Šablona:Článek dne HL/2020/01

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 12. 1. 2023, 11:52

Ropa nebo také černé zlato je hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků, především alkanů. Pravděpodobně vznikla rozkladem zbytků pravěkých rostlin a živočichů. Nachází se ve svrchních vrstvách zemské kůry – nejčastěji v oblasti kontinentálních šelfů. Je základní surovinou petrochemického průmyslu. Naleziště ropy jsou pod nepropustnými vrstvami, v hloubkách až 8 km pod zemským povrchem. Ropa při těžbě buď vyvěrá pod tlakem, nebo je čerpána. Vyskytuje se společně se zemním plynem.

Kdysi existovaly lokality, kde ropa přirozeně vyvěrala na zemský povrch. Nyní se ropa získává pomocí vrtů. Většinou je v nalezišti společně s ropou přítomen zemní plyn, který zajišťuje potřebný tlak, a tak může ropa samovolně vytékat. To se nazývá primární způsob těžby. Obvykle lze takto získat kolem 20 % ropy obsažené v nalezišti.

S postupem času tlak klesá až k bodu, kdy musí nastoupit sekundární metody, jako je čerpání ropy pomocí pump, nebo udržování podzemního tlaku vodní injektáží, zpětným pumpováním zemního plynu, vzduchu, příp. CO₂. Dohromady, primárními a sekundárními metodami se podaří vytěžit 25–35 % celkového množství ropy.

Terciární metody nastupují v okamžiku, když už ani sekundární metody nestačí na udržení produkce a těžba je ještě stále ekonomická, což závisí na aktuální ceně ropy a výši těžebních nákladů. Jejich principem je snížení viskozity zbývající ropy, většinou injektáží horké vodní páry získávané často kogenerací, přičemž se spalováním zemního plynu vyrábí elektřina a odpadní teplo je využito k tvorbě vodní páry. Někdy se také ropa rozehřívá zapálením části ropného ložiska. Příležitostně se také používá injektáž detergentů. Terciární metody dovolují vytěžit dalších 5–15 % ropy v nalezišti.

Ropa i ropné výrobky jsou základním palivem pro dopravu a surovinou pro výrobu plastů. Vyrábějí se z ní i některé léky, hnojiva a pesticidy. Především chudší země používají ropné produkty také k výrobě elektřiny (asi 7 % celkové světové produkce).

Základem zpracování ropy je proces kontinuální rektifikace (často uváděná "frakční destilace" není pro zpracování ropy dostatečně efektivní), při níž jsou v kolonách odděleny při atmosférickém tlaku jednotlivé skupiny uhlovodíků podle jejich bodů varu. Nejlehčí plynné uhlovodíky jsou methan, ethan, propan, butan. Poslední dva jsou hlavní součásti automobilového paliva LPG.

Vstup ropy je prakticky neodmyslitelný u každé masové výroby, přepravy a pěstování zemědělské produkce. Bez herbicidů, pesticidů a hnojiv vyráběných z ropy si dnes není možno představit moderní zemědělství a produkci potravin, jak ji dnes známe. Ropa coby zdroj velmi levné energie měla zejména od prvních desetiletí 20. století vliv na architekturu měst a dopravní infrastrukturu zemí.

@@ Řádka 8: / Řádka 8: @@
 '''Terciární metody''' nastupují v okamžiku, když už ani sekundární metody nestačí na udržení produkce a těžba je ještě stále ekonomická, což závisí na aktuální ceně ropy a výši těžebních nákladů. Jejich principem je snížení [[viskozita|viskozity]] zbývající ropy, většinou injektáží horké vodní páry získávané často [[kogenerace|kogenerací]], přičemž se spalováním zemního plynu vyrábí [[elektřina]] a odpadní teplo je využito k tvorbě vodní páry. Někdy se také ropa rozehřívá zapálením části ropného ložiska. Příležitostně se také používá injektáž [[detergent]]ů. Terciární metody dovolují vytěžit dalších 5–15 % ropy v nalezišti.
-Uvedená čísla jsou pouze průměrná, ve skutečnosti se celková vytěžitelnost naleziště pohybuje od 80&nbsp;% pro lehkou ropu do 5&nbsp;% v&nbsp;případě těžké&nbsp;ropy.
 Ropa i [[Ropný produkt|ropné výrobky]] jsou základním [[palivo|palivem]] pro [[doprava|dopravu]] a surovinou pro výrobu [[Umělá hmota|plastů]]. Vyrábějí se z ní i některé léky, [[hnojivo|hnojiva]] a [[pesticid]]y. Především chudší země používají ropné produkty také k výrobě [[elektřina|elektřiny]] (asi&nbsp;7&nbsp;% celkové světové produkce).
-Základem zpracování ropy je proces kontinuální rektifikace (často uváděná "frakční destilace" není pro zpracování ropy dostatečně efektivní), při níž jsou v kolonách odděleny při [[atmosférický tlak|atmosférickém tlaku]] jednotlivé skupiny [[Uhlovodíky|uhlovodíků]] podle jejich [[teplota varu|bodů varu]]. Nejlehčí plynné uhlovodíky jsou [[methan]], [[ethan]], [[propan]], [[butan]]. Poslední dva jsou hlavní součásti automobilového paliva [[LPG]]. Petroléter tvoří uhlovodíky s délkou řetězce C<sub>5–7</sub> (''t<sub>v</sub>'' asi 30–70&nbsp;°C). Používají se jako [[rozpouštědlo|rozpouštědla]], např. při chemickém čištění oděvů. Další frakce jsou [[benzín]] (C<sub>6–12</sub>, 40–200&nbsp;°C), [[petrolej]] (C<sub>10–15</sub>, 150–300&nbsp;°C), ze kterého se vyrábí letecké palivo pro trysková letadla, a plynový olej (C<sub>10–20</sub>, 200–300&nbsp;°C), ze kterého se získává nafta a lehký topný olej. Zbytek ([[mazut]]) se podrobuje vakuové destilaci za sníženého tlaku, čímž se oddělují [[topný olej|těžké topné oleje]] od [[asfalt]]u. Uhlovodíky s dlouhými řetězci (C<sub>35</sub> a víc) mohou být hydrokrakováním rozštěpeny, čímž&nbsp;vzniknou mazací&nbsp;oleje. Všechny získané produkty jsou nejprve podrobeny hydrorafinaci. Tímto procesem je z nich selektivně odstraněna organicky vázaná [[síra]], [[dusík]]&nbsp;nebo&nbsp;[[kyslík]]. Získané produkty se&nbsp;potom podrobují mnoha dalším procesům.
+Základem zpracování ropy je proces kontinuální rektifikace (často uváděná "frakční destilace" není pro zpracování ropy dostatečně efektivní), při níž jsou v kolonách odděleny při [[atmosférický tlak|atmosférickém tlaku]] jednotlivé skupiny [[Uhlovodíky|uhlovodíků]] podle jejich [[teplota varu|bodů varu]]. Nejlehčí plynné uhlovodíky jsou [[methan]], [[ethan]], [[propan]], [[butan]]. Poslední dva jsou hlavní součásti automobilového paliva [[LPG]].
 Vstup ropy je prakticky neodmyslitelný u každé masové výroby, přepravy a pěstování zemědělské produkce. Bez [[herbicid]]ů, [[pesticid]]ů a hnojiv vyráběných z ropy si dnes není možno představit moderní zemědělství a produkci potravin, jak ji dnes známe. Ropa coby zdroj velmi levné energie měla zejména od prvních desetiletí 20.&nbsp;století vliv na&nbsp;architekturu měst a&nbsp;dopravní infrastrukturu zemí.
-<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
+<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>