Suchoj Su-47

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 4. 2. 2024, 15:32

Základní charakteristika
Suchoj Su-47

Suchoj Su-47
Určení	stíhací letoun
Výrobce	Suchoj
Konstruktér	Suchoj
První let	25. září 1997
Zařazen
Vyřazen
Výroba
Vyrobeno
Varianty
Uživatel	Rusko

Dvoumístný cvičný Su-35UB, který poprvé vzletěl roku 2000, při společném letu se Su-47.

Suchoj Su-47 Berkut (Orel zlatý) je ruský experimentální stíhací letoun páté generace s negativní geometrií křídel, vektorováním tahu motorů a některými prvky „neviditelné“ technologie stealth. V době svého vývoje byl označován jako S-32 nebo S-37. Jeho konstrukce vychází z řady strojů Suchoj Su-27 a využívá řadu výrazně moderních prvků.

K přednostem letounu patří vynikající manévrovací možnosti díky křídlu a vektorování tahu. Název berkut je ruské označení orla skalního.

K sériové výrobě nikdy nedošlo, letoun byl využíván jako technologický demonstrátor pro ověření nových technologií při stavbě letounu jako je využití kompozitních materiálů a řídicí systém fly-by-wire, později použité u Su-35BM a Suchoj T-50. Díky použití kompozitních materiálů získal letoun charakteristiky stealth, primárním účelem využití kompozitů je zjednodušení výroby a snížení hmotnosti letounu.

Vývoj

Su-47 Berkut měl vzniknout za účelem náhrady tehdejších ruských námořních palubních stíhaček, aby nezaostávaly za USA. Úkol vytvořit novou generaci stíhaček dostaly firmy MIG a Suchoj. Projekt nakonec získala firma Suchoj a byl označen jako S-22. Během projektu se zjistilo, že opačná křídla by mohla zvýšit manévrovatelnost a snížit pádovou rychlost. Mezitím probíhaly změny i na Su-27. S-22 měla mít jen jeden motor, ale po analýze byl projekt zastaven z důvodu malého výkonu motoru.

Mezi tím vznikl Su-27KM, ale jen jako dočasné řešení. Po čase se opět začalo pracovat na S-22, projekt však prošel významnými změnami: letadlo mělo mít 2 motory, mělo být větší, přibyla kabina, která měla při havárii na vodě udržet pilota naživu a název se změnil na S-32. První let měl být někdy v 90. letech. Pro nedostatek financí vznikl jen jeden prototyp (původně měly být 3). Nakonec se projekt podařilo dokončit, S-37 se změnilo na Su-47 Berkut, ale letadlo se nikdy nedostalo do plné služby.

Technické údaje

Osádka: 1
Délka. 22,6 m
Rozpětí: 16,7 m
Výška: 6,4 m
Nosná plocha: 62 m²
Vzletová hmotnost: 34 000 kg
Typ motoru: 2× Al-37FU, resp. 2× AL-41F
Max. rychlost ve velké výšce: 2 200 km/h
Max. rychlost v přízemní výšce: 1 400 km/h
Dostup: 18 000 m
Dolet (bez doplňování paliva za letu): 3300 km
Max. přetížení: 9g

Velká Galerie

Mnoho fotografií – Su-47

YouTube

Legendary Su-47 in Public Display for the 1st Time!

Su-47 (Berkut), Су-47 (Беркут)

Externí odkazy

Sukhoi Su-47 (formerly known as the S-37 Berkut)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 2: / Řádka 2: @@
   |název = Suchoj Su-47
   |typ = [[stíhací letoun]]
-  |výrobce = [[Suchoj]]
+  |výrobce = Suchoj
-  |image = Image:S-37 3 - cropped.jpg
+  |image = [[Soubor:Sukhoi Su-47 in 2008.jpg|250px]]
   |text =  Suchoj Su-47
   |konstruktér = Suchoj
@@ Řádka 9: / Řádka 9: @@
   |hlavní uživatel = [[Rusko]]
   |více uživatelů =
-}}
+}}[[Soubor:Sukhoi Su-35UB and Su-47 at MAKS-2003 airshow.jpg|thumb|240px|Dvoumístný cvičný [[Suchoj Su-35|Su-35UB]], který poprvé vzletěl roku 2000, při společném letu se&nbsp;Su-47.]]
-'''Suchoj Su-47 Berkut''' ('''Orel zlatý''') je ruský experimentální stíhací letoun páté generace s negativní geometrií křídel, vektorováním tahu motorů a některými prvky „neviditelné“ technologie [[stealth]]. V době svého vývoje byl označován jako '''S-32''' nebo '''S-37'''. Jeho konstrukce vychází z řady strojů [[Suchoj Su-27]] a využívá řadu moderních prvků. '''Su-47''' má moderní radar, který je schopen zjistit protivníka na vzdálenost několika set kilometrů a supermoderní výzbroj, která umožňuje vedení boje na velké vzdálenosti. K přednostem letounu patří vynikající manévrovací možnosti, které umožňují vyhnout se naváděným raketám.
+'''Suchoj Su-47 Berkut''' ('''Orel zlatý''') je ruský experimentální stíhací letoun páté generace s negativní geometrií křídel, vektorováním tahu motorů a některými prvky „neviditelné“ technologie [[stealth]]. V době svého vývoje byl označován jako '''S-32''' nebo '''S-37'''. Jeho konstrukce vychází z řady strojů [[Suchoj Su-27]] a využívá řadu výrazně moderních prvků.
+K přednostem [[letoun]]u patří vynikající manévrovací možnosti díky křídlu a&nbsp;vektorování tahu. Název <u>berkut</u> je ruské označení [[Orel skalní|orla skalního]].
+K&nbsp;[[sériová výroba|sériové výrobě]] nikdy nedošlo, letoun byl využíván jako technologický demonstrátor pro ověření nových technologií při stavbě letounu jako je využití [[Kompozitní materiál|kompozitních materiálů]] a&nbsp;řídicí systém [[fly-by-wire]], později použité u&nbsp;[[Suchoj Su-35|Su-35BM]] a&nbsp;[[Suchoj T-50]]. Díky použití kompozitních materiálů získal letoun charakteristiky [[stealth]], primárním účelem využití kompozitů je zjednodušení výroby a&nbsp;snížení hmotnosti letounu.
+== Vývoj ==
+Su-47 Berkut měl vzniknout za účelem náhrady tehdejších ruských námořních palubních stíhaček, aby nezaostávaly za [[Spojené státy americké|USA]]. Úkol vytvořit novou generaci stíhaček dostaly firmy MIG a&nbsp;Suchoj. Projekt nakonec získala firma Suchoj a&nbsp;byl označen jako S-22. Během projektu se zjistilo, že opačná křídla by mohla zvýšit manévrovatelnost a&nbsp;snížit pádovou rychlost. Mezitím probíhaly změny i na Su-27. S-22 měla mít jen jeden motor, ale po analýze byl projekt zastaven z důvodu malého výkonu motoru.
+Mezi tím vznikl Su-27KM, ale jen jako dočasné řešení. Po čase se opět začalo pracovat na S-22, projekt však prošel významnými změnami: letadlo mělo mít 2 motory, mělo být větší, přibyla kabina, která měla při havárii na&nbsp;vodě udržet [[pilot]]a naživu a&nbsp;název se změnil na S-32. První let měl být někdy v 90. letech. Pro nedostatek financí vznikl jen jeden [[prototyp]] (původně měly být 3). Nakonec se projekt podařilo dokončit, S-37 se změnilo na Su-47 Berkut, ale letadlo se nikdy nedostalo do plné služby.
+[[Soubor:Sukhoi Su-47 outline.png|right|240px]]
 ==Technické údaje==
 *Osádka: 1
@@ Řádka 17: / Řádka 27: @@
 *Rozpětí: 16,7 m
 *Výška: 6,4 m
-*Nosná plocha: 62 m²
+*Nosná plocha: 62 m<sup>2</sup>
 *Vzletová hmotnost: 34 000 kg
 *Typ motoru: 2× Al-37FU, resp. 2× AL-41F
@@ Řádka 24: / Řádka 34: @@
 *Dostup: 18 000 m
 *Dolet (bez doplňování paliva za letu): 3300 km
-*Max. přetížení:  9g
+* Max. přetížení:  9g
+== Velká Galerie ==
+* '''[[:Kategorie:Aircraft Sukhoi Su-47|Mnoho fotografií – Su-47]]'''
+== YouTube ==
+{| border="4" width="442" align="left"
+|  {{#widget:YouTube|id=kRUzUQo2jGg}}
+|- align="center"
+| '''Legendary Su-47 in Public Display for the 1st Time!'''
+|}
+{| border="4" width="442" align="center"
+|  {{#widget:YouTube|id=aRDqzwiSkHI}}
+|- align="center"
+| '''Su-47 (Berkut), Су-47 (Беркут)'''
+|}
+<br style="clear: both;" />
 ==Externí odkazy==
-* (anglicky) [http://video.google.com.au/videoplay?docid=6945799727218810717 Suchoj Su-47 - video]
+*  [https://fighter-planes.com/info/s37.htm Sukhoi Su-47 (formerly known as the S-37 Berkut)]
-*  [http://www.military.cz/russia/air/suchoj/S_32/s_32.htm Suchoj Su-47 (S32/37) Berkut]
@@ Řádka 34: / Řádka 56: @@
 [[Kategorie:Sovětská a ruská stíhací letadla]]
 [[Kategorie:Letadla Suchoj]]
+[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]