Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Mitja Ribičič
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | [[ | + | [[Soubor:Stevan Kragujevic, Mitja Ribicic, Savezna skupstina, 1983.jpg|thumb|240px|Mitja Ribičič]] |
- | '''Mitja Ribičič''' (* [[1919]], [[Terst]]) byl [[Slovinsko|slovinský]] [[Svaz komunistů Slovinska|komunista]], předseda Svazové výkonné rady (de facto jugoslávský [[premiér]]) v letech [[1969]] | + | '''Mitja Ribičič''' (* [[19. květen|19. května]] [[1919]], [[Terst]], † [[28. listopad]]u [[2013]], [[Lublaň]]) byl [[Slovinsko|slovinský]] [[Svaz komunistů Slovinska|komunista]], předseda Svazové výkonné rady (de facto jugoslávský [[Předseda vlády|premiér]]) v letech [[1969]]–[[1971]]. |
- | Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bojoval na straně [[jugoslávští partyzáni|partyzánů]] (k hnutí se přidal v roce [[1942]]) a poté, co se komunisté chopili moci, stanul v čele restriktivního aparátu [[OZNA|OZNY]]. Později byl poslancem slovinské skupščiny (přelom 50. a 60. let) a také ministrem republikové vlády. Tito ho vybral za předsedu Svazové výkonné rady v dobách již pokročilých liberálních procesů, které hrozily protisocialistickými projevy jako spolehlivého člověka se zkušenostmi v tajných službách.<ref name="Pirjevec336">{{Citace monografie | + | |
+ | Byl jediným občanem [[slovinci|slovinské]] národnosti, který kdy dosáhl takto vysokého postu. | ||
+ | |||
+ | Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bojoval na straně [[jugoslávští partyzáni|partyzánů]] (k hnutí se přidal v roce [[1942]]) a poté, co se komunisté chopili moci, stanul v čele restriktivního aparátu [[OZNA|OZNY]]. Později byl poslancem slovinské skupščiny (přelom 50. a 60. let) a také ministrem republikové vlády. Tito ho vybral za předsedu Svazové výkonné rady v dobách již pokročilých liberálních procesů, které hrozily protisocialistickými projevy jako spolehlivého člověka se zkušenostmi v tajných službách.<ref name="Pirjevec336">{{Citace monografie | ||
| příjmení = Pirjevec | | příjmení = Pirjevec | ||
| jméno = Jože | | jméno = Jože | ||
Řádka 46: | Řádka 49: | ||
{{Premiéři Jugoslávie 1945 - 1992}}{{Článek z Wikipedie}} | {{Premiéři Jugoslávie 1945 - 1992}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
+ | {{DEFAULTSORT:Ribičič, Mitja}} | ||
[[Kategorie:Slovinští politici]] | [[Kategorie:Slovinští politici]] | ||
[[Kategorie:Jugoslávští politici]] | [[Kategorie:Jugoslávští politici]] | ||
- | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Muži]] |
Aktuální verze z 6. 8. 2023, 11:26
Mitja Ribičič (* 19. května 1919, Terst, † 28. listopadu 2013, Lublaň) byl slovinský komunista, předseda Svazové výkonné rady (de facto jugoslávský premiér) v letech 1969–1971.
Byl jediným občanem slovinské národnosti, který kdy dosáhl takto vysokého postu.
Během druhé světové války bojoval na straně partyzánů (k hnutí se přidal v roce 1942) a poté, co se komunisté chopili moci, stanul v čele restriktivního aparátu OZNY. Později byl poslancem slovinské skupščiny (přelom 50. a 60. let) a také ministrem republikové vlády. Tito ho vybral za předsedu Svazové výkonné rady v dobách již pokročilých liberálních procesů, které hrozily protisocialistickými projevy jako spolehlivého člověka se zkušenostmi v tajných službách.[1] Ribičič se vyslovil proti tvrdému zásahu v roce 1981 proti kosovským separatistům, kdy byla řada Albánců odsouzena na dlouholeté tresty odnětí svobody, což většina Srbů nesla nelibě.[2] V letech 1982-1983 byl předsedou předsednictva Ústředního výboru Svazu komunistů Jugoslávie, který byl podobně jako předsednictvo státu reorganizováno tak, že každý rok byl ve vrcholné funkci politik z jiné svazové republiky. Na 13. kongresu SKJ v roce 1985 bylo rozhodnuto, že je třeba prosadit vpřed novou generaci politiků, což znamenalo konec Ribičiče ve vysoké politice.[3] V roce 1986 tak byl penzionován.
Reference
- ↑ PIRJEVEC, Jože. Jugoslávie 1918-1992. [s.l.] : Argo. ISBN 80-7203-277-1. Kapitola Trpké vítězství starých bohů, s. 336. (čeština)
- ↑ PIRJEVEC, Jože. Jugoslávie 1918-1992. [s.l.] : Argo. ISBN 80-7203-277-1. Kapitola Léta hubených krav, s. 421. (čeština)
- ↑ PIRJEVEC, Jože. Jugoslávie 1918-1992. [s.l.] : Argo. ISBN 80-7203-277-1. Kapitola Vidov dan, s. 439. (čeština)
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |