V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Gent

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.)
Řádka 34: Řádka 34:
| telefon = 09
| telefon = 09
| web = [http://www.gent.be www.gent.be]
| web = [http://www.gent.be www.gent.be]
-
}}
+
}}'''Gent''' ([[nizozemština|nizozemsky]] a [[němčina|německy]] ''Gent'', [[francouzština|francouzsky]] ''Gand'', [[angličtina|anglicky]] ''Ghent'') je [[město]] v [[Belgie|Belgii]].
-
'''Gent''' ([[nizozemština|nizozemsky]] a [[němčina|německy]] ''Gent'', [[francouzština|francouzsky]] ''Gand'', [[angličtina|anglicky]] ''Ghent'') je [[město]] v [[Belgie|Belgii]].
+
Leží na soutoku [[Šelda|Šeldy]] a [[Leie]] přibližně 55 km západně od hlavního města [[Brusel]]u a je správním centrem [[Vlámsko|vlámské]] provincie [[Východní Flandry]].
Leží na soutoku [[Šelda|Šeldy]] a [[Leie]] přibližně 55 km západně od hlavního města [[Brusel]]u a je správním centrem [[Vlámsko|vlámské]] provincie [[Východní Flandry]].
-
Dne [[1. červenec|1. července]] [[2006]] žilo v Gentu 233 925 obyvatel a jeho rozloha činí přibližně 156 km².
+
 
-
Ve středověku byl Gent významným a prosperujícím centrem. Co do počtu obyvatel byl tehdy pouze nepatrně menší než [[Paříž]] a větší než například [[Londýn]]. Dnes je Gent [[univerzita|univerzitním]] a [[přístav]]ním městem. Gentský přístav se rozkládá na 36 km² a díky kanálu má spojení s [[moře]]m.
+
Dne [[1. červenec|1. července]] [[2006]] žilo v Gentu 233&nbsp;925 obyvatel a jeho rozloha činí přibližně 156&nbsp;km<sup>2</sup>.
 +
 
 +
Ve středověku byl Gent významným a prosperujícím centrem. Co do počtu obyvatel byl tehdy pouze nepatrně menší než [[Paříž]] a větší než například [[Londýn]]. Dnes je Gent [[univerzita|univerzitním]] a [[přístav]]ním městem. Gentský přístav se rozkládá na 36 km<sup>2</sup> a díky kanálu má&nbsp;spojení s&nbsp;[[moře]]m.
== Bývalé obce ==
== Bývalé obce ==
Od roku [[1977]] se obec Gent skládá z 14 bývalých obcí:
Od roku [[1977]] se obec Gent skládá z 14 bývalých obcí:
-
[[Soubor:GentMap.png|thumbnail|left|225px|Bývalé obce]]
+
[[Soubor:GentMap.png|thumb|250px|Bývalé obce]]
* I – Gent
* I – Gent
* II – Mariakerke
* II – Mariakerke
Řádka 65: Řádka 66:
Římská nadvláda skončila na začátku 5. století, kdy do oblasti vpadli Frankové a osídlili ji.
Římská nadvláda skončila na začátku 5. století, kdy do oblasti vpadli Frankové a osídlili ji.
=== 7. – 9. století ===
=== 7. – 9. století ===
-
V 7. století do Gentu přišel misionář sv. Amandus, bývalý šlechtic z [[Akvitánie]], aby zde šířil [[křesťanství]].
+
V 7. století do Gentu přišel misionář sv. Amandus, bývalý šlechtic z [[Akvitánie]], aby zde šířil [[křesťanství]]. Založil tam dvě [[opatství]] – opatství sv. Bavona ''(Sint-Baafsabdij)'' a opatství sv. Petra ''(Sint-Pietersabdij)''. Díky vytvoření nových církevních institucí se okolí Gentu stalo bezpečnou oblastí, ve které vládl pořádek. Počet obyvatel v okolí obou opatství se zvyšoval a přicházeli rovněž obchodníci z ciziny.
-
Založil tam dvě [[opatství]] – opatství sv. Bavona ''(Sint-Baafsabdij)'' a opatství sv. Petra ''(Sint-Pietersabdij)''.
+
-
Díky vytvoření nových církevních institucí se okolí Gentu stalo bezpečnou oblastí, ve které vládl pořádek.
+
-
Počet obyvatel v okolí obou opatství se zvyšoval a přicházeli rovněž obchodníci z ciziny.
+
Na počátku 9. století za vlády Karla Velikého se obě opatství rychle rozvíjela a jejich význam stoupl zejména poté, co byl jejich společným představeným jmenován Karlův životopisec [[Einhard]].
Na počátku 9. století za vlády Karla Velikého se obě opatství rychle rozvíjela a jejich význam stoupl zejména poté, co byl jejich společným představeným jmenován Karlův životopisec [[Einhard]].
Slibný vývoj však neměl dlouhého trvání.
Slibný vývoj však neměl dlouhého trvání.
-
V letech 879-883 do města vtrhli Vikingové a vyplenili je. Obě opatství byla srovnána se zemí.
+
 
 +
V letech 879–883 do města vtrhli Vikingové a vyplenili je. Obě opatství byla srovnána se zemí.
=== Období vlády flanderských hrabat ===
=== Období vlády flanderských hrabat ===
Řádka 79: Řádka 78:
Kvůli nárůstu počtu obyvatel bylo třeba vybudovat nové církevní budovy.
Kvůli nárůstu počtu obyvatel bylo třeba vybudovat nové církevní budovy.
Nejvýznamnější z nich byl [[kostel]] sv. Jana, dnešní [[katedrála]] sv. Bavona.
Nejvýznamnější z nich byl [[kostel]] sv. Jana, dnešní [[katedrála]] sv. Bavona.
-
Během 11. až 13. století se Gent stal důležitým obchodním centrem.
+
Během 11. až 13. století se Gent stal důležitým obchodním centrem. Jeho význam spočíval zejména v produkci kvalitního [[sukno|sukna]], na jehož výrobě se podílela značná část pracujících obyvatel.
-
Jeho význam spočíval zejména v produkci kvalitního [[sukno|sukna]], na jehož výrobě se podílela značná část pracujících obyvatel.
+
Sukno se vyváželo do mnoha zemí, např. do [[Německo|Německa]], do [[Francie]], na [[Pyrenejský poloostrov]] a dokonce i do oblasti [[Severní Afrika|severní Afriky]].
Sukno se vyváželo do mnoha zemí, např. do [[Německo|Německa]], do [[Francie]], na [[Pyrenejský poloostrov]] a dokonce i do oblasti [[Severní Afrika|severní Afriky]].
Naopak do Gentu se z ciziny dováželo různé spotřební zboží; nejdůležitější dovozní surovinou však byla [[Anglie|anglická]] [[Vlna (příze)|vlna]], které bylo zapotřebí pro výrobu sukna.
Naopak do Gentu se z ciziny dováželo různé spotřební zboží; nejdůležitější dovozní surovinou však byla [[Anglie|anglická]] [[Vlna (příze)|vlna]], které bylo zapotřebí pro výrobu sukna.
Společně s rozvojem [[průmysl]]u stoupal v Gentu počet obyvatel.
Společně s rozvojem [[průmysl]]u stoupal v Gentu počet obyvatel.
Odhaduje se, že ve 13. – 15. století žilo ve městě přibližně 65&nbsp;000 lidí a Gent byl po Paříži druhým největším městem Evropy na sever od [[Alpy|Alp]].
Odhaduje se, že ve 13. – 15. století žilo ve městě přibližně 65&nbsp;000 lidí a Gent byl po Paříži druhým největším městem Evropy na sever od [[Alpy|Alp]].
-
[[Soubor:GentGravensteen.JPG|thumb|Hrad Graventseen z roku 1180]]
+
[[Soubor:GentGravensteen.JPG|thumb|230px|Hrad Graventseen z roku 1180]]
Díky ekonomickému vzestupu Gentu bohatla zejména vrstva podnikatelů (původních majitelů půdy).
Díky ekonomickému vzestupu Gentu bohatla zejména vrstva podnikatelů (původních majitelů půdy).
Téměř výlučnou ekonomickou moc v Gentu mělo v rukou méně než padesát rodin.
Téměř výlučnou ekonomickou moc v Gentu mělo v rukou méně než padesát rodin.
-
Flanderský hrabě [[Filip Alsaský]] měl obavy, že se tyto rodiny budou vměšovat do politických záležitostí a usilovat o osamostatnění Gentu na flanderském hrabství, a aby posílil svoji kontrolu nad městem, nechal roku 1180 přebudovat dřevěnou pevnost na levém břehu řeky Leie na kamenný hrad zvaný ''Gravensteen''.
+
Flanderský hrabě Filip Alsaský měl obavy, že se tyto rodiny budou vměšovat do politických záležitostí a usilovat o osamostatnění Gentu na flanderském hrabství, a aby posílil svoji kontrolu nad městem, nechal roku 1180 přebudovat dřevěnou pevnost na levém břehu řeky Leie na kamenný hrad zvaný ''Gravensteen''.
Majetkové rozdíly mezi majetnou a pracující vrstvou se postupně zvětšovaly a na začátku 14. století se situace stala neúnosnou, a to jak v Gentu, tak i v jiných [[Vlámsko|flanderských]] městech, např. v [[Bruggy|Bruggách]].
Majetkové rozdíly mezi majetnou a pracující vrstvou se postupně zvětšovaly a na začátku 14. století se situace stala neúnosnou, a to jak v Gentu, tak i v jiných [[Vlámsko|flanderských]] městech, např. v [[Bruggy|Bruggách]].
Kromě toho v té době došlo ke zhoršení vztahů s francouzským králem Filipem IV. Sličným, který se snažil posílit svoji moc ve Flandrech na úkor flanderského hraběte [[Gui de Dampierre]]a.
Kromě toho v té době došlo ke zhoršení vztahů s francouzským králem Filipem IV. Sličným, který se snažil posílit svoji moc ve Flandrech na úkor flanderského hraběte [[Gui de Dampierre]]a.
Řádka 96: Řádka 94:
Po této události se situace řemeslníků v Gentu zlepšila.
Po této události se situace řemeslníků v Gentu zlepšila.
Od té doby byli totiž řemeslníci sdruženi v [[cech]]y, které měly možnost podílet se na politickém rozhodování v městské radě.
Od té doby byli totiž řemeslníci sdruženi v [[cech]]y, které měly možnost podílet se na politickém rozhodování v městské radě.
-
[[Soubor:Vrijdagmarkt.JPG|thumb|Socha Jacoba van Arteveldeho na ''Vrijdagmarktu („Páteční náměstí“)'']]
+
[[Soubor:Vrijdagmarkt.JPG|thumb|230px|Socha Jacoba van Arteveldeho na ''Vrijdagmarktu („Páteční náměstí“)'']]
K další krizi došlo během stoleté války.
K další krizi došlo během stoleté války.
-
Flanderský hrabě [[Ludvík I. Flanderský]] se tehdy přidal na stranu Francie proti Anglii.
+
Flanderský hrabě Ludvík I. Flanderský se tehdy přidal na stranu Francie proti Anglii.
-
Z toho důvodu byl přerušen dovoz anglické vlny do Flander, což mělo za následek obrovský nárůst [[nezaměstnanost]]i v Gentu a dalších flanderských městech, která byla jednostranně ekonomicky závislá na produkci sukna.
+
Z toho důvodu byl přerušen dovoz anglické vlny do Flander, což mělo za následek obrovský nárůst [[nezaměstnanost]]i v Gentu a dalších flanderských městech, která byla jednostranně ekonomicky závislá na produkci sukna. V této nepříznivé situaci se obyvatelé Flander bouřili a propuklo lidové povstání, v jehož čele stál bohatý měšťan z Gentu Jacob van Artevelde. Roku 1338 se Artevelde ujal vlády ve Flandrech a hrabě Ludvík I. Flanderský byl nucen uprchnout do Francie.
-
V této nepříznivé situaci se obyvatelé Flander bouřili a propuklo lidové povstání, v jehož čele stál bohatý měšťan z Gentu [[Jacob van Artevelde]].
+
 
-
Roku 1338 se Artevelde ujal vlády ve Flandrech a hrabě Ludvík I. Flanderský byl nucen uprchnout do Francie.
+
Artevelde se rozhodl vyřešit krizi diplomatickou cestou a navázal kontakt s anglickým králem Edvardem III. (* listopad 1312, † červen 1377). Roku 1340 byl Edvard III. pozván do Gentu, kde byl veřejně prohlášen za&nbsp;krále Francie. Po této události byl obnoven dovoz anglické vlny a Jacob van Artevelde zůstal ve Flandrech u moci do roku 1345, kdy byl zavražděn.
-
Artevelde se rozhodl vyřešit krizi diplomatickou cestou a navázal kontakt s anglickým králem [[Edvard III.|Edvardem III]].
+
-
Roku 1340 byl Edvard III. pozván do Gentu, kde byl veřejně prohlášen za krále Francie.
+
-
Po této události byl obnoven dovoz anglické vlny a Jacob van Artevelde zůstal ve Flandrech u moci do roku 1345, kdy byl zavražděn.
+
=== Období nadvlády Burgundů ===
=== Období nadvlády Burgundů ===
-
Roku 1369 se dcera posledního flanderského hraběte [[Ludvík II. Flanderský|Ludvíka II. Flanderského]] provdala za [[Burgundsko|burgundského]] vévodu [[Filip Smělý|Filipa Smělého]] a v letech 1384-1477 byly Flandry součástí burgundského vévodství.
+
Roku 1369 se dcera posledního flanderského hraběte Ludvíka II. Flanderského provdala za [[Burgundsko|burgundského]] vévodu Filipa Smělého a v letech 1384-1477 byly Flandry součástí burgundského vévodství.
-
V období burgundské nadvlády se v Gentu objevovaly snahy o osamostatnění města, nicméně byly potlačeny.
+
 
-
Nakonec Gent utrpěl těžkou porážku od vojska burgundského vévody [[Filip III. Dobrý|Filipa III. Dobrého]] v [[Bitva u Gavere|bitvě u Gavere]] roku 1453.
+
V období burgundské nadvlády se v Gentu objevovaly snahy o osamostatnění města, nicméně byly potlačeny. Nakonec Gent utrpěl těžkou porážku od vojska burgundského vévody Filipa&nbsp;III.&nbsp;Dobrého v bitvě u Gavere roku 1453.
-
Po ekonomické stránce se však Gentu i nadále dařilo, a to i přesto, že produkce sukna již nebyla tak výnosná jako dříve kvůli konkurenci výrobců v jiných městech v [[Brabantsko|Brabantsku]], [[Holandsko|Holandsku]] a Anglii.
+
Po ekonomické stránce se však Gentu i nadále dařilo, a to i přesto, že produkce sukna již nebyla tak výnosná jako dříve kvůli konkurenci výrobců v jiných městech v [[Brabantsko|Brabantsku]], [[Holandsko|Holandsku]] a Anglii. Hlavním zdrojem příjmů byl nyní obchod s [[obilí]]m a s [[Víno|vínem]].
-
Hlavním zdrojem příjmů byl nyní obchod s [[obilí]]m a s [[Víno|vínem]].
+
=== 16. a 17. století ===
=== 16. a 17. století ===
Roku 1500 se v Gentu narodil Karel V., který se později stal císařem Svaté říše římské a králem [[Španělsko|Španělska]].
Roku 1500 se v Gentu narodil Karel V., který se později stal císařem Svaté říše římské a králem [[Španělsko|Španělska]].
-
Roku 1506 zdědil po svém otci [[Filip Sličný|Filipu Sličném]] území Burgundska, ke kterému patřila i oblast [[Nizozemsko|Nizozemí]] včetně Flander.
+
Roku 1506 zdědil po svém otci Filipu Sličném území Burgundska, ke kterému patřila i oblast [[Nizozemsko|Nizozemí]] včetně Flander.
Karel V. vedl četné války, které bylo třeba financovat, a proto roku 1537 zavedl v Nizozemí vysoké daně.
Karel V. vedl četné války, které bylo třeba financovat, a proto roku 1537 zavedl v Nizozemí vysoké daně.
To však pobouřilo gentské obyvatele, a tak roku 1539 proběhlo v Gentu povstání.
To však pobouřilo gentské obyvatele, a tak roku 1539 proběhlo v Gentu povstání.
Řádka 121: Řádka 115:
Kromě toho na město uvalil přísný trest v podobě omezení jeho práv a vůdci povstání museli bosi a s oprátkou kolem krku prosit Karla V. o milost.
Kromě toho na město uvalil přísný trest v podobě omezení jeho práv a vůdci povstání museli bosi a s oprátkou kolem krku prosit Karla V. o milost.
Od té doby jsou obyvatelé Gentu označováni slovem ''„stropdrager“'' (nebo zkráceně ''„stropke“''), které se dá do [[čeština|češtiny]] přeložit jako ''„ten, kdo nese oprátku“''.
Od té doby jsou obyvatelé Gentu označováni slovem ''„stropdrager“'' (nebo zkráceně ''„stropke“''), které se dá do [[čeština|češtiny]] přeložit jako ''„ten, kdo nese oprátku“''.
-
[[Soubor:Ghent, Ferraris Map, 1775.jpg|thumb|left|Plán Gentu z roku 1775]]
+
[[Soubor:Ghent, belgium, ferraris, 1777, colour.png|thumb|230px|Plán Gentu z roku 1777]]
Ve druhé polovině 16. století docházelo v Gentu k náboženským konfliktům mezi [[protestantství|protestanty]] a [[katolictví|katolíky]].
Ve druhé polovině 16. století docházelo v Gentu k náboženským konfliktům mezi [[protestantství|protestanty]] a [[katolictví|katolíky]].
Protestanti ničili církevní budovy jako kostely a [[klášter]]y.
Protestanti ničili církevní budovy jako kostely a [[klášter]]y.
Řádka 140: Řádka 134:
== Ekonomika ==
== Ekonomika ==
-
Z hlediska [[hospodářství]] má Gent dobrou polohu v jádrové oblasti Belgie ([[vlámský diamant]]) i celé Evropy (modrý neboli [[evropský banán]]).
+
Z hlediska [[Ekonomika|hospodářství]] má Gent dobrou polohu v jádrové oblasti Belgie ([[vlámský diamant]]) i celé Evropy (modrý neboli [[evropský banán]]).
V okruhu 300&nbsp;km žije přibližně 70&nbsp;milionů obyvatel a nacházejí se zde velká města jako [[Londýn]], [[Paříž]], [[Amsterdam]] či [[Brusel]], jakož i hustě osídlené a industrializované oblasti jako [[Porúří]] v [[Německo|Německu]] nebo [[Ranstadt Holland]] v [[Nizozemsko|Nizozemsku]].
V okruhu 300&nbsp;km žije přibližně 70&nbsp;milionů obyvatel a nacházejí se zde velká města jako [[Londýn]], [[Paříž]], [[Amsterdam]] či [[Brusel]], jakož i hustě osídlené a industrializované oblasti jako [[Porúří]] v [[Německo|Německu]] nebo [[Ranstadt Holland]] v [[Nizozemsko|Nizozemsku]].
Gent má rovněž dobré silniční a železniční spojení a jeho přístav, třetí největší v Belgii, má díky kanálu spojení s mořem.
Gent má rovněž dobré silniční a železniční spojení a jeho přístav, třetí největší v Belgii, má díky kanálu spojení s mořem.
Řádka 152: Řádka 146:
Gent má dobré podmínky k rozvoji těchto odvětví, neboť má jednu z nejvýznamnějších univerzit v [[Benelux]]u a tři další vyšší školy a s více než 50&nbsp;000 studenty a 7500 pracovníky ve výzkumu je největším akademickým městem ve Vlámsku.<ref>[http://www.techtransfer.ugent.be/e-zine/2006-februari/item03_a.htm „University and City unite to strengthen the knowledge economy“] – článek o rozvoji odvětvích založených na vědě a výzkumu v Gentu v angličtině</ref>
Gent má dobré podmínky k rozvoji těchto odvětví, neboť má jednu z nejvýznamnějších univerzit v [[Benelux]]u a tři další vyšší školy a s více než 50&nbsp;000 studenty a 7500 pracovníky ve výzkumu je největším akademickým městem ve Vlámsku.<ref>[http://www.techtransfer.ugent.be/e-zine/2006-februari/item03_a.htm „University and City unite to strengthen the knowledge economy“] – článek o rozvoji odvětvích založených na vědě a výzkumu v Gentu v angličtině</ref>
Gent je důležitým vlámským centrem [[zdravotnictví]] a obchodu, jakož i turisticky vyhledávanou lokalitou.
Gent je důležitým vlámským centrem [[zdravotnictví]] a obchodu, jakož i turisticky vyhledávanou lokalitou.
-
[[Soubor:Sint-pieters gevel.JPG|thumb|Vlakové nádraží ''Gent-Sint-Pieters'']]
+
[[Soubor:Sint-pieters gevel.JPG|thumb|230px|Vlakové nádraží ''Gent-Sint-Pieters'']]
== Doprava ==
== Doprava ==
Gent je významným [[doprava|dopravním]] uzlem.
Gent je významným [[doprava|dopravním]] uzlem.
Řádka 181: Řádka 175:
Od té doby se však situace zlepšila zejména díky rekonstrukci historických budov.
Od té doby se však situace zlepšila zejména díky rekonstrukci historických budov.
=== Zajímavá místa v centru ===
=== Zajímavá místa v centru ===
-
[[Soubor:Gent.graslei.jpg|thumb|<center>Panoramatický pohled na nábřeží ''Graslei''</center>]]
+
[[Soubor:Gent.graslei.jpg|thumb|230px|<center>Panoramatický pohled na nábřeží ''Graslei''</center>]]
* Tři gentské věže
* Tři gentské věže
** Katedrála sv. Bavona (St-Baafskathedraal), původně kostel sv. Jana (Sint-Janskerk)
** Katedrála sv. Bavona (St-Baafskathedraal), původně kostel sv. Jana (Sint-Janskerk)
Řádka 195: Řádka 189:
Soubor:BelfortGent.jpg|Gentská zvonice ''(Belfort)''; za ní je vidět kostel sv. Mikuláše ''(St-Niklaaskerk)''
Soubor:BelfortGent.jpg|Gentská zvonice ''(Belfort)''; za ní je vidět kostel sv. Mikuláše ''(St-Niklaaskerk)''
Soubor:Altar Nicholas church Gent.jpg|Oltář v kostele sv. Mikuláše
Soubor:Altar Nicholas church Gent.jpg|Oltář v kostele sv. Mikuláše
-
Image:Ghent Sint-Niklaaskerk.JPG|Kostel sv. Mikuláše
+
Soubor:Ghent Sint-Niklaaskerk.JPG|Kostel sv. Mikuláše
-
Image:Gent van de Kraanlei.jpg|Pohled z nábřeží ''Kraanlei''
+
Soubor:Gent van de Kraanlei.jpg|Pohled z nábřeží ''Kraanlei''
Soubor:Ghent Cathedral.JPG|Katedrála sv. Bavona
Soubor:Ghent Cathedral.JPG|Katedrála sv. Bavona
Soubor:Sint-anna.jpg|Kostel sv. Anny
Soubor:Sint-anna.jpg|Kostel sv. Anny
Řádka 202: Řádka 196:
</gallery>
</gallery>
 +
[[Soubor:Karl V.-Carlos I. 1548 (Tiziano Vecellio ) 066.jpg|thumb|230px|Císař Karel V., narozený v Gentu roku&nbsp;1500]]
 +
[[Soubor:Jacob van Artevelde Gent 2014.jpg|thumb|230px|Socha Jacoba van Arteveldeho na&nbsp;Vrijdagmarktu]]
== Významné osobnosti ==
== Významné osobnosti ==
-
[[Soubor:Tizian 066.jpg|thumb|Císař Karel V., narozený v Gentu roku 1500]]
 
-
[[Soubor:JacobVAGent.JPG|thumb|Socha Jacoba van Arteveldeho na Vrijdagmarktu]]
 
* Svatý Bavo, [[patron]] Gentu (589-654)
* Svatý Bavo, [[patron]] Gentu (589-654)
* Jindřich z Gentu, [[scholastika|scholastický]] filosof (cca 1217-1293)
* Jindřich z Gentu, [[scholastika|scholastický]] filosof (cca 1217-1293)
Řádka 211: Řádka 205:
* Jan van Eyck, malíř (cca 1385-1441)
* Jan van Eyck, malíř (cca 1385-1441)
* Hugo van der Goes, malíř (cca 1440-1482)
* Hugo van der Goes, malíř (cca 1440-1482)
-
* Jacob Obrecht, [[renesance (historická epocha)|renesanční]] hudební skladatel (cca 1457-1505)
+
* Jacob Obrecht, renesanční hudební skladatel (cca 1457-1505)
* Karel V., císař Svaté říše římské (1500-1558)
* Karel V., císař Svaté říše římské (1500-1558)
* Daniel Heinsius, nizozemský renesanční učenec (1580-1655)
* Daniel Heinsius, nizozemský renesanční učenec (1580-1655)
Řádka 217: Řádka 211:
* Jan Frans Willems, spisovatel (1793-1846)
* Jan Frans Willems, spisovatel (1793-1846)
* Ludvík XVIII., francouzský král, strávil v exilu v Gentu sto dní Napoleonovy vlády roku 1815
* Ludvík XVIII., francouzský král, strávil v exilu v Gentu sto dní Napoleonovy vlády roku 1815
-
* [[Charles John Seghers]], [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitský]] kněz a misionář (1839-1886)
+
* Charles John Seghers, [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitský]] kněz a misionář (1839-1886)
-
* [[Victor Horta]], [[secese|secesní]] architekt (1861-1947)
+
* Victor Horta, [[secese|secesní]] architekt (1861-1947)
* [[Maurice Maeterlinck]], básník, dramatik, esejista, nositel [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] (1862-1949)
* [[Maurice Maeterlinck]], básník, dramatik, esejista, nositel [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] (1862-1949)
* [[Leo Baekeland]], chemik a vynálezce [[bakelit]]u (1863-1944)
* [[Leo Baekeland]], chemik a vynálezce [[bakelit]]u (1863-1944)
* [[Pierre Louÿs]], básník a spisovatel (1870-1925)
* [[Pierre Louÿs]], básník a spisovatel (1870-1925)
-
* [[Corneille Jean François Heymans]], psycholog a nositel [[Nobelova cena za fyziologii a lékařství|Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství]] (1892-1968)
+
* [[Corneille Jean François Heymans]], psycholog a nositel [[Nobelova cena za fyziologii a medicínu|Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství]] (1892-1968)
== Partnerská města ==
== Partnerská města ==
-
* [[Tallinn]] ([[Estonsko]])
+
* {{Flagicon|Estonsko}} [[Tallinn]], [[Estonsko]]
-
* [[Nottingham]] ([[Spojené království]])
+
* {{Flagicon|Spojené království}} [[Nottingham]], [[Spojené království]]
-
* [[Wiesbaden]] ([[Německo]])
+
* {{Flagicon|Německo}} [[Wiesbaden]], [[Německo]]
-
* [[Kanazawa]] ([[prefektura Išikawa]], [[Japonsko]])
+
* {{Flagicon|Japonsko}} [[Kanazawa]], [[prefektura Išikawa]], [[Japonsko]]
-
* [[Melle]] ([[Německo]])
+
* {{Flagicon|Německo}} [[Melle]], [[Německo]]
-
* [[Mohammedia]] ([[Maroko]])
+
* {{Flagicon|Maroko}} [[Mohammedia]], [[Maroko]]
-
* [[Saint-Raphaël]] ([[Francie]])
+
* {{Flagicon|Francie}} [[Saint-Raphaël]], [[Francie]]
-
* [[Des Moines]], [[Iowa]] ([[Spojené státy Americké|USA]])
+
* {{Flagicon|USA}} [[Des Moines]], [[Iowa]], [[Spojené státy americké|USA]]
== Reference ==
== Reference ==
Řádka 247: Řádka 241:
-
{{commons|Gent}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Ghent}}{{Commonscat|Ghent}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Města v Belgii]]
[[Kategorie:Města v Belgii]]
[[Kategorie:Obce v provincii Východní Flandry]]
[[Kategorie:Obce v provincii Východní Flandry]]

Aktuální verze z 19. 6. 2023, 10:45

Gent (nizozemsky a německy Gent, francouzsky Gand, anglicky Ghent) je město v Belgii. Leží na soutoku Šeldy a Leie přibližně 55 km západně od hlavního města Bruselu a je správním centrem vlámské provincie Východní Flandry.

Dne 1. července 2006 žilo v Gentu 233 925 obyvatel a jeho rozloha činí přibližně 156 km2.

Ve středověku byl Gent významným a prosperujícím centrem. Co do počtu obyvatel byl tehdy pouze nepatrně menší než Paříž a větší než například Londýn. Dnes je Gent univerzitním a přístavním městem. Gentský přístav se rozkládá na 36 km2 a díky kanálu má spojení s mořem.

Obsah

Bývalé obce

Od roku 1977 se obec Gent skládá z 14 bývalých obcí:

Bývalé obce
  • I – Gent
  • II – Mariakerke
  • III – Drongen
  • IV – Wondelgem
  • V – Sint-Amandsberg
  • VI – Oostakker
  • VII – Desteldonk
  • VIII – Mendonk
  • IX – Sint-Kruis-Winkel
  • X – Ledeberg
  • XI – Gentbrugge
  • XII – Afsnee
  • XIII – Sint-Denijs-Westrem
  • XIV – Zwijnaarde

Dějiny

Nejstarší dějiny

Podle archeologických výzkumů bylo okolí soutoku řek Šeldy a Leie osídleno již v době kamenné a železné. Název města souvisí s jeho geografickou polohou. Pochází totiž pravděpodobně z keltského slova „ganda“, které se dá přeložit jako „soutok řek“. Někdy kolem začátku letopočtu se území octlo pod kontrolou Římanů a v té době na soutoku zmíněných řek začala vznikat osada. Římská nadvláda skončila na začátku 5. století, kdy do oblasti vpadli Frankové a osídlili ji.

7. – 9. století

V 7. století do Gentu přišel misionář sv. Amandus, bývalý šlechtic z Akvitánie, aby zde šířil křesťanství. Založil tam dvě opatství – opatství sv. Bavona (Sint-Baafsabdij) a opatství sv. Petra (Sint-Pietersabdij). Díky vytvoření nových církevních institucí se okolí Gentu stalo bezpečnou oblastí, ve které vládl pořádek. Počet obyvatel v okolí obou opatství se zvyšoval a přicházeli rovněž obchodníci z ciziny. Na počátku 9. století za vlády Karla Velikého se obě opatství rychle rozvíjela a jejich význam stoupl zejména poté, co byl jejich společným představeným jmenován Karlův životopisec Einhard. Slibný vývoj však neměl dlouhého trvání.

V letech 879–883 do města vtrhli Vikingové a vyplenili je. Obě opatství byla srovnána se zemí.

Období vlády flanderských hrabat

Po invazi Vikingů se stal Gent součástí flanderského hrabství, které patřilo k francouzskému království. Na místě dnešního donjonu hradu Gravensteen na levém břehu řeky Leie byla vybudována dřevěná pevnost. Díky tomu se oblast stala opět bezpečnou a začali se v ní usazovat obyvatelé z okolí, kteří se koncentrovali zejména v prostoru mezi Šeldou a Leie. Kvůli nárůstu počtu obyvatel bylo třeba vybudovat nové církevní budovy. Nejvýznamnější z nich byl kostel sv. Jana, dnešní katedrála sv. Bavona. Během 11. až 13. století se Gent stal důležitým obchodním centrem. Jeho význam spočíval zejména v produkci kvalitního sukna, na jehož výrobě se podílela značná část pracujících obyvatel. Sukno se vyváželo do mnoha zemí, např. do Německa, do Francie, na Pyrenejský poloostrov a dokonce i do oblasti severní Afriky. Naopak do Gentu se z ciziny dováželo různé spotřební zboží; nejdůležitější dovozní surovinou však byla anglická vlna, které bylo zapotřebí pro výrobu sukna. Společně s rozvojem průmyslu stoupal v Gentu počet obyvatel. Odhaduje se, že ve 13. – 15. století žilo ve městě přibližně 65 000 lidí a Gent byl po Paříži druhým největším městem Evropy na sever od Alp.

Hrad Graventseen z roku 1180

Díky ekonomickému vzestupu Gentu bohatla zejména vrstva podnikatelů (původních majitelů půdy). Téměř výlučnou ekonomickou moc v Gentu mělo v rukou méně než padesát rodin. Flanderský hrabě Filip Alsaský měl obavy, že se tyto rodiny budou vměšovat do politických záležitostí a usilovat o osamostatnění Gentu na flanderském hrabství, a aby posílil svoji kontrolu nad městem, nechal roku 1180 přebudovat dřevěnou pevnost na levém břehu řeky Leie na kamenný hrad zvaný Gravensteen. Majetkové rozdíly mezi majetnou a pracující vrstvou se postupně zvětšovaly a na začátku 14. století se situace stala neúnosnou, a to jak v Gentu, tak i v jiných flanderských městech, např. v Bruggách. Kromě toho v té době došlo ke zhoršení vztahů s francouzským králem Filipem IV. Sličným, který se snažil posílit svoji moc ve Flandrech na úkor flanderského hraběte Gui de Dampierrea. Dne 11. července 1302 došlo k bitvě u Kortrijku, která bývá označována jako „bitva zlatých ostruh“. V této bitvě bojovali obyčejní občané flanderských měst společně s flanderským hrabětem proti francouzské armádě, přičemž majetné vrstvy se přidaly na stranu Francie. Oproti očekávání bitva skončila zdrcujícím vítězstvím flanderských občanů. Po této události se situace řemeslníků v Gentu zlepšila. Od té doby byli totiž řemeslníci sdruženi v cechy, které měly možnost podílet se na politickém rozhodování v městské radě.

Socha Jacoba van Arteveldeho na Vrijdagmarktu („Páteční náměstí“)

K další krizi došlo během stoleté války. Flanderský hrabě Ludvík I. Flanderský se tehdy přidal na stranu Francie proti Anglii. Z toho důvodu byl přerušen dovoz anglické vlny do Flander, což mělo za následek obrovský nárůst nezaměstnanosti v Gentu a dalších flanderských městech, která byla jednostranně ekonomicky závislá na produkci sukna. V této nepříznivé situaci se obyvatelé Flander bouřili a propuklo lidové povstání, v jehož čele stál bohatý měšťan z Gentu Jacob van Artevelde. Roku 1338 se Artevelde ujal vlády ve Flandrech a hrabě Ludvík I. Flanderský byl nucen uprchnout do Francie.

Artevelde se rozhodl vyřešit krizi diplomatickou cestou a navázal kontakt s anglickým králem Edvardem III. (* listopad 1312, † červen 1377). Roku 1340 byl Edvard III. pozván do Gentu, kde byl veřejně prohlášen za krále Francie. Po této události byl obnoven dovoz anglické vlny a Jacob van Artevelde zůstal ve Flandrech u moci do roku 1345, kdy byl zavražděn.

Období nadvlády Burgundů

Roku 1369 se dcera posledního flanderského hraběte Ludvíka II. Flanderského provdala za burgundského vévodu Filipa Smělého a v letech 1384-1477 byly Flandry součástí burgundského vévodství.

V období burgundské nadvlády se v Gentu objevovaly snahy o osamostatnění města, nicméně byly potlačeny. Nakonec Gent utrpěl těžkou porážku od vojska burgundského vévody Filipa III. Dobrého v bitvě u Gavere roku 1453. Po ekonomické stránce se však Gentu i nadále dařilo, a to i přesto, že produkce sukna již nebyla tak výnosná jako dříve kvůli konkurenci výrobců v jiných městech v Brabantsku, Holandsku a Anglii. Hlavním zdrojem příjmů byl nyní obchod s obilím a s vínem.

16. a 17. století

Roku 1500 se v Gentu narodil Karel V., který se později stal císařem Svaté říše římské a králem Španělska. Roku 1506 zdědil po svém otci Filipu Sličném území Burgundska, ke kterému patřila i oblast Nizozemí včetně Flander. Karel V. vedl četné války, které bylo třeba financovat, a proto roku 1537 zavedl v Nizozemí vysoké daně. To však pobouřilo gentské obyvatele, a tak roku 1539 proběhlo v Gentu povstání. Karel V. osobně přijel do Gentu a povstání tvrdě potlačil. Kromě toho na město uvalil přísný trest v podobě omezení jeho práv a vůdci povstání museli bosi a s oprátkou kolem krku prosit Karla V. o milost. Od té doby jsou obyvatelé Gentu označováni slovem „stropdrager“ (nebo zkráceně „stropke“), které se dá do češtiny přeložit jako „ten, kdo nese oprátku“.

Plán Gentu z roku 1777

Ve druhé polovině 16. století docházelo v Gentu k náboženským konfliktům mezi protestanty a katolíky. Protestanti ničili církevní budovy jako kostely a kláštery.

V letech 1577-1584 byl Gent městským státem, ve kterém vládli kalvinisté, nicméně roku 1584 španělská armáda znovu nastolila katolicismus. Mnoho lidí, zvláště protestantů, v té době odešlo do emigrace do severního Nizozemí, Německa nebo Anglie. V první polovině 17. století byly opraveny nebo znovu postaveny církevní budovy, které byly poškozeny nebo zničeny v období náboženských nepokojů.

18. a 19. století

V 18. a 19. stol. se v Gentu opět rozvíjel textilní průmysl a v letech 1824-1827 byl zbudován kanál spojující Gent s městem Terneuzen na pobřeží dnešního Nizozemska. Roku 1814 byla v Gentu podepsána tzv. gentská smlouva mezi Anglií a USA, ve které se obě strany dohodly na míru po anglicko-americké válce. Po belgické revoluci roku 1830 vznikla v Gentu první odborová organizace v Belgii.

20. století

Roku 1913 se v Gentu konala světová výstava EXPO a při té příležitosti byla provedena rekonstrukce některých historických budov, např. hradu Gravensteen. Během první i druhé světové války bylo město okupováno Němci a v září 1944 byly některé jeho části bombardovány. Po 2. světové válce se v Gentu rozvíjejí různá průmyslová odvětví.

Ekonomika

Z hlediska hospodářství má Gent dobrou polohu v jádrové oblasti Belgie (vlámský diamant) i celé Evropy (modrý neboli evropský banán). V okruhu 300 km žije přibližně 70 milionů obyvatel a nacházejí se zde velká města jako Londýn, Paříž, Amsterdam či Brusel, jakož i hustě osídlené a industrializované oblasti jako Porúří v Německu nebo Ranstadt Holland v Nizozemsku. Gent má rovněž dobré silniční a železniční spojení a jeho přístav, třetí největší v Belgii, má díky kanálu spojení s mořem. Gent byl významným hospodářským centrem již v období středověku, kdy byla jeho prosperita založena na produkci sukna. Ve druhé polovině 20. století zaznamenal Gent výrazný růst ekonomické aktivity v okolí přístavu. Hlavním průmyslovým odvětvím v této oblasti je ocelářství, které poskytuje přibližně 6000 pracovních míst. Největším producentem oceli v Gentu je Sidmar, dceřiná společnost Arceloru, která zde vybudovala ocelárnu v 60. letech. V gentském přístavu působí rovněž automobilové společnosti Honda a Volvo; Honda využívá přístavu k dovozu aut ze Spojeného království, Japonska a USA, zatímco Volvo vyrábí osobní a nákladní automobily přímo v přístavu. Mezi další průmyslová odvětví v přístavu patří např. chemie, petrochemie, gumárenství (společnost Gates), textilnictví (společnost Hanes) a potravinářství (mj. společnosti Citrosuco Paulista a Dreyfus, které se zaměřují na ovocné džusy). V posledních letech se v Gentu rozvíjejí moderní průmyslová odvětví založená na vědě a výzkumu, a to zejména v oblasti biotechnologií (např. farmacie a bioenergie). Gent má dobré podmínky k rozvoji těchto odvětví, neboť má jednu z nejvýznamnějších univerzit v Beneluxu a tři další vyšší školy a s více než 50 000 studenty a 7500 pracovníky ve výzkumu je největším akademickým městem ve Vlámsku.[1] Gent je důležitým vlámským centrem zdravotnictví a obchodu, jakož i turisticky vyhledávanou lokalitou.

Vlakové nádraží Gent-Sint-Pieters

Doprava

Gent je významným dopravním uzlem. Nacházejí se v něm dvě železniční nádraží, Gent-Sint-Pieters a Gent-Dampoort, a procházejí jím evropské silnice E40 (trasa Londýn-Istanbul) a E17 (Lisabon-Stockholm). Z hlediska lodní dopravy je velice důležitý kanál z Gentu do Tergeuzenu v Nizozemsku, díky kterému má gentský přístav spojení se Severním mořem. Kanály spojují Gent rovněž s Bruggami a Ostende. Městskou hromadnou dopravu v Gentu zajišťuje vlámská společnost De Lijn. Její síť zahrnuje čtyři tramvajové linky, jednu trolejbusovou linku (jedinou v Belgii) a několik autobusových linek. O víkendech je noční doprava městskými autobusy zdarma. Roku 1996 byla v části gentského centra vytvořena pěší zóna a zakázán průjezd motorových vozidel. Od té doby má Gent největší městské centrum bez automobilového provozu v Belgii. Do pěší zóny mají neomezený přístup cyklisté. Motorová vozidla se mohou po pěší zóně pohybovat se zvláštním povolením — to se týká např. hromadné dopravy, zásobování, zdravotní služby, taxislužby a automobilů místních obyvatel.

Obyvatelstvo

Dne 1. července 2005 mělo město Gent 231 671 obyvatel a v okresu Gent žilo 506 596 obyvatel. Nezaměstnanost činila dne 1. ledna 1999 7,3 %, což je méně než belgický průměr 9,5 %. 63 % zaměstnaných pracuje ve službách, 25 % v průmyslu a 12 % jsou soukromníci (údaje z roku 1995). Každý den dojíždí do Gentu za prací 35 000 lidí.

Školství

Celkově se v Gentu nachází více než 300 různých vzdělávacích zařízení, z toho 82 základních a 61 středních škol. Gentské školy navštěvuje celkem přibližně 80 tisíc žáků a studentů, z nichž 58 tisíc žije přímo v Gentu. Gentská univerzita patří mezi nejvýznamnější univerzity v Beneluxu. Zahrnuje 11 fakult a studuje na ní přibližně 27 tisíc studentů, z nichž 1900 jsou cizinci.

Turistický ruch

Gent je turisticky atraktivní díky vodním kanálům, muzeím a zejména díky velkému množství zachovalých středověkých staveb v centru města. Přesto jej v oblasti turistického ruchu zastiňují nedaleké Bruggy. Je to způsobeno tím, že v 18. a 19. století gentské památky trpěly průmyslovou činností a došlo ke znečištění ovzduší. Od té doby se však situace zlepšila zejména díky rekonstrukci historických budov.

Zajímavá místa v centru

Panoramatický pohled na nábřeží Graslei
  • Tři gentské věže
    • Katedrála sv. Bavona (St-Baafskathedraal), původně kostel sv. Jana (Sint-Janskerk)
    • Zvonice (Belfort)
    • Kostel sv. Mikuláše (St-Niklaaskerk)
  • Radnice (Stadhuis)
  • Hrad Gravensteen
  • Nábřeží Graslei se zachovalými cechovními domy, z nichž některé pocházejí již z 12. stol.

Fotografie

Císař Karel V., narozený v Gentu roku 1500
Socha Jacoba van Arteveldeho na Vrijdagmarktu

Významné osobnosti

  • Svatý Bavo, patron Gentu (589-654)
  • Jindřich z Gentu, scholastický filosof (cca 1217-1293)
  • Jacob van Artevelde, státník a politický vůdce (cca 1290-1345)
  • Jan z Gauntu, vévoda z Lancasteru (1340-1399)
  • Jan van Eyck, malíř (cca 1385-1441)
  • Hugo van der Goes, malíř (cca 1440-1482)
  • Jacob Obrecht, renesanční hudební skladatel (cca 1457-1505)
  • Karel V., císař Svaté říše římské (1500-1558)
  • Daniel Heinsius, nizozemský renesanční učenec (1580-1655)
  • Caspar de Crayer, malíř (1582-1669)
  • Jan Frans Willems, spisovatel (1793-1846)
  • Ludvík XVIII., francouzský král, strávil v exilu v Gentu sto dní Napoleonovy vlády roku 1815
  • Charles John Seghers, jezuitský kněz a misionář (1839-1886)
  • Victor Horta, secesní architekt (1861-1947)
  • Maurice Maeterlinck, básník, dramatik, esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1862-1949)
  • Leo Baekeland, chemik a vynálezce bakelitu (1863-1944)
  • Pierre Louÿs, básník a spisovatel (1870-1925)
  • Corneille Jean François Heymans, psycholog a nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství (1892-1968)

Partnerská města

Reference

  1. „University and City unite to strengthen the knowledge economy“ – článek o rozvoji odvětvích založených na vědě a výzkumu v Gentu v angličtině

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Gent
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Gent