V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Tomíkovice

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(++)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 17: Řádka 17:
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Tomíkovice| position=left |lat_deg=50 |lat_min=19 |lat_sec=35 |lon_deg=17 |lon_min=06 |lon_sec=17|float=center | caption= }}
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Tomíkovice| position=left |lat_deg=50 |lat_min=19 |lat_sec=35 |lon_deg=17 |lon_min=06 |lon_sec=17|float=center | caption= }}
| web =  
| web =  
-
}}
+
}}'''Tomíkovice''' ([[němčina|něm.]] ''Domsdorf'') jsou osadou města [[Žulová]]. Nacházejí se 2 km severně od Žulové podél silnice do [[Vidnava|Vidnavy]].
-
'''Tomíkovice''' ([[němčina|něm.]] ''Domsdorf'') jsou osadou obce [[Žulová]]. Nacházejí se 2 km severně od Žulové podél silnice do [[Vidnava|Vidnavy]].
+
== Historie ==
== Historie ==
-
Tomíkovice jsou poprvé připomínány roku 1291 v pramenu vztahujícímu se k letům 1266-1268. Vznikly v průběhu tehdejší kolonizace Jesenicka vratislavskými biskupy a jsou pojmenovány zřejmě po svém [[lokátor]]ovi jménem Tomáš neboli Tomík. Latinské (''Dominici villa'') a německé (''Dominiksdorf'', ''Domsdorf'') jméno zřejmě nejsou původní. V místech Tomíkovic je k roku 1284 zmíněna i ves Hlinná (Glinna), která s Tomíkovicemi zřejmě později splynula.
+
Tomíkovice jsou poprvé připomínány roku 1291 v pramenu vztahujícímu se k letům 1266-1268. Vznikly v průběhu tehdejší kolonizace Jesenicka vratislavskými biskupy a jsou pojmenovány zřejmě po svém lokátorovi jménem Tomáš neboli Tomík. Latinské (''Dominici villa'') a německé (''Dominiksdorf'', ''Domsdorf'') jméno zřejmě nejsou původní. V místech Tomíkovic je k roku 1284 zmíněna i ves Hlinná (Glinna), která s Tomíkovicemi zřejmě později splynula.
V 14. století Tomíkovice - jako řada jiných vsí v okolí - zpustly a byly obnoveny až při nové kolonizaci biskupského panství kolem roku 1576. Většina vsi zůstala v majetku vratislavského biskupství. Zdejší fojtství (šoltézství) bylo roku 1671 povýšeno na rytířské, a tvořilo tedy samostatný statek, ale zůstalo oproti okolním vsím vcelku malé a střídalo často majitele až do roku 1733, kdy je získal klášter sv. Maří Magdalény v [[Nysa|Nise]]. Tomu fojtství patřilo do roku 1807, kdy je klášter pro obtížnou správu přes rakousko-pruské hranice prodal Johannu Nepomuku Oehlovi. V letech 1844-1890 patřily rodině Latzelů, která v té době skoupila řadu velkostatků v okolí, mj. ve [[Skorošice|Skorošicích]].
V 14. století Tomíkovice - jako řada jiných vsí v okolí - zpustly a byly obnoveny až při nové kolonizaci biskupského panství kolem roku 1576. Většina vsi zůstala v majetku vratislavského biskupství. Zdejší fojtství (šoltézství) bylo roku 1671 povýšeno na rytířské, a tvořilo tedy samostatný statek, ale zůstalo oproti okolním vsím vcelku malé a střídalo často majitele až do roku 1733, kdy je získal klášter sv. Maří Magdalény v [[Nysa|Nise]]. Tomu fojtství patřilo do roku 1807, kdy je klášter pro obtížnou správu přes rakousko-pruské hranice prodal Johannu Nepomuku Oehlovi. V letech 1844-1890 patřily rodině Latzelů, která v té době skoupila řadu velkostatků v okolí, mj. ve [[Skorošice|Skorošicích]].
Kromě zemědělství se ve vsi uplatňovalo domácké přadláctví, jež však již v polovině 19. století hledalo obtížně odbyt. Rozvojem kamenictví v regionu okolo [[Žulová|Žulové]] se Tomíkovic dotkl spíše okrajově (žulové lomy na Kaní hoře), specialitou obce se ale stalo povoznictví - přeprava dřeva, vápna i kamene pro stavební a průmyslové účely. Tímto zaměstnáním lze rovněž vysvětlit rozšíření dělnického hnutí mezi obyvateli, jež vyvrcholilo vítězstím [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]] ve volbách roku [[1929]]. Poté však i zde převládla [[Sudetoněmecká strana|strana sudetoněmecká]], Tomíkovice byly po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] připojeny k [[Německo|Německu]] a jejich vesměs německé obyvatelstvo bylo po roce [[1945]] [[Vysídlení Němců z Československa|odsunuto]].
Kromě zemědělství se ve vsi uplatňovalo domácké přadláctví, jež však již v polovině 19. století hledalo obtížně odbyt. Rozvojem kamenictví v regionu okolo [[Žulová|Žulové]] se Tomíkovic dotkl spíše okrajově (žulové lomy na Kaní hoře), specialitou obce se ale stalo povoznictví - přeprava dřeva, vápna i kamene pro stavební a průmyslové účely. Tímto zaměstnáním lze rovněž vysvětlit rozšíření dělnického hnutí mezi obyvateli, jež vyvrcholilo vítězstím [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]] ve volbách roku [[1929]]. Poté však i zde převládla [[Sudetoněmecká strana|strana sudetoněmecká]], Tomíkovice byly po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] připojeny k [[Německo|Německu]] a jejich vesměs německé obyvatelstvo bylo po roce [[1945]] [[Vysídlení Němců z Československa|odsunuto]].
Řádka 26: Řádka 25:
Tomíkovice byly od konce patrimoniální správy roku 1850 samostatnou obcí až do roku [[1960]], kdy byly připojeny ke [[Skorošice|Skorošicím]]. Spolu se Skorošicemi se staly od [[1. leden|1. ledna]] součástí [[Žulová|Žulové]]. Skorošice se od ní roku [[1990]] opět osamostatnily, ale Tomíkovice u Žulové zůstaly.
Tomíkovice byly od konce patrimoniální správy roku 1850 samostatnou obcí až do roku [[1960]], kdy byly připojeny ke [[Skorošice|Skorošicím]]. Spolu se Skorošicemi se staly od [[1. leden|1. ledna]] součástí [[Žulová|Žulové]]. Skorošice se od ní roku [[1990]] opět osamostatnily, ale Tomíkovice u Žulové zůstaly.
K Tomíkovicím patří rovněž malá osada '''Žlíbek''' (něm. ''Schlippengrund'' nebo jen ''Schlippe''), vzniklá koncem 18. století u Schlippeho mlýna na Vidnavce. Začátkem 19. století v ní bylo pět domů.
K Tomíkovicím patří rovněž malá osada '''Žlíbek''' (něm. ''Schlippengrund'' nebo jen ''Schlippe''), vzniklá koncem 18. století u Schlippeho mlýna na Vidnavce. Začátkem 19. století v ní bylo pět domů.
-
===Vývoj počtu obyvatel<ref>Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 652-653; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 35;  http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 978-979</ref>===
+
== Vývoj počtu obyvatel<ref>Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 652-653; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 35;  http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 978-979</ref>==
-
{|class="wikitable"
+
{| class="wikitable"
! Rok !! 1836 !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1939 !! 1947 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001
! Rok !! 1836 !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1939 !! 1947 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001
|-
|-
Řádka 33: Řádka 32:
| 604 || 665 || 640 || 605 || 642 || 614 || 652 || 708<ref group="p ">z toho: Tomíkovice 644, Žlíbek 64</ref><ref group="p ">z toho: 6 Čechoslováků, 696 Němců; 706 řím. kat., 1 bez vyzn.</ref> || 749 || 349 || 302 || 352|| 314 || 263 || 233 || 246<ref group="p ">z toho: Tomíkovice 236, Žlíbek 10</ref>
| 604 || 665 || 640 || 605 || 642 || 614 || 652 || 708<ref group="p ">z toho: Tomíkovice 644, Žlíbek 64</ref><ref group="p ">z toho: 6 Čechoslováků, 696 Němců; 706 řím. kat., 1 bez vyzn.</ref> || 749 || 349 || 302 || 352|| 314 || 263 || 233 || 246<ref group="p ">z toho: Tomíkovice 236, Žlíbek 10</ref>
|}
|}
-
<references group="p " />
 
== Reference ==
== Reference ==
 +
<references group="p " />
<references/>
<references/>
-
<!-- HlavičkaObecNav --><br />
 
-
'''Tomíkovice'''&nbsp;|
 
-
[[Žulová]]
 
-
<!-- PatičkaObecNav --><br />
 
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
 
 +
{{Město Žulová}}{{Článek z Wikipedie}}
 +
[[Kategorie:Žulová]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Jeseník]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Jeseník]]

Aktuální verze z 1. 6. 2020, 17:04

Tomíkovice (něm. Domsdorf) jsou osadou města Žulová. Nacházejí se 2 km severně od Žulové podél silnice do Vidnavy.

Historie

Tomíkovice jsou poprvé připomínány roku 1291 v pramenu vztahujícímu se k letům 1266-1268. Vznikly v průběhu tehdejší kolonizace Jesenicka vratislavskými biskupy a jsou pojmenovány zřejmě po svém lokátorovi jménem Tomáš neboli Tomík. Latinské (Dominici villa) a německé (Dominiksdorf, Domsdorf) jméno zřejmě nejsou původní. V místech Tomíkovic je k roku 1284 zmíněna i ves Hlinná (Glinna), která s Tomíkovicemi zřejmě později splynula. V 14. století Tomíkovice - jako řada jiných vsí v okolí - zpustly a byly obnoveny až při nové kolonizaci biskupského panství kolem roku 1576. Většina vsi zůstala v majetku vratislavského biskupství. Zdejší fojtství (šoltézství) bylo roku 1671 povýšeno na rytířské, a tvořilo tedy samostatný statek, ale zůstalo oproti okolním vsím vcelku malé a střídalo často majitele až do roku 1733, kdy je získal klášter sv. Maří Magdalény v Nise. Tomu fojtství patřilo do roku 1807, kdy je klášter pro obtížnou správu přes rakousko-pruské hranice prodal Johannu Nepomuku Oehlovi. V letech 1844-1890 patřily rodině Latzelů, která v té době skoupila řadu velkostatků v okolí, mj. ve Skorošicích. Kromě zemědělství se ve vsi uplatňovalo domácké přadláctví, jež však již v polovině 19. století hledalo obtížně odbyt. Rozvojem kamenictví v regionu okolo Žulové se Tomíkovic dotkl spíše okrajově (žulové lomy na Kaní hoře), specialitou obce se ale stalo povoznictví - přeprava dřeva, vápna i kamene pro stavební a průmyslové účely. Tímto zaměstnáním lze rovněž vysvětlit rozšíření dělnického hnutí mezi obyvateli, jež vyvrcholilo vítězstím Komunistické strany Československa ve volbách roku 1929. Poté však i zde převládla strana sudetoněmecká, Tomíkovice byly po Mnichovské dohodě připojeny k Německu a jejich vesměs německé obyvatelstvo bylo po roce 1945 odsunuto. V poválečné době zbyla jako jediná hospodářská aktivita ve vsi zemědělství. Fojtský velkostatek převzal státní statek Žulová a postupně k němu připojil i půdu ostatních zemědělců ve vsi. Roku 1980 bylo obhospodařování zdejší zemědělské půdy předáno jednotnému zemědělskému družstvu v Bernarticích. Tomíkovice byly od konce patrimoniální správy roku 1850 samostatnou obcí až do roku 1960, kdy byly připojeny ke Skorošicím. Spolu se Skorošicemi se staly od 1. ledna součástí Žulové. Skorošice se od ní roku 1990 opět osamostatnily, ale Tomíkovice u Žulové zůstaly. K Tomíkovicím patří rovněž malá osada Žlíbek (něm. Schlippengrund nebo jen Schlippe), vzniklá koncem 18. století u Schlippeho mlýna na Vidnavce. Začátkem 19. století v ní bylo pět domů.

Vývoj počtu obyvatel[1]

Rok 1836 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1947 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 604 665 640 605 642 614 652 708[p 1][p 2] 749 349 302 352 314 263 233 246[p 3]

Reference

  1. ↑ z toho: Tomíkovice 644, Žlíbek 64
  2. ↑ z toho: 6 Čechoslováků, 696 Němců; 706 řím. kat., 1 bez vyzn.
  3. ↑ z toho: Tomíkovice 236, Žlíbek 10
  1. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 652-653; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 35; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 978-979


Město Žulová

Tomíkovice • Žulová

Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Tom%C3%ADkovice“