V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Mitja Ribičič

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
[[File:Mitja Ribičič.jpg|right|thumb|Mitja Ribičič]]
+
[[Soubor:Stevan Kragujevic, Mitja Ribicic, Savezna skupstina, 1983.jpg|thumb|240px|Mitja Ribičič]]
-
'''Mitja Ribičič''' (* [[1919]], [[Terst]]) byl [[Slovinsko|slovinský]] [[Svaz komunistů Slovinska|komunista]], předseda Svazové výkonné rady (de facto jugoslávský [[premiér]]) v letech [[1969]]-[[1971]]. Byl jediným občanem [[slovinci|slovinské]] národnosti, který kdy dosáhl takto vysokého postu.
+
'''Mitja Ribičič''' (* [[19. květen|19. května]] [[1919]], [[Terst]], † [[28. listopad]]u [[2013]], [[Lublaň]]) byl [[Slovinsko|slovinský]] [[Svaz komunistů Slovinska|komunista]], předseda Svazové výkonné rady (de facto jugoslávský [[Předseda vlády|premiér]]) v letech [[1969]][[1971]].  
-
Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bojoval na straně [[jugoslávští partyzáni|partyzánů]] (k hnutí se přidal v roce [[1942]]) a poté, co se komunisté chopili moci, stanul v čele restriktivního aparátu [[OZNA|OZNY]]. Později byl poslancem slovinské skupščiny (přelom 50. a 60. let) a také ministrem republikové vlády. Tito ho vybral za předsedu Svazové výkonné rady v dobách již pokročilých liberálních procesů, které hrozily protisocialistickými projevy jako spolehlivého člověka se zkušenostmi v tajných službách.<ref name="Pirjevec336">{{Citace monografie
+
 
 +
Byl jediným občanem [[slovinci|slovinské]] národnosti, který kdy dosáhl takto vysokého postu.
 +
 
 +
Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bojoval na straně [[jugoslávští partyzáni|partyzánů]] (k hnutí se přidal v roce [[1942]]) a poté, co se komunisté chopili moci, stanul v čele restriktivního aparátu [[OZNA|OZNY]]. Později byl poslancem slovinské skupščiny (přelom 50. a 60. let) a také ministrem republikové vlády. Tito ho vybral za předsedu Svazové výkonné rady v dobách již pokročilých liberálních procesů, které hrozily protisocialistickými projevy jako spolehlivého člověka se&nbsp;zkušenostmi v tajných službách.<ref name="Pirjevec336">{{Citace monografie
  | příjmení = Pirjevec
  | příjmení = Pirjevec
  | jméno = Jože
  | jméno = Jože
Řádka 46: Řádka 49:
{{Premiéři Jugoslávie 1945 - 1992}}{{Článek z Wikipedie}}
{{Premiéři Jugoslávie 1945 - 1992}}{{Článek z Wikipedie}}
 +
{{DEFAULTSORT:Ribičič, Mitja}}
[[Kategorie:Slovinští politici]]
[[Kategorie:Slovinští politici]]
[[Kategorie:Jugoslávští politici]]
[[Kategorie:Jugoslávští politici]]
-
[[Kategorie:Žijící lidé]]
+
[[Kategorie:Muži]]

Aktuální verze z 6. 8. 2023, 11:26

Mitja Ribičič

Mitja Ribičič (* 19. května 1919, Terst, † 28. listopadu 2013, Lublaň) byl slovinský komunista, předseda Svazové výkonné rady (de facto jugoslávský premiér) v letech 19691971.

Byl jediným občanem slovinské národnosti, který kdy dosáhl takto vysokého postu.

Během druhé světové války bojoval na straně partyzánů (k hnutí se přidal v roce 1942) a poté, co se komunisté chopili moci, stanul v čele restriktivního aparátu OZNY. Později byl poslancem slovinské skupščiny (přelom 50. a 60. let) a také ministrem republikové vlády. Tito ho vybral za předsedu Svazové výkonné rady v dobách již pokročilých liberálních procesů, které hrozily protisocialistickými projevy jako spolehlivého člověka se zkušenostmi v tajných službách.[1] Ribičič se vyslovil proti tvrdému zásahu v roce 1981 proti kosovským separatistům, kdy byla řada Albánců odsouzena na dlouholeté tresty odnětí svobody, což většina Srbů nesla nelibě.[2] V letech 1982-1983 byl předsedou předsednictva Ústředního výboru Svazu komunistů Jugoslávie, který byl podobně jako předsednictvo státu reorganizováno tak, že každý rok byl ve vrcholné funkci politik z jiné svazové republiky. Na 13. kongresu SKJ v roce 1985 bylo rozhodnuto, že je třeba prosadit vpřed novou generaci politiků, což znamenalo konec Ribičiče ve vysoké politice.[3] V roce 1986 tak byl penzionován.

Reference

  1. PIRJEVEC, Jože. Jugoslávie 1918-1992. [s.l.] : Argo. ISBN 80-7203-277-1. Kapitola Trpké vítězství starých bohů, s. 336. (čeština) 
  2. PIRJEVEC, Jože. Jugoslávie 1918-1992. [s.l.] : Argo. ISBN 80-7203-277-1. Kapitola Léta hubených krav, s. 421. (čeština) 
  3. PIRJEVEC, Jože. Jugoslávie 1918-1992. [s.l.] : Argo. ISBN 80-7203-277-1. Kapitola Vidov dan, s. 439. (čeština)