V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

City (Londýn)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(+ Aktualizace)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 10: Řádka 10:
  obr_cesta = Image:LondonCity.png |
  obr_cesta = Image:LondonCity.png |
  obr_popis = City|
  obr_popis = City|
-
}}
+
}}[[File:City of London, seen from Tower Bridge.jpg|thumb|240px|City of London (2018)]]
-
 
+
[[Soubor:London view (41714876265).jpg|thumb|240px|City of London (2018)]]
-
'''Londýnská City''' (anglicky '''City of London''', doslovně [[čeština|česky]] ''Město Londýn'') je malá ústřední část [[Velký Londýn|Velkého Londýna]]. Moderní londýnská [[Souměstí|konurbace]] vznikla rozšiřováním města z City a blízkého [[Westminster]]u, který byl sídlem královského dvora. Dnes je City finančním centrem [[Londýn]]a, i když musí soupeřit s [[Canary Wharf]], které přebírá část jejího vlivu. Často se označuje pouze jako '''City''' nebo ''Square Mile'' (čtvereční míle), což vyjadřuje přibližně její rozlohu (2,6 km²). Ve středověku byla City [[synonymum|synonymem]] pro [[Londýn]], ale v současné době se jméno Londýn používá pro celé město obklopující City. City je součástí centra Londýna, ale s výjimkou finančního centra je většina funkcí správy hlavního města soustředěna do [[West End]]u. Počet obyvatel trvale žijících v City je asi 8 000, ale denně sem dojíždí za prací asi 300 000 lidí.
+
'''Londýnská City''' (anglicky '''City of London''', doslovně [[čeština|česky]] ''Město Londýn'') je malá ústřední část [[Velký Londýn|Velkého Londýna]]. Moderní londýnská [[Souměstí|konurbace]] vznikla rozšiřováním města z City a blízkého [[Westminster]]u, který byl sídlem královského dvora. Dnes je City finančním centrem [[Londýn]]a, i když musí soupeřit s [[Canary Wharf]], které přebírá část jejího vlivu. Často se označuje pouze jako '''City''' nebo ''Square Mile'' (čtvereční míle), což vyjadřuje přibližně její rozlohu (2,6 km<sup>2</sup>). Ve&nbsp;středověku byla City [[synonymum|synonymem]] pro [[Londýn]], ale v současné době se jméno Londýn používá pro celé město obklopující City. City je součástí centra Londýna, ale s výjimkou finančního centra je většina funkcí správy hlavního města soustředěna do [[West End]]u. Počet obyvatel trvale žijících v City je asi 8&nbsp;000, ale denně sem dojíždí za prací asi 300&nbsp;000 lidí.
Uvnitř City existují dvě nezávislé [[enkláva|enklávy]] – [[Inner Temple]] a [[Middle Temple]]. Tyto dvě oblasti tvoří část hrabství City, ale nejsou řízeny jejím správním orgánem [[Corporation of London]]. Tato instituce řídí City a vlastní různá volná prostranství (parky, lesy, louky) uvnitř i vně Londýna.
Uvnitř City existují dvě nezávislé [[enkláva|enklávy]] – [[Inner Temple]] a [[Middle Temple]]. Tyto dvě oblasti tvoří část hrabství City, ale nejsou řízeny jejím správním orgánem [[Corporation of London]]. Tato instituce řídí City a vlastní různá volná prostranství (parky, lesy, louky) uvnitř i vně Londýna.
Řádka 21: Řádka 21:
City původně uzavíraly obranné hradby vybudované Římany na obranu strategického [[přístav]]u. Ale hranice City nejsou stanoveny původními hradbami, protože město rozšířilo svou pravomoc mimo ně; ve středověku se hranice ustálily a vliv City tak nikdy nedosahoval na celý Londýn.
City původně uzavíraly obranné hradby vybudované Římany na obranu strategického [[přístav]]u. Ale hranice City nejsou stanoveny původními hradbami, protože město rozšířilo svou pravomoc mimo ně; ve středověku se hranice ustálily a vliv City tak nikdy nedosahoval na celý Londýn.
 +
[[Soubor:norton_folgate.jpg|thumb|240px|City – pohled z [[Norton Folgate]].]]
Hradby již dávno zanikly, i když několik jejich částí je dosud viditelných nad zemí. Jedna část hradeb v blízkosti [[Muzeum Londýna|Muzea Londýna]] byla odhalena po ničivém náletu 29. prosince [[1940]]. Jiné stopy původních hradeb jsou viditelné u ''St Alphage'' a poblíž [[Tower]]u.
Hradby již dávno zanikly, i když několik jejich částí je dosud viditelných nad zemí. Jedna část hradeb v blízkosti [[Muzeum Londýna|Muzea Londýna]] byla odhalena po ničivém náletu 29. prosince [[1940]]. Jiné stopy původních hradeb jsou viditelné u ''St Alphage'' a poblíž [[Tower]]u.
-
[[Soubor:norton_folgate.jpg|left|thumb|City - pohled z [[Norton Folgate]].]]
 
City hraničí na západě s [[Westminster (londýnský obvod)|Westminsterem]]; hranice City tvoří: [[Victoria Embankment]], západní část oblasti [[Middle Temple]], [[Strand (Londýn)|Strand]], [[Fleet Street]], ''Chancery Lane'' (zde se City dotýká s [[Camden (londýnský obvod)|Camdenem]]), ''Holborn'', ''Charterhouse Lane'', ''Farringdon Road'' ([[Islington (londýnský obvod)|Islington]]), Aldersgate, Goswell Road, South Place (hranice s [[Hackney (londýnský obvod)|Hackney]]), ''Norton Folgate'' (hranice s [[Tower Hamlets (londýnský obvod)|Tower Hamlets]]), ''[[Bishopsgate]]'', ''Middlesex Street'' až k [[Temže|Temži]].
City hraničí na západě s [[Westminster (londýnský obvod)|Westminsterem]]; hranice City tvoří: [[Victoria Embankment]], západní část oblasti [[Middle Temple]], [[Strand (Londýn)|Strand]], [[Fleet Street]], ''Chancery Lane'' (zde se City dotýká s [[Camden (londýnský obvod)|Camdenem]]), ''Holborn'', ''Charterhouse Lane'', ''Farringdon Road'' ([[Islington (londýnský obvod)|Islington]]), Aldersgate, Goswell Road, South Place (hranice s [[Hackney (londýnský obvod)|Hackney]]), ''Norton Folgate'' (hranice s [[Tower Hamlets (londýnský obvod)|Tower Hamlets]]), ''[[Bishopsgate]]'', ''Middlesex Street'' až k [[Temže|Temži]].
Řádka 33: Řádka 33:
== Dějiny ==
== Dějiny ==
-
:''Hlavní článek [[Dějiny Londýna]]''
+
{{Hlavní článek|Dějiny Londýna}}
-
 
+
Počátek oddělené správy City se datuje do roku 886, kdy Alfréd Veliký jmenoval svého zetě ''Aetheldreda z Mercie'' [[guvernér]]em [[Londýn]]a. Alfréd zajišťoval, aby zde bylo vhodné místo k ubytování pro obchodníky ze severozápadní [[Evropa|Evropy]] a později i z oblasti [[Balt]]u a [[Itálie]].
-
Počátek oddělené správy City se datuje do roku 886, kdy [[Alfréd Veliký]] jmenoval svého zetě ''Aetheldreda z Mercie'' [[guvernér]]em [[Londýn]]a. Alfréd zajišťoval, aby zde bylo vhodné místo k ubytování pro obchodníky ze severozápadní [[Evropa|Evropy]] a později i z oblasti [[Balt]]u a [[Itálie]].
+
City si vytvořila vlastní systém pravidel pro kupce a prosadila si takovou autonomii, že [[sir]] ''Laurence Gomme'' označoval City za samostatné království určující si vlastní zákony. Město bylo rozděleno na okrsky, každý z nichž řídil ''Alderman'' („staršina“), který jmenoval své zástupce. V 10. století ''Athelstan'' povolil v City zřízení 8 [[mincovna|mincoven]] oproti 6 v jeho hlavním městě [[Winchester]]u, což naznačuje bohatství Londýna.
City si vytvořila vlastní systém pravidel pro kupce a prosadila si takovou autonomii, že [[sir]] ''Laurence Gomme'' označoval City za samostatné království určující si vlastní zákony. Město bylo rozděleno na okrsky, každý z nichž řídil ''Alderman'' („staršina“), který jmenoval své zástupce. V 10. století ''Athelstan'' povolil v City zřízení 8 [[mincovna|mincoven]] oproti 6 v jeho hlavním městě [[Winchester]]u, což naznačuje bohatství Londýna.
-
Po [[Bitva u Hastingsu|bitvě u Hastingsu]] vyrazil [[Vilém I. Dobyvatel]] na Londýn. Dosáhl [[Southwark (londýnský obvod)|Southwarku]], ale nebyl schopen překročit London Bridge nebo porazit Londýňany. Nakonec překročil [[Temže|Temži]] u ''Wallingfordu'' a plenil území, kterým procházel. Než aby pokračovali ve válce, ''Edgar Aetheling'', ''Edwin z Mercie'' a ''Morcar z Northumbrie'' se vzdali u [[Berkhamstead]]u. Vilém odměnil Londýn tím, že jeho obyvatelům v roce 1075 udělil chartu; City byla jednou z mála institucí, kde [[Angličan]]ům zůstal nějaký vliv.
+
Po bitvě u Hastingsu (14.&nbsp;října 1066) vyrazil Vilém&nbsp;I.&nbsp;Dobyvatel na Londýn. Dosáhl [[Southwark (londýnský obvod)|Southwarku]], ale nebyl schopen překročit London Bridge nebo porazit Londýňany. Nakonec překročil [[Temže|Temži]] u ''Wallingfordu'' a plenil území, kterým procházel. Než aby pokračovali ve válce, ''Edgar Aetheling'', ''Edwin z Mercie'' a ''Morcar z Northumbrie'' se vzdali u [[Berkhamstead]]u. Vilém odměnil Londýn tím, že jeho obyvatelům v roce 1075 udělil chartu; City byla jednou z mála institucí, kde [[Angličan]]ům zůstal nějaký vliv.
Přesto Vilém nechal postavit poblíž tři opevnění, aby si udržel Londýňany pod kontrolou: [[Tower]], Baynard's Castle a Montfichet's Castle.
Přesto Vilém nechal postavit poblíž tři opevnění, aby si udržel Londýňany pod kontrolou: [[Tower]], Baynard's Castle a Montfichet's Castle.
City dvakrát vyhořela do základů – poprvé v roce 1212 a pak znovu v roce 1666 při [[Velký požár Londýna (1666)|Velkém požáru Londýna]].  
City dvakrát vyhořela do základů – poprvé v roce 1212 a pak znovu v roce 1666 při [[Velký požár Londýna (1666)|Velkém požáru Londýna]].  
 +
[[Soubor:Aldersgate Street and Long Lane - geograph.org.uk - 576302.jpg|thumb|240px|City v noci (2007)]]
Počet obyvatel City rychle klesal v 19. století a v průběhu větší části [[20. století]], kdy mnoho obytných domů padlo za oběť výstavbě kancelářských komplexů. Tento trend se nyní zastavil a správa City podporuje její obydlování, i když se neočekává, že by počet stálých obyvatel vystoupal příliš nad 10 000. Některé z nových bytů jsou v malých předválečných kancelářských budovách, které nejsou vhodné pro využití velkými firmami, jež tvoří hlavní zaměstnavatele v City. Většina stálých obyvatel bydli v oblasti ''Barbican Estate''.
Počet obyvatel City rychle klesal v 19. století a v průběhu větší části [[20. století]], kdy mnoho obytných domů padlo za oběť výstavbě kancelářských komplexů. Tento trend se nyní zastavil a správa City podporuje její obydlování, i když se neočekává, že by počet stálých obyvatel vystoupal příliš nad 10 000. Některé z nových bytů jsou v malých předválečných kancelářských budovách, které nejsou vhodné pro využití velkými firmami, jež tvoří hlavní zaměstnavatele v City. Většina stálých obyvatel bydli v oblasti ''Barbican Estate''.
-
[[Soubor:City of London at night.jpg|thumb|City v noci – pohled z [[Tower Bridge]]]]
 
-
 
-
Rok Počet obyvatel
 
-
1700 208 000
 
-
1750 144 000
 
-
1801 128 129
 
-
1841 123 563
 
-
1881 50 569
 
-
1901 26 923
 
-
1991 5 385
 
-
2001 7 185
 
 +
{| class="wikitable sortable"
 +
!Rok !! Počet obyvatel
 +
|-
 +
|1700 || 208 000
 +
|-
 +
|1750 || 144 000
 +
|-
 +
|1801 || 128 129
 +
|-
 +
|1841 || 123 563
 +
|-
 +
|1881 || 50 569
 +
|-
 +
|1901 || 26 923
 +
|-
 +
|1991 || 5 385
 +
|-
 +
|2001 || 7 185
 +
|}<br />
Od 90. let se City i v dalších ohledech odklání od téměř výhradního kancelářského charakteru. Například bylo otevřeno několik hotelů a první obchodní dům. Přesto je velká část City o víkendu vylidněná.
Od 90. let se City i v dalších ohledech odklání od téměř výhradního kancelářského charakteru. Například bylo otevřeno několik hotelů a první obchodní dům. Přesto je velká část City o víkendu vylidněná.
== Místní samospráva ==
== Místní samospráva ==
-
[[Soubor:050114 2495 london city.jpg|thumb|Východní část City – pohled z [[Katedrála svatého Pavla (Londýn)|katedrály svatého Pavla]]. Na horizontu je vidět [[Canary Wharf]].]]
+
[[Soubor:050114 2495 london city.jpg|thumb|240px|Východní část City – pohled z [[Katedrála svatého Pavla (Londýn)|katedrály svatého Pavla]]. Na horizontu je vidět [[Canary Wharf]].]]
-
 
+
City má unikátní politické postavení, vyplývající z kontinuální existence jako statutárního města od anglosaské doby a zvláštního vztahu ke dvoru. Je spravováno institucí [[Corporation of London]], v jejímž čele stojí [[starosta]] – ''Lord Mayor of London'' (nezaměňovat s ''Mayor of London'' - [[Greater London Authority|starostou Velkého Londýna]], zavedeným v roce [[2000]]). City má rovněž status [[Anglická ceremoniální hrabství|ceremoniálního hrabství]] (''ceremonial county''), i když ve svém čele nemá hodnostáře ''Lord-Lieutenant'', ale jeho funkci vykonává komise, jíž předsedá Lord Mayor.
City má unikátní politické postavení, vyplývající z kontinuální existence jako statutárního města od anglosaské doby a zvláštního vztahu ke dvoru. Je spravováno institucí [[Corporation of London]], v jejímž čele stojí [[starosta]] – ''Lord Mayor of London'' (nezaměňovat s ''Mayor of London'' - [[Greater London Authority|starostou Velkého Londýna]], zavedeným v roce [[2000]]). City má rovněž status [[Anglická ceremoniální hrabství|ceremoniálního hrabství]] (''ceremonial county''), i když ve svém čele nemá hodnostáře ''Lord-Lieutenant'', ale jeho funkci vykonává komise, jíž předsedá Lord Mayor.
Řádka 78: Řádka 85:
== Památky ==
== Památky ==
-
[[Soubor:city.of.london.st.pauls.arp.500pix.jpg|thumb|right|[[Katedrála svatého Pavla (Londýn)|Katedrála svatého Pavla]] v City – pohled z pěší lávky [[Millennium Bridge (Londýn)|Millennium Bridge]]]]
+
[[Soubor:LONDON 2010 St Paul's Cathedral - panoramio.jpg|thumb|240px|[[Katedrála svatého Pavla (Londýn)|Katedrála svatého Pavla]] v City – pohled z&nbsp;pěší lávky [[Millennium Bridge (Londýn)|Millennium Bridge]]]]
-
 
+
[[Soubor:Leadenhall Street EC3 - geograph.org.uk - 1272059.jpg|thumb|240px|Budova pojišťovny Lloyds]]
* [[30 St Mary Axe]]
* [[30 St Mary Axe]]
* [[Barbican Arts Centre]]
* [[Barbican Arts Centre]]
Řádka 114: Řádka 121:
== Doprava ==
== Doprava ==
-
[[Soubor:city.of.london.view.arp.750pix.jpg|thumb|Tři vysoké budovy City – pohled přes [[Waterloo Bridge]]: [[Katedrála svatého Pavla (Londýn)|Katedrála svatého Pavla]], [[Tower 42]] a [[30 St Mary Axe|The Swiss Re Tower]]]]
+
[[Soubor:city.of.london.view.arp.750pix.jpg|thumb|240px|Tři vysoké budovy City – pohled přes [[Waterloo Bridge]]: [[Katedrála svatého Pavla (Londýn)|Katedrála svatého Pavla]], [[Tower 42]] a [[30 St Mary Axe|The Swiss Re Tower]]]]
-
 
+
=== Nádraží ===
=== Nádraží ===
* Blackfriars station
* Blackfriars station
Řádka 154: Řádka 160:
* [http://www.streetmap.co.uk/newmap.srf?x=532750&y=180750&z=2&sv=532750,180750&st=4&ar=N&mapp=newmap.srf&searchp=newsearch.srf streetmap.co.uk]
* [http://www.streetmap.co.uk/newmap.srf?x=532750&y=180750&z=2&sv=532750,180750&st=4&ar=N&mapp=newmap.srf&searchp=newsearch.srf streetmap.co.uk]
-
{{Správa Londýna}}{{Anglická hrabství}}
+
{{Správa Londýna}}{{Anglická hrabství}}{{Článek z Wikipedie}}
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
[[Kategorie:Londýnské městské obvody]]
[[Kategorie:Londýnské městské obvody]]

Aktuální verze z 19. 7. 2021, 10:11

City of London (2018)
City of London (2018)

Londýnská City (anglicky City of London, doslovně česky Město Londýn) je malá ústřední část Velkého Londýna. Moderní londýnská konurbace vznikla rozšiřováním města z City a blízkého Westminsteru, který byl sídlem královského dvora. Dnes je City finančním centrem Londýna, i když musí soupeřit s Canary Wharf, které přebírá část jejího vlivu. Často se označuje pouze jako City nebo Square Mile (čtvereční míle), což vyjadřuje přibližně její rozlohu (2,6 km2). Ve středověku byla City synonymem pro Londýn, ale v současné době se jméno Londýn používá pro celé město obklopující City. City je součástí centra Londýna, ale s výjimkou finančního centra je většina funkcí správy hlavního města soustředěna do West Endu. Počet obyvatel trvale žijících v City je asi 8 000, ale denně sem dojíždí za prací asi 300 000 lidí.

Uvnitř City existují dvě nezávislé enklávyInner Temple a Middle Temple. Tyto dvě oblasti tvoří část hrabství City, ale nejsou řízeny jejím správním orgánem Corporation of London. Tato instituce řídí City a vlastní různá volná prostranství (parky, lesy, louky) uvnitř i vně Londýna.

Latinské heslo City Domine dirige nos znamená „Pane, veď nás“.

Obsah

Rozloha

City původně uzavíraly obranné hradby vybudované Římany na obranu strategického přístavu. Ale hranice City nejsou stanoveny původními hradbami, protože město rozšířilo svou pravomoc mimo ně; ve středověku se hranice ustálily a vliv City tak nikdy nedosahoval na celý Londýn.

City – pohled z Norton Folgate.

Hradby již dávno zanikly, i když několik jejich částí je dosud viditelných nad zemí. Jedna část hradeb v blízkosti Muzea Londýna byla odhalena po ničivém náletu 29. prosince 1940. Jiné stopy původních hradeb jsou viditelné u St Alphage a poblíž Toweru.

City hraničí na západě s Westminsterem; hranice City tvoří: Victoria Embankment, západní část oblasti Middle Temple, Strand, Fleet Street, Chancery Lane (zde se City dotýká s Camdenem), Holborn, Charterhouse Lane, Farringdon Road (Islington), Aldersgate, Goswell Road, South Place (hranice s Hackney), Norton Folgate (hranice s Tower Hamlets), Bishopsgate, Middlesex Street až k Temži.

Mapa zobrazující současné vymezení území City

City je nejmenší anglické ceremoniální hrabství co do počtu obyvatel i rozlohy, a v obou ohledech druhé nejmenší britské město (city) po St David's ve Walesu.

V době, kdy měla City největší rozlohu, zahrnovala i oblasti, které již dnes nejsou její součástí, například Southwark. Pod její správu nyní patří celý most London Bridge a Blackfriars Bridge, ale jen polovina řeky pod nimi. City vlastní a spravuje některá veřejná prostranství, která leží mimo její hranice - Ashtead Common, Burnham Beeches, Epping Forest, Hampstead Heath (včetně Parliament Hill), Highgate Wood, Queen's Park, West Ham Park a West Wickham and Coulsdon Common.

Dějiny

Hlavní článek: Dějiny Londýna

Počátek oddělené správy City se datuje do roku 886, kdy Alfréd Veliký jmenoval svého zetě Aetheldreda z Mercie guvernérem Londýna. Alfréd zajišťoval, aby zde bylo vhodné místo k ubytování pro obchodníky ze severozápadní Evropy a později i z oblasti Baltu a Itálie.

City si vytvořila vlastní systém pravidel pro kupce a prosadila si takovou autonomii, že sir Laurence Gomme označoval City za samostatné království určující si vlastní zákony. Město bylo rozděleno na okrsky, každý z nichž řídil Alderman („staršina“), který jmenoval své zástupce. V 10. století Athelstan povolil v City zřízení 8 mincoven oproti 6 v jeho hlavním městě Winchesteru, což naznačuje bohatství Londýna.

Po bitvě u Hastingsu (14. října 1066) vyrazil Vilém I. Dobyvatel na Londýn. Dosáhl Southwarku, ale nebyl schopen překročit London Bridge nebo porazit Londýňany. Nakonec překročil Temži u Wallingfordu a plenil území, kterým procházel. Než aby pokračovali ve válce, Edgar Aetheling, Edwin z Mercie a Morcar z Northumbrie se vzdali u Berkhamsteadu. Vilém odměnil Londýn tím, že jeho obyvatelům v roce 1075 udělil chartu; City byla jednou z mála institucí, kde Angličanům zůstal nějaký vliv. Přesto Vilém nechal postavit poblíž tři opevnění, aby si udržel Londýňany pod kontrolou: Tower, Baynard's Castle a Montfichet's Castle.

City dvakrát vyhořela do základů – poprvé v roce 1212 a pak znovu v roce 1666 při Velkém požáru Londýna.

City v noci (2007)

Počet obyvatel City rychle klesal v 19. století a v průběhu větší části 20. století, kdy mnoho obytných domů padlo za oběť výstavbě kancelářských komplexů. Tento trend se nyní zastavil a správa City podporuje její obydlování, i když se neočekává, že by počet stálých obyvatel vystoupal příliš nad 10 000. Některé z nových bytů jsou v malých předválečných kancelářských budovách, které nejsou vhodné pro využití velkými firmami, jež tvoří hlavní zaměstnavatele v City. Většina stálých obyvatel bydli v oblasti Barbican Estate.

Rok Počet obyvatel
1700 208 000
1750 144 000
1801 128 129
1841 123 563
1881 50 569
1901 26 923
1991 5 385
2001 7 185

Od 90. let se City i v dalších ohledech odklání od téměř výhradního kancelářského charakteru. Například bylo otevřeno několik hotelů a první obchodní dům. Přesto je velká část City o víkendu vylidněná.

Místní samospráva

Východní část City – pohled z katedrály svatého Pavla. Na horizontu je vidět Canary Wharf.

City má unikátní politické postavení, vyplývající z kontinuální existence jako statutárního města od anglosaské doby a zvláštního vztahu ke dvoru. Je spravováno institucí Corporation of London, v jejímž čele stojí starostaLord Mayor of London (nezaměňovat s Mayor of London - starostou Velkého Londýna, zavedeným v roce 2000). City má rovněž status ceremoniálního hrabství (ceremonial county), i když ve svém čele nemá hodnostáře Lord-Lieutenant, ale jeho funkci vykonává komise, jíž předsedá Lord Mayor.

V City je uplatňován unikátní volební systém, který neodpovídá současným představám o demokracii. Tento systém dovoluje volit obchodníkům a dělí City na volební okrsky v příkrém nepoměru k počtu voličů. Zákon City of London (Ward Elections) Bill, který tento systém pro volby do Corporation of London reformuje, byl schválen Sněmovnou lordů v říjnu 2002.

Podle nového systému bude zvýšen počet obchodníků s volebním právem z 16 000 na dvojnásobek. Firmy, které dříve neměly volební právo, budou vyzvány k nominaci voličů, které musejí vybrat poměrným systémem. Zákon rovněž odstranil další anomálie, které se ve volebním systému postupně unashromáždily, neboť nebyl upravován od poloviny 19. století.

Tento volební řád je často vnímán jako nedemokratický, ale zavedení běžného systému by znamenalo, že osm tisíc stálých obyvatel City by muselo řídit rozvoj jednoho z největších finančních center světa. Návrhy připojit City k některé sousední městské části (nejspíše Westminsteru) nebyly nikdy brány vážně.

Jiné oblasti působnosti City

City má vlastní policejní složku – City of London Police. Ve zbytku Velkého Londýna zajišťuje policejní službu London Metropolitan Police se sídlem v New Scotland Yardu.

City řídí tři nezávislé školy – City of London School (chlapecká), City of London School for Girls (dívčí) a City of London Freemen's School (koedukační).

City je také velkým patronem umění. Spravuje Barbican Centre a podporuje několik významných divadelních společností.

Památky

Katedrála svatého Pavla v City – pohled z pěší lávky Millennium Bridge
Budova pojišťovny Lloyds

Mosty

Doprava

Tři vysoké budovy City – pohled přes Waterloo Bridge: Katedrála svatého Pavla, Tower 42 a The Swiss Re Tower

Nádraží

  • Blackfriars station
  • Cannon Street station
  • City Thameslink railway station
  • Fenchurch Street railway station
  • Liverpool Street station
  • Moorgate station

Trasy a zastávky metra a DLR

Externí odkazy

Oficiální stránky

Mapy