V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Kalec

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(Externí odkazy: --)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.)
Řádka 16: Řádka 16:
   | nad.výš = 530
   | nad.výš = 530
   | mapa =
   | mapa =
-
}}
+
}}[[Soubor:Kalec, okres Plzeň-sever, aerial photography8b.jpg|thumb|240px|Hospodářský dvůr (2016)]]
-
'''Kalec''' je zaniklá [[vesnice]], dnes hospodářský dvůr v severní části [[Okres Plzeň-sever|okresu Plzeň-sever]], část obce [[Žihle]], 8 km severovýchodně od [[Manětín]]a. Příslušné [[katastrální území]] zaujímá rozlohu 446,53 ha a [[Poštovní směrovací číslo|PSČ]] všech adres je 331 65
+
[[Soubor:Kalec, okres Plzeń-sever, aerial photography3b.jpg|thumb|240px|Hospodářský dvůr (2014)]]
 +
'''Kalec''' je zaniklá [[vesnice]] dnes hospodářský dvůr v severní části [[Okres Plzeň-sever|okresu Plzeň-sever]], část obce [[Žihle]], 8 km severovýchodně od [[Manětín]]a.  
 +
 
 +
Příslušné [[katastrální území]] zaujímá rozlohu 446,53 ha a [[Poštovní směrovací číslo|PSČ]] všech adres je 331 65
== Poloha ==
== Poloha ==
Řádka 23: Řádka 26:
== Historie ==
== Historie ==
-
Ves byla poprvé připomínána roku 1234, kdy byla v držení bratrů Oldřicha, Bedřicha, Holšťálka a Menharta z Kalce. Kalec byl ve 14. století v držení drobných feudálů, někdy byl i rozdělen, mezi majiteli byl v roce 1346 uváděn i [[Klášter Plasy|plaský klášter]], na počátku 15. století patřil krátce [[Jan z Rabštejna|Janovi z Rabštejna]]. Za husitských válek získali Kalec vladykové ze Šanova. K roku 1543 je poprvé připomínána tvrz, když ji Viktorin Šanovec nechává vložit do obnovených [[Desky zemské Království českého|zemských desek]].
+
Ves byla poprvé připomínána roku 1234, kdy byla v držení bratrů Oldřicha, Bedřicha, Holšťálka a Menharta z Kalce. Kalec byl ve 14. století v držení drobných feudálů, někdy byl i rozdělen, mezi majiteli byl v roce 1346 uváděn i [[Klášter Plasy|plaský klášter]], na počátku 15. století patřil krátce Janovi z Rabštejna. Za husitských válek získali Kalec vladykové ze Šanova. K roku 1543 je poprvé připomínána tvrz, když ji Viktorin Šanovec nechává vložit do obnovených [[Desky zemské Království českého|zemských desek]].
-
Svatbou s Barborou Šanovcovou získal Kalec [[Údrčtí z Údrče|Adam Ferdinand Údrčský z Údrče]], který ale později hlasoval pro zvolení Fridricha Falckého za českého krále. Přestože Adam F. Údrčský během stavovského povstání zemřel, byl po Bílé hoře v roce 1623 odsouzen ke ztrátě majetku. Přestože poručníci jeho dcery a právoplatné dědičky Benigny Kateřiny proti rozhodnutí protestovali, císař Ferdinand II. ves s poplužním dvorem a mlýnem daroval plaskému klášteru. Za třicetileté války byl Kalec roku 1639 vypleněn [[husar]]y, k roku 1641 se rolníci trápili se [[Švédsko|Švédy]]. Po válce bylo ve vsi 8 usedlostí.
+
Svatbou s Barborou Šanovcovou získal vesnici Adam Ferdinand Údrčský z Údrče, který ale později hlasoval pro zvolení Fridricha Falckého za českého krále. Přestože Adam F. Údrčský během stavovského povstání zemřel, byl po Bílé hoře v roce 1623 odsouzen ke ztrátě majetku. Přestože poručníci jeho dcery a právoplatné dědičky Benigny Kateřiny proti rozhodnutí protestovali, císař Ferdinand II. ves s poplužním dvorem a mlýnem daroval plaskému klášteru. Za třicetileté války byl Kalec roku 1639 vypleněn [[husar]]y, k roku 1641 se rolníci trápili se [[Švédsko|Švédy]]. Po válce bylo ve vsi 8 usedlostí.
Opat [[Evžen Tyttl]] nechal v letech 1710–1716 vystavil nový [[baroko|barokní]] dvůr s kaplí sv. Markéty, pravděpodobně na místě zemanské tvrzi. Stavitelem byl klášterní stavebník [[Matěj Ondřej Kondel|M. O. Kondel]]. Pozemky zdejších osadníků připojil k novému dvoru, samotné osadníky nechal na dvoře. Poblíž brány byl postaven ještě podlouhlý ovčín, v současnosti dávno zaniklý. Za opata [[Fortunát Hartmann|Fortunáta Hartmanna]] byl dvůr v roce 1769 opravován.
Opat [[Evžen Tyttl]] nechal v letech 1710–1716 vystavil nový [[baroko|barokní]] dvůr s kaplí sv. Markéty, pravděpodobně na místě zemanské tvrzi. Stavitelem byl klášterní stavebník [[Matěj Ondřej Kondel|M. O. Kondel]]. Pozemky zdejších osadníků připojil k novému dvoru, samotné osadníky nechal na dvoře. Poblíž brány byl postaven ještě podlouhlý ovčín, v současnosti dávno zaniklý. Za opata [[Fortunát Hartmann|Fortunáta Hartmanna]] byl dvůr v roce 1769 opravován.
Řádka 35: Řádka 38:
== Architektura ==
== Architektura ==
Dispozice Kalce je nejpozoruhodnější mezi barokními dvory [[Klášter Plasy|plaského kláštera]] – její [[geometrie|geometrická]] konstrukce a vzájemně korespondující rozměry jednotlivých částí vytvářejí řadu zajímavých vazeb. Půdorys staveb dvora tvoří protilehlá dvojice různě rozevřených „V“. V jihozápadním vrcholu prvního z ''véček'' stojí dominantní budova zámečku. Úzká a vysoká budova s polovalbovou střechou a původně cibulovou věžičkou má dvě obytná patra, navíc nese další tři patra sýpek. Zámeček dotváří dvě krátká obytná dvoupodlažní křídla pod valbovou střechou o třech okenních osách, na která navazují stodoly. V bočních rozích stály [[Mléčnice (zemědělství)|mléčnice]] a řezárna o poloviční šířce, do roku 1839 však byly zbourány. K nim se v druhých křídlech připojovaly stáje a kravíny s obytnou, rizalitově rozšířenou části, kde bydlel [[šafář]] a ovčák. Severovýchodní vrchol druhého ''véčka'' tvoří ohradní zeď s branou, která původně měla půlkruhově sklenutý kamenný portál. Kaple sv. Markéty je dle tradice kladena do jednoho z obytných objektů u brány, kde je místnost s okrasným štukovým zrcadlem a polosloupy v rozích.
Dispozice Kalce je nejpozoruhodnější mezi barokními dvory [[Klášter Plasy|plaského kláštera]] – její [[geometrie|geometrická]] konstrukce a vzájemně korespondující rozměry jednotlivých částí vytvářejí řadu zajímavých vazeb. Půdorys staveb dvora tvoří protilehlá dvojice různě rozevřených „V“. V jihozápadním vrcholu prvního z ''véček'' stojí dominantní budova zámečku. Úzká a vysoká budova s polovalbovou střechou a původně cibulovou věžičkou má dvě obytná patra, navíc nese další tři patra sýpek. Zámeček dotváří dvě krátká obytná dvoupodlažní křídla pod valbovou střechou o třech okenních osách, na která navazují stodoly. V bočních rozích stály [[Mléčnice (zemědělství)|mléčnice]] a řezárna o poloviční šířce, do roku 1839 však byly zbourány. K nim se v druhých křídlech připojovaly stáje a kravíny s obytnou, rizalitově rozšířenou části, kde bydlel [[šafář]] a ovčák. Severovýchodní vrchol druhého ''véčka'' tvoří ohradní zeď s branou, která původně měla půlkruhově sklenutý kamenný portál. Kaple sv. Markéty je dle tradice kladena do jednoho z obytných objektů u brány, kde je místnost s okrasným štukovým zrcadlem a polosloupy v rozích.
-
[[Soubor:Latinský_Napís.jpg|thumb|right|Latinský nápis]]
+
 
Fasáda zámečku je členěna lesenovým orámováním kamenných ostění oken s ušima, ostatní fasády jsou členěny rytmem ostění oken a vyčnívajícím zhlavím vazných trámů. Na vnitřní straně střední části zámečku je mezi okny prvního patra kamenný [[erb]] plaského opatství z roku 1769 s osobním znakem opata [[Fortunát Hartmann|Fortunáta Hartmanna]] a kryptogramem F.H.A.P.P.L.V.V.G (Fortunát Hartmann, opat plaský, probošt českolipský, vizitátor a vikář generální). Nad ním je umístěna nápisová deska s [[chronogram]]em: ''[[Evžen Tyttl|EVGENIUS TYTTL]] / ABBAS DE PLASS ORD. / CISTERCI. PRAEPOSITVS LIPPAE / HOC PRAE DIUM / POSTERIS SVIS / FIERI FECIT'' a nad ní [[sluneční hodiny]].
Fasáda zámečku je členěna lesenovým orámováním kamenných ostění oken s ušima, ostatní fasády jsou členěny rytmem ostění oken a vyčnívajícím zhlavím vazných trámů. Na vnitřní straně střední části zámečku je mezi okny prvního patra kamenný [[erb]] plaského opatství z roku 1769 s osobním znakem opata [[Fortunát Hartmann|Fortunáta Hartmanna]] a kryptogramem F.H.A.P.P.L.V.V.G (Fortunát Hartmann, opat plaský, probošt českolipský, vizitátor a vikář generální). Nad ním je umístěna nápisová deska s [[chronogram]]em: ''[[Evžen Tyttl|EVGENIUS TYTTL]] / ABBAS DE PLASS ORD. / CISTERCI. PRAEPOSITVS LIPPAE / HOC PRAE DIUM / POSTERIS SVIS / FIERI FECIT'' a nad ní [[sluneční hodiny]].
Řádka 51: Řádka 54:
V okolí se také nalézají smírčí kříže: první s nápisy ''Tuto je zastelen Jan Juner minars dejssy'' a ''Dne 10 gun leta pane 1720'' stojí v lese na místě, kde byl svými kumpány zastřelen zdejší mlynář. Druhý byl nalezen v roce [[1995]] přímo na hospodářském dvoře. Kalec sousedí na severu s [[Hluboká (Žihle)|Hlubokou]] a na jihu s [[Velká Černá Hať|Velkou Černou Hatí]], dalším hospodářským dvorem. 2 km západně leží v údolí řeky [[Střela (řeka)|Střely]] tzv. [[Kozičkův Mlýn]].
V okolí se také nalézají smírčí kříže: první s nápisy ''Tuto je zastelen Jan Juner minars dejssy'' a ''Dne 10 gun leta pane 1720'' stojí v lese na místě, kde byl svými kumpány zastřelen zdejší mlynář. Druhý byl nalezen v roce [[1995]] přímo na hospodářském dvoře. Kalec sousedí na severu s [[Hluboká (Žihle)|Hlubokou]] a na jihu s [[Velká Černá Hať|Velkou Černou Hatí]], dalším hospodářským dvorem. 2 km západně leží v údolí řeky [[Střela (řeka)|Střely]] tzv. [[Kozičkův Mlýn]].
-
== Externí odkazy ==
+
== Literatura ==
-
{{Geo dms|50|01|18|N|s|13|19|43|E|v|type:landmark_region:CZ_scale:10000}}
+
-
* [http://www.kalec.cz Detail památky: hospodářský dvůr Kalec]
+
-
* [http://smircikrize.euweb.cz/Ceska_Republika/Plzen_sever/Kalec.html Smírčí kříže]
+
-
* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=1211: Zámek Kalec]
+
-
* [http://astro.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php?rec=43557 Sluneční hodiny]
+
-
* [http://astro.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php?rec=44842 Sluneční hodiny Budova hospodářského dvora]
+
-
* [http://www.novinky.cz/vase-zpravy/plzensky-kraj/plzen-sever/3-91-na-seznamu-unesco-by-se-mohl-objevit-soubor-baroknich-staveb-ze-severniho-plzenska-.html Santiniho dědictví]
+
-
 
+
-
=== Literatura ===
+
* Petr Rožmberský: ''Dvory plaských cisterciáků'', nakladatelství P. Mikota, Plzeň 1999, ISBN 80-902692-1-4
* Petr Rožmberský: ''Dvory plaských cisterciáků'', nakladatelství P. Mikota, Plzeň 1999, ISBN 80-902692-1-4
* ''Kronika regionu, ročník II., číslo 5'', Irena Bukačová, 2004
* ''Kronika regionu, ročník II., číslo 5'', Irena Bukačová, 2004
Řádka 66: Řádka 60:
* [[Irena Bukačová]], Jiří Fák, Karel Foud: ''Severní Plzeňsko I''; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
* [[Irena Bukačová]], Jiří Fák, Karel Foud: ''Severní Plzeňsko I''; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
* kolektiv: ''Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy'', Nakladatelství Svoboda, 1985
* kolektiv: ''Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy'', Nakladatelství Svoboda, 1985
 +
== Souřadnice ==
 +
{{Geo dms|50|01|18|N|s|13|19|43|E|v|type:landmark_region:CZ_scale:10000}}
 +
== Externí odkazy ==
 +
* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=1211 Zámek Kalec]
 +
* [https://web.archive.org/web/20100830181234/http://www.novinky.cz/vase-zpravy/plzensky-kraj/plzen-sever/3-91-na-seznamu-unesco-by-se-mohl-objevit-soubor-baroknich-staveb-ze-severniho-plzenska-.html Santiniho dědictví]
 +
* [http://astro.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php?rec=43557 Sluneční hodiny]
 +
* [http://astro.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php?rec=44842 Sluneční hodiny Budova hospodářského dvora]
 +
 +
-
{{Dvory plaského kláštera}}
+
{{Commonscat|Kalec (Žihle)}}{{Obec Žihle}}{{Dvory plaského kláštera}}{{Článek z Wikipedie}}
-
{{Commonscat|Kalec (Žihle)}}{{Obec Žihle}}{{Článek z Wikipedie}}
+
[[Kategorie:Žihle]]
[[Kategorie:Samoty v Česku]]
[[Kategorie:Samoty v Česku]]
[[Kategorie:Zaniklá sídla okresu Plzeň-sever]]
[[Kategorie:Zaniklá sídla okresu Plzeň-sever]]
[[Kategorie:Kulturní památky v okrese Plzeň-sever]]
[[Kategorie:Kulturní památky v okrese Plzeň-sever]]

Aktuální verze z 6. 3. 2023, 10:52

Hospodářský dvůr (2016)
Hospodářský dvůr (2014)

Kalec je zaniklá vesnice – dnes hospodářský dvůr – v severní části okresu Plzeň-sever, část obce Žihle, 8 km severovýchodně od Manětína.

Příslušné katastrální území zaujímá rozlohu 446,53 ha a PSČ všech adres je 331 65

Obsah

Poloha

Kalec leží v nadmořské výšce 530 m na východním okraji přírodního parku Horní Střela.

Historie

Ves byla poprvé připomínána roku 1234, kdy byla v držení bratrů Oldřicha, Bedřicha, Holšťálka a Menharta z Kalce. Kalec byl ve 14. století v držení drobných feudálů, někdy byl i rozdělen, mezi majiteli byl v roce 1346 uváděn i plaský klášter, na počátku 15. století patřil krátce Janovi z Rabštejna. Za husitských válek získali Kalec vladykové ze Šanova. K roku 1543 je poprvé připomínána tvrz, když ji Viktorin Šanovec nechává vložit do obnovených zemských desek.

Svatbou s Barborou Šanovcovou získal vesnici Adam Ferdinand Údrčský z Údrče, který ale později hlasoval pro zvolení Fridricha Falckého za českého krále. Přestože Adam F. Údrčský během stavovského povstání zemřel, byl po Bílé hoře v roce 1623 odsouzen ke ztrátě majetku. Přestože poručníci jeho dcery a právoplatné dědičky Benigny Kateřiny proti rozhodnutí protestovali, císař Ferdinand II. ves s poplužním dvorem a mlýnem daroval plaskému klášteru. Za třicetileté války byl Kalec roku 1639 vypleněn husary, k roku 1641 se rolníci trápili se Švédy. Po válce bylo ve vsi 8 usedlostí.

Opat Evžen Tyttl nechal v letech 1710–1716 vystavil nový barokní dvůr s kaplí sv. Markéty, pravděpodobně na místě zemanské tvrzi. Stavitelem byl klášterní stavebník M. O. Kondel. Pozemky zdejších osadníků připojil k novému dvoru, samotné osadníky nechal na dvoře. Poblíž brány byl postaven ještě podlouhlý ovčín, v současnosti dávno zaniklý. Za opata Fortunáta Hartmanna byl dvůr v roce 1769 opravován.

Po zrušení kláštera Josefem II. roku 1785 přešel Kalec jako celé plaské panství do správy náboženského fondu, od kterého roku 1787 koupil dvůr Prokop Lažanský z Bukové a jej připojil k panství manětínskému. V letech 1805–1828 byla ve dvoře továrna na sukno. Po dělení panství Lažanských v roce 1830 byl Kalec připojen k rabštejnské části. Po zrušení robotní povinnosti ves zřejmě zcela zanikla.

Při 1. pozemkové reformě změnil dvůr majitele, jehož potomkům, rodině Brčkově, byl dvůr po roce 1989 v restituci navrácen. Nový majitel má zájem o obnovu i hospodaření. Začala postupná oprava a jsou již opraveny krovy, komíny, střechy, okapy, věžička se zvonem a část fasád.

Architektura

Dispozice Kalce je nejpozoruhodnější mezi barokními dvory plaského kláštera – její geometrická konstrukce a vzájemně korespondující rozměry jednotlivých částí vytvářejí řadu zajímavých vazeb. Půdorys staveb dvora tvoří protilehlá dvojice různě rozevřených „V“. V jihozápadním vrcholu prvního z véček stojí dominantní budova zámečku. Úzká a vysoká budova s polovalbovou střechou a původně cibulovou věžičkou má dvě obytná patra, navíc nese další tři patra sýpek. Zámeček dotváří dvě krátká obytná dvoupodlažní křídla pod valbovou střechou o třech okenních osách, na která navazují stodoly. V bočních rozích stály mléčnice a řezárna o poloviční šířce, do roku 1839 však byly zbourány. K nim se v druhých křídlech připojovaly stáje a kravíny s obytnou, rizalitově rozšířenou části, kde bydlel šafář a ovčák. Severovýchodní vrchol druhého véčka tvoří ohradní zeď s branou, která původně měla půlkruhově sklenutý kamenný portál. Kaple sv. Markéty je dle tradice kladena do jednoho z obytných objektů u brány, kde je místnost s okrasným štukovým zrcadlem a polosloupy v rozích.

Fasáda zámečku je členěna lesenovým orámováním kamenných ostění oken s ušima, ostatní fasády jsou členěny rytmem ostění oken a vyčnívajícím zhlavím vazných trámů. Na vnitřní straně střední části zámečku je mezi okny prvního patra kamenný erb plaského opatství z roku 1769 s osobním znakem opata Fortunáta Hartmanna a kryptogramem F.H.A.P.P.L.V.V.G (Fortunát Hartmann, opat plaský, probošt českolipský, vizitátor a vikář generální). Nad ním je umístěna nápisová deska s chronogramem: EVGENIUS TYTTL / ABBAS DE PLASS ORD. / CISTERCI. PRAEPOSITVS LIPPAE / HOC PRAE DIUM / POSTERIS SVIS / FIERI FECIT a nad ní sluneční hodiny.

Před zámečkem bývala v 19. století okrasná zahrada.

Jak již bylo zmíněno, v současnosti již nestojí malé budovy mléčnic, stodola na jihovýchodní straně byla znehodnocena necitlivou přestavbou na bytovku za minulého režimu.

Vztahy k dalším dvorům

Spojnice Kalec – LedniceBýkov vytváří pravoúhlý trojúhelník s pravoúhlým vrcholem v Lednici. Dvůr Kalec je stejně široký jako dvory Hubenov a Lomany, všechny tyto dvory mají i shodnou délku jednotlivých křídel a lze říci, že se liší jen různým natočením protilehlých dvojic navzájem kolmých křídel. Kalec se dvory Sechutice a Hubenov pojí rizalitové rozšíření prostorů při kravínech.

Kdo je autorem?

Autorství dvora bývá připisováno třem osobám – nejčastěji J. B. Santinimu-Aichelovi, který v době výstavby již s plaským klášterem spolupracoval a je pokládán za autora projektu později postaveného dvora v Hubenově. Přestože celkové řešení i detaily dvora v Hubenově zapadá mezi známá díla Santiniho, jde stále jen o variantu staršího dvora v Kalci. Kromě toho architektura dvora v Kalci zřetelně navazuje na dílo J. B. Matheye v areálu plaského opatství (prelatura, sýpka, kostel sv. Václava), samotný Mathey byl však v době výstavby dvora již řadu let po smrti. Třetí osobou, které je autorství či zásadní vliv na výsledek připisován, je samotný opat Evžen Tyttl. Je možné, že právě opat zajímající se aktivně o architekturu byl autorem koncepce výstavby hospodářských dvorů na plaském panství. Tyttl pravděpodobně mohl ovlivnit jejich dispoziční a hmotové řešení, není též vyloučené přímé autorství Tyttla u výjimečně řešených dispozicí Kalce a Hubenova a či zásad rozmístění dvorů na území panství.

Okolí

V okolí se také nalézají smírčí kříže: první s nápisy Tuto je zastelen Jan Juner minars dejssy a Dne 10 gun leta pane 1720 stojí v lese na místě, kde byl svými kumpány zastřelen zdejší mlynář. Druhý byl nalezen v roce 1995 přímo na hospodářském dvoře. Kalec sousedí na severu s Hlubokou a na jihu s Velkou Černou Hatí, dalším hospodářským dvorem. 2 km západně leží v údolí řeky Střely tzv. Kozičkův Mlýn.

Literatura

  • Petr Rožmberský: Dvory plaských cisterciáků, nakladatelství P. Mikota, Plzeň 1999, ISBN 80-902692-1-4
  • Kronika regionu, ročník II., číslo 5, Irena Bukačová, 2004
  • 850 let plaského kláštera 1145–1995, Muzeum a galerie severního Plzeňska v M. Týnici, 1995
  • Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
  • kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, 1985

Souřadnice

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kalec
Obec Žihle

Hluboká • Kalec • Nový Dvůr • Odlezly • Přehořov • Žihle