V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Jičín

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu „německy“ textem „německy“)
(+ Aktualizace)
Řádka 31: Řádka 31:
  | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Jičín |lat_deg=50 |lat_min=26 |lat_sec=13 |lon_deg=15 |lon_min=21 |lon_sec=06 |float=center }}
  | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Jičín |lat_deg=50 |lat_min=26 |lat_sec=13 |lon_deg=15 |lon_min=21 |lon_sec=06 |float=center }}
}}[[Soubor:Jičín Valdštejnovo náměstí-2017-04.JPG|thumb|270px|Valdštejnovo náměstí v Jičíně (2017)]]
}}[[Soubor:Jičín Valdštejnovo náměstí-2017-04.JPG|thumb|270px|Valdštejnovo náměstí v Jičíně (2017)]]
-
'''Jičín''' ([[Němčina|německy]] ''Jitschin'') je okresní město v [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]] v severovýchodních Čechách. Město leží v [[Jičínská pahorkatina|Jičínské pahorkatině]] na řece [[Cidlina (řeka)|Cidlině]]. Město má přibližně 16 000 obyvatel a rozlohu 2493 ha.
+
'''Jičín''' ([[Němčina|německy]] ''Jitschin'') je okresní město v [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]] v severovýchodních Čechách. Město leží v [[Jičínská pahorkatina|Jičínské pahorkatině]] na řece [[Cidlina (řeka)|Cidlině]]. Město má rozlohu 2493 ha.
 +
* Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo '''16 717''' obyvatel.
-
S Jičínem je spojen především Albrecht z Valdštejna, velitel císařských vojsk za třicetileté války, který v Jičíně jako [[Frýdlantské vévodství|frýdlantský vévoda]] provedl rozsáhlou přestavbu, a loupežník [[Rumcajs]], který v pohádkách [[Václav Čtvrtek|Václava Čtvrtka]] a [[Radek Pilař|Radka Pilaře]] sídlil v blízkém lese [[Řáholec|Řáholci]].
+
S Jičínem je spojen především Albrecht z Valdštejna, velitel císařských vojsk za třicetileté války, který v Jičíně jako frýdlantský vévoda provedl rozsáhlou přestavbu, a loupežník [[Rumcajs]], který v pohádkách [[Václav Čtvrtek|Václava Čtvrtka]] a [[Radek Pilař|Radka Pilaře]] sídlil v blízkém lese [[Řáholec|Řáholci]].
Pro množství historických památek, od [[Gotika|gotických]] až po [[První československá republika|prvorepublikové]], stejně tak pro polohu v [[Český ráj|Českém ráji]], bývá Jičín turisticky velmi vyhledávaným místem a bývá považován za jedno z nejkrásnějších měst [[Česká republika|České republiky]].
Pro množství historických památek, od [[Gotika|gotických]] až po [[První československá republika|prvorepublikové]], stejně tak pro polohu v [[Český ráj|Českém ráji]], bývá Jičín turisticky velmi vyhledávaným místem a bývá považován za jedno z nejkrásnějších měst [[Česká republika|České republiky]].
== Historie ==
== Historie ==
-
Na území dnešního Jičína a v jeho okolí je zaznamenáno osídlení již v mladší době kamenné. V době římské zde žili Keltové, kteří zanechali [[šperky]], [[nástroje]] a další předměty, které lze mimo jiné zhlédnout v [[Regionální muzeum a galerie v Jičíně|jičínském muzeu]]. Po nich osídlili oblast [[Slované]], rod Slavníkovců – ti byli vyvražděni roku 995.  
+
Na území dnešního Jičína a v jeho okolí je zaznamenáno osídlení již v mladší době kamenné. V době římské zde žili Keltové, kteří zanechali [[šperk]]y, [[nástroj]]e a další předměty, které lze mimo jiné zhlédnout v [[Regionální muzeum & galerie v Jičíně|jičínském muzeu]]. Po nich osídlili oblast [[Slované]], rod Slavníkovců – ti byli vyvražděni roku 995.
 +
 
 +
Město bylo založeno jako [[Město#Královská a věnná města|královské]] před rokem 1300 v&nbsp;místech dnešního [[Staré Místo|Starého Místa]], ale brzy přeneseno asi o&nbsp;2&nbsp;km severněji na ploché návrší, chráněné řekou Cidlinou. První písemná zmínka o&nbsp;obci se nachází v zakládací listině strahovského kláštera ze 12. století, Jičín jako statek je pak zmíněn v listině z&nbsp;roku 1293 Guty&nbsp;Habsburské čili Jitky,<ref>{{Citace monografie
 +
| vydání = Vyd. 1
 +
| titul = Jičín
 +
| url = https://www.worldcat.org/oclc/58724666
 +
| vydavatel = Paseka
 +
| místo = Praha
 +
| isbn = 8071856827
 +
| isbn2 = 9788071856825
 +
| počet stran = 69, [64] pages of plates
 +
| oclc = 58724666
 +
| příjmení = Francek, Jindřich.
 +
}}</ref> manželky Václava&nbsp;II., po níž se podle jedné z hypotéz dodnes nazývá. Ve své době však byla královna známa pouze jako Guta,<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
 +
| titul = Jičín - hlavní stránka
 +
| url = http://www.interregion.cz/jicin/jicin_historie.htm
 +
| periodikum = www.interregion.cz
 +
| datum přístupu = 2019-10-25
 +
}}</ref> tedy nejde o pravděpodobnou verzi. Odvození názvu města od jména domnělého lokátora Jíky odporuje fakt, že zmíněné křestní jméno v době založení doloženo. Třetí možnost, odvození od množství „díků“ (divoké černé zvěře) uvádí jako původní podobu jména města ''Dičín''.<ref name=":0" />
 +
 
 +
V&nbsp;této době se ve městě rozvinuly [[obchod]] a [[řemeslo|řemesla]], byly postaveny první [[gotika|gotické]] stavby, jako [[Kostel svatého Ignáce z Loyoly (Jičín)|kostel sv. Ignáce]]. Roku 1337 prodal český král Jan&nbsp;Lucemburský město šlechtickému rodu Vartenberků, kteří zakládali v&nbsp;okolí města nové vsi a zasloužili se o&nbsp;jeho další rozvoj. V&nbsp;době renesance vládli městu Trčkové&nbsp;z&nbsp;Lípy – za jejich vlády byla vystavěna [[Valdická brána]] a kamenná [[Vodárenská věž (Jičín)|vodárenská věž]]. Dále pak město vlastnili Smiřičtí ze Smiřic, ti se zase zasloužili o&nbsp;výstavbu [[Jičín (zámek)|jičínského zámku]]. Po bitvě na Bílé hoře si Jičín za svoje sídlo vybral Albrecht z Valdštejna, které se tak de facto stalo hlavním městem autonomního Frýdlantského vévodství. Nový panovník přivedl do města italské architekty, kteří je dále zvelebili. Z&nbsp;této doby je například [[Baroko|barokní]] [[Kostel svatého Jakuba Většího (Jičín)|kostel svatého Jakuba]]<ref>Podrobněji viz KOVÁŘ, Martin. Valdštejnův Jičín: Architektonický rozvoj města v&nbsp;letech 1621–1634. ''Historický obzor'', 2000, 11 (1/2), s. 2-8. ISSN 1210-6097.</ref> nebo kamenná vodárenská věž ([[Vodárenská věž (Jičín)|Věž Jičín]]). Po vévodově smrti byl Jičín vypleněn [[Švédsko|švédskými]] i císařskými vojsky. Stejně jako zbytek [[Země Koruny české|českých zemí]] byl násilně rekatolizován. [[Tovaryšstvo Ježíšovo]] zde založilo gymnázium a [[Jezuitská kolej (Jičín)|jezuitskou kolej]], kde působil například Bohuslav Balbín a jako žák budoucí pražský arcibiskup Daniel Josef Mayer z Mayernu.
 +
 
 +
Jičín se v&nbsp;19. století stal jedním z&nbsp;center českého národního obrození, na zdejším [[Lepařovo gymnázium|gymnáziu]] učil František Ladislav Rieger. Na konci 19.&nbsp;století zde vznikl závod na výrobu zemědělských strojů Agrostroj (Knotek), který byl velmi úspěšný za [[První republika|první republiky]] i za [[Socialismus|socialismu]] a v&nbsp;omezené míře funguje dodnes. V&nbsp;roce 1866 se městem přehnala Prusko-rakouská válka a odehrála se tu bitva u&nbsp;Jičína. Na počátku [[20. století]] zde profesor [[Tomáš Garrigue Masaryk]] uskutečnil několik cyklů přednášek v&nbsp;tzv. univerzitních kursech jičínských, z&nbsp;nichž některé vyšly i knižně (např. ''Národnostní filosofie doby novější'', Jičín 1905). Během [[První republika|první československé republiky]] zažilo město další rozkvět, vznikla například vilová čtvrť [[Čeřovka]]. Působili zde architekt [[Čeněk Musil]] či spisovatel [[Václav Čtvrtek]]. 22. října 1921 Jičín navštívil prezident Masaryk s&nbsp;ministerským předsedou E. Benešem a Fr. Udržalem ministrem obrany, aby se účastnil slavnosti 22. pěšího pluku. Zajel hned na cvičiště, kde promluvil k&nbsp;vojsku. Poté navštívil jičínský [[Sokol (spolek)|Sokol]], závody Knotkovy, podniky rolnického družstva a radnici města.
 +
 
 +
Roku [[1939]] bylo město stejně jako zbytek okleštěných českých zemí obsazeno [[Německo|německými]] vojsky a stal se hlavním městem okresu „Jitschin“. Po roce [[1946]] došlo ke [[Znárodnění|znárodňování]] velkých závodů. V&nbsp;roce [[1968]] obsadili město vojska zemí [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] a polští vojáci zastřelili na křižovatce Na Letné muže a ženu, dnes tuto událost na místě připomíná pomník. Velkou základnu měla sovětská vojska až do roku [[1991]] v&nbsp;jezuitské koleji, čímž přispěla k&nbsp;její devastaci. Po roce [[1989]] došlo k&nbsp;[[Privatizace|privatizaci]] státních společností. Ve městě také vznikla nová průmyslová zóna. Začíná rozsáhlá rekonstrukce města včetně památek.
-
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1293 z listu Guty Habsburské, manželky Václava II., jednalo se o [[město|královské město]]. V této době se ve městě rozvinuly [[obchod]] a [[řemeslnictví]], byly postaveny první [[gotika|gotické]] stavby, jako [[Kostel sv. Ignáce (Jičín)|kostel sv. Ignáce]]. Roku 1337 prodává český král Jan Lucemburský město šlechtickému rodu [[Vartenberkové|Vartenberků]], kteří zakládali v okolí města nové vsi a zasloužili se o jeho další rozvoj. V době [[renesance]] vládli městu Trčkové z Lípy - za jejich vlády byla vystavěna [[Valdická brána]]. Dále pak město vlastnili [[Smiřičtí]], ti se zase zasloužili o výstavbu [[Jičínský zámek|jičínského zámku]]. Po bitvě na Bílé hoře si Jičín za svoje sídlo vybírá Albrecht z Valdštejna, který zve [[Itálie|italské]] architekty, kteří dále město zvelebují - například [[Baroko|barokním]] [[Kostel sv. Jakuba (Jičín)|kostelem sv. Jakuba]]. Po vévodově smrti je Jičín pleněn [[Švédsko|švédskými]] i císařskými vojsky. Stejně jako zbytek [[Země Koruny české|českých zemí]] je násilně [[rekatolizace|rekatolizován]]. Působí zde [[jezuité]], kteří zakládají [[Jezuitská kolej (Jičín)|jezuitskou kolej]]. Působí zde Bohuslav Balbín. Jičín se později stává jedním z center [[České národní obrození|českého národního obrození]], na zdejším [[Lepařovo gymnázium|gymnáziu]] například učil František Ladislav Rieger. Na konci 19. století zde vzniká závod [[Agrostroj]], který byl velmi úspěšný za [[První československá republika|první republiky]] i za [[Socialismus|socialismu]] a v omezené míře funguje dodnes. V roce 1866 se městem přežene Prusko-rakouská válka. Během [[První československá republika|první československé republiky]] zažívá město další rozkvět, vzniká například dnes luxusní čtvrť [[Čeřovka]]. Působí zde architekt [[Čeněk Musil]] či spisovatel [[Václav Čtvrtek]]. Roku [[1939]] je město stejně jako zbytek okleštěných českých zemí obsazeno [[Německo|německými]] vojsky, je zde vytvořen okres „Jitschin“. Po roce [[1946]] dochází k [[znárodňování]] velkých závodů. V roce [[1968]] přijíždějí vojska zemí [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] a [[Polsko|polští]] vojáci zastřelí na Letné milenecký pár. Velkou základnu mají sovětská vojska až do roku [[1991]] v historických [[jičínská kasárna|kasárnách]]. S rokem [[1989]] přichází [[privatizace]] státních společností. Město se opět rozvíjí za starostování pozdějšího [[senátor]]a [[Jiří Liška|Jiřího Lišky]]. Ve městě vzniká nová průmyslová zóna, začíná rozsáhlá rekonstrukce města včetně památek,
 
== Ekonomika ==
== Ekonomika ==
-
Jičín těží především z [[Turismus|turismu]] a [[Průmysl|průmyslu]]. Továrny zde mají společnosti jako Ronal, Continental, AEG nebo SpofaDental a.s v menší míře stále vyrábí nástupce Agrostroje, AGS, což je nyní Seco GROUP. Probíhá rekonstrukce města - opravy památek (včetně [[Valdštejnovo náměstí|Valdštejnova náměstí]] <ref>http://www.mujicin.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5954&id_org=5954&id=827129&p1=28715</ref>, chodníků, silnic či panelových domů z převážně 80. let [[20. století]], naplánována je rozsáhlá přeměna veřejné dopravy (přesun autobusového nádraží, rekonstrukce vlakového nádraží). Město též hodlá výrazně vylepšit kvalitu plovárny ze 20. let u rybníku [[Kníže (rybník)|Kníže]] <ref>http://www.mujicin.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5954&id_org=5954&id=520742&p1=28715</ref>. Lze očekávat další rozvoj ubytovacích služeb - po uzavření velkokapacitního [[Hotel Start|hotelu Start]] <ref>http://www.jicinskozpravy.cz/zpravy/2008/2/1964-jicin-se-s-americany-nedohodl--radnice-jim-poslala-vypoved--bude-hledat-dalsi-investory-nebo-moznosti.htm</ref> ze 70. let z důvodu plánované rekonstrukce se ubytovací kapacity zmenšily a toto zajišťují spíše drobnější hotelové a privátní zařízení <ref>http://www.mujicin.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5954&id_org=5954&id=579741&p1=28715</ref>. Bydlení v Jičíně patří k velmi žádaným, nicméně jsou zde i poměrně vysoké ceny nájemného.<ref>http://cenybytu.idnes.cz/cbbyty.asp?kraj=8&oblast=91</ref>
+
Jičín těží především z [[Turismus|turismu]] a [[Průmysl|průmyslu]]. Továrny zde mají společnosti jako Ronal, Continental, AEG nebo SpofaDental a.s v menší míře stále vyrábí nástupce Agrostroje, AGS, což je nyní Seco GROUP. Probíhá rekonstrukce města - opravy památek (včetně [[Valdštejnovo náměstí|Valdštejnova náměstí]] <ref>http://www.mujicin.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5954&id_org=5954&id=827129&p1=28715</ref>, chodníků, silnic či panelových domů z převážně 80. let [[20. století]], naplánována je rozsáhlá přeměna veřejné dopravy (přesun autobusového nádraží, rekonstrukce vlakového nádraží). Město též hodlá výrazně vylepšit kvalitu plovárny ze 20. let u rybníku [[Kníže (rybník)|Kníže]] <ref>http://www.mujicin.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5954&id_org=5954&id=520742&p1=28715</ref>. Lze očekávat další rozvoj ubytovacích služeb - po uzavření velkokapacitního hotelu Start <ref>http://www.jicinskozpravy.cz/zpravy/2008/2/1964-jicin-se-s-americany-nedohodl--radnice-jim-poslala-vypoved--bude-hledat-dalsi-investory-nebo-moznosti.htm</ref> ze 70. let z důvodu plánované rekonstrukce se ubytovací kapacity zmenšily a toto zajišťují spíše drobnější hotelové a privátní zařízení <ref>http://www.mujicin.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5954&id_org=5954&id=579741&p1=28715</ref>. Bydlení v Jičíně patří k velmi žádaným, nicméně jsou zde i poměrně vysoké ceny nájemného.<ref>http://cenybytu.idnes.cz/cbbyty.asp?kraj=8&oblast=91</ref>
== Pamětihodnosti ==
== Pamětihodnosti ==
[[Soubor:Jičín Valdštejnovo náměstí-2017-03.JPG|thumb|240px|Korunovační kašna z roku 1836]]
[[Soubor:Jičín Valdštejnovo náměstí-2017-03.JPG|thumb|240px|Korunovační kašna z roku 1836]]
Řádka 86: Řádka 110:
Čeřovka, Dvorce, Holínské Předměstí, Hradecké Předměstí, Jarošov, Jičín-Staré Město, Moravčice, Na vrchách, Nové Město, Pod Šibeňákem, Pod zámkem, Popovice, Porák, Pražské Předměstí, Robousy
Čeřovka, Dvorce, Holínské Předměstí, Hradecké Předměstí, Jarošov, Jičín-Staré Město, Moravčice, Na vrchách, Nové Město, Pod Šibeňákem, Pod zámkem, Popovice, Porák, Pražské Předměstí, Robousy
== Správní území ==
== Správní území ==
-
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' Okres Jičín|Obvod obce s rozšířenou působností Jičín}}
+
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Okres Jičín]] a [[Obvod obce s rozšířenou působností Jičín]]
Jičín je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. [[Okres Jičín]] se skládá ze 111 obcí, [[Obvod obce s rozšířenou působností Jičín|ORP]] ze 77 obcí.
Jičín je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. [[Okres Jičín]] se skládá ze 111 obcí, [[Obvod obce s rozšířenou působností Jičín|ORP]] ze 77 obcí.
== Osobnosti ==
== Osobnosti ==
Řádka 106: Řádka 130:
* {{Flagicon|Nizozemsko}} [[Wijk bij Duurstede]], [[Nizozemsko]]
* {{Flagicon|Nizozemsko}} [[Wijk bij Duurstede]], [[Nizozemsko]]
-
== Související články ==
 
-
* [[Městská autobusová doprava v Jičíně]]
 
-
* [[VOŠ a SPŠ, Jičín]]
 
== Reference ==
== Reference ==
<references/>
<references/>

Verze z 20. 7. 2020, 11:12

Valdštejnovo náměstí v Jičíně (2017)

Jičín (německy Jitschin) je okresní město v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Město leží v Jičínské pahorkatině na řece Cidlině. Město má rozlohu 2493 ha.

  • Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo 16 717 obyvatel.

S Jičínem je spojen především Albrecht z Valdštejna, velitel císařských vojsk za třicetileté války, který v Jičíně jako frýdlantský vévoda provedl rozsáhlou přestavbu, a loupežník Rumcajs, který v pohádkách Václava Čtvrtka a Radka Pilaře sídlil v blízkém lese Řáholci. Pro množství historických památek, od gotických až po prvorepublikové, stejně tak pro polohu v Českém ráji, bývá Jičín turisticky velmi vyhledávaným místem a bývá považován za jedno z nejkrásnějších měst České republiky.

Obsah

Historie

Na území dnešního Jičína a v jeho okolí je zaznamenáno osídlení již v mladší době kamenné. V době římské zde žili Keltové, kteří zanechali šperky, nástroje a další předměty, které lze mimo jiné zhlédnout v jičínském muzeu. Po nich osídlili oblast Slované, rod Slavníkovců – ti byli vyvražděni roku 995.

Město bylo založeno jako královské před rokem 1300 v místech dnešního Starého Místa, ale brzy přeneseno asi o 2 km severněji na ploché návrší, chráněné řekou Cidlinou. První písemná zmínka o obci se nachází v zakládací listině strahovského kláštera ze 12. století, Jičín jako statek je pak zmíněn v listině z roku 1293 Guty Habsburské čili Jitky,[1] manželky Václava II., po níž se podle jedné z hypotéz dodnes nazývá. Ve své době však byla královna známa pouze jako Guta,[2] tedy nejde o pravděpodobnou verzi. Odvození názvu města od jména domnělého lokátora Jíky odporuje fakt, že zmíněné křestní jméno v době založení doloženo. Třetí možnost, odvození od množství „díků“ (divoké černé zvěře) uvádí jako původní podobu jména města Dičín.[2]

V této době se ve městě rozvinuly obchod a řemesla, byly postaveny první gotické stavby, jako kostel sv. Ignáce. Roku 1337 prodal český král Jan Lucemburský město šlechtickému rodu Vartenberků, kteří zakládali v okolí města nové vsi a zasloužili se o jeho další rozvoj. V době renesance vládli městu Trčkové z Lípy – za jejich vlády byla vystavěna Valdická brána a kamenná vodárenská věž. Dále pak město vlastnili Smiřičtí ze Smiřic, ti se zase zasloužili o výstavbu jičínského zámku. Po bitvě na Bílé hoře si Jičín za svoje sídlo vybral Albrecht z Valdštejna, které se tak de facto stalo hlavním městem autonomního Frýdlantského vévodství. Nový panovník přivedl do města italské architekty, kteří je dále zvelebili. Z této doby je například barokní kostel svatého Jakuba[3] nebo kamenná vodárenská věž (Věž Jičín). Po vévodově smrti byl Jičín vypleněn švédskými i císařskými vojsky. Stejně jako zbytek českých zemí byl násilně rekatolizován. Tovaryšstvo Ježíšovo zde založilo gymnázium a jezuitskou kolej, kde působil například Bohuslav Balbín a jako žák budoucí pražský arcibiskup Daniel Josef Mayer z Mayernu.

Jičín se v 19. století stal jedním z center českého národního obrození, na zdejším gymnáziu učil František Ladislav Rieger. Na konci 19. století zde vznikl závod na výrobu zemědělských strojů Agrostroj (Knotek), který byl velmi úspěšný za první republiky i za socialismu a v omezené míře funguje dodnes. V roce 1866 se městem přehnala Prusko-rakouská válka a odehrála se tu bitva u Jičína. Na počátku 20. století zde profesor Tomáš Garrigue Masaryk uskutečnil několik cyklů přednášek v tzv. univerzitních kursech jičínských, z nichž některé vyšly i knižně (např. Národnostní filosofie doby novější, Jičín 1905). Během první československé republiky zažilo město další rozkvět, vznikla například vilová čtvrť Čeřovka. Působili zde architekt Čeněk Musil či spisovatel Václav Čtvrtek. 22. října 1921 Jičín navštívil prezident Masaryk s ministerským předsedou E. Benešem a Fr. Udržalem ministrem obrany, aby se účastnil slavnosti 22. pěšího pluku. Zajel hned na cvičiště, kde promluvil k vojsku. Poté navštívil jičínský Sokol, závody Knotkovy, podniky rolnického družstva a radnici města.

Roku 1939 bylo město stejně jako zbytek okleštěných českých zemí obsazeno německými vojsky a stal se hlavním městem okresu „Jitschin“. Po roce 1946 došlo ke znárodňování velkých závodů. V roce 1968 obsadili město vojska zemí Varšavské smlouvy a polští vojáci zastřelili na křižovatce Na Letné muže a ženu, dnes tuto událost na místě připomíná pomník. Velkou základnu měla sovětská vojska až do roku 1991 v jezuitské koleji, čímž přispěla k její devastaci. Po roce 1989 došlo k privatizaci státních společností. Ve městě také vznikla nová průmyslová zóna. Začíná rozsáhlá rekonstrukce města včetně památek.

Ekonomika

Jičín těží především z turismu a průmyslu. Továrny zde mají společnosti jako Ronal, Continental, AEG nebo SpofaDental a.s v menší míře stále vyrábí nástupce Agrostroje, AGS, což je nyní Seco GROUP. Probíhá rekonstrukce města - opravy památek (včetně Valdštejnova náměstí [4], chodníků, silnic či panelových domů z převážně 80. let 20. století, naplánována je rozsáhlá přeměna veřejné dopravy (přesun autobusového nádraží, rekonstrukce vlakového nádraží). Město též hodlá výrazně vylepšit kvalitu plovárny ze 20. let u rybníku Kníže [5]. Lze očekávat další rozvoj ubytovacích služeb - po uzavření velkokapacitního hotelu Start [6] ze 70. let z důvodu plánované rekonstrukce se ubytovací kapacity zmenšily a toto zajišťují spíše drobnější hotelové a privátní zařízení [7]. Bydlení v Jičíně patří k velmi žádaným, nicméně jsou zde i poměrně vysoké ceny nájemného.[8]

Pamětihodnosti

Korunovační kašna z roku 1836
Sousoší Nejsvětější Trojice u kostela sv. Jakuba

Členění města

Katastrální území Jičína

Město se v současnosti skládá z 11 místních částí na 4 katastrálních územích

Základní sídelní jednotky

Čeřovka, Dvorce, Holínské Předměstí, Hradecké Předměstí, Jarošov, Jičín-Staré Město, Moravčice, Na vrchách, Nové Město, Pod Šibeňákem, Pod zámkem, Popovice, Porák, Pražské Předměstí, Robousy

Správní území

Související informace můžete najít také v článku: Okres Jičín a Obvod obce s rozšířenou působností Jičín

Jičín je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Jičín se skládá ze 111 obcí, ORP ze 77 obcí.

Osobnosti

  • Albrecht z Valdštejna (1583 – 1634), český vojevůdce a politik, nejvyšší velitel císařsko-ligistických vojsk v třicetileté válce
  • František Šír (1796 - 1867), dlouholetý gymnazijní profesor a národní buditel na Jičínsku
  • František Cyril Kampelík]] (1805 – 1872), zakladatel družstevních záložen
  • Josef Walter (1815 – 1890), český pedagog, ředitel učitelského ústavu v Jičíně (1871-75)
  • Jan Gebauer (1838 – 1907), český bohemista
  • František Kaván (1866 – 1941), český malíř-krajinář, básník a překladatel z ruštiny
  • Karl Kraus (1874 – 1936), spisovatel
  • Josef Gočár (1880 – 1945), architekt
  • Josef Váchal (1884 – 1969), český malíř, grafik, ilustrátor, sochař, řezbář, spisovatel a básník
  • Jan Morávek (1887 – 1960), český historik a archivár

Partnerská města

Reference

  1. ↑ FRANCEK, JINDŘICH.. Jičín. Vyd. 1. vyd. Praha : Paseka. 69, [64] pages of plates s. Dostupné online. ISBN 8071856827, ISBN 9788071856825.  
  2. ↑ 2,0 2,1 Jičín - hlavní stránka. www.interregion.cz [online].  [cit. 2019-10-25]. Dostupné online.  
  3. ↑ Podrobněji viz KOVÁŘ, Martin. Valdštejnův Jičín: Architektonický rozvoj města v letech 1621–1634. Historický obzor, 2000, 11 (1/2), s. 2-8. ISSN 1210-6097.
  4. ↑ http://www.mujicin.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5954&id_org=5954&id=827129&p1=28715
  5. ↑ http://www.mujicin.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5954&id_org=5954&id=520742&p1=28715
  6. ↑ http://www.jicinskozpravy.cz/zpravy/2008/2/1964-jicin-se-s-americany-nedohodl--radnice-jim-poslala-vypoved--bude-hledat-dalsi-investory-nebo-moznosti.htm
  7. ↑ http://www.mujicin.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5954&id_org=5954&id=579741&p1=28715
  8. ↑ http://cenybytu.idnes.cz/cbbyty.asp?kraj=8&oblast=91

Podobné názvy

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jičín
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jičín
Město Jičín

Dvorce • Holínské Předměstí • Moravčice • Nové Město • Popovice • Pražské Předměstí • Robousy • Sedličky • Soudná • Staré Město • Valdické Předměstí

  Města a obce okresu Jičín  

Bačalky • Bašnice • Běchary • Bílsko u Hořic • Boháňka • Borek • Brada-Rybníček • Březina • Bříšťany • Budčeves • Bukvice • Butoves • Bystřice • Cerekvice nad Bystřicí • Červená Třemešná • Češov • Dětenice • Dílce • Dobrá Voda u Hořic • Dolní Lochov • Dřevěnice • Holín • Holovousy • Hořice • Cholenice • Chomutice • Choteč • Chyjice • Jeřice • Jičín • Jičíněves • Jinolice • Kacákova Lhota • Kbelnice • Kněžnice • Konecchlumí • Kopidlno • Kostelec • Kovač • Kozojedy • Kyje • Lázně Bělohrad • Libáň • Libošovice • Libuň • Lískovice • Lukavec u Hořic • Lužany • Markvartice • Miletín • Milovice u Hořic • Mladějov • Mlázovice • Nemyčeves • Nevratice • Nová Paka • Ohařice • Ohaveč • Osek • Ostroměř • Ostružno • Pecka • Petrovičky • Podhorní Újezd a Vojice • Podhradí • Podůlší • Radim • Rašín • Rohoznice • Rokytňany • Samšina • Sběř • Sedliště • Sekeřice • Slatiny • Slavhostice • Sobčice • Soběraz • Sobotka • Stará Paka • Staré Hrady • Staré Místo • Staré Smrkovice • Střevač • Sukorady • Svatojanský Újezd • Šárovcova Lhota • Tetín • Třebnouševes • Třtěnice • Tuř • Úbislavice • Údrnice • Úhlejov • Újezd pod Troskami • Úlibice • Valdice • Veliš • Vidochov • Vitiněves • Volanice • Vrbice • Vršce • Vřesník • Vysoké Veselí • Zámostí-Blata • Zelenecká Lhota • Železnice • Žeretice • Židovice • Žlunice

Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Ji%C4%8D%C3%ADn“