V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Sýkora uhelníček

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (Nahrazení textu „České republice“ textem „České republice“)
 
Řádka 25: Řádka 25:
== Rozšíření ==
== Rozšíření ==
Vyskytuje se v téměř celé [[Evropa|Evropě]], [[severní Asie|severní]] a [[střední Asie|střední Asii]] a v severozápadní [[Afrika|Africe]]. Evropská populace je odhadována na 23 - 58 000 000 jedinců, kteří žijí na ploše větší jak 10 000 000 km<sup>2</sup>.<ref>http://www.iucnredlist.org/search/details.php/52092/all</ref> Je částečně tažná, část středoevropské populace na zimu migruje především do [[jižní Afrika|jižní Evropy]].  
Vyskytuje se v téměř celé [[Evropa|Evropě]], [[severní Asie|severní]] a [[střední Asie|střední Asii]] a v severozápadní [[Afrika|Africe]]. Evropská populace je odhadována na 23 - 58 000 000 jedinců, kteří žijí na ploše větší jak 10 000 000 km<sup>2</sup>.<ref>http://www.iucnredlist.org/search/details.php/52092/all</ref> Je částečně tažná, část středoevropské populace na zimu migruje především do [[jižní Afrika|jižní Evropy]].  
-
V [[Česko|České republice]] se jedná o běžného obyvatele starých [[jehličnatý les|jehličnatých lesů]], [[park]]ů a zahrad s jehličnany. Pravidelně u nás hnízdí asi 450 - 900 000 párů a zimuje 300 - 600 000 jedinců.<ref>Dungel J., Hudec, K. (2001): ''Atlas ptáků České a Slovenské republiky''. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2</ref>
+
V [[Česká republika|České republice]] se jedná o běžného obyvatele starých [[jehličnatý les|jehličnatých lesů]], [[park]]ů a zahrad s jehličnany. Pravidelně u nás hnízdí asi 450 - 900 000 párů a zimuje 300 - 600 000 jedinců.<ref>Dungel J., Hudec, K. (2001): ''Atlas ptáků České a Slovenské republiky''. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2</ref>
== Ekologie ==
== Ekologie ==

Aktuální verze z 6. 4. 2023, 10:19


Sýkora uhelníček (Periparus ater) je malý zpěvný pták z čeledi sýkorovití.

Obsah

Popis

  • Délka těla: 11 cm
  • Rozpětí křídel: 18 cm
  • Hmotnost: 8 g

Sýkora uhelníček je naším nejmenším druhem sýkory. Má šedý až šedozelenavý hřbet a ocas, nažloutlé nebo šedé břicho, tmavé končetiny, černou hlavu s bílými lícemi a bílou skvrnou na zátylku, díky které ji můžeme rozpoznat od podobné sýkory lužní (Parus montanus) a babky (Parus palustris). Obě pohlaví se mezi sebou zbarvením neliší, mladí ptáci jsou jednotvárnější s nažloutlými lícemi a zátylkovou skvrnou.

Rozšíření

Vyskytuje se v téměř celé Evropě, severní a střední Asii a v severozápadní Africe. Evropská populace je odhadována na 23 - 58 000 000 jedinců, kteří žijí na ploše větší jak 10 000 000 km2.[1] Je částečně tažná, část středoevropské populace na zimu migruje především do jižní Evropy. V České republice se jedná o běžného obyvatele starých jehličnatých lesů, parků a zahrad s jehličnany. Pravidelně u nás hnízdí asi 450 - 900 000 párů a zimuje 300 - 600 000 jedinců.[2]

Ekologie

Přes léto se sýkora uhelníček objevuje jednotlivě, v zimě žije v menších hejnech často i ve společnosti jiných druhů sýkor. Obratně šplhá v korunách stromů a často visí i vzhůru nohama. Přes léto loví menší hmyz žijící na jehličnatých dřevinách, v zimě, kdy je hmyzu nedostatek, požírá semena a často přilétá i na krmítka. Na jaře, v létě a v menší míře i na podzim se ozývá hlasitým zpěvem, v kterém se opakují dva nestejně jasné tóny „ví-cu-ví-cu-ví-cu“. Hnízdí v zemních i stromových dutinách nebo v ptačích budkách s malým vstupním otvorem ve výšce do 2 m nad zemí, hnízdo vystlává mechem. Ročně mívá jednu nebo dvě snůšky, první na konci dubna nebo v květnu, druhou v červnu. V jedné snůšce je 7 - 10 bílých vajec s hnědým skvrněním, na kterých sedí pouze samice po dobu 14 - 16 dní. Mláďata opouštějí hnízdo po 18 - 20 dnech života a ve volné přírodě se dožívají maximálně 2 let.

Zdroje a reference

  1. http://www.iucnredlist.org/search/details.php/52092/all
  2. Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Parus ater