Tramvaj
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Aktualizace) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Lazarská, 8318.jpg|thumb|240px|Vozy Tatra T3 jsou nejpočetnějším typem tramvaje vůbec.]] |
+ | [[Soubor:Tatra K3R-N.jpg|thumb|240px|Tatra K3R-N v Brně (2009)]] | ||
+ | [[Soubor:CAF Urbos 3 n953-St-Etienne-STAS-Flickr.jpg|thumb|240px|Tramvaj CAF Urbos 3 v [[Saint-Étienne]].]] | ||
'''Tramvaj''' je [[vozidlo]] nebo [[vlak]] [[tramvajová dráha|tramvajové dráhy]]. | '''Tramvaj''' je [[vozidlo]] nebo [[vlak]] [[tramvajová dráha|tramvajové dráhy]]. | ||
Řádka 7: | Řádka 9: | ||
== Výhody a nevýhody == | == Výhody a nevýhody == | ||
- | + | [[Soubor:Praha, Jindřišská, stará tramvaj.jpg|thumb|240px|Pražská historická tramvaj z továrny Františka Ringhoffera z 20. let 20. století. Původní tyčový [[sběrač proudu|sběrač]] byl však vzhledem ke změnám v [[Tramvajová doprava v Praze|pražské trolejové síti]], které byly provedeny v dobách rozšiřování [[PCC v Československu|tramvají typu T]], nahrazen pantografovým]] | |
- | [[Soubor:Praha, Jindřišská, stará tramvaj.jpg|thumb|Pražská historická tramvaj z továrny Františka Ringhoffera z 20. let 20. století. Původní tyčový [[sběrač proudu|sběrač]] byl však vzhledem ke změnám v [[Tramvajová doprava v Praze|pražské trolejové síti]], které byly provedeny v dobách rozšiřování [[PCC v Československu|tramvají typu T]], nahrazen pantografovým]] | + | |
=== Výhody === | === Výhody === | ||
Řádka 15: | Řádka 16: | ||
* [[Ochrana přírody|ekologičnost]] | * [[Ochrana přírody|ekologičnost]] | ||
* možnost kombinace s provozem po železnici (tram-train) | * možnost kombinace s provozem po železnici (tram-train) | ||
- | * větší pohodlí | + | * větší pohodlí (teoreticky) |
- | * nižší náklady na samotný provoz vozidel (na rozdíl od autobusů to vede ke kratším intervalům v době snížených přepravních nároků | + | * nižší náklady na samotný provoz vozidel (na rozdíl od autobusů to vede ke kratším intervalům v době snížených přepravních nároků) |
- | * vlídnost k chodcům na pěších zónách (na rozdíl od autobusu se dá díky kolejím předpovědět pohyb vozidla) | + | * vlídnost k chodcům na pěších zónách (na rozdíl od autobusu se dá díky kolejím předpovědět pohyb vozidla) |
=== Nevýhody === | === Nevýhody === | ||
Řádka 25: | Řádka 26: | ||
* větší hlučnost, zejména v obloucích | * větší hlučnost, zejména v obloucích | ||
* velké náklady na provozní zařízení – tratě, měnírny apod. | * velké náklady na provozní zařízení – tratě, měnírny apod. | ||
- | * závislá trakce | + | * závislá trakce – zastavení provozu při výpadku napájení |
+ | [[Soubor:Rothschild Hospital and horse-drawn tram, Vienna.jpg|thumb|240px|Koněspřežná tramvaj ve [[Vídeň|Vídni]] (asi 1885)]] | ||
+ | [[Soubor:Beaumaris Horse Tram.jpg|thumb|240px|Koněspřežná tramvaj v [[Austrálie|Austrálii]] (asi 1890)]] | ||
== Historie == | == Historie == | ||
- | |||
Nejdříve byla tramvaj atrakcí a technickým [[výstřelek|výstřelkem]], později se však stala nedílnou součástí městského života, zejména v [[Evropa|Evropě]]. První tramvaje byly vyrobeny v 19. století a byly taženy koňmi. Jejich konstrukce vycházela z tehdejších [[Železnice|železničních]] [[vagón]]ů, ovšem ve zmenšené a odlehčené podobě, která umožňovala tažení koňmi a projíždění ostrými zatáčkami v městských ulicích (podobaly se [[Koněspřežná dráha|koněspřežné dráze]]). Tramvaje poháněné koňmi byly poměrně brzy nahrazeny tramvajemi s jiným pohonem - nejprve parními tramvajemi a poté [[elektrická tramvaj|tramvajemi elektrickými]]. [[Elektrická tramvaj]] zpravidla odebírá [[elektrická energie|elektrickou energii]] pomocí [[Trolejové vedení|trolejového]] vedení, i když byly (převážně na počátku [[20. století]]) i snahy o zavedení jiného způsobu přívodu elektrické energie (akumulátorový, boční, spodní přívod z provozní kolejnice). Ještě dnes se ale inženýři a technici pokoušejí vyvinout hlavně spodní přívod elektrické energie, který by odstranil nevzhledná trolejová vedení. | Nejdříve byla tramvaj atrakcí a technickým [[výstřelek|výstřelkem]], později se však stala nedílnou součástí městského života, zejména v [[Evropa|Evropě]]. První tramvaje byly vyrobeny v 19. století a byly taženy koňmi. Jejich konstrukce vycházela z tehdejších [[Železnice|železničních]] [[vagón]]ů, ovšem ve zmenšené a odlehčené podobě, která umožňovala tažení koňmi a projíždění ostrými zatáčkami v městských ulicích (podobaly se [[Koněspřežná dráha|koněspřežné dráze]]). Tramvaje poháněné koňmi byly poměrně brzy nahrazeny tramvajemi s jiným pohonem - nejprve parními tramvajemi a poté [[elektrická tramvaj|tramvajemi elektrickými]]. [[Elektrická tramvaj]] zpravidla odebírá [[elektrická energie|elektrickou energii]] pomocí [[Trolejové vedení|trolejového]] vedení, i když byly (převážně na počátku [[20. století]]) i snahy o zavedení jiného způsobu přívodu elektrické energie (akumulátorový, boční, spodní přívod z provozní kolejnice). Ještě dnes se ale inženýři a technici pokoušejí vyvinout hlavně spodní přívod elektrické energie, který by odstranil nevzhledná trolejová vedení. | ||
== Rozchod kolejí == | == Rozchod kolejí == | ||
V mnoha městech byl na začátku minulého století zvolen [[rozchod kolejí]] 1000 mm, nyní se jako standard používá rozchod 1435 mm, stejně jako na [[železnice|železnici]]. | V mnoha městech byl na začátku minulého století zvolen [[rozchod kolejí]] 1000 mm, nyní se jako standard používá rozchod 1435 mm, stejně jako na [[železnice|železnici]]. | ||
- | + | : ''Související informace naleznete také v článku'': [[Tramvajová dráha]]. | |
== Typy českých tramvají == | == Typy českých tramvají == | ||
- | |||
=== Ringhofferovy závody === | === Ringhofferovy závody === | ||
- | První české tramvaje vyrobila továrna | + | První české tramvaje vyrobila továrna Františka Ringhoffera v roce 1876 pro [[Koněspřežná tramvaj v Praze|pražskou koňku]]. Jednalo se o otevřené vlečné vozy, od druhé poloviny 90. let 19. století vyráběly Ringhofferovy závody i elektrické tramvaje – pražský vozový park byl v první polovině 20. století tvořen téměř výhradně vozy od Ringhoffera. Po druhé světové válce byla firma znárodněna a přejmenována na Vagónku Tatra Smíchov, která byla později začleněna do podniku ČKD. |
=== ČKD Tatra === | === ČKD Tatra === | ||
Řádka 47: | Řádka 48: | ||
=== Inekon Trams === | === Inekon Trams === | ||
- | [[Soubor:Tram 01 Trio Ostrava.jpg|thumb|Ostravský vůz Inekon 01 Trio]] | + | [[Soubor:Tram 01 Trio Ostrava.jpg|thumb|240px|Ostravský vůz Inekon 01 Trio]] |
- | {| class="wikitable" width= | + | {| class="wikitable" width=72% |
|- | |- | ||
! width=20% | Typ | ! width=20% | Typ | ||
Řádka 73: | Řádka 74: | ||
=== Pragoimex & Krnovské opravny a strojírny === | === Pragoimex & Krnovské opravny a strojírny === | ||
- | [[Soubor:Tram Vario LF Brno.jpg|thumb|Vario LF v Brně]] | + | [[Soubor:Tram Vario LF Brno.jpg|thumb|240px|Vario LF v Brně]] |
- | {| class="wikitable" width= | + | {| class="wikitable" width=72% |
|- | |- | ||
! width=20% | Typ | ! width=20% | Typ | ||
Řádka 188: | Řádka 189: | ||
- | {{Commonscat|Trams|Tramvaj}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Tram}}{{Commonscat|Trams|Tramvaj}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Tramvaje]] | [[Kategorie:Tramvaje]] | ||
[[Kategorie:Tramvajová doprava]] | [[Kategorie:Tramvajová doprava]] |
Aktuální verze z 30. 10. 2022, 10:03
Tramvaj je vozidlo nebo vlak tramvajové dráhy.
Dříve tento název označoval samotnou kolejovou dráhu, metonymickým přenosem změnil význam na označení kolejového vozidla městské hromadné dopravy. Pochází z anglického slova tramway (tram označovalo kolej nebo důlní vozík, way cestu), které se zpočátku užívalo u průmyslových železnic. Označení tram pro kolej pravděpodobně vzniklo v saských dolech, kde byly na podlahy kladeny trámy pro usnadnění přepravy důlních vozíků. Do trámů byla posléze vyhloubena drážka a vozíky byly opatřeny kolíkem klouzajícím v drážce pro bezpečné vedení po trati, čímž vznikl jeden z předků železnice.
V minulosti se tramvaj (dráha, případně i vozidlo) nazývala pouliční nebo elektrická dráha, hovorově též elektrika (srov. električka v současné spisovné slovenštině). V brněnském hantecu se tramvaji říká šalina nebo šmirgl, označení šalina se též běžně užívá kromě Brna i v Ostravě, z etymologického hlediska slovo pochází z němčiny.
Obsah |
Výhody a nevýhody
Výhody
- větší přepravní kapacita oproti autobusům, případně trolejbusům
- možnost zvýhodnění před jinými městskými dopravními prostředky
- ekologičnost
- možnost kombinace s provozem po železnici (tram-train)
- větší pohodlí (teoreticky)
- nižší náklady na samotný provoz vozidel (na rozdíl od autobusů to vede ke kratším intervalům v době snížených přepravních nároků)
- vlídnost k chodcům na pěších zónách (na rozdíl od autobusu se dá díky kolejím předpovědět pohyb vozidla)
Nevýhody
- špatná manévrovatelnost, omezená kolejemi – nemožnost objíždět vadný vlak nebo jinou překážku, omezená možnost odklonů a objížděk
- větší hmotnost a setrvačnost s následkem delší brzdná dráha (není-li použita magnetická brzda)
- riziko smyku a skluzu dané kontaktem kov na kov mezi kolem a kolejnicí
- větší hlučnost, zejména v obloucích
- velké náklady na provozní zařízení – tratě, měnírny apod.
- závislá trakce – zastavení provozu při výpadku napájení
Historie
Nejdříve byla tramvaj atrakcí a technickým výstřelkem, později se však stala nedílnou součástí městského života, zejména v Evropě. První tramvaje byly vyrobeny v 19. století a byly taženy koňmi. Jejich konstrukce vycházela z tehdejších železničních vagónů, ovšem ve zmenšené a odlehčené podobě, která umožňovala tažení koňmi a projíždění ostrými zatáčkami v městských ulicích (podobaly se koněspřežné dráze). Tramvaje poháněné koňmi byly poměrně brzy nahrazeny tramvajemi s jiným pohonem - nejprve parními tramvajemi a poté tramvajemi elektrickými. Elektrická tramvaj zpravidla odebírá elektrickou energii pomocí trolejového vedení, i když byly (převážně na počátku 20. století) i snahy o zavedení jiného způsobu přívodu elektrické energie (akumulátorový, boční, spodní přívod z provozní kolejnice). Ještě dnes se ale inženýři a technici pokoušejí vyvinout hlavně spodní přívod elektrické energie, který by odstranil nevzhledná trolejová vedení.
Rozchod kolejí
V mnoha městech byl na začátku minulého století zvolen rozchod kolejí 1000 mm, nyní se jako standard používá rozchod 1435 mm, stejně jako na železnici.
- Související informace naleznete také v článku: Tramvajová dráha.
Typy českých tramvají
Ringhofferovy závody
První české tramvaje vyrobila továrna Františka Ringhoffera v roce 1876 pro pražskou koňku. Jednalo se o otevřené vlečné vozy, od druhé poloviny 90. let 19. století vyráběly Ringhofferovy závody i elektrické tramvaje – pražský vozový park byl v první polovině 20. století tvořen téměř výhradně vozy od Ringhoffera. Po druhé světové válce byla firma znárodněna a přejmenována na Vagónku Tatra Smíchov, která byla později začleněna do podniku ČKD.
ČKD Tatra
- Podrobnější informace naleznete na stránce: Tramvaje Tatra
Škoda Transportation
- Podrobnější informace naleznete na stránce: Tramvaje Škoda
Inekon Trams
Typ | Roky výroby | Počet vyrobených vozů | Poznámky |
---|---|---|---|
Inekon 01 Trio | od 2002 | zatím 12 kusů | Ostrava, Olomouc |
Inekon 12 Trio | od 2006 | zatím 9 kusů | USA |
∑ | od 2002 | zatím 21 kusů |
Pragoimex & Krnovské opravny a strojírny
Typ | Roky výroby | Počet vyrobených vozů | Poznámky |
---|---|---|---|
Tatra T3R.EV | 2002 – 2004 | 5 kusů | Brno, Ostrava |
Tatra T3R.PV | od 2003 | zatím 83 kusů | ČR, SR, Rusko, Chorvatsko |
Tatra T3R.PLF | od 2004 | zatím 50 kusů | lidově „wana“ – Praha, Plzeň, Liberec |
Vario LF | od 2004 | zatím 37 kusů | „wana“ – Brno, Olomouc, Ostrava, Rusko |
Vario LF2 | od 2007 | zatím 7 kusů | Ostrava, Brno |
Vario LF2+ | od 2009 | zatím 1 kus | Ostrava |
Vario LF3 | od 2006 | zatím 2 kusy | Ostrava |
Vario LF3/2 | od 2008 | zatím 1 kus | Ostrava |
VV60LF | 2003 – 2006 | 6 kusů | vlečný vůz – Brno, Ostrava |
∑ | od 2002 | zatím 192 kusů | stav k listopadu 2009 |
Pars nova
Typ | Roky výroby | Počet vyrobených vozů | Poznámky |
---|---|---|---|
Tatra K3R-N | 2006 | 2 kusy | Brno |
Tatra K2S | 2007–2009 | 9 kusů | Bratislava |
∑ | od 2006 | 11 kusů | stav k září 2009 |
Související články
- Tramvajová doprava
- Tramvajová dráha
- Koňka
- Elektrická tramvaj
- Seznam měst s tramvajovým provozem
- Typová označení tramvají Tatra
- Šlapací tramvaj Sylvestra Krnky
- Nákladní tramvaj
- František Křižík
Reference
- Ludvík Losos a kol.: Atlas tramvají. Nakladatelství dopravy a spojů, Praha 1981.
- Ludvík Losos a Jiří Bouda: Dějiny městské dopravy, Albatros, Praha 1983.
- František Jansa: Vozidla elektrické trakce, Nadas, Praha 1983
Externí odkazy
- Porsche, kterým se sveze opravdu každý. Jak se vyrábí tramvaj nejen pro Prahu
- Předpisy, návěsti, vozidla
- Fotografie tramvají v Maďarsku, Česku, Německu a na Slovensku (maďarsky)
- Citytrans – informace zejména o městské dopravě
- Podívejte se, jak vypadá nová tramvaj pro Prahu
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |