Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Kolová
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Andreas Zaugg 2012.JPG|thumb|240px|Kolo pro kolovou (2012)]] |
+ | [[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-40000-0115, Leipzig, Radball-Jugendturnier.jpg|thumb|240px|Zápas v kolové (1956)]] | ||
'''Kolová''' je [[sport]] podobný sálovému [[fotbal]]u, jen hráči po [[hřiště|hřišti]] jezdí na [[jízdní kolo|kolech]]. V každém týmu hrají dva hráči, kteří kontrolují pohyb [[míč]]e po hřišti na upravených kolech bez [[brzda|brzd]] a pevným [[převod]]em (tzv. ''furtošlap''). Dále se hráči mohou míče při hře dotknout pouze hlavou. [[Brankář]] v brankovišti může ale zakročit jakkoli. Není přípustné šlápnout nohou na zem. | '''Kolová''' je [[sport]] podobný sálovému [[fotbal]]u, jen hráči po [[hřiště|hřišti]] jezdí na [[jízdní kolo|kolech]]. V každém týmu hrají dva hráči, kteří kontrolují pohyb [[míč]]e po hřišti na upravených kolech bez [[brzda|brzd]] a pevným [[převod]]em (tzv. ''furtošlap''). Dále se hráči mohou míče při hře dotknout pouze hlavou. [[Brankář]] v brankovišti může ale zakročit jakkoli. Není přípustné šlápnout nohou na zem. | ||
- | Poprvé byla tato hra představena roku 1893 němco-američanem Nicholasem Edwardem Kaufmannem. První mistrovství světa se pak konalo v roce [[1929]]. Kolová je populární v [[Belgie|Belgii]], [[ | + | Poprvé byla tato hra představena roku 1893 němco-američanem Nicholasem Edwardem Kaufmannem. První mistrovství světa se pak konalo v roce [[1929]]. Kolová je populární v [[Belgie|Belgii]], [[Česká republika|Česku]], [[Dánsko|Dánsku]], [[Francie|Francii]], [[Itálie|Itálii]], [[Japonsko|Japonsku]], [[Německo|Německu]], [[Rakousko|Rakousku]], [[Rusko|Rusku]], [[Švédsko|Švédsku]] a [[Švýcarsko|Švýcarsku]]. |
S kolovou je úzce spřízněná [[krasojízda]], ve které atleti předvádějí jistý druh [[gymnastika|gymnastiky]] či [[akrobacie]] prováděné na kolech. | S kolovou je úzce spřízněná [[krasojízda]], ve které atleti předvádějí jistý druh [[gymnastika|gymnastiky]] či [[akrobacie]] prováděné na kolech. | ||
Nejúspěšnějšími hráči kolové všech dob jsou Češi. [[Bratři Pospíšilové]] dokázali získat titul mistrů světa dvacetkrát, což je velmi unikátní absolutní rekord (a to i ve srovnání mezi všemi ostatními sporty vůbec). | Nejúspěšnějšími hráči kolové všech dob jsou Češi. [[Bratři Pospíšilové]] dokázali získat titul mistrů světa dvacetkrát, což je velmi unikátní absolutní rekord (a to i ve srovnání mezi všemi ostatními sporty vůbec). |
Aktuální verze z 8. 1. 2023, 09:51
Kolová je sport podobný sálovému fotbalu, jen hráči po hřišti jezdí na kolech. V každém týmu hrají dva hráči, kteří kontrolují pohyb míče po hřišti na upravených kolech bez brzd a pevným převodem (tzv. furtošlap). Dále se hráči mohou míče při hře dotknout pouze hlavou. Brankář v brankovišti může ale zakročit jakkoli. Není přípustné šlápnout nohou na zem. Poprvé byla tato hra představena roku 1893 němco-američanem Nicholasem Edwardem Kaufmannem. První mistrovství světa se pak konalo v roce 1929. Kolová je populární v Belgii, Česku, Dánsku, Francii, Itálii, Japonsku, Německu, Rakousku, Rusku, Švédsku a Švýcarsku. S kolovou je úzce spřízněná krasojízda, ve které atleti předvádějí jistý druh gymnastiky či akrobacie prováděné na kolech. Nejúspěšnějšími hráči kolové všech dob jsou Češi. Bratři Pospíšilové dokázali získat titul mistrů světa dvacetkrát, což je velmi unikátní absolutní rekord (a to i ve srovnání mezi všemi ostatními sporty vůbec).
Mistrovství Evropy
Mistrovství Evropy v kolové se konalo celkem třikrát v letech 1927 až 1929, po té jej nahradilo mistrovství světa. Prvními mistry Evropy se v roce 1927 stali Němci Walter a Georg Stolzeové, kteří svůj titul v roce 1928 obhájili.
Rok | Pořadatelské město | Mistři Evropy | 2. místo | 3. místo |
---|---|---|---|---|
1927 | Kolín nad Rýnem | Walter Stolze a Georg Stolze | Werner Dell' Era a Emil Schmid | Wilhelm Schreiber a Eugen Blersch |
1928 | Drážďany | Walter Stolze a Georg Stolze | Walter Schulze a Walter Haase | Wilhelm Shreiber a Eugen Blersch |
1929 | Štrasburk | Wilhelm Schreiber a Eugen Blersch | Walter Stolze a Georg Stolze | neobsazeno |
Mistrovství světa
Mistrovství světa v kolové se koná každý rok vyjma přestávky v období 2. světové války (1939-45) nepřetržitě už od roku 1930. Prvními mistry světa se v roce 1930 stali Němci Karl Berndt a Willi Scheibe
Rok | Pořadatelské město | Mistři Světa | 2. místo | 3. místo |
---|---|---|---|---|
1930 | Lipsko | Karl Berndt a Willi Scheibe | Georg Grebe a Otto Pantle | Charles Weichert a Pfilippe Weichert |
1931 | Bern | Wilhelm Schreiber a Eugen Blersch | Walter Osterwalder a Walter Gabler | Charles Weichert a Pfilippe Weichert |
1932 | Štraburk | Wilhelm Schreiber a Eugen Blersch | Walter Osterwalder a Walter Gabler | Ernest Heitz a Renè Heitz |
1933 | Paříž | Wilhelm Schreiber a Eugen Blersch | Walter Osterwalder a Walter Gabler | Charles Weichert a Pfilippe Weichert |
1934 | Lipsko | Wilhelm Schreiber a Eugen Blersch | Walter Osterwalder a Walter Gabler | Charles Weichert a Pfilippe Weichert |
1935 | Antverpy | Wilhelm Schreiber a Eugen Blersch | Walter Osterwalder a Walter Gabler | Charles Weichert a Pfilippe Weichert |
1936 | Curych | Eugen Blersch a Gustav Köping | Walter Osterwalder a Walter Gabler | Charles Weichert a Pfilippe Weichert |
1937 | Vídeň | Wilhelm Schreiber a Eugen Blersch | Walter Osterwalder a Walter Gabler | Charles Weichert a Pfilippe Weichert |
1938 | Štrasburk | Gustav Köping a Karl Schächter | Walter Osterwalder a Walter Gabler | Auguste Ferrand a Alfred Doell |
1946 | Curych | Walter Osterwalder a Walter Gabler | Auguste Ferrand a Alfred Doell | Jaroslav Novák a Jan Novák |
1947 | Paříž | Walter Osterwalder a Jacob Engler | František Sedláček a Bohumil Daneš | Josef Rogge a Gaston Davos |
1948 | Praha | František Sedláček a Bohumil Daneš | Walter Gebs a Otto Zollet | Marcel Amann a Georges Ertz |
1949 | Kodaň | Walter Gebs a Otto Zollet | Auguste Ferrand a Georges Ertz | František Sedláček a Bohumil Daneš |
1950 | Lutych | Walter Osterwalder a Rudi Breitenmoser | Marcel Amann a Georges Ertz | Gustave Tack a Alfons Bultynck |
1951 | Miláno | Walter Osterwalder a Rudi Breitenmoser | Willi Pensel a Rudi Pensel | Marcel Amann a Auguste Ferrand |
1952 | Mondorf | Walter Osterwalder a Rudi Breitenmoser | Willi Pensel a Rudi Pensel | Marcel Amann a Auguste Ferrand |
1953 | Curych | Walter Osterwalder a Rudi Breitenmoser | Willi Pensel a Rudi Pensel | František Sedláček a Jaroslav Novák |
1954 | Kolín nad Rýnem | Rudi Breitenmoser a Fritz Flachsmann | Willi Pensel a Rudi Pensel | František Sedláček a Jaroslav Novák |
1955 | Miláno | Willi Pensel a Rudi Pensel | František Sedláček a Jaroslav Novák | Otto Zollet a Fritz Flachsmann |
1956 | Kodaň | Walter Osterwalder a Rudi Breitenmoser | Willi Pensel a Rudi Pensel | Jaroslav Novák a Jaroslav Beneš |
1957 | Lutych | Willi Pensel a Rudi Pensel | Walter Gebs a Otto Zollet | Gerd Martin a Gerhard Degenkolb |
1958 | Karl Marx Stadt | Gerd Martin a Gerhard Degenkolb | Rudi Breitenmoser a Georges Lienhard | Jean Wolf a Renè Boeglin |
1959 | Stuttgart | Karl Buchholz a Oskar Buchholz | Heinz Schneider a Gerhard Landmann | Zdeněk Bíma a Lubomír Špachmann |
1960 | Mulhose | Adolf Oberhänsli a Erwin Oberhänsli | Jean Wolf a Renè Boeglin | Theo Drzewicki a Erhard Stübner |
1961 | St. Gallen | Karl Buchholz a Oskar Buchholz | Gerd Martin a Gerhard Degenkolb | Jindřich Pospíšil a Jaroslav Svoboda |
1962 | Vídeň | Karl Buchholz a Oskar Buchholz | Jindřich Pospíšil a Jaroslav Svoboda | Rudi Breitenmoser a Georges Lienhard |
1963 | Basilej | Karl Buchholz a Oskar Buchholz | Adolf Oberhänsli a Erwin Oberhänsli | Dieter Stolze a Hans Stolze |
1964 | Kodaň | Karl Buchholz a Oskar Buchholz | Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil | Jean Wolf a Renè Boeglin |
1965 | Praha | Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil | Gerd Martin a Erich Dusin | Werner Wenzel a Günter Bittendorf |
1966 | Kolín nad Rýnem | Gerd Martin a Erich Dusin | Werner Wenzel a Günter Bittendorf | Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil |
1967 | Baden | Werner Wenzel a Günter Bittendorf | Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil | Erich Dusin a Erich Emde |
1968 | Kassel | Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil | Dieter Stolze a Hans Stolze | Werner Wenzel a Günter Bittendorf |
1969 | Erfurt | Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil | Wolfgang Flackus a Klaus Bernais | Erich Dusin a Erich Emde |
1970 | Ostrava | Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil | Wolfgang Flackus a Klaus Bernais | Paul Oberhänsli a Georg Meile |
1971 | Baden | Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil | Wolfgang Flackus a Klaus Bernais | Peter Tschopp a Bruno Moser |
1972 | Offenburg | Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil | Wolfgang Flackus a Klaus Bernais | Jörg Osterwalder a Hanspeter Maurer |
1973 | Vídeň | Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil | Wolfgang Flackus a Klaus Bernais | Peter Tschopp a Remo Stübi |
1974 | Heerlen | Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil | Wolfgang Flackus a Klaus Bernais | Paul Oberhänsli a Georg Meile |
1975 | Gent | Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil | Wolfgang Flackus a Klaus Bernais | Paul Oberhänsli a Georg Meile |
1976 | Münster | Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil | Wolfgang Flackus a Klaus Bernais | Paul Oberhänsli a Georg Meile |
1977 | Brno | Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil | Hartmut Retzlaff a Reiner Will | Beat Weber a Bruno Moser |
1978 | Herning | Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil | Paul Oberhänsli a Georg Meile | Erwin Schmitt a Klaus Schneider |
1979 | Schiltigheim | Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil | Paul Oberhänsli a Jörg Osterwalder | Eric Tack a Daniel Van de Velde |
1980 | Möhlin | Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil | Paul Oberhänsli a Jörg Osterwalder | Hartmut Retzlaff a Thomas Steinmeier |
1981 | Heerlen | Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil | Paul Oberhänsli a Jörg Osterwalder | Erwin Schmitt a Klaus Schneider |
1982 | Wiesbaden | Andreas Steinmeier a Thomas Steinmeier | Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil | Markus Foi a Luigi Foi |
1983 | Vídeň | Andreas Steinmeier a Thomas Steinmeier | Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil | Peter Kern a Martin Zinser |
1984 | Schiltigheim | Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil | Paul Oberhänsli a Jörg Osterwalder | Andreas Steinmeier a Thomas Steinmeier |
1985 | St. Gallen | Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil | Andreas Steinmeier a Thomas Steinmeier | Paul Oberhänsli a Jörg Osterwalder |
1986 | Genk | Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil | Jürgen King a Werner King | Peter Kern a Martin Zinser |
1987 | Herning | Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil | Jürgen King a Werner King | Andreas Bösch a Manfred Schneider |
1988 | Ludwigshafen | Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil | Manfred Geilert a Frank Müller | Andreas Bösch a Gernot Fontain |
1989 | Heerlen | Miroslav Berger a Miroslav Kratochvíl | Jürgen King a Werner King | Andreas Böch a Manfred Schneider |
1990 | Bregenz | Andreas Steinmeier a Thomas Steinmeier | Miroslav Berger a Miroslav Kratochvíl | Andreas Metzger a Ulli Suter |
1991 | Brno | Jürgen King a Werner King | Peter Kern a Marcel Bosshart | Luc Mottet a Rudy Covent |
1992 | Curych | Jürgen King a Werner King | Peter Kern a Marcel Bosshart | Miroslav Berger a Miroslav Kratochvíl |
1993 | Hongkong | Peter Kern a Marcel Bosshart | Marco Schallert a Reinhardt Schneider | Jürgen King a Werner King |
1994 | Saarbrücken | Jürgen King a Werner King | Miroslav Berger a Miroslav Kratochvíl | Peter Kern a Marcel Bosshart |
1995 | Epinal | Peter Kern a Marcel Bosshart | Miroslav Berger a Miroslav Kratochvíl | Luc Mottet a Rudy Covent |
1996 | Johor Bahru | Peter Kern a Marcel Bosshart | Michael Lomuscio a Sandro Lomuscio | Rudolf Böhm a Herbert Pischl |
1997 | Winterthur | Peter Kern a Marcel Bosshart | Pavel Šmíd a Oldřich Groch | Andreas Bösch a Gernot Fontain |
1998 | Přerov | Jörg Latzel a Karsten Hormann | Miroslav Berger a Miroslav Kratochvíl | Marco Schallert a Dietmar Schneider |
1999 | Madeira | Peter Jiříček a Christoph Hauri | Marco Schallert a Dietmar Schneider | Pavel Šmíd a Petr Skoták |
2000 | Böblingen | Michael Lomuscio a Sandro Lomuscio | Peter Jiříček a Hanspeter Flachsmann | Marco Schallert a Dietmar Schneider |
2001 | Kaseda - City | Michael Lomuscio a Sandro Lomuscio | Marco Schallert a Dietmar Schneider | Pavel Šmíd a Petr Skoták |
2002 | Dornbirn | Peter Jiříček a Paul Looser | Marco Schallert a Reinhard Schneider | Pavel Šmíd a Petr Skoták |
2003 | Schiltigheim | Miroslav Berger a Jiří Hrdlička | Peter Jiříček a Paul Looser | Reinhard Schneider a Andreas Lubetz |
2004 | Tatar u Budapešti | Pavel Šmíd a Petr Skoták | Peter Jiříček a Paul Looser | Simon König a Dietmar Schneider |
2005 | Freiburg | Mike Pfaffenberger a Steve Pfaffenberger | Miroslav Berger a Jiří Hrdlička | Simon König a Dietmar Schneider |
2006 | Chemnitz | Thomas Abel a Christian Hess | Jiří Böhm a Jiří Hrdlička | Simon König a Dietmar Schneider |
2007 | Winterthur | Thomas Abel a Christian Hess | Martin Lingg a Markus Bröll | Peter Jiříček a Timo Reichen |
2008 | Dornbirn | Radim Hasoň a Jiří Hrdlička | Thomas Abel a Christian Hess | Simon König a Dietmar Schneider |
2009 | Tavira | Peter Jiříček a Marcel Waldispühl | Matthias König a Uwe Berner | Simon König a Dietmar Schneider |
2010 | Stuttgart | Uwe Berner a Matthias König | Peter jiříček a Marcel Waldispühl | Dietmar Schneider a Patrick Schnetzer |
Externí odkazy
- TJ Šitbořice, oddíl kolové (podrobná pravidla hry)
- TJ Pankrác, oddíl sálové cyklistiky
- TJ Start VD Plzeň - oddíl kolové
- Cykloklub kolová Svitávka
- Sálová cyklistika Zlín
- List with over 420 cycle ball clubs
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |