Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Gent
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
Řádka 34: | Řádka 34: | ||
| telefon = 09 | | telefon = 09 | ||
| web = [http://www.gent.be www.gent.be] | | web = [http://www.gent.be www.gent.be] | ||
- | }} | + | }}'''Gent''' ([[nizozemština|nizozemsky]] a [[němčina|německy]] ''Gent'', [[francouzština|francouzsky]] ''Gand'', [[angličtina|anglicky]] ''Ghent'') je [[město]] v [[Belgie|Belgii]]. |
- | '''Gent''' ([[nizozemština|nizozemsky]] a [[němčina|německy]] ''Gent'', [[francouzština|francouzsky]] ''Gand'', [[angličtina|anglicky]] ''Ghent'') je [[město]] v [[Belgie|Belgii]]. | + | |
Leží na soutoku [[Šelda|Šeldy]] a [[Leie]] přibližně 55 km západně od hlavního města [[Brusel]]u a je správním centrem [[Vlámsko|vlámské]] provincie [[Východní Flandry]]. | Leží na soutoku [[Šelda|Šeldy]] a [[Leie]] přibližně 55 km západně od hlavního města [[Brusel]]u a je správním centrem [[Vlámsko|vlámské]] provincie [[Východní Flandry]]. | ||
- | Dne [[1. červenec|1. července]] [[2006]] žilo v Gentu 233 925 obyvatel a jeho rozloha činí přibližně 156 | + | |
- | Ve středověku byl Gent významným a prosperujícím centrem. Co do počtu obyvatel byl tehdy pouze nepatrně menší než [[Paříž]] a větší než například [[Londýn]]. Dnes je Gent [[univerzita|univerzitním]] a [[přístav]]ním městem. Gentský přístav se rozkládá na 36 | + | Dne [[1. červenec|1. července]] [[2006]] žilo v Gentu 233 925 obyvatel a jeho rozloha činí přibližně 156 km<sup>2</sup>. |
+ | |||
+ | Ve středověku byl Gent významným a prosperujícím centrem. Co do počtu obyvatel byl tehdy pouze nepatrně menší než [[Paříž]] a větší než například [[Londýn]]. Dnes je Gent [[univerzita|univerzitním]] a [[přístav]]ním městem. Gentský přístav se rozkládá na 36 km<sup>2</sup> a díky kanálu má spojení s [[moře]]m. | ||
== Bývalé obce == | == Bývalé obce == | ||
Od roku [[1977]] se obec Gent skládá z 14 bývalých obcí: | Od roku [[1977]] se obec Gent skládá z 14 bývalých obcí: | ||
- | [[Soubor:GentMap.png| | + | [[Soubor:GentMap.png|thumb|250px|Bývalé obce]] |
* I – Gent | * I – Gent | ||
* II – Mariakerke | * II – Mariakerke | ||
Řádka 65: | Řádka 66: | ||
Římská nadvláda skončila na začátku 5. století, kdy do oblasti vpadli Frankové a osídlili ji. | Římská nadvláda skončila na začátku 5. století, kdy do oblasti vpadli Frankové a osídlili ji. | ||
=== 7. – 9. století === | === 7. – 9. století === | ||
- | V 7. století do Gentu přišel misionář sv. Amandus, bývalý šlechtic z [[Akvitánie]], aby zde šířil [[křesťanství]]. | + | V 7. století do Gentu přišel misionář sv. Amandus, bývalý šlechtic z [[Akvitánie]], aby zde šířil [[křesťanství]]. Založil tam dvě [[opatství]] – opatství sv. Bavona ''(Sint-Baafsabdij)'' a opatství sv. Petra ''(Sint-Pietersabdij)''. Díky vytvoření nových církevních institucí se okolí Gentu stalo bezpečnou oblastí, ve které vládl pořádek. Počet obyvatel v okolí obou opatství se zvyšoval a přicházeli rovněž obchodníci z ciziny. |
- | Založil tam dvě [[opatství]] – opatství sv. Bavona ''(Sint-Baafsabdij)'' a opatství sv. Petra ''(Sint-Pietersabdij)''. | + | |
- | Díky vytvoření nových církevních institucí se okolí Gentu stalo bezpečnou oblastí, ve které vládl pořádek. | + | |
- | Počet obyvatel v okolí obou opatství se zvyšoval a přicházeli rovněž obchodníci z ciziny. | + | |
Na počátku 9. století za vlády Karla Velikého se obě opatství rychle rozvíjela a jejich význam stoupl zejména poté, co byl jejich společným představeným jmenován Karlův životopisec [[Einhard]]. | Na počátku 9. století za vlády Karla Velikého se obě opatství rychle rozvíjela a jejich význam stoupl zejména poté, co byl jejich společným představeným jmenován Karlův životopisec [[Einhard]]. | ||
Slibný vývoj však neměl dlouhého trvání. | Slibný vývoj však neměl dlouhého trvání. | ||
- | V letech | + | |
+ | V letech 879–883 do města vtrhli Vikingové a vyplenili je. Obě opatství byla srovnána se zemí. | ||
=== Období vlády flanderských hrabat === | === Období vlády flanderských hrabat === | ||
Řádka 79: | Řádka 78: | ||
Kvůli nárůstu počtu obyvatel bylo třeba vybudovat nové církevní budovy. | Kvůli nárůstu počtu obyvatel bylo třeba vybudovat nové církevní budovy. | ||
Nejvýznamnější z nich byl [[kostel]] sv. Jana, dnešní [[katedrála]] sv. Bavona. | Nejvýznamnější z nich byl [[kostel]] sv. Jana, dnešní [[katedrála]] sv. Bavona. | ||
- | Během 11. až 13. století se Gent stal důležitým obchodním centrem. | + | Během 11. až 13. století se Gent stal důležitým obchodním centrem. Jeho význam spočíval zejména v produkci kvalitního [[sukno|sukna]], na jehož výrobě se podílela značná část pracujících obyvatel. |
- | Jeho význam spočíval zejména v produkci kvalitního [[sukno|sukna]], na jehož výrobě se podílela značná část pracujících obyvatel. | + | |
Sukno se vyváželo do mnoha zemí, např. do [[Německo|Německa]], do [[Francie]], na [[Pyrenejský poloostrov]] a dokonce i do oblasti [[Severní Afrika|severní Afriky]]. | Sukno se vyváželo do mnoha zemí, např. do [[Německo|Německa]], do [[Francie]], na [[Pyrenejský poloostrov]] a dokonce i do oblasti [[Severní Afrika|severní Afriky]]. | ||
Naopak do Gentu se z ciziny dováželo různé spotřební zboží; nejdůležitější dovozní surovinou však byla [[Anglie|anglická]] [[Vlna (příze)|vlna]], které bylo zapotřebí pro výrobu sukna. | Naopak do Gentu se z ciziny dováželo různé spotřební zboží; nejdůležitější dovozní surovinou však byla [[Anglie|anglická]] [[Vlna (příze)|vlna]], které bylo zapotřebí pro výrobu sukna. | ||
Společně s rozvojem [[průmysl]]u stoupal v Gentu počet obyvatel. | Společně s rozvojem [[průmysl]]u stoupal v Gentu počet obyvatel. | ||
Odhaduje se, že ve 13. – 15. století žilo ve městě přibližně 65 000 lidí a Gent byl po Paříži druhým největším městem Evropy na sever od [[Alpy|Alp]]. | Odhaduje se, že ve 13. – 15. století žilo ve městě přibližně 65 000 lidí a Gent byl po Paříži druhým největším městem Evropy na sever od [[Alpy|Alp]]. | ||
- | [[Soubor:GentGravensteen.JPG|thumb|Hrad Graventseen z roku 1180]] | + | [[Soubor:GentGravensteen.JPG|thumb|230px|Hrad Graventseen z roku 1180]] |
Díky ekonomickému vzestupu Gentu bohatla zejména vrstva podnikatelů (původních majitelů půdy). | Díky ekonomickému vzestupu Gentu bohatla zejména vrstva podnikatelů (původních majitelů půdy). | ||
Téměř výlučnou ekonomickou moc v Gentu mělo v rukou méně než padesát rodin. | Téměř výlučnou ekonomickou moc v Gentu mělo v rukou méně než padesát rodin. | ||
- | Flanderský hrabě | + | Flanderský hrabě Filip Alsaský měl obavy, že se tyto rodiny budou vměšovat do politických záležitostí a usilovat o osamostatnění Gentu na flanderském hrabství, a aby posílil svoji kontrolu nad městem, nechal roku 1180 přebudovat dřevěnou pevnost na levém břehu řeky Leie na kamenný hrad zvaný ''Gravensteen''. |
Majetkové rozdíly mezi majetnou a pracující vrstvou se postupně zvětšovaly a na začátku 14. století se situace stala neúnosnou, a to jak v Gentu, tak i v jiných [[Vlámsko|flanderských]] městech, např. v [[Bruggy|Bruggách]]. | Majetkové rozdíly mezi majetnou a pracující vrstvou se postupně zvětšovaly a na začátku 14. století se situace stala neúnosnou, a to jak v Gentu, tak i v jiných [[Vlámsko|flanderských]] městech, např. v [[Bruggy|Bruggách]]. | ||
Kromě toho v té době došlo ke zhoršení vztahů s francouzským králem Filipem IV. Sličným, který se snažil posílit svoji moc ve Flandrech na úkor flanderského hraběte [[Gui de Dampierre]]a. | Kromě toho v té době došlo ke zhoršení vztahů s francouzským králem Filipem IV. Sličným, který se snažil posílit svoji moc ve Flandrech na úkor flanderského hraběte [[Gui de Dampierre]]a. | ||
Řádka 96: | Řádka 94: | ||
Po této události se situace řemeslníků v Gentu zlepšila. | Po této události se situace řemeslníků v Gentu zlepšila. | ||
Od té doby byli totiž řemeslníci sdruženi v [[cech]]y, které měly možnost podílet se na politickém rozhodování v městské radě. | Od té doby byli totiž řemeslníci sdruženi v [[cech]]y, které měly možnost podílet se na politickém rozhodování v městské radě. | ||
- | [[Soubor:Vrijdagmarkt.JPG|thumb|Socha Jacoba van Arteveldeho na ''Vrijdagmarktu („Páteční náměstí“)'']] | + | [[Soubor:Vrijdagmarkt.JPG|thumb|230px|Socha Jacoba van Arteveldeho na ''Vrijdagmarktu („Páteční náměstí“)'']] |
K další krizi došlo během stoleté války. | K další krizi došlo během stoleté války. | ||
- | Flanderský hrabě | + | Flanderský hrabě Ludvík I. Flanderský se tehdy přidal na stranu Francie proti Anglii. |
- | Z toho důvodu byl přerušen dovoz anglické vlny do Flander, což mělo za následek obrovský nárůst [[nezaměstnanost]]i v Gentu a dalších flanderských městech, která byla jednostranně ekonomicky závislá na produkci sukna. | + | Z toho důvodu byl přerušen dovoz anglické vlny do Flander, což mělo za následek obrovský nárůst [[nezaměstnanost]]i v Gentu a dalších flanderských městech, která byla jednostranně ekonomicky závislá na produkci sukna. V této nepříznivé situaci se obyvatelé Flander bouřili a propuklo lidové povstání, v jehož čele stál bohatý měšťan z Gentu Jacob van Artevelde. Roku 1338 se Artevelde ujal vlády ve Flandrech a hrabě Ludvík I. Flanderský byl nucen uprchnout do Francie. |
- | V této nepříznivé situaci se obyvatelé Flander bouřili a propuklo lidové povstání, v jehož čele stál bohatý měšťan z Gentu | + | |
- | Roku 1338 se Artevelde ujal vlády ve Flandrech a hrabě Ludvík I. Flanderský byl nucen uprchnout do Francie. | + | Artevelde se rozhodl vyřešit krizi diplomatickou cestou a navázal kontakt s anglickým králem Edvardem III. (* listopad 1312, † červen 1377). Roku 1340 byl Edvard III. pozván do Gentu, kde byl veřejně prohlášen za krále Francie. Po této události byl obnoven dovoz anglické vlny a Jacob van Artevelde zůstal ve Flandrech u moci do roku 1345, kdy byl zavražděn. |
- | Artevelde se rozhodl vyřešit krizi diplomatickou cestou a navázal kontakt s anglickým králem | + | |
- | Roku 1340 byl Edvard III. pozván do Gentu, kde byl veřejně prohlášen za krále Francie. | + | |
- | Po této události byl obnoven dovoz anglické vlny a Jacob van Artevelde zůstal ve Flandrech u moci do roku 1345, kdy byl zavražděn. | + | |
=== Období nadvlády Burgundů === | === Období nadvlády Burgundů === | ||
- | Roku 1369 se dcera posledního flanderského hraběte | + | Roku 1369 se dcera posledního flanderského hraběte Ludvíka II. Flanderského provdala za [[Burgundsko|burgundského]] vévodu Filipa Smělého a v letech 1384-1477 byly Flandry součástí burgundského vévodství. |
- | V období burgundské nadvlády se v Gentu objevovaly snahy o osamostatnění města, nicméně byly potlačeny. | + | |
- | Nakonec Gent utrpěl těžkou porážku od vojska burgundského vévody | + | V období burgundské nadvlády se v Gentu objevovaly snahy o osamostatnění města, nicméně byly potlačeny. Nakonec Gent utrpěl těžkou porážku od vojska burgundského vévody Filipa III. Dobrého v bitvě u Gavere roku 1453. |
- | Po ekonomické stránce se však Gentu i nadále dařilo, a to i přesto, že produkce sukna již nebyla tak výnosná jako dříve kvůli konkurenci výrobců v jiných městech v [[Brabantsko|Brabantsku]], [[Holandsko|Holandsku]] a Anglii. | + | Po ekonomické stránce se však Gentu i nadále dařilo, a to i přesto, že produkce sukna již nebyla tak výnosná jako dříve kvůli konkurenci výrobců v jiných městech v [[Brabantsko|Brabantsku]], [[Holandsko|Holandsku]] a Anglii. Hlavním zdrojem příjmů byl nyní obchod s [[obilí]]m a s [[Víno|vínem]]. |
- | Hlavním zdrojem příjmů byl nyní obchod s [[obilí]]m a s [[Víno|vínem]]. | + | |
=== 16. a 17. století === | === 16. a 17. století === | ||
Roku 1500 se v Gentu narodil Karel V., který se později stal císařem Svaté říše římské a králem [[Španělsko|Španělska]]. | Roku 1500 se v Gentu narodil Karel V., který se později stal císařem Svaté říše římské a králem [[Španělsko|Španělska]]. | ||
- | Roku 1506 zdědil po svém otci | + | Roku 1506 zdědil po svém otci Filipu Sličném území Burgundska, ke kterému patřila i oblast [[Nizozemsko|Nizozemí]] včetně Flander. |
Karel V. vedl četné války, které bylo třeba financovat, a proto roku 1537 zavedl v Nizozemí vysoké daně. | Karel V. vedl četné války, které bylo třeba financovat, a proto roku 1537 zavedl v Nizozemí vysoké daně. | ||
To však pobouřilo gentské obyvatele, a tak roku 1539 proběhlo v Gentu povstání. | To však pobouřilo gentské obyvatele, a tak roku 1539 proběhlo v Gentu povstání. | ||
Řádka 121: | Řádka 115: | ||
Kromě toho na město uvalil přísný trest v podobě omezení jeho práv a vůdci povstání museli bosi a s oprátkou kolem krku prosit Karla V. o milost. | Kromě toho na město uvalil přísný trest v podobě omezení jeho práv a vůdci povstání museli bosi a s oprátkou kolem krku prosit Karla V. o milost. | ||
Od té doby jsou obyvatelé Gentu označováni slovem ''„stropdrager“'' (nebo zkráceně ''„stropke“''), které se dá do [[čeština|češtiny]] přeložit jako ''„ten, kdo nese oprátku“''. | Od té doby jsou obyvatelé Gentu označováni slovem ''„stropdrager“'' (nebo zkráceně ''„stropke“''), které se dá do [[čeština|češtiny]] přeložit jako ''„ten, kdo nese oprátku“''. | ||
- | [[Soubor:Ghent, | + | [[Soubor:Ghent, belgium, ferraris, 1777, colour.png|thumb|230px|Plán Gentu z roku 1777]] |
Ve druhé polovině 16. století docházelo v Gentu k náboženským konfliktům mezi [[protestantství|protestanty]] a [[katolictví|katolíky]]. | Ve druhé polovině 16. století docházelo v Gentu k náboženským konfliktům mezi [[protestantství|protestanty]] a [[katolictví|katolíky]]. | ||
Protestanti ničili církevní budovy jako kostely a [[klášter]]y. | Protestanti ničili církevní budovy jako kostely a [[klášter]]y. | ||
Řádka 140: | Řádka 134: | ||
== Ekonomika == | == Ekonomika == | ||
- | Z hlediska [[hospodářství]] má Gent dobrou polohu v jádrové oblasti Belgie ([[vlámský diamant]]) i celé Evropy (modrý neboli [[evropský banán]]). | + | Z hlediska [[Ekonomika|hospodářství]] má Gent dobrou polohu v jádrové oblasti Belgie ([[vlámský diamant]]) i celé Evropy (modrý neboli [[evropský banán]]). |
V okruhu 300 km žije přibližně 70 milionů obyvatel a nacházejí se zde velká města jako [[Londýn]], [[Paříž]], [[Amsterdam]] či [[Brusel]], jakož i hustě osídlené a industrializované oblasti jako [[Porúří]] v [[Německo|Německu]] nebo [[Ranstadt Holland]] v [[Nizozemsko|Nizozemsku]]. | V okruhu 300 km žije přibližně 70 milionů obyvatel a nacházejí se zde velká města jako [[Londýn]], [[Paříž]], [[Amsterdam]] či [[Brusel]], jakož i hustě osídlené a industrializované oblasti jako [[Porúří]] v [[Německo|Německu]] nebo [[Ranstadt Holland]] v [[Nizozemsko|Nizozemsku]]. | ||
Gent má rovněž dobré silniční a železniční spojení a jeho přístav, třetí největší v Belgii, má díky kanálu spojení s mořem. | Gent má rovněž dobré silniční a železniční spojení a jeho přístav, třetí největší v Belgii, má díky kanálu spojení s mořem. | ||
Řádka 152: | Řádka 146: | ||
Gent má dobré podmínky k rozvoji těchto odvětví, neboť má jednu z nejvýznamnějších univerzit v [[Benelux]]u a tři další vyšší školy a s více než 50 000 studenty a 7500 pracovníky ve výzkumu je největším akademickým městem ve Vlámsku.<ref>[http://www.techtransfer.ugent.be/e-zine/2006-februari/item03_a.htm „University and City unite to strengthen the knowledge economy“] – článek o rozvoji odvětvích založených na vědě a výzkumu v Gentu v angličtině</ref> | Gent má dobré podmínky k rozvoji těchto odvětví, neboť má jednu z nejvýznamnějších univerzit v [[Benelux]]u a tři další vyšší školy a s více než 50 000 studenty a 7500 pracovníky ve výzkumu je největším akademickým městem ve Vlámsku.<ref>[http://www.techtransfer.ugent.be/e-zine/2006-februari/item03_a.htm „University and City unite to strengthen the knowledge economy“] – článek o rozvoji odvětvích založených na vědě a výzkumu v Gentu v angličtině</ref> | ||
Gent je důležitým vlámským centrem [[zdravotnictví]] a obchodu, jakož i turisticky vyhledávanou lokalitou. | Gent je důležitým vlámským centrem [[zdravotnictví]] a obchodu, jakož i turisticky vyhledávanou lokalitou. | ||
- | [[Soubor:Sint-pieters gevel.JPG|thumb|Vlakové nádraží ''Gent-Sint-Pieters'']] | + | [[Soubor:Sint-pieters gevel.JPG|thumb|230px|Vlakové nádraží ''Gent-Sint-Pieters'']] |
== Doprava == | == Doprava == | ||
Gent je významným [[doprava|dopravním]] uzlem. | Gent je významným [[doprava|dopravním]] uzlem. | ||
Řádka 181: | Řádka 175: | ||
Od té doby se však situace zlepšila zejména díky rekonstrukci historických budov. | Od té doby se však situace zlepšila zejména díky rekonstrukci historických budov. | ||
=== Zajímavá místa v centru === | === Zajímavá místa v centru === | ||
- | [[Soubor:Gent.graslei.jpg|thumb|<center>Panoramatický pohled na nábřeží ''Graslei''</center>]] | + | [[Soubor:Gent.graslei.jpg|thumb|230px|<center>Panoramatický pohled na nábřeží ''Graslei''</center>]] |
* Tři gentské věže | * Tři gentské věže | ||
** Katedrála sv. Bavona (St-Baafskathedraal), původně kostel sv. Jana (Sint-Janskerk) | ** Katedrála sv. Bavona (St-Baafskathedraal), původně kostel sv. Jana (Sint-Janskerk) | ||
Řádka 195: | Řádka 189: | ||
Soubor:BelfortGent.jpg|Gentská zvonice ''(Belfort)''; za ní je vidět kostel sv. Mikuláše ''(St-Niklaaskerk)'' | Soubor:BelfortGent.jpg|Gentská zvonice ''(Belfort)''; za ní je vidět kostel sv. Mikuláše ''(St-Niklaaskerk)'' | ||
Soubor:Altar Nicholas church Gent.jpg|Oltář v kostele sv. Mikuláše | Soubor:Altar Nicholas church Gent.jpg|Oltář v kostele sv. Mikuláše | ||
- | + | Soubor:Ghent Sint-Niklaaskerk.JPG|Kostel sv. Mikuláše | |
- | + | Soubor:Gent van de Kraanlei.jpg|Pohled z nábřeží ''Kraanlei'' | |
Soubor:Ghent Cathedral.JPG|Katedrála sv. Bavona | Soubor:Ghent Cathedral.JPG|Katedrála sv. Bavona | ||
Soubor:Sint-anna.jpg|Kostel sv. Anny | Soubor:Sint-anna.jpg|Kostel sv. Anny | ||
Řádka 202: | Řádka 196: | ||
</gallery> | </gallery> | ||
+ | [[Soubor:Karl V.-Carlos I. 1548 (Tiziano Vecellio ) 066.jpg|thumb|230px|Císař Karel V., narozený v Gentu roku 1500]] | ||
+ | [[Soubor:Jacob van Artevelde Gent 2014.jpg|thumb|230px|Socha Jacoba van Arteveldeho na Vrijdagmarktu]] | ||
== Významné osobnosti == | == Významné osobnosti == | ||
- | |||
- | |||
* Svatý Bavo, [[patron]] Gentu (589-654) | * Svatý Bavo, [[patron]] Gentu (589-654) | ||
* Jindřich z Gentu, [[scholastika|scholastický]] filosof (cca 1217-1293) | * Jindřich z Gentu, [[scholastika|scholastický]] filosof (cca 1217-1293) | ||
Řádka 211: | Řádka 205: | ||
* Jan van Eyck, malíř (cca 1385-1441) | * Jan van Eyck, malíř (cca 1385-1441) | ||
* Hugo van der Goes, malíř (cca 1440-1482) | * Hugo van der Goes, malíř (cca 1440-1482) | ||
- | * Jacob Obrecht, | + | * Jacob Obrecht, renesanční hudební skladatel (cca 1457-1505) |
* Karel V., císař Svaté říše římské (1500-1558) | * Karel V., císař Svaté říše římské (1500-1558) | ||
* Daniel Heinsius, nizozemský renesanční učenec (1580-1655) | * Daniel Heinsius, nizozemský renesanční učenec (1580-1655) | ||
Řádka 217: | Řádka 211: | ||
* Jan Frans Willems, spisovatel (1793-1846) | * Jan Frans Willems, spisovatel (1793-1846) | ||
* Ludvík XVIII., francouzský král, strávil v exilu v Gentu sto dní Napoleonovy vlády roku 1815 | * Ludvík XVIII., francouzský král, strávil v exilu v Gentu sto dní Napoleonovy vlády roku 1815 | ||
- | * | + | * Charles John Seghers, [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitský]] kněz a misionář (1839-1886) |
- | * | + | * Victor Horta, [[secese|secesní]] architekt (1861-1947) |
* [[Maurice Maeterlinck]], básník, dramatik, esejista, nositel [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] (1862-1949) | * [[Maurice Maeterlinck]], básník, dramatik, esejista, nositel [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] (1862-1949) | ||
* [[Leo Baekeland]], chemik a vynálezce [[bakelit]]u (1863-1944) | * [[Leo Baekeland]], chemik a vynálezce [[bakelit]]u (1863-1944) | ||
* [[Pierre Louÿs]], básník a spisovatel (1870-1925) | * [[Pierre Louÿs]], básník a spisovatel (1870-1925) | ||
- | * [[Corneille Jean François Heymans]], psycholog a nositel [[Nobelova cena za fyziologii a | + | * [[Corneille Jean François Heymans]], psycholog a nositel [[Nobelova cena za fyziologii a medicínu|Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství]] (1892-1968) |
== Partnerská města == | == Partnerská města == | ||
- | * [[Tallinn]] | + | * {{Flagicon|Estonsko}} [[Tallinn]], [[Estonsko]] |
- | * [[Nottingham]] | + | * {{Flagicon|Spojené království}} [[Nottingham]], [[Spojené království]] |
- | * [[Wiesbaden]] | + | * {{Flagicon|Německo}} [[Wiesbaden]], [[Německo]] |
- | * [[Kanazawa]] | + | * {{Flagicon|Japonsko}} [[Kanazawa]], [[prefektura Išikawa]], [[Japonsko]] |
- | * [[Melle]] | + | * {{Flagicon|Německo}} [[Melle]], [[Německo]] |
- | * [[Mohammedia]] | + | * {{Flagicon|Maroko}} [[Mohammedia]], [[Maroko]] |
- | * [[Saint-Raphaël]] | + | * {{Flagicon|Francie}} [[Saint-Raphaël]], [[Francie]] |
- | * [[Des Moines]], [[Iowa]] | + | * {{Flagicon|USA}} [[Des Moines]], [[Iowa]], [[Spojené státy americké|USA]] |
== Reference == | == Reference == | ||
Řádka 247: | Řádka 241: | ||
- | {{ | + | {{Flickr|Ghent}}{{Commonscat|Ghent}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Města v Belgii]] | [[Kategorie:Města v Belgii]] | ||
[[Kategorie:Obce v provincii Východní Flandry]] | [[Kategorie:Obce v provincii Východní Flandry]] |
Aktuální verze z 19. 6. 2023, 10:45
Gent (nizozemsky a německy Gent, francouzsky Gand, anglicky Ghent) je město v Belgii. Leží na soutoku Šeldy a Leie přibližně 55 km západně od hlavního města Bruselu a je správním centrem vlámské provincie Východní Flandry.
Dne 1. července 2006 žilo v Gentu 233 925 obyvatel a jeho rozloha činí přibližně 156 km2.
Ve středověku byl Gent významným a prosperujícím centrem. Co do počtu obyvatel byl tehdy pouze nepatrně menší než Paříž a větší než například Londýn. Dnes je Gent univerzitním a přístavním městem. Gentský přístav se rozkládá na 36 km2 a díky kanálu má spojení s mořem.
Obsah |
Bývalé obce
Od roku 1977 se obec Gent skládá z 14 bývalých obcí:
- I – Gent
- II – Mariakerke
- III – Drongen
- IV – Wondelgem
- V – Sint-Amandsberg
- VI – Oostakker
- VII – Desteldonk
- VIII – Mendonk
- IX – Sint-Kruis-Winkel
- X – Ledeberg
- XI – Gentbrugge
- XII – Afsnee
- XIII – Sint-Denijs-Westrem
- XIV – Zwijnaarde
Dějiny
Nejstarší dějiny
Podle archeologických výzkumů bylo okolí soutoku řek Šeldy a Leie osídleno již v době kamenné a železné. Název města souvisí s jeho geografickou polohou. Pochází totiž pravděpodobně z keltského slova „ganda“, které se dá přeložit jako „soutok řek“. Někdy kolem začátku letopočtu se území octlo pod kontrolou Římanů a v té době na soutoku zmíněných řek začala vznikat osada. Římská nadvláda skončila na začátku 5. století, kdy do oblasti vpadli Frankové a osídlili ji.
7. – 9. století
V 7. století do Gentu přišel misionář sv. Amandus, bývalý šlechtic z Akvitánie, aby zde šířil křesťanství. Založil tam dvě opatství – opatství sv. Bavona (Sint-Baafsabdij) a opatství sv. Petra (Sint-Pietersabdij). Díky vytvoření nových církevních institucí se okolí Gentu stalo bezpečnou oblastí, ve které vládl pořádek. Počet obyvatel v okolí obou opatství se zvyšoval a přicházeli rovněž obchodníci z ciziny. Na počátku 9. století za vlády Karla Velikého se obě opatství rychle rozvíjela a jejich význam stoupl zejména poté, co byl jejich společným představeným jmenován Karlův životopisec Einhard. Slibný vývoj však neměl dlouhého trvání.
V letech 879–883 do města vtrhli Vikingové a vyplenili je. Obě opatství byla srovnána se zemí.
Období vlády flanderských hrabat
Po invazi Vikingů se stal Gent součástí flanderského hrabství, které patřilo k francouzskému království. Na místě dnešního donjonu hradu Gravensteen na levém břehu řeky Leie byla vybudována dřevěná pevnost. Díky tomu se oblast stala opět bezpečnou a začali se v ní usazovat obyvatelé z okolí, kteří se koncentrovali zejména v prostoru mezi Šeldou a Leie. Kvůli nárůstu počtu obyvatel bylo třeba vybudovat nové církevní budovy. Nejvýznamnější z nich byl kostel sv. Jana, dnešní katedrála sv. Bavona. Během 11. až 13. století se Gent stal důležitým obchodním centrem. Jeho význam spočíval zejména v produkci kvalitního sukna, na jehož výrobě se podílela značná část pracujících obyvatel. Sukno se vyváželo do mnoha zemí, např. do Německa, do Francie, na Pyrenejský poloostrov a dokonce i do oblasti severní Afriky. Naopak do Gentu se z ciziny dováželo různé spotřební zboží; nejdůležitější dovozní surovinou však byla anglická vlna, které bylo zapotřebí pro výrobu sukna. Společně s rozvojem průmyslu stoupal v Gentu počet obyvatel. Odhaduje se, že ve 13. – 15. století žilo ve městě přibližně 65 000 lidí a Gent byl po Paříži druhým největším městem Evropy na sever od Alp.
Díky ekonomickému vzestupu Gentu bohatla zejména vrstva podnikatelů (původních majitelů půdy). Téměř výlučnou ekonomickou moc v Gentu mělo v rukou méně než padesát rodin. Flanderský hrabě Filip Alsaský měl obavy, že se tyto rodiny budou vměšovat do politických záležitostí a usilovat o osamostatnění Gentu na flanderském hrabství, a aby posílil svoji kontrolu nad městem, nechal roku 1180 přebudovat dřevěnou pevnost na levém břehu řeky Leie na kamenný hrad zvaný Gravensteen. Majetkové rozdíly mezi majetnou a pracující vrstvou se postupně zvětšovaly a na začátku 14. století se situace stala neúnosnou, a to jak v Gentu, tak i v jiných flanderských městech, např. v Bruggách. Kromě toho v té době došlo ke zhoršení vztahů s francouzským králem Filipem IV. Sličným, který se snažil posílit svoji moc ve Flandrech na úkor flanderského hraběte Gui de Dampierrea. Dne 11. července 1302 došlo k bitvě u Kortrijku, která bývá označována jako „bitva zlatých ostruh“. V této bitvě bojovali obyčejní občané flanderských měst společně s flanderským hrabětem proti francouzské armádě, přičemž majetné vrstvy se přidaly na stranu Francie. Oproti očekávání bitva skončila zdrcujícím vítězstvím flanderských občanů. Po této události se situace řemeslníků v Gentu zlepšila. Od té doby byli totiž řemeslníci sdruženi v cechy, které měly možnost podílet se na politickém rozhodování v městské radě.
K další krizi došlo během stoleté války. Flanderský hrabě Ludvík I. Flanderský se tehdy přidal na stranu Francie proti Anglii. Z toho důvodu byl přerušen dovoz anglické vlny do Flander, což mělo za následek obrovský nárůst nezaměstnanosti v Gentu a dalších flanderských městech, která byla jednostranně ekonomicky závislá na produkci sukna. V této nepříznivé situaci se obyvatelé Flander bouřili a propuklo lidové povstání, v jehož čele stál bohatý měšťan z Gentu Jacob van Artevelde. Roku 1338 se Artevelde ujal vlády ve Flandrech a hrabě Ludvík I. Flanderský byl nucen uprchnout do Francie.
Artevelde se rozhodl vyřešit krizi diplomatickou cestou a navázal kontakt s anglickým králem Edvardem III. (* listopad 1312, † červen 1377). Roku 1340 byl Edvard III. pozván do Gentu, kde byl veřejně prohlášen za krále Francie. Po této události byl obnoven dovoz anglické vlny a Jacob van Artevelde zůstal ve Flandrech u moci do roku 1345, kdy byl zavražděn.
Období nadvlády Burgundů
Roku 1369 se dcera posledního flanderského hraběte Ludvíka II. Flanderského provdala za burgundského vévodu Filipa Smělého a v letech 1384-1477 byly Flandry součástí burgundského vévodství.
V období burgundské nadvlády se v Gentu objevovaly snahy o osamostatnění města, nicméně byly potlačeny. Nakonec Gent utrpěl těžkou porážku od vojska burgundského vévody Filipa III. Dobrého v bitvě u Gavere roku 1453. Po ekonomické stránce se však Gentu i nadále dařilo, a to i přesto, že produkce sukna již nebyla tak výnosná jako dříve kvůli konkurenci výrobců v jiných městech v Brabantsku, Holandsku a Anglii. Hlavním zdrojem příjmů byl nyní obchod s obilím a s vínem.
16. a 17. století
Roku 1500 se v Gentu narodil Karel V., který se později stal císařem Svaté říše římské a králem Španělska. Roku 1506 zdědil po svém otci Filipu Sličném území Burgundska, ke kterému patřila i oblast Nizozemí včetně Flander. Karel V. vedl četné války, které bylo třeba financovat, a proto roku 1537 zavedl v Nizozemí vysoké daně. To však pobouřilo gentské obyvatele, a tak roku 1539 proběhlo v Gentu povstání. Karel V. osobně přijel do Gentu a povstání tvrdě potlačil. Kromě toho na město uvalil přísný trest v podobě omezení jeho práv a vůdci povstání museli bosi a s oprátkou kolem krku prosit Karla V. o milost. Od té doby jsou obyvatelé Gentu označováni slovem „stropdrager“ (nebo zkráceně „stropke“), které se dá do češtiny přeložit jako „ten, kdo nese oprátku“.
Ve druhé polovině 16. století docházelo v Gentu k náboženským konfliktům mezi protestanty a katolíky. Protestanti ničili církevní budovy jako kostely a kláštery.
V letech 1577-1584 byl Gent městským státem, ve kterém vládli kalvinisté, nicméně roku 1584 španělská armáda znovu nastolila katolicismus. Mnoho lidí, zvláště protestantů, v té době odešlo do emigrace do severního Nizozemí, Německa nebo Anglie. V první polovině 17. století byly opraveny nebo znovu postaveny církevní budovy, které byly poškozeny nebo zničeny v období náboženských nepokojů.
18. a 19. století
V 18. a 19. stol. se v Gentu opět rozvíjel textilní průmysl a v letech 1824-1827 byl zbudován kanál spojující Gent s městem Terneuzen na pobřeží dnešního Nizozemska. Roku 1814 byla v Gentu podepsána tzv. gentská smlouva mezi Anglií a USA, ve které se obě strany dohodly na míru po anglicko-americké válce. Po belgické revoluci roku 1830 vznikla v Gentu první odborová organizace v Belgii.
20. století
Roku 1913 se v Gentu konala světová výstava EXPO a při té příležitosti byla provedena rekonstrukce některých historických budov, např. hradu Gravensteen. Během první i druhé světové války bylo město okupováno Němci a v září 1944 byly některé jeho části bombardovány. Po 2. světové válce se v Gentu rozvíjejí různá průmyslová odvětví.
Ekonomika
Z hlediska hospodářství má Gent dobrou polohu v jádrové oblasti Belgie (vlámský diamant) i celé Evropy (modrý neboli evropský banán). V okruhu 300 km žije přibližně 70 milionů obyvatel a nacházejí se zde velká města jako Londýn, Paříž, Amsterdam či Brusel, jakož i hustě osídlené a industrializované oblasti jako Porúří v Německu nebo Ranstadt Holland v Nizozemsku. Gent má rovněž dobré silniční a železniční spojení a jeho přístav, třetí největší v Belgii, má díky kanálu spojení s mořem. Gent byl významným hospodářským centrem již v období středověku, kdy byla jeho prosperita založena na produkci sukna. Ve druhé polovině 20. století zaznamenal Gent výrazný růst ekonomické aktivity v okolí přístavu. Hlavním průmyslovým odvětvím v této oblasti je ocelářství, které poskytuje přibližně 6000 pracovních míst. Největším producentem oceli v Gentu je Sidmar, dceřiná společnost Arceloru, která zde vybudovala ocelárnu v 60. letech. V gentském přístavu působí rovněž automobilové společnosti Honda a Volvo; Honda využívá přístavu k dovozu aut ze Spojeného království, Japonska a USA, zatímco Volvo vyrábí osobní a nákladní automobily přímo v přístavu. Mezi další průmyslová odvětví v přístavu patří např. chemie, petrochemie, gumárenství (společnost Gates), textilnictví (společnost Hanes) a potravinářství (mj. společnosti Citrosuco Paulista a Dreyfus, které se zaměřují na ovocné džusy). V posledních letech se v Gentu rozvíjejí moderní průmyslová odvětví založená na vědě a výzkumu, a to zejména v oblasti biotechnologií (např. farmacie a bioenergie). Gent má dobré podmínky k rozvoji těchto odvětví, neboť má jednu z nejvýznamnějších univerzit v Beneluxu a tři další vyšší školy a s více než 50 000 studenty a 7500 pracovníky ve výzkumu je největším akademickým městem ve Vlámsku.[1] Gent je důležitým vlámským centrem zdravotnictví a obchodu, jakož i turisticky vyhledávanou lokalitou.
Doprava
Gent je významným dopravním uzlem. Nacházejí se v něm dvě železniční nádraží, Gent-Sint-Pieters a Gent-Dampoort, a procházejí jím evropské silnice E40 (trasa Londýn-Istanbul) a E17 (Lisabon-Stockholm). Z hlediska lodní dopravy je velice důležitý kanál z Gentu do Tergeuzenu v Nizozemsku, díky kterému má gentský přístav spojení se Severním mořem. Kanály spojují Gent rovněž s Bruggami a Ostende. Městskou hromadnou dopravu v Gentu zajišťuje vlámská společnost De Lijn. Její síť zahrnuje čtyři tramvajové linky, jednu trolejbusovou linku (jedinou v Belgii) a několik autobusových linek. O víkendech je noční doprava městskými autobusy zdarma. Roku 1996 byla v části gentského centra vytvořena pěší zóna a zakázán průjezd motorových vozidel. Od té doby má Gent největší městské centrum bez automobilového provozu v Belgii. Do pěší zóny mají neomezený přístup cyklisté. Motorová vozidla se mohou po pěší zóně pohybovat se zvláštním povolením — to se týká např. hromadné dopravy, zásobování, zdravotní služby, taxislužby a automobilů místních obyvatel.
Obyvatelstvo
Dne 1. července 2005 mělo město Gent 231 671 obyvatel a v okresu Gent žilo 506 596 obyvatel. Nezaměstnanost činila dne 1. ledna 1999 7,3 %, což je méně než belgický průměr 9,5 %. 63 % zaměstnaných pracuje ve službách, 25 % v průmyslu a 12 % jsou soukromníci (údaje z roku 1995). Každý den dojíždí do Gentu za prací 35 000 lidí.
Školství
Celkově se v Gentu nachází více než 300 různých vzdělávacích zařízení, z toho 82 základních a 61 středních škol. Gentské školy navštěvuje celkem přibližně 80 tisíc žáků a studentů, z nichž 58 tisíc žije přímo v Gentu. Gentská univerzita patří mezi nejvýznamnější univerzity v Beneluxu. Zahrnuje 11 fakult a studuje na ní přibližně 27 tisíc studentů, z nichž 1900 jsou cizinci.
Turistický ruch
Gent je turisticky atraktivní díky vodním kanálům, muzeím a zejména díky velkému množství zachovalých středověkých staveb v centru města. Přesto jej v oblasti turistického ruchu zastiňují nedaleké Bruggy. Je to způsobeno tím, že v 18. a 19. století gentské památky trpěly průmyslovou činností a došlo ke znečištění ovzduší. Od té doby se však situace zlepšila zejména díky rekonstrukci historických budov.
Zajímavá místa v centru
- Tři gentské věže
- Katedrála sv. Bavona (St-Baafskathedraal), původně kostel sv. Jana (Sint-Janskerk)
- Zvonice (Belfort)
- Kostel sv. Mikuláše (St-Niklaaskerk)
- Radnice (Stadhuis)
- Hrad Gravensteen
- Nábřeží Graslei se zachovalými cechovními domy, z nichž některé pocházejí již z 12. stol.
Fotografie
Významné osobnosti
- Svatý Bavo, patron Gentu (589-654)
- Jindřich z Gentu, scholastický filosof (cca 1217-1293)
- Jacob van Artevelde, státník a politický vůdce (cca 1290-1345)
- Jan z Gauntu, vévoda z Lancasteru (1340-1399)
- Jan van Eyck, malíř (cca 1385-1441)
- Hugo van der Goes, malíř (cca 1440-1482)
- Jacob Obrecht, renesanční hudební skladatel (cca 1457-1505)
- Karel V., císař Svaté říše římské (1500-1558)
- Daniel Heinsius, nizozemský renesanční učenec (1580-1655)
- Caspar de Crayer, malíř (1582-1669)
- Jan Frans Willems, spisovatel (1793-1846)
- Ludvík XVIII., francouzský král, strávil v exilu v Gentu sto dní Napoleonovy vlády roku 1815
- Charles John Seghers, jezuitský kněz a misionář (1839-1886)
- Victor Horta, secesní architekt (1861-1947)
- Maurice Maeterlinck, básník, dramatik, esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1862-1949)
- Leo Baekeland, chemik a vynálezce bakelitu (1863-1944)
- Pierre Louÿs, básník a spisovatel (1870-1925)
- Corneille Jean François Heymans, psycholog a nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství (1892-1968)
Partnerská města
- Tallinn, Estonsko
- Nottingham, Spojené království
- Wiesbaden, Německo
- Kanazawa, prefektura Išikawa, Japonsko
- Melle, Německo
- Mohammedia, Maroko
- Saint-Raphaël, Francie
- Des Moines, Iowa, USA
Reference
- ↑ „University and City unite to strengthen the knowledge economy“ – článek o rozvoji odvětvích založených na vědě a výzkumu v Gentu v angličtině
Externí odkazy
- (nizozemsky) Oficiální stránky Gentu
- (nizozemsky) (francouzsky) (německy) (anglicky) Bývalé oficiální stránky města
- Gent, Oficiální zastoupení belgických Flander v ČR
- Ekonomika Gentu (anglicky)
- (nizozemsky) (anglicky) Oficiální stránky gentské univerzity
- (nizozemsky) (anglicky) Oficiální stránky gentského přístavu
- Turistické informace o Gentu (anglicky)
- „Gent a jeho zvoník“ – reportáž o Gentu z magazínu Koktejl
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |