Lipidy

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (+ Vylepšení)
(++)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
{{Upravit}}
{{Upravit}}
-
[[Soubor:Fat structural formulae.png|thumb|right|200px|Obecný [[strukturní vzorec]] [[triacylglycerol]]ů]]
+
[[Soubor:Fat structural formulae V3.png|thumb|right|240px|Obecný [[strukturní vzorec]] [[triacylglycerol]]ů]]
 +
[[Soubor:Fat triglyceride shorthand formula.png|thumb|280px|Lipid triacylglycerid C<sub>55</sub>H<sub>98</sub>O<sub>6</sub>. Vlevo [[glycerol]], vpravo shora dolů [[kyselina palmitová]], [[kyselina olejová]], [[kyselina alfa-linolenová]].]]
'''Lipidy''' (z [[řečtina|řeckého]] ''lipos'' tj. tučný) jsou přírodní látky živočišného i rostlinného původu. Existují v kapalné, nebo pevné podobě. Chemicky v základě [[biomolekula|biomolekuly]] skládající se z [[uhlík]]u, [[vodík]]u a [[kyslík]]u a přesněji [[estery]] [[vyšší karboxylové kyseliny|vyšších karboxylových kyselin]] ([[nasycené karboxylové kyseliny|nasycených]] i [[nenasycené karboxylové kyseliny|nenasycených]]). Přesněji řečeno se jedná o deriváty vyšších mastných kyselin jednosytného nebo trojsytného alkoholu. Přestože jsou lipidy funkčně i chemicky navzájem velice rozlišné látky, jejich společnou charakteristickou vlastností je [[hydrofobnost]] - tedy jsou nerozpustné ve vodě, nicméně dobře rozpustné v [[organická rozpouštědla|organických rozpouštědlech]] a jsou [[Chemická energie|energeticky]] velmi bohaté (1 gram tuku obsahuje 39 kJ = 9,3 kcal.) V organizmu proto velice často slouží jako zdroj a zásoba energie. Mnohé druhy lipidů jsou však významné i z jiných hledisek, jsou součástí [[buněčná membrána|biomembrán]] nebo jinými stavebními složkami, mají ochrané a izolační funkce a slouží i jako [[rozpouštědlo]] některých lipofilních látek. Lipidy mají ochrannou funkci - tvoří obal některých orgánů, jsou zdrojem energie a podkožní tuk izoluje proti teplotním výkyvům. Jsou rozpouštědlem biologicky významných látek - vitamínů.
'''Lipidy''' (z [[řečtina|řeckého]] ''lipos'' tj. tučný) jsou přírodní látky živočišného i rostlinného původu. Existují v kapalné, nebo pevné podobě. Chemicky v základě [[biomolekula|biomolekuly]] skládající se z [[uhlík]]u, [[vodík]]u a [[kyslík]]u a přesněji [[estery]] [[vyšší karboxylové kyseliny|vyšších karboxylových kyselin]] ([[nasycené karboxylové kyseliny|nasycených]] i [[nenasycené karboxylové kyseliny|nenasycených]]). Přesněji řečeno se jedná o deriváty vyšších mastných kyselin jednosytného nebo trojsytného alkoholu. Přestože jsou lipidy funkčně i chemicky navzájem velice rozlišné látky, jejich společnou charakteristickou vlastností je [[hydrofobnost]] - tedy jsou nerozpustné ve vodě, nicméně dobře rozpustné v [[organická rozpouštědla|organických rozpouštědlech]] a jsou [[Chemická energie|energeticky]] velmi bohaté (1 gram tuku obsahuje 39 kJ = 9,3 kcal.) V organizmu proto velice často slouží jako zdroj a zásoba energie. Mnohé druhy lipidů jsou však významné i z jiných hledisek, jsou součástí [[buněčná membrána|biomembrán]] nebo jinými stavebními složkami, mají ochrané a izolační funkce a slouží i jako [[rozpouštědlo]] některých lipofilních látek. Lipidy mají ochrannou funkci - tvoří obal některých orgánů, jsou zdrojem energie a podkožní tuk izoluje proti teplotním výkyvům. Jsou rozpouštědlem biologicky významných látek - vitamínů.
==Chemické rozdělení==
==Chemické rozdělení==

Aktuální verze z 23. 10. 2022, 16:22

Broom icon.png Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl. 		Broom icon.png
Obecný strukturní vzorec triacylglycerolů
Lipid triacylglycerid C55H98O6. Vlevo glycerol, vpravo shora dolů kyselina palmitová, kyselina olejová, kyselina alfa-linolenová.

Lipidy (z řeckého lipos tj. tučný) jsou přírodní látky živočišného i rostlinného původu. Existují v kapalné, nebo pevné podobě. Chemicky v základě biomolekuly skládající se z uhlíku, vodíku a kyslíku a přesněji estery vyšších karboxylových kyselin (nasycených i nenasycených). Přesněji řečeno se jedná o deriváty vyšších mastných kyselin jednosytného nebo trojsytného alkoholu. Přestože jsou lipidy funkčně i chemicky navzájem velice rozlišné látky, jejich společnou charakteristickou vlastností je hydrofobnost - tedy jsou nerozpustné ve vodě, nicméně dobře rozpustné v organických rozpouštědlech a jsou energeticky velmi bohaté (1 gram tuku obsahuje 39 kJ = 9,3 kcal.) V organizmu proto velice často slouží jako zdroj a zásoba energie. Mnohé druhy lipidů jsou však významné i z jiných hledisek, jsou součástí biomembrán nebo jinými stavebními složkami, mají ochrané a izolační funkce a slouží i jako rozpouštědlo některých lipofilních látek. Lipidy mají ochrannou funkci - tvoří obal některých orgánů, jsou zdrojem energie a podkožní tuk izoluje proti teplotním výkyvům. Jsou rozpouštědlem biologicky významných látek - vitamínů.

Obsah

Chemické rozdělení

1) jednoduché (homolipidy)

2) složené (heterolipidy)

  • Fosfolipidy - jsou estery kyseliny fosforečné a různých derivátů glycerolu nebo sfingosinu na jedné své straně, také glycerolu nebo cholinu, ethanolaminu nebo serinu na druhé a zároveň obsahují i dlouhé nepolární mastné kyseliny. Výsledkem je pak, že fosfolipid má polární a nepolární konec.
  • Glykolipidy - Obdobné fosfolipidům, jen na sfingosin nebo glycerol je glykosidicky navázán oligo- nebo mono-sacharid, který pak v celém lipidu představuje polární konec.
  • Lipoproteiny - Součástí buněčných membrán, cytoplazmy a krevní plazmy.

3) prekurzory, deriváty a látky podobných vlastností

Související články

Externí odkazy

Odbourávání lidu: 1.Rozklad triacylglycerolu za přístupu vody. 2.Glycerol-Dihydroxyacetonfosfát-probíhá glykolýza. 3.VMK jdou do jater, což je hlavní místo štěpení.


Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Lipidy“