V letech 2018 a 2019 se Siniakovou zvítězily v kategorii deblový pár roku. V anketě [[Sportovec roku]] 2018 byla se Siniakovou oceněna mezi jednotlivci na 9. místě. V kategorii Kolektiv vyhrála s fedcupovým týmem 1. místo. [[Ženská tenisová asociace]] ji vyhlásila se Siniakovou deblovým párem roku pro [[WTA Tour 2018|sezónu 2018]]. | + | V anketě [[Zlatý kanár]] byla oceněna mezi juniorkami za rok 2011 v kategorii Talent roku. V letech 2018 a 2019 se [[Kateřina Siniaková|Siniakovou]] zvítězily v kategorii deblový pár roku. V anketě [[Sportovec roku]] 2018 byla se Siniakovou oceněna mezi jednotlivci na 9. místě. V kategorii Kolektiv vyhrála s fedcupovým týmem 1. místo. [[Ženská tenisová asociace]] ji vyhlásila se [[Kateřina Siniaková|Siniakovou]] deblovým párem roku pro [[WTA Tour 2018|sezónu 2018]]. |
| + | |||
| + | V lednu [[2019]] s Američanem [[Rajeev Ram|Rajeevem Ramem]] vyhrála smíšenou čtyřhru na Australian Open. Se [[Kateřina Siniaková|Siniakovou]] odešly poraženy z finále čtyřhry BNP Paribas Open v [[Indian Wells Tennis Garden|Indian Wells]]. V dubnu vyhrála dva turnaje [[Ženský okruh ITF|okruhu ITF]] v řadě. Nejdříve ve floridském [[Palm Harbor]] s dotací 80 tisíc dolarů, ve finále hladce zdolala nasazenou jedničku [[Nicole Gibbsová|Nicole Gibbsovou]], když čas utkání činil 58 minut. O týden později přidala 12. trofej v [[Alabama|alabamském]] [[Pelham]]u, na akci s rozpočtem 25 tisíc dolarů. | ||
| + | |||
| + | Na začátku května [[2019]] ovládla turnaj ITF s dotací 60 tisíc dolarů v německém [[Wiesbaden]]u po finálovém vítězství nad Ukrajinkou [[Katarina Zavacká|Katarinu Zavackou]]. V červnovém finále události ITF ve [[Staré Splavy|Starých Splavech]] s rozpočtem 60 tisíc dolarů přehrála [[Denisa Šátralová|Denisu Allertovou]]. Premiérovou trofej z kategorie Premier 5 si odvezla ze čtyřhry Rogers Cupu v [[Toronto|Torontu]], kde se [[Kateřina Siniaková|Siniakovou]] ve finále zdolaly německo-nizozemské turnajové čtyřky [[Anna-Lena Grönefeldová|Annu-Lenu Grönefeldovou]] a [[Demi Schuursová|Demi Schuursovou]]. | ||
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | ||
Aktuální verze z 16. 7. 2024, 19:23
Barbora Krejčíková (* 18. prosince 1995) je česká profesionální tenistka a vítězka ženské dvouhry z French Open 2021. Spolu s Kateřinou Siniakovou vyhrála ženskou čtyřhru na French Open 2018 a na French Open 2021 a ve Wimbledonu 2018. Jako poražené finalistky skončily na Turnaji mistryň 2018 a Australian Open 2021. Smíšené soutěže ovládla s Američanem Rajeevem Ramem na Australian Open 2019 a 2021. Po boku Chorvata Nikoly Mektiće triumfovala také na Australian Open 2020. Stala se tak první ženou od Margaret Courtové z roku 1965, která v australském mixu zvítězila třikrát za sebou.
V juniorském tenise získala se Siniakovou tři deblové grandslamy, když triumfovaly na French Open 2013, ve Wimbledonu 2013 a US Open 2013. Jako poražená finalistka skončila po boku Ukrajinky Olexandry Korašviliové ve čtyřhře Australian Open 2013. V roce 2013 vyhrála dvouhru i čtyřhru na Evropském juniorském šampionátu do 18 let ve švýcarském Klostersu.
Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva turnaje ve dvouhře a devět ve čtyřhře. V sérii WTA 125K ovládla deblovou soutěž v Limoges. V rámci okruhu ITF získala čtrnáct titulů ve dvouhře a devatenáct ve čtyřhře.
Po deblovém triummfu na French Open 2021 se vrátila na pozici světové jedničky ve čtyřhře žen, když zahájila své druhé období na této pozici a první v roli samostatné světové jedničky. Od poloviny října 2018 do poloviny ledna 2019 byla Krejčíková světovou jedničkou ve čtyřhře žen, kterou se spolu se Siniakovou staly jako pátá a šestá Češka, respektive čtyřicátá a čtyřicátá první hráčka od zavedení klasifikace v roce 1984. V deblovém žebříčku tak vytvořily čtrnáctou dvojici na vrcholu pořadí.
Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v červnu 2021 na 15. místě a ve čtyřhře v říjnu 2018 na 1. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF byla nejvýše postavenou hráčkou v říjnu 2013 na 3. příčce. Trénují ji Aleš Kartus a Petr Kovačka, s nímž navázala spolupráci od sezóny 2018. V letech 2014–2017 tuto roli plnila Jana Novotná. V sezóně 2017 začala nastupovat za TK Precheza Přerov. Předtím hrála za Slovan Ivančice a v letech 2012–2014 za TK Agrofert Prostějov.
V českém fedcupovém týmu debutovala v roce 2019 ostravským čtvrtfinálem Světové skupiny proti Rumunsku, v němž se Siniakovou prohrála rozhodující čtyřhru. Češky tak odešly poraženy 2:3 na zápasy. Ve Fed Cupu 2018 se stala členkou vítězného týmu, když byla poprvé nominována do pražského finále proti Spojeným státům, ale nenastoupila do žádného utkání. Do června 2021 v soutěži nastoupila k dvěma mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.
V anketě Zlatý kanár byla oceněna mezi juniorkami za rok 2011 v kategorii Talent roku. V letech 2018 a 2019 se Siniakovou zvítězily v kategorii deblový pár roku. V anketě Sportovec roku 2018 byla se Siniakovou oceněna mezi jednotlivci na 9. místě. V kategorii Kolektiv vyhrála s fedcupovým týmem 1. místo. Ženská tenisová asociace ji vyhlásila se Siniakovou deblovým párem roku pro sezónu 2018.
V lednu 2019 s Američanem Rajeevem Ramem vyhrála smíšenou čtyřhru na Australian Open. Se Siniakovou odešly poraženy z finále čtyřhry BNP Paribas Open v Indian Wells. V dubnu vyhrála dva turnaje okruhu ITF v řadě. Nejdříve ve floridském Palm Harbor s dotací 80 tisíc dolarů, ve finále hladce zdolala nasazenou jedničku Nicole Gibbsovou, když čas utkání činil 58 minut. O týden později přidala 12. trofej v alabamském Pelhamu, na akci s rozpočtem 25 tisíc dolarů.
Na začátku května 2019 ovládla turnaj ITF s dotací 60 tisíc dolarů v německém Wiesbadenu po finálovém vítězství nad Ukrajinkou Katarinu Zavackou. V červnovém finále události ITF ve Starých Splavech s rozpočtem 60 tisíc dolarů přehrála Denisu Allertovou. Premiérovou trofej z kategorie Premier 5 si odvezla ze čtyřhry Rogers Cupu v Torontu, kde se Siniakovou ve finále zdolaly německo-nizozemské turnajové čtyřky Annu-Lenu Grönefeldovou a Demi Schuursovou.