Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Šablona:Článek dne HL/2021/18
Z Multimediaexpo.cz
(-- optimalizace) |
(-- optimalizace) |
||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
Jeho symbolem je srpek. Kromě slova ''lunární'' se podle jména starořecké bohyně měsíce Seléné používá k odkazu na Měsíc též kmene ''selene'' nebo ''seleno''. Střední vzdálenost Měsíce od Země je 384 403 [[Metr#Kilometr|km]]. Měsíční [[Zemský rovník|rovníkový]] [[průměr (geometrie)|průměr]] činí 3 476 km. | Jeho symbolem je srpek. Kromě slova ''lunární'' se podle jména starořecké bohyně měsíce Seléné používá k odkazu na Měsíc též kmene ''selene'' nebo ''seleno''. Střední vzdálenost Měsíce od Země je 384 403 [[Metr#Kilometr|km]]. Měsíční [[Zemský rovník|rovníkový]] [[průměr (geometrie)|průměr]] činí 3 476 km. | ||
| - | Měsíc je v synchronní rotaci se [[Země|Zemí]], což znamená, že jedna strana Měsíce („[[Přivrácená strana Měsíce|přivrácená strana]]“) je stále obrácená k Zemi. Druhou, „[[Odvrácená strana Měsíce|odvrácenou stranu]],“ z větší části nelze ze [[Země]] vidět, kromě malých částí poblíž okraje disku, které mohou být příležitostně spatřeny díky [[Librace|libraci]]. Většina odvrácené strany byla až do éry [[kosmická sonda|kosmických sond]] zcela neznámá. Tato synchronní rotace je výsledkem [[slapová síla|slapových sil]], které zpomalovaly rotaci Měsíce v jeho rané historii, až došlo k [[Rezonance oběhu|rezonanci oběhu]] a rotace ([[vázaná rotace|vázané rotaci]]). | + | [[Měsíc]] je v synchronní rotaci se [[Země|Zemí]], což znamená, že jedna strana Měsíce („[[Přivrácená strana Měsíce|přivrácená strana]]“) je stále obrácená k Zemi. Druhou, „[[Odvrácená strana Měsíce|odvrácenou stranu]],“ z větší části nelze ze [[Země]] vidět, kromě malých částí poblíž okraje disku, které mohou být příležitostně spatřeny díky [[Librace|libraci]]. Většina odvrácené strany byla až do éry [[kosmická sonda|kosmických sond]] zcela neznámá. Tato synchronní rotace je výsledkem [[slapová síla|slapových sil]], které zpomalovaly rotaci Měsíce v jeho rané historii, až došlo k [[Rezonance oběhu|rezonanci oběhu]] a rotace ([[vázaná rotace|vázané rotaci]]). |
Odvrácená strana je občas nazývána také „temnou stranou“. „Temná“ v tomto případě znamená „neznámá a skrytá“ a nikoliv „postrádající světlo“; ve skutečnosti přijímá odvrácená strana v průměru zhruba stejné množství slunečního světla jako přivrácená strana. Kosmická loď na odvrácené straně Měsíce je odříznuta od přímé radiové komunikace se Zemí. | Odvrácená strana je občas nazývána také „temnou stranou“. „Temná“ v tomto případě znamená „neznámá a skrytá“ a nikoliv „postrádající světlo“; ve skutečnosti přijímá odvrácená strana v průměru zhruba stejné množství slunečního světla jako přivrácená strana. Kosmická loď na odvrácené straně Měsíce je odříznuta od přímé radiové komunikace se Zemí. | ||
| Řádka 16: | Řádka 16: | ||
Gravitační přitažlivost, kterou Měsíc ovlivňuje Zemi, je příčinou [[Slapová síla|slapových jevů]], které jsou nejlépe pozorovatelné na střídání mořského [[Slapové jevy|přílivu]] a [[Slapové jevy|odlivu]]. Přílivová vlna je synchronizována s oběhem Měsíce kolem Země. Slapová vzdutí Země způsobená měsíční [[gravitace|gravitací]] se zpožďují za odpovídající polohou Měsíce kvůli odporu oceánského systému – především kvůli [[setrvačnost]]i vody a [[tření]], jak se přelévá přes oceánské dno, proniká do [[záliv]]ů a [[ústí řeky|ústí řek]] a zase se z nich vrací. Vyjma mořského přílivu a odlivu dochází také ke vdmutí a poklesu [[Tektonická deska|litosférických desek]]. Následkem toho je část zemského rotačního momentu pozvolna přeměňována do oběhového momentu Měsíce, takže se Měsíc pomalu vzdaluje od Země rychlostí asi 38 [[Metr#Milimetr|mm]] za rok. | Gravitační přitažlivost, kterou Měsíc ovlivňuje Zemi, je příčinou [[Slapová síla|slapových jevů]], které jsou nejlépe pozorovatelné na střídání mořského [[Slapové jevy|přílivu]] a [[Slapové jevy|odlivu]]. Přílivová vlna je synchronizována s oběhem Měsíce kolem Země. Slapová vzdutí Země způsobená měsíční [[gravitace|gravitací]] se zpožďují za odpovídající polohou Měsíce kvůli odporu oceánského systému – především kvůli [[setrvačnost]]i vody a [[tření]], jak se přelévá přes oceánské dno, proniká do [[záliv]]ů a [[ústí řeky|ústí řek]] a zase se z nich vrací. Vyjma mořského přílivu a odlivu dochází také ke vdmutí a poklesu [[Tektonická deska|litosférických desek]]. Následkem toho je část zemského rotačního momentu pozvolna přeměňována do oběhového momentu Měsíce, takže se Měsíc pomalu vzdaluje od Země rychlostí asi 38 [[Metr#Milimetr|mm]] za rok. | ||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | ||
Verze z 22. 8. 2021, 14:55
Měsíc je jediným známým přirozeným satelitem Země. Nemá jiné formální jméno než „měsíc“ (odborně Měsíc), i když je občas básnicky nazýván luna (slovanský a zároveň latinský výraz pro měsíc).
Jeho symbolem je srpek. Kromě slova lunární se podle jména starořecké bohyně měsíce Seléné používá k odkazu na Měsíc též kmene selene nebo seleno. Střední vzdálenost Měsíce od Země je 384 403 km. Měsíční rovníkový průměr činí 3 476 km.
Měsíc je v synchronní rotaci se Zemí, což znamená, že jedna strana Měsíce („přivrácená strana“) je stále obrácená k Zemi. Druhou, „odvrácenou stranu,“ z větší části nelze ze Země vidět, kromě malých částí poblíž okraje disku, které mohou být příležitostně spatřeny díky libraci. Většina odvrácené strany byla až do éry kosmických sond zcela neznámá. Tato synchronní rotace je výsledkem slapových sil, které zpomalovaly rotaci Měsíce v jeho rané historii, až došlo k rezonanci oběhu a rotace (vázané rotaci).
Odvrácená strana je občas nazývána také „temnou stranou“. „Temná“ v tomto případě znamená „neznámá a skrytá“ a nikoliv „postrádající světlo“; ve skutečnosti přijímá odvrácená strana v průměru zhruba stejné množství slunečního světla jako přivrácená strana. Kosmická loď na odvrácené straně Měsíce je odříznuta od přímé radiové komunikace se Zemí.
Odlišujícím rysem odvrácené strany je téměř úplná absence tmavých skvrn – moří.
Měsíc vykoná kompletní oběh kolem Země jednou za 29,530588 dne (synodický měsíc). Každou hodinu se Měsíc posune vzhledem ke hvězdám o vzdálenost rovnou přibližně o 0,5°. Měsíc se liší od většiny satelitů jiných planet tím, že je jeho orbita blízká rovině ekliptiky a nikoliv rovině zemského rovníku.
Některé způsoby nazírání na oběh jsou podrobněji probrány v následující tabulce, ale dva nejběžnější jsou: siderický měsíc, což je doba úplného oběhu vzhledem ke hvězdám, trvající asi 27,3 dnů a synodický měsíc, což je doba, kterou zabere dosažení téže fáze, dlouhá přibližně 29,5 dne. Rozdíl mezi nimi je způsoben tím, že v průběhu oběhu urazí Země i Měsíc určitou vzdálenost na orbitě kolem Slunce.
Gravitační přitažlivost, kterou Měsíc ovlivňuje Zemi, je příčinou slapových jevů, které jsou nejlépe pozorovatelné na střídání mořského přílivu a odlivu. Přílivová vlna je synchronizována s oběhem Měsíce kolem Země. Slapová vzdutí Země způsobená měsíční gravitací se zpožďují za odpovídající polohou Měsíce kvůli odporu oceánského systému – především kvůli setrvačnosti vody a tření, jak se přelévá přes oceánské dno, proniká do zálivů a ústí řek a zase se z nich vrací. Vyjma mořského přílivu a odlivu dochází také ke vdmutí a poklesu litosférických desek. Následkem toho je část zemského rotačního momentu pozvolna přeměňována do oběhového momentu Měsíce, takže se Měsíc pomalu vzdaluje od Země rychlostí asi 38 mm za rok.