nová soutěž o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte rychle soutěžit o lákavé ceny !!
Manuel Fraga Iribarne
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(++) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor:Manuel | + | [[Soubor:Mr. Manuel Fraga Iribarne (Spaanse minister), Bestanddeelnr 914-8477 (cropped).jpg|thumb|240px|Manuel Fraga Iribarne v roce 1963]] |
| - | '''Manuel Fraga Iribarne''' ([[Villalba (Lugo)|Villalba]] [[Provincie Lugo|(Lugo)]], [[Galicie]], [[ | + | '''Manuel Fraga Iribarne''' (* [[23. listopad]]u [[1922]], [[Villalba (Lugo)|Villalba]] [[Provincie Lugo|(Lugo)]], [[Galicie]], † [[15. leden|15. ledna]] [[2012]], [[Madrid]]) byl [[Španělsko|španělský]] a [[Galicie|galicijský]] [[politik]]. |
| + | |||
Baskické příjmení Iribarne má Fraga po baskicko-francouzské matce. Fraga vystudoval [[právo]] na univerzitách v [[Universidade de Santiago de Compostela|Santiagu de Compostela]] a na [[Universidad Complutense|Complutense]] v [[Madrid]]u (1944). V současnosti je vdovcem, má pět dětí. | Baskické příjmení Iribarne má Fraga po baskicko-francouzské matce. Fraga vystudoval [[právo]] na univerzitách v [[Universidade de Santiago de Compostela|Santiagu de Compostela]] a na [[Universidad Complutense|Complutense]] v [[Madrid]]u (1944). V současnosti je vdovcem, má pět dětí. | ||
Jeho politická kariéra začíná v roce [[1951]], během diktatury [[Francisco Franco|generála Franka]]. Fraga byl ministrem informací a turismu frankistické vlády v letech 1962—1969. Byl věrným stoupencem [[diktatura|diktatury]], pokoušel se ji však otevřít a částečně uvolnit; zmírnil například zákon o [[cenzura|cenzuře]] (tzv. ''Ley Fraga'') a pod heslem „Spain is different“ se mu podařilo otevřít Španělsko [[turismus|turismu]]. Příjmy z cestovního ruchu byly záchranou uzavřeného španělského hospodářství. Zároveň se však podílel na procesech proti politickým vězňům, jejichž nejznámější obětí byl [[Julián Grimau]]; jeho zastřelení roku 1963 odsoudil dokonce papež Jan XXIII. | Jeho politická kariéra začíná v roce [[1951]], během diktatury [[Francisco Franco|generála Franka]]. Fraga byl ministrem informací a turismu frankistické vlády v letech 1962—1969. Byl věrným stoupencem [[diktatura|diktatury]], pokoušel se ji však otevřít a částečně uvolnit; zmírnil například zákon o [[cenzura|cenzuře]] (tzv. ''Ley Fraga'') a pod heslem „Spain is different“ se mu podařilo otevřít Španělsko [[turismus|turismu]]. Příjmy z cestovního ruchu byly záchranou uzavřeného španělského hospodářství. Zároveň se však podílel na procesech proti politickým vězňům, jejichž nejznámější obětí byl [[Julián Grimau]]; jeho zastřelení roku 1963 odsoudil dokonce papež Jan XXIII. | ||
| - | Na počátku 70. let Fraga dočasně opustil politiku a byl ředitele [[pivovar]]u ''El Águila'', roku [[1973]] byl velvyslancem v [[Londýn]]ě. Bezprostředně po Frankově smrti (prosinec 1975 – červenec 1976) byl Fraga místopředsedou vlády a ministrem vnitra, ve vládě [[Carlos Arias Navarro|C. A. Navarra]]. Po [[Španělský přechod k demokracii|přechodu k demokracii]] byl zakladatelem konzervativní Demokratické reformy, zárodku pozdější [[Alianza Popular]], která se po svém rozpadu v roce 1989 transformovala v současnou [[Partido Popular]], hlavní pravicovou stranu Španělska. Je také jedním z tzv. otců současné [[Španělská ústava|španělské Ústavy]] z roku 1978. Roku 1982 se postavil proti [[puč]]i ''[[23-F]]''. V 80. letech byl lídrem opozice proti sociálně-demokratické vládě [[Felipe González]]e. V letech [[1990]] až [[2005]] byl pak předsedou autonomní vlády [[Galicie]], odkud (stejně jako Franco) pochází; zároveň byl do roku [[2006]] předsedou galicijské odnože [[Partido Popular]]. V roce 2005 byla tato strana poražena a předsedou galicijské ''Xunty'' se stal socialista [[Emilio Pérez Touriño]]. | + | Na počátku 70. let Fraga dočasně opustil politiku a byl ředitele [[pivovar]]u ''El Águila'', roku [[1973]] byl velvyslancem v [[Londýn]]ě. Bezprostředně po Frankově smrti (prosinec 1975 – červenec 1976) byl Fraga místopředsedou vlády a ministrem vnitra, ve vládě [[Carlos Arias Navarro|C. A. Navarra]]. Po [[Španělský přechod k demokracii|přechodu k demokracii]] byl zakladatelem konzervativní Demokratické reformy, zárodku pozdější [[Alianza Popular]], která se po svém rozpadu v roce 1989 transformovala v současnou [[Partido Popular]], hlavní pravicovou stranu Španělska. Je také jedním z tzv. otců současné [[Španělská ústava|španělské Ústavy]] z roku 1978. Roku 1982 se postavil proti [[puč]]i ''[[23-F]]''. V 80. letech byl lídrem opozice proti sociálně-demokratické vládě [[Felipe González]]e. V letech [[1990]] až [[2005]] byl pak předsedou autonomní vlády [[Galicie]], odkud (stejně jako Franco) pochází; zároveň byl do roku [[2006]] předsedou galicijské odnože [[Partido Popular]]. V roce 2005 byla tato strana poražena a předsedou galicijské ''Xunty'' se stal socialista [[Emilio Pérez Touriño]]. |
V současnosti je [[senátor]]em designovaným galicijským parlamentem a jedním z nejstarších aktivních politiků světa. Napsal desítky knih v [[kastilština|kastilštině]] a 2 v [[galicijština|galicijštině]]. Přes zcela odlišné politické postoje je jedním z jeho dorbých přátel [[Fidel Castro]], který má rovněž kořeny v [[Galicie|Galicii]].<ref>Ramonet, Ignacio – Castro, Fidel: Fidel Castro. My life. London: Penguin, 2007, s. 504.</ref> | V současnosti je [[senátor]]em designovaným galicijským parlamentem a jedním z nejstarších aktivních politiků světa. Napsal desítky knih v [[kastilština|kastilštině]] a 2 v [[galicijština|galicijštině]]. Přes zcela odlišné politické postoje je jedním z jeho dorbých přátel [[Fidel Castro]], který má rovněž kořeny v [[Galicie|Galicii]].<ref>Ramonet, Ignacio – Castro, Fidel: Fidel Castro. My life. London: Penguin, 2007, s. 504.</ref> | ||
| Řádka 9: | Řádka 10: | ||
<references /> | <references /> | ||
==Externí odkazy== | ==Externí odkazy== | ||
| - | * | + | * [http://www.todopolitica.com/biografias/?n=manuel_fraga Životopis na todopolitica.com (španělsky)] |
| - | {{Článek z Wikipedie}} | + | {{Commonscat|Manuel Fraga Iribarne}}{{Článek z Wikipedie}} |
{{DEFAULTSORT:Fraga Iribarne, Manuel}} | {{DEFAULTSORT:Fraga Iribarne, Manuel}} | ||
[[Kategorie:Španělští politici]] | [[Kategorie:Španělští politici]] | ||
[[Kategorie:Galicijští politici]] | [[Kategorie:Galicijští politici]] | ||
| - | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Muži]] |
Aktuální verze z 16. 10. 2022, 10:47
,_Bestanddeelnr_914-8477_(cropped).jpg)
Manuel Fraga Iribarne (* 23. listopadu 1922, Villalba (Lugo), Galicie, † 15. ledna 2012, Madrid) byl španělský a galicijský politik.
Baskické příjmení Iribarne má Fraga po baskicko-francouzské matce. Fraga vystudoval právo na univerzitách v Santiagu de Compostela a na Complutense v Madridu (1944). V současnosti je vdovcem, má pět dětí. Jeho politická kariéra začíná v roce 1951, během diktatury generála Franka. Fraga byl ministrem informací a turismu frankistické vlády v letech 1962—1969. Byl věrným stoupencem diktatury, pokoušel se ji však otevřít a částečně uvolnit; zmírnil například zákon o cenzuře (tzv. Ley Fraga) a pod heslem „Spain is different“ se mu podařilo otevřít Španělsko turismu. Příjmy z cestovního ruchu byly záchranou uzavřeného španělského hospodářství. Zároveň se však podílel na procesech proti politickým vězňům, jejichž nejznámější obětí byl Julián Grimau; jeho zastřelení roku 1963 odsoudil dokonce papež Jan XXIII. Na počátku 70. let Fraga dočasně opustil politiku a byl ředitele pivovaru El Águila, roku 1973 byl velvyslancem v Londýně. Bezprostředně po Frankově smrti (prosinec 1975 – červenec 1976) byl Fraga místopředsedou vlády a ministrem vnitra, ve vládě C. A. Navarra. Po přechodu k demokracii byl zakladatelem konzervativní Demokratické reformy, zárodku pozdější Alianza Popular, která se po svém rozpadu v roce 1989 transformovala v současnou Partido Popular, hlavní pravicovou stranu Španělska. Je také jedním z tzv. otců současné španělské Ústavy z roku 1978. Roku 1982 se postavil proti puči 23-F. V 80. letech byl lídrem opozice proti sociálně-demokratické vládě Felipe Gonzáleze. V letech 1990 až 2005 byl pak předsedou autonomní vlády Galicie, odkud (stejně jako Franco) pochází; zároveň byl do roku 2006 předsedou galicijské odnože Partido Popular. V roce 2005 byla tato strana poražena a předsedou galicijské Xunty se stal socialista Emilio Pérez Touriño. V současnosti je senátorem designovaným galicijským parlamentem a jedním z nejstarších aktivních politiků světa. Napsal desítky knih v kastilštině a 2 v galicijštině. Přes zcela odlišné politické postoje je jedním z jeho dorbých přátel Fidel Castro, který má rovněž kořeny v Galicii.[1]
Reference
- ↑ Ramonet, Ignacio – Castro, Fidel: Fidel Castro. My life. London: Penguin, 2007, s. 504.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |