Edward Franklin Albee

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 5. 6. 2023, 05:38

Edward Franklin Albee [Ólbí] (* 12. března 1928) je americký dramatik. Bývá řazen k absurdnímu dramatu, ale on sám sebe považuje za realistického autora.

Narodil se ve Washingtonu, ale jako čtrnáctidenní miminko byl adoptován rodinou Albee, ti žili v New Yorku, kde podnikali v divadelnictví, vystudoval Choate School, poté Trinity College.

Za jeho dílo mu byla třikrát (v letech 1967, 1975, 1994) udělena Pulitzerova cena.

Dílo

V krátkých, často jednoaktových hrách zobrazuje člověka v krizových situacích samoty, lhostejnosti, přetvářky a lži.

Jeho hry často vycházejí z reálné skutečnosti.

Přestože jeho dílo je velmi úspěšné, nejen u diváků, ale i u kritiky, mnoho lidí se domnívá, že plně nevyužil svůj talent a psal pouze tak, aby to stačilo.

Stalo se v ZOO (1958), v této hře vystupují pouze dvě postavy Peter a Jerry. Peter je úředník ze střední třídy, který žije v nezájmu o okolní svět, zatímco Jerry je izolovaný a sklíčený muž, který má velké problémy. Tito muži se potkají na lavičce v New Yorkském Central Parku. Jerry zoufale potřebuje smysluplnou konverzaci s jinou lidskou bytostí. Vnutí se do konverzace s Petrem a nutí ho poslouchat svůj životní příběh a teorii, že lidský svět je jakási ZOO, kde lidé žijí odděleni svými byty. Děj je lineární, rozvíjí se před obecenstvem v reálném čase. Katalyzátor pro šokující konec se objeví, když Peter oznámí, že musí jít. Jerry se v reakci na to neuvěřitelně rozzuří. Nečekaně vytáhne na Petera nůž a zahodí ho aby přiměl Petera ho zvednout a bránit se. Když Peter drží nůž k sebeobraně, tak že by s ním téměř nemohl ublížit, Jerry se na nůž sám napíchne. Peter je zmatený a velmi rozrušený. Jerry umírá téměř pokojně na lavičce. Hra prozkoumává témata izolovanosti, samoty, sociální nerovnost a odlidštění komerčního světa.
Balada o smutné kavárně – dramatizace novely Carson McCullersové
Pískoviště (1959) – krátká hra o generačních problémech.
Smrt Bessie Smith (1960) – tato hra se opírá o skutečnou událost, kdy (v 30. letech) lékaři odmítli ošetřit smrtelně zraněnou černošskou zpěvačku.
Americký sen (1961)
Kdo se bojí Virginie Woolfové (1962, v Čechách pod titulem Kdopak by se Kafky bál). Pravděpodobně neznámější autorova hra. Dva manželské páry vysokoškolských pedagogů stráví noc v otevřené (částečně i sexuální) komunikaci. Tento příběh byl v roce 1966 v režii M. Nicholse
Malcolm (1965)
Křehká rovnováha (1966)
Všechno v zahradě (1967)
Naslouchání (1976)
Pobřeží (1976)
Muž, který měl tři paže (1982)
Chůze (1984)
Koza aneb Kdo je Sylvie ?
Tři velké ženy (1991)

Další témata

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Edward Franklin Albee

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-[[Soubor:Edward Albee.jpg|thumb|Edward Franklin Albee]]
+[[File:Edward Albee 1.jpg|thumb|240px|Edward Franklin Albee]]
 '''Edward Franklin Albee''' [Ólbí] (* [[12. březen|12. března]] [[1928]]) je americký dramatik. Bývá řazen k [[Absurdní drama|absurdnímu dramatu]], ale on sám sebe považuje za realistického autora.
@@ Řádka 13: / Řádka 13: @@
 Přestože jeho dílo je velmi úspěšné, nejen u diváků, ale i u kritiky, mnoho lidí se domnívá, že plně nevyužil svůj talent a psal pouze tak, aby to stačilo.
-* ''Stalo se v ZOO'' ([[1958]]), v této hře vystupují pouze dvě postavy Peter a Jerry. Peter je úředník ze střední třídy, který žije v nezájmu o okolní svět, zatímco Jerry je izolovaný a sklíčený muž, který má velké problémy. Tito muži se potkají na lavičce v New Yorkském Central Parku. Jerry  zoufale potřebuje smysluplnou konverzaci s jinou lidskou bytostí. Vnutí se do konverzace s Petrem a nutí ho poslouchat svůj životní příběh a teorii, že lidský svět je jakási ZOO, kde lidé žijí odděleni svými byty. Děj je lineární, rozvíjí se před obecenstvem v reálném čase. Katalyzátor pro šokující konec se objeví, když Peter oznámí, že musí jít. Jerry se v reakci na to neuvěřitelně rozzuří. Nečekaně vytáhne na Petera nůž a zahodí ho aby přiměl Petera ho zvednout a bránit se. Když Peter drží nůž k sebeobraně, tak že by s ním téměř nemohl ublížit, Jerry se na nůž sám napíchne. Peter je zmatený a velmi rozrušený. Jerry umírá téměř pokojně na lavičce. Hra prozkoumává témata izolovanosti, samoty, sociální nerovnost a odlidštění komerčního světa.
+* ''Stalo se v ZOO'' ([[1958]]), v této hře vystupují pouze dvě postavy Peter a Jerry. Peter je úředník ze střední třídy, který žije v nezájmu o okolní svět, zatímco Jerry je izolovaný a sklíčený muž, který má velké problémy. Tito muži se potkají na lavičce v New Yorkském Central Parku. Jerry  zoufale potřebuje smysluplnou konverzaci s jinou lidskou bytostí. Vnutí se do konverzace s Petrem a nutí ho poslouchat svůj životní příběh a teorii, že lidský svět je jakási ZOO, kde lidé žijí odděleni svými byty. Děj je lineární, rozvíjí se před obecenstvem v reálném čase. Katalyzátor pro šokující konec se objeví, když Peter oznámí, že musí jít. Jerry se v reakci na to neuvěřitelně rozzuří. Nečekaně vytáhne na Petera nůž a zahodí ho aby přiměl Petera ho zvednout a bránit se. Když Peter drží nůž k sebeobraně, tak že by s ním téměř nemohl ublížit, Jerry se na nůž sám napíchne. Peter je zmatený a velmi rozrušený. Jerry umírá téměř pokojně na lavičce. Hra&nbsp;prozkoumává témata izolovanosti, samoty, sociální nerovnost a odlidštění komerčního světa.
-* ''Balada o smutné kavárně'' - dramatizace novely [[Carson McCullersová|Carson McCullersové]]
+* ''Balada o smutné kavárně'' – dramatizace novely [[Carson McCullersová|Carson McCullersové]]
 * ''Pískoviště'' ([[1959]]) – krátká hra o generačních problémech.
 * ''Smrt Bessie Smith'' ([[1960]]) – tato hra se opírá o skutečnou událost, kdy (v 30. letech) lékaři odmítli ošetřit smrtelně zraněnou černošskou zpěvačku.
@@ Řádka 37: / Řádka 37: @@
-{{commonscat|Edward Albee}}{{Článek z Wikipedie}}
+{{Commonscat|Edward Albee}}{{Článek z Wikipedie}}
 {{DEFAULTSORT:Albee, Edward}}
 [[Kategorie:Američtí dramatici]]
+[[Kategorie:Muži]]
 [[Kategorie:Žijící lidé]]