Rašeliniště Kapličky

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 29. 9. 2021, 10:18

Označení přírodní rezervace Rašeliniště Kapličky

Přírodní rezervace Rašeliniště Kapličky je chráněné území o rozloze cca 73 ha nacházející se ve výšce 890-922 metrů nad mořem 3 km jihozápadně od Loučovic mezi místy, kde dříve existovaly obce Kapličky a Krásná Pole zničené při budování železné opony. Jde o rozsáhlé rašeliniště vrchovištního až přechodového typu zahrnující bezlesé porosty i lesní porosty se smrkem, porosty kříženců borovice kleče, borovice blatky a borovice lesní, podmáčené smrčiny i rašelinné bezlesí. Středem rezervace protéká Lipový potok. V dolní části rašeliniště se nachází rybníček U překopané hráze. Podklad tvoří žula, východní dvě třetiny rezervace jsou pokryty až několikametrovou vrstvou rašeliny. Oblast byla navržena mezi evropsky významné soustavy Natura 2000.

Historie

V minulosti se zde ručně těžila rašelina (tzv. borkováním) a louky přiléhající k rašeliništi byly koseny či využívány jako pastviny, rašeliniště samo bylo v 70. letech odvodňováno povrchovými příkopy, které však nebyly udržovány a v současné době jsou již většinou zarostlé. Některé jsou však stále ještě částečně funkční, což má společně s jejich předchozí existencí za následek nepřítomnost plovoucích rašeliníků a celkově menší podmáčení, než by se dalo čekat. V roce 1992 bylo území 27 ha vyhlášeno jako přírodní památka. V roce 1995 bylo území překategorizováno do kategorie přírodní rezervace a rozšířeno na celkovou současnou plochu 73 ha. Nadále panuje jistá nejasnost ve vymezení, neboť dle lesního hospodářského plánu má plochu 80 ha.

Vegetační složení

Rybníček U překopané hráze

Rybníček U překopané hráze při pohledu z rašeliniště

Rašelinná kleč

Tato vegetační jednotka pokrývá asi 11 ha z celkových 72 ha rezervace, jde ovšem o patrně nejcenější část, která byla i jádrovou součástí původní přírodní památky. Jde o porost křížence borovice blatky (Pinus rotundata) a borovice kleče (Pinus mugo). Tito jedinci, považovaní někdy za samostatný druh Pinus pseudopumilio (český název není ujednocený, nejčastěji se používá termín „rašelinná kleč“) jsou vzrůstem nižší než čisté blatky, známé např. z národní přírodní rezervace Červené Blato, dosahují tedy maximálně 2-3 metrů. K okraji rašeliniště se výška těchto kříženců zvyšuje, což je patrně dáno vyšším podílem genotypu blatky. V souvislosti s odvodňováním rašeliniště se na méně vlhkých okrajích u melioračních struh objevují i kříženci s borovicí lesní (Pinus sylvestris), kteří mají již téměř stromový vzrůst a horní polovina kmene má načervenalou barvu.

Luční rašelinné bezlesí

Jedná se o porosty rašelinných luk s různým stupněm odvodnění. Tato vegetační jednotka zabírá celkem 29 ha. Ačkoliv jde o bezlesí, patří tato půda Lesům ČR a je součástí lesního hospodářského plánu. Ve vlhčích částech dominují druhy jako ostřice sítinovitá (Carex juncella), metlice trsnatá (Deschamspia caespitosa), starček potoční (Tephroseris crispus) a v mechovém patře různé druhy rašeliníků (Sphagnum spp.). V sušších, více odvodněných částech se objevují degradační druhy, jako např. medyněk měkký (Holcus mollis), konopice polní (Galeopsis pubescens) nebo ostřice třeslicovitá (Carex brizoides).

Rašelinné smrčiny

Vyskytují se převážně po okrajích rašeliniště. Zatímco na levém břehu Lipového potoka jde většinou o relativně zachované porosty, s rozvolněným stromovým patrem a velkým podílem rašeliníků, na pravém břehu jde ponejvíce o degradované odvodněné porosty, často fyziognomicky blízké kulturním smrčinám, bez výrazněji vyvinutého mechového a bylinného patra. Typický je masový výskyt dřípatky horské (Soldanella montana).

Louka

Vlhčí mezická louka se nalézá na severozápadním okraji rezervace. Jde jen o malý porost, zařazený do rezervace spíš z důvodu arondace hranic po okrajích pozemků. Jedná se o druhově relativně bohatou louku na pomezí svazů Polygono-Trisetion a Arrhenaterion s určitým podílem vlhkomilných druhů, např. pcháče bahenního (Cirsium palustre)

Rybníček

Lavička s výhledem na rybníček U překopané hráze

Rybníček U překopané hráze na severním okraji rašeliniště byl v minulosti zřejmě využíván k extenzivnímu chovu ryb. V současnosti se jedná o typicky oligotrofní až dystrofní nádrž bez makrofytní vegetace. Celková plocha rybníčku nepřesahuje 0,8 ha, hloubka činí maximálně 3 m. Hráz rybníčku byla dlouho přerušena, „překopána“, odtud i název. Z té doby pochází i stromy, které nyní koření pod hladinou rybníčka a vesměs tedy odumřely. Hráz byla zrekonstruována před povodněmi v roce 2002, ty se však na ní podepsaly tak, že nyní je opět v havarijním stavu.

Výsadba smrku

V horní, jižní části rašeliniště byl na cca 4 hektarech v letech 1988 a 1989 nasázen smrk. Aby byla úspěšnost výsadby vyšší, byly v této části obnoveny meliorační kanály. U jižní hranice je výsadba skutečně poměrně úspěšná a došlo téměř k úplnému zapojení porostu, směrem k potoku a do středu rašeliniště smrky postupně řídnou a množí se mrazové formy. Každopádně výsadba smrku snížila zastoupení vzácných rašelinných druhů rostlin i živočichů.

Ohrožení

Elektrárenská společnost ČEZ plánovala v této oblasti výstavbu nádrže Lipno III., která měla sloužit jako přečerpávací elektrárna pro současné nádrže Lipno I. a Lipno II. Měl se tak posilovat výkon Jaderné elektrárny Temelín ve špičkách (a odebírat noční proud k přečerpávání). V současné době tento plán není mezi prioritními projekty, nicméně zcela zavrhnut dosud nebyl.
Další ohrožení představuje meliorační síť, která se sice postupně zanáší, v odvodněné půdě může ovšem docházet k mineralizaci a odnosu látek z povodí. Aby se těmto procesům zabránilo, plánuje se revitalizační zásah, spočívající v postupném navýšení hladiny podzemní vody pomocí hrázek napříč melioračními kanály. V současné době probíhá monitoring druhového složení a hladiny podzemní vody.
Ohrožení může představovat i případná výsadba smrku, neboť celé rašelinné bezlesí je na lesní půdě a je součástí lesního hospodářského plánu. V současné době zatím tlak na zalesňování není.

Vzácné a významné druhy

Externí odkazy

Velice podrobné stránky

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Rašeliniště Kapličky

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
+[[Soubor:PR Rašeliniště Kapličky 01.jpg|thumb|240px|Označení přírodní rezervace Rašeliniště&nbsp;Kapličky]]
 Přírodní rezervace '''Rašeliniště Kapličky''' je chráněné území o rozloze cca 73 ha nacházející se ve výšce 890-922 metrů nad mořem 3 km jihozápadně od [[Loučovice|Loučovic]] mezi místy, kde dříve existovaly [[obec|obce]] [[Kapličky]] a [[Krásná Pole]] zničené při budování [[železná opona|železné opony]]. Jde o rozsáhlé [[rašeliniště]] [[vrchoviště|vrchovištního]] až přechodového typu zahrnující bezlesé porosty i lesní porosty se [[smrk]]em, porosty kříženců [[borovice kleč]]e, [[borovice blatka|borovice blatky]] a [[borovice lesní]], podmáčené smrčiny i rašelinné bezlesí. Středem rezervace protéká Lipový potok. V dolní části rašeliniště se nachází [[rybník|rybníček]] U překopané hráze. Podklad tvoří [[žula]], východní dvě třetiny rezervace jsou pokryty až několikametrovou vrstvou [[rašelina|rašeliny]]. Oblast byla navržena mezi evropsky významné soustavy [[Natura 2000]].
 == Historie ==
@@ Řádka 4: / Řádka 5: @@
 V roce 1992 bylo území 27 ha vyhlášeno jako [[přírodní památka]]. V roce 1995 bylo území překategorizováno do kategorie [[přírodní rezervace]] a rozšířeno na celkovou současnou plochu 73 ha. Nadále panuje jistá nejasnost ve vymezení, neboť dle [[lesní hospodářský plán|lesního hospodářského plánu]] má plochu 80 ha.
 == Vegetační složení ==
+[[Soubor:PR Rašeliniště Kapličky (1).jpg|thumb|240px|Rybníček U&nbsp;překopané hráze]]
+[[Soubor:PR Rašeliniště Kapličky (3).jpg|thumb|240px|Rybníček U překopané hráze při pohledu z&nbsp;rašeliniště]]
 === Rašelinná kleč ===
-[[Image:blatky3.jpg|right|thumb|Rašelinná kleč v PR Rašeliniště Kapličky]]
 Tato vegetační jednotka pokrývá asi 11 ha z celkových 72 ha rezervace, jde ovšem o patrně nejcenější část, která byla i jádrovou součástí původní přírodní památky.
 Jde o porost křížence borovice blatky (''Pinus rotundata'') a borovice kleče (''Pinus mugo''). Tito jedinci, považovaní někdy za samostatný druh ''Pinus pseudopumilio'' (český název není ujednocený, nejčastěji se používá termín „rašelinná kleč“) jsou vzrůstem nižší než čisté blatky, známé např. z [[národní přírodní rezervace]] [[Červené Blato]], dosahují tedy maximálně 2-3 metrů. K okraji rašeliniště se výška těchto kříženců zvyšuje, což je patrně dáno vyšším podílem genotypu blatky.
 V souvislosti s odvodňováním rašeliniště se na méně vlhkých okrajích u melioračních struh objevují i kříženci s borovicí lesní (''Pinus sylvestris''), kteří mají již téměř stromový vzrůst a horní polovina kmene má načervenalou barvu.
 === Luční rašelinné bezlesí ===
-[[Image:lipovy_potok.jpg|right|thumb|Lipový potok protékající rašeliništěm, v okolí rašelinné bezlesí]]
 Jedná se o porosty rašelinných luk s různým stupněm odvodnění. Tato vegetační jednotka zabírá celkem 29 ha. Ačkoliv jde o bezlesí, patří tato půda [[Lesy České republiky|Lesům ČR]] a je součástí lesního hospodářského plánu. Ve vlhčích částech dominují druhy jako [[ostřice sítinovitá]] (''Carex juncella''), [[metlice trsnatá]] (''Deschamspia caespitosa''), [[starček potoční]] (''Tephroseris crispus'') a v mechovém patře různé druhy rašeliníků (''Sphagnum'' spp.). V sušších, více odvodněných částech se objevují degradační druhy, jako např. [[medyněk měkký]] (''Holcus mollis''), [[konopice polní]] (''Galeopsis pubescens'') nebo [[ostřice třeslicovitá]] (''Carex brizoides'').
 === Rašelinné smrčiny ===
-Vyskytují se převážně po okrajích rašeliniště. Zatímco na levém břehu Lipového potoka jde většinou o relativně zachované porosty, s rozvolněným stromovým patrem a velkým podílem rašeliníků, na pravém břehu jde ponejvíce o degradované odvodněné porosty, často [[fyziognomie|fyziognomicky]] blízké kulturním smrčinám, bez výrazněji vyvinutého mechového a bylinného patra. Typický je masový výskyt [[dřípatka horská|dřípatky horské]] (''Soldanella montana'').
+Vyskytují se převážně po okrajích rašeliniště. Zatímco na levém břehu Lipového potoka jde většinou o relativně zachované porosty, s rozvolněným stromovým patrem a velkým podílem rašeliníků, na pravém břehu jde ponejvíce o&nbsp;degradované odvodněné porosty, často [[fyziognomie|fyziognomicky]] blízké kulturním smrčinám, bez výrazněji vyvinutého mechového a bylinného patra. Typický je masový výskyt [[dřípatka horská|dřípatky horské]] (''Soldanella montana'').
 === Louka ===
 Vlhčí [[mezická louka]] se nalézá na severozápadním okraji rezervace. Jde jen o malý porost, zařazený do rezervace spíš z důvodu arondace hranic po okrajích pozemků. Jedná se o druhově relativně bohatou louku na pomezí [[svaz]]ů ''Polygono-Trisetion'' a ''Arrhenaterion'' s určitým podílem vlhkomilných druhů, např. [[pcháč bahenní|pcháče bahenního]] (''Cirsium palustre'')
 === Rybníček ===
-[[Image:rybnicek_u_prek_hraze.jpg|right|thumb|Rybníček U překopané hráze při pohledu z rašeliniště]]
+[[Soubor:PR Rašeliniště Kapličky, lavička.jpg|thumb|240px|Lavička s výhledem na rybníček U&nbsp;překopané&nbsp;hráze]]
 Rybníček U překopané hráze na severním okraji rašeliniště byl v minulosti zřejmě využíván k extenzivnímu chovu ryb. V současnosti se jedná o typicky [[oligotrofní]] až [[dystrofní]] nádrž bez [[makrofytní vegetace]]. Celková plocha rybníčku nepřesahuje 0,8 ha, hloubka činí maximálně 3 m. [[hráz (stavba)|Hráz]] rybníčku byla dlouho přerušena, „překopána“, odtud i název. Z té doby pochází i [[strom]]y, které nyní koření pod hladinou rybníčka a vesměs tedy odumřely.
 Hráz byla zrekonstruována před [[povodeň|povodněmi]] v roce [[2002]], ty se však na ní podepsaly tak, že nyní je opět v havarijním stavu.
 === Výsadba smrku ===
-[[Image:smrky_vysad_kapl.jpg|right|thumb|Výsadba smrku v PR Rašeliniště Kapličky]]
+V horní, jižní části rašeliniště byl na cca 4 hektarech v letech [[1988]] a [[1989]] nasázen smrk. Aby byla úspěšnost výsadby vyšší, byly v této části obnoveny meliorační kanály. U jižní hranice je výsadba skutečně poměrně úspěšná a došlo téměř k&nbsp;úplnému zapojení porostu, směrem k potoku a do středu rašeliniště smrky postupně řídnou a množí se [[mrazové formy]]. Každopádně výsadba smrku snížila zastoupení vzácných rašelinných druhů rostlin i živočichů.
-V horní, jižní části rašeliniště byl na cca 4 hektarech v letech [[1988]] a [[1989]] nasázen smrk. Aby byla úspěšnost výsadby vyšší, byly v této části obnoveny meliorační kanály. U jižní hranice je výsadba skutečně poměrně úspěšná a došlo téměř k úplnému zapojení porostu, směrem k potoku a do středu rašeliniště smrky postupně řídnou a množí se [[mrazové formy]]. Každopádně výsadba smrku snížila zastoupení vzácných rašelinných druhů rostlin i živočichů.
 == Ohrožení ==
 * Elektrárenská společnost ČEZ plánovala v této oblasti výstavbu nádrže Lipno III., která měla sloužit jako přečerpávací [[elektrárna]] pro současné nádrže [[Lipenská nádrž|Lipno I.]] a Lipno II. Měl se tak posilovat výkon [[Jaderná elektrárna Temelín|Jaderné elektrárny Temelín]] ve špičkách (a odebírat noční proud k přečerpávání). V současné době tento plán není mezi prioritními projekty, nicméně zcela zavrhnut dosud nebyl.
@@ Řádka 39: / Řádka 39: @@
-{{Článek z Wikipedie}}
+{{Commonscat|Rašeliniště Kapličky}}{{Článek z Wikipedie}}
 [[Kategorie:Přírodní rezervace v Česku]]
 [[Kategorie:Mokřady v Česku]]
 [[Kategorie:Okres Český Krumlov]]
 [[Kategorie:Rašeliniště na Šumavě]]