Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Krymští Tataři
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu „Krymský chanát“ textem „Krymský chanát (1441–1783)“) |
(+ Aktualizace) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Vladimir Putin's meeting with representatives of the Crimean Tatars 02.jpeg|thumb|240px|Ruský prezident [[Vladimir Putin|Putin]] při setkáni se zástupci Krymských Tatarů 16. května 2014]] |
| - | '''Krymští Tataři''' ({{vjazyce2|crh|Qırımtatarlar}}, v [[ruština|ruštině]] a [[ukrajinština|ukrajinštině]] označovaní těž jako ''Krymci'') jsou [[národ]] [[Turkické národy|turkického původu]], obývající především [[Krym|Krymský poloostrov]]. Hovoří [[krymská tatarština|krymskou tatarštinou]]. Mají společný původ s [[Tataři|Tatary]] (někdy bývají pokládáni za [[subetnikum]] Tatarů), v jejich [[etnogeneze|etnogenezi]] však hrála důležitou roli další etnika, zejména [[Polovci]], [[Pečeněhové]], [[Skythové]] či [[Krymští Gótové]]. Počet příslušníků činí přes 500 000 osob, někdy však bývá uváděno až 2 milióny. | + | '''Krymští Tataři''' ({{vjazyce2|crh|Qırımtatarlar}}, v [[ruština|ruštině]] a [[ukrajinština|ukrajinštině]] označovaní těž jako ''Krymci'') jsou [[národ]] [[Turkické národy|turkického původu]], obývající především [[Krym|Krymský poloostrov]]. Hovoří [[krymská tatarština|krymskou tatarštinou]]. Mají společný původ s [[Tataři|Tatary]] (někdy bývají pokládáni za [[subetnikum]] Tatarů), v jejich [[etnogeneze|etnogenezi]] však hrála důležitou roli další etnika, zejména [[Polovci]], [[Pečeněhové]], [[Skythové]] či [[Krymští Gótové]]. |
| + | |||
| + | Počet příslušníků činí přes 500 000 osob, někdy však bývá uváděno až 2 milióny. | ||
| + | |||
== Dějiny == | == Dějiny == | ||
Krymští Tataři osídlili [[Krym]] ve 12. století. Po rozpadu Zlaté hordy založili roku 1443 Krymský chanát (1441–1783), jenž se již v roce 1475 stal [[Osmanská říše|osmanským]] [[vazal]]em. Chanát, ovládaný z [[Bachčisaraj]]e dynastií Girejů, podnikal četné nájezdy na Rus, roku 1521 krymská vojska dokonce oblehla Moskvu. Při dalším nájezdu roku 1571 byla [[Moskva]] krymskými Tatary vypálena a mnoho tisíc obyvatel odvlečeno do [[otroctví]]. Poté, co si Moskevská Rus podmanila ostatní tatarské chanáty, zůstal Krym posledním tatarským státem, byť pod ochranou osmanského sultána, jenž z Krymu rekrutoval nejobávanější bojovníky svého vojska. | Krymští Tataři osídlili [[Krym]] ve 12. století. Po rozpadu Zlaté hordy založili roku 1443 Krymský chanát (1441–1783), jenž se již v roce 1475 stal [[Osmanská říše|osmanským]] [[vazal]]em. Chanát, ovládaný z [[Bachčisaraj]]e dynastií Girejů, podnikal četné nájezdy na Rus, roku 1521 krymská vojska dokonce oblehla Moskvu. Při dalším nájezdu roku 1571 byla [[Moskva]] krymskými Tatary vypálena a mnoho tisíc obyvatel odvlečeno do [[otroctví]]. Poté, co si Moskevská Rus podmanila ostatní tatarské chanáty, zůstal Krym posledním tatarským státem, byť pod ochranou osmanského sultána, jenž z Krymu rekrutoval nejobávanější bojovníky svého vojska. | ||
| - | Krymští Tataři a Nogajci, vazalové osmanského sultána, podnikali téměř každý rok loupeživé nájezdy, při kterých byla vylidněna téměř celá jižní a východní [[Ukrajina]]. Někteří historici odhadují, že při nájezdech obávané krymskotatarské jízdy (tzv. sklízení stepí) mezi 15. a 18. stoletím byly odvlečeny a prodány do otroctví v [[Osmanská říše|Osmanské říši]] až 3 miliony lidí, především Ukrajinců, ale také Rusů, Bělorusů a Poláků. V roce 1663 podnikli | + | Krymští Tataři a Nogajci, vazalové osmanského sultána, podnikali téměř každý rok loupeživé nájezdy, při kterých byla vylidněna téměř celá jižní a východní [[Ukrajina]]. Někteří historici odhadují, že při nájezdech obávané krymskotatarské jízdy (tzv. sklízení stepí) mezi 15. a 18. stoletím byly odvlečeny a prodány do otroctví v [[Osmanská říše|Osmanské říši]] až 3 miliony lidí, především Ukrajinců, ale také Rusů, Bělorusů a Poláků. |
| + | |||
| + | V roce 1663 podnikli Krymští Tataři spolu s [[Turci|Turky]] krutý nájezd na [[Morava|Moravu]], při kterém odvlekli do otroctví desítky tisíc lidí.<ref>[http://zlin.idnes.cz/vyroci-bitvy-s-turkem-v-hrozenkovskem-prusmyku-fuv-/zlin-zpravy.aspx?c=A131005_1984736_zlin-zpravy_ras Dvě stě Valachů padlo. Před 350 lety se Turek jal plenit Moravu]. iDNES.cz. 12. října 2013.</ref> | ||
| + | |||
Teprve po porážce [[Osmani|Osmanů]] v rusko-turecké válce byl roku 1783 Krymský chanát připojen k Rusku. [[Krymská válka]] v letech 1853-56 a následné události způsobily exodus Tatarů, kteří masově odcházeli do Turecka. | Teprve po porážce [[Osmani|Osmanů]] v rusko-turecké válce byl roku 1783 Krymský chanát připojen k Rusku. [[Krymská válka]] v letech 1853-56 a následné události způsobily exodus Tatarů, kteří masově odcházeli do Turecka. | ||
| - | Myšlenka na obnovu krymského tatarského státu byla obnovena v létě [[1917]]. V roce 1918 zde nakrátko existovala tzv. Tavridská sovětská republika. V době nacistické okupace se roku 1942 konal v [[Simferopol]]u (tatarsky Aqmescid) národní islámský sjezd, na němž byl vyhlášen Krymský chanát. Po obsazení Krymu [[Rudá armáda|Rudou armádou]] Stalin prohlásil Tatary za [[kolaborant]]y a nechal veškeré tatarské obyvatelstvo masově deportovat do [[Uzbekistán]]u, na [[Sibiř]] a na [[Ural]]. V 60. letech byli krymští Tataři rehabilitováni, jejich návrat však byl povolen až v roce 1988. | + | Myšlenka na obnovu krymského tatarského státu byla obnovena v létě [[1917]]. V roce 1918 zde nakrátko existovala tzv. Tavridská sovětská republika. V době nacistické okupace se roku 1942 konal v [[Simferopol]]u (tatarsky Aqmescid) národní islámský sjezd, na němž byl vyhlášen Krymský chanát. Po obsazení Krymu [[Rudá armáda|Rudou armádou]] Stalin prohlásil Tatary za [[kolaborant]]y a nechal veškeré tatarské obyvatelstvo masově deportovat do [[Uzbekistán]]u, na [[Sibiř]] a na [[Ural]]. V 60. letech byli krymští Tataři rehabilitováni, jejich návrat však byl povolen až v roce 1988. |
== Současnost == | == Současnost == | ||
Dnes, kdy je poloostrov autonomní republikou v rámci [[Ukrajina|Ukrajiny]], žije na Krymu přibližně 270 000 Tatarů a tvoří pouhých 12 % obyvatelstva poloostrova. Navrácení svého majetku se nedočkali a problematická je také jejich integrace do společnosti, kterou jim neusnadňuje ani ruská většina, ani ukrajinská vláda. Dalších 150 000 Krymských Tatarů zůstává v [[uzbekistán]]ské [[diaspora|diaspoře]], menšinu tvoří i v [[Rumunsko|Rumunsku]] a [[Turecko|Turecku]]. | Dnes, kdy je poloostrov autonomní republikou v rámci [[Ukrajina|Ukrajiny]], žije na Krymu přibližně 270 000 Tatarů a tvoří pouhých 12 % obyvatelstva poloostrova. Navrácení svého majetku se nedočkali a problematická je také jejich integrace do společnosti, kterou jim neusnadňuje ani ruská většina, ani ukrajinská vláda. Dalších 150 000 Krymských Tatarů zůstává v [[uzbekistán]]ské [[diaspora|diaspoře]], menšinu tvoří i v [[Rumunsko|Rumunsku]] a [[Turecko|Turecku]]. | ||
| + | |||
| + | == Reference == | ||
| + | <references/> | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
* [http://www.milli-firka.org/?lg=en Official web-site of National Party of Crimean Tatars "Milli Firka"] | * [http://www.milli-firka.org/?lg=en Official web-site of National Party of Crimean Tatars "Milli Firka"] | ||
| Řádka 14: | Řádka 23: | ||
| - | {{ | + | {{Commonscat|Tatar people}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Turkické národy]] | [[Kategorie:Turkické národy]] | ||
[[Kategorie:Krym]] | [[Kategorie:Krym]] | ||
[[Kategorie:Krymský chanát]] | [[Kategorie:Krymský chanát]] | ||
Aktuální verze z 23. 9. 2021, 09:36
Krymští Tataři (krymskou tatarštinou Qırımtatarlar, v ruštině a ukrajinštině označovaní těž jako Krymci) jsou národ turkického původu, obývající především Krymský poloostrov. Hovoří krymskou tatarštinou. Mají společný původ s Tatary (někdy bývají pokládáni za subetnikum Tatarů), v jejich etnogenezi však hrála důležitou roli další etnika, zejména Polovci, Pečeněhové, Skythové či Krymští Gótové.
Počet příslušníků činí přes 500 000 osob, někdy však bývá uváděno až 2 milióny.
Obsah |
Dějiny
Krymští Tataři osídlili Krym ve 12. století. Po rozpadu Zlaté hordy založili roku 1443 Krymský chanát (1441–1783), jenž se již v roce 1475 stal osmanským vazalem. Chanát, ovládaný z Bachčisaraje dynastií Girejů, podnikal četné nájezdy na Rus, roku 1521 krymská vojska dokonce oblehla Moskvu. Při dalším nájezdu roku 1571 byla Moskva krymskými Tatary vypálena a mnoho tisíc obyvatel odvlečeno do otroctví. Poté, co si Moskevská Rus podmanila ostatní tatarské chanáty, zůstal Krym posledním tatarským státem, byť pod ochranou osmanského sultána, jenž z Krymu rekrutoval nejobávanější bojovníky svého vojska. Krymští Tataři a Nogajci, vazalové osmanského sultána, podnikali téměř každý rok loupeživé nájezdy, při kterých byla vylidněna téměř celá jižní a východní Ukrajina. Někteří historici odhadují, že při nájezdech obávané krymskotatarské jízdy (tzv. sklízení stepí) mezi 15. a 18. stoletím byly odvlečeny a prodány do otroctví v Osmanské říši až 3 miliony lidí, především Ukrajinců, ale také Rusů, Bělorusů a Poláků.
V roce 1663 podnikli Krymští Tataři spolu s Turky krutý nájezd na Moravu, při kterém odvlekli do otroctví desítky tisíc lidí.[1]
Teprve po porážce Osmanů v rusko-turecké válce byl roku 1783 Krymský chanát připojen k Rusku. Krymská válka v letech 1853-56 a následné události způsobily exodus Tatarů, kteří masově odcházeli do Turecka. Myšlenka na obnovu krymského tatarského státu byla obnovena v létě 1917. V roce 1918 zde nakrátko existovala tzv. Tavridská sovětská republika. V době nacistické okupace se roku 1942 konal v Simferopolu (tatarsky Aqmescid) národní islámský sjezd, na němž byl vyhlášen Krymský chanát. Po obsazení Krymu Rudou armádou Stalin prohlásil Tatary za kolaboranty a nechal veškeré tatarské obyvatelstvo masově deportovat do Uzbekistánu, na Sibiř a na Ural. V 60. letech byli krymští Tataři rehabilitováni, jejich návrat však byl povolen až v roce 1988.
Současnost
Dnes, kdy je poloostrov autonomní republikou v rámci Ukrajiny, žije na Krymu přibližně 270 000 Tatarů a tvoří pouhých 12 % obyvatelstva poloostrova. Navrácení svého majetku se nedočkali a problematická je také jejich integrace do společnosti, kterou jim neusnadňuje ani ruská většina, ani ukrajinská vláda. Dalších 150 000 Krymských Tatarů zůstává v uzbekistánské diaspoře, menšinu tvoří i v Rumunsku a Turecku.
Reference
- ↑ Dvě stě Valachů padlo. Před 350 lety se Turek jal plenit Moravu. iDNES.cz. 12. října 2013.
Externí odkazy
- Official web-site of National Party of Crimean Tatars "Milli Firka"
- Krymský uzel, článek v časopisu Navýchod
- Krymskotatarský internetový rozcestník
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |