V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Bystřice nad Pernštejnem

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(++)
(++)
 
Řádka 30: Řádka 30:
| NUTS3 = CZ063
| NUTS3 = CZ063
| nad.výš = 535  
| nad.výš = 535  
-
}}
+
}}'''Bystřice nad Pernštejnem''' ({{Vjazyce2|de|''Bistritz ob Pernstein''}}) je [[město]] v [[okres Žďár nad Sázavou|okrese Žďár nad Sázavou]] v [[Kraj Vysočina|kraji Vysočina]], 24 km východně od [[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]] na říčce [[Bystřice (přítok Svratky)|Bystřice]].  
-
'''Bystřice nad Pernštejnem''' ({{Vjazyce2|de|''Bistritz ob Pernstein''}}) je [[město]] v [[okres Žďár nad Sázavou|okrese Žďár nad Sázavou]] v [[Kraj Vysočina|kraji Vysočina]], 24 km východně od [[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]] na říčce [[Bystřice (přítok Svratky)|Bystřice]].  
+
* V roce 2011 zde žilo 8 617 obyvatel.
* V roce 2011 zde žilo 8 617 obyvatel.
* Ke dni 1. 1. 2019 zde žilo '''8 110''' obyvatel.
* Ke dni 1. 1. 2019 zde žilo '''8 110''' obyvatel.
Řádka 40: Řádka 39:
=== 20. století ===
=== 20. století ===
Roku [[1905]] byla zavedena do města [[Železniční trať Žďár nad Sázavou - Tišnov|železnice ze Žďáru nad Sázavou do Tišnova]], což mělo za následek rozvoj průmyslu.
Roku [[1905]] byla zavedena do města [[Železniční trať Žďár nad Sázavou - Tišnov|železnice ze Žďáru nad Sázavou do Tišnova]], což mělo za následek rozvoj průmyslu.
-
K rozvoji města také přispěl rozvoj [[uran (prvek)|uranového]] průmyslu v [[Dolní Rožínka|Dolní Rožínce]]. Dne [[10. května]] [[1925]] dostala Bystřice přízvisko „nad Pernštejnem“.
+
K rozvoji města také přispěl rozvoj [[uran (prvek)|uranového]] průmyslu v [[Dolní Rožínka|Dolní Rožínce]]. Dne [[10. květen|10. května]] [[1925]] dostala Bystřice přízvisko „nad Pernštejnem“.
{| class="wikitable" style="text-align:right"
{| class="wikitable" style="text-align:right"
|+ Vývoj počtu obyvatel Bystřice nad Pernštejnem<ref>{{Citace monografie
|+ Vývoj počtu obyvatel Bystřice nad Pernštejnem<ref>{{Citace monografie
Řádka 95: Řádka 94:
* Gustav Pfleger Moravský (1833–1875) – spisovatel
* Gustav Pfleger Moravský (1833–1875) – spisovatel
* František Šťastný (1836–[[1908]]) – zakladatel turistiky v obci Vír a na Bystřicku
* František Šťastný (1836–[[1908]]) – zakladatel turistiky v obci Vír a na Bystřicku
-
* [[Franiček Veselý (balneolog)|MUDr. František Veselý]] (1862 - [[1923]]) - lékař, vlastenec, balneolog - zakladatel lázní Luhačovice
+
* [[Franiček Veselý (balneolog)|MUDr. František Veselý]] (1862–[[1923]]) lékař, vlastenec, balneolog - zakladatel lázní Luhačovice
* [[Otto Eisler]] (1893–[[1968]]) – architekt
* [[Otto Eisler]] (1893–[[1968]]) – architekt
* [[Ladislav Kobsinek]] ([[1903]]–[[1959]]), československý voják a člen Národní obce fašistické
* [[Ladislav Kobsinek]] ([[1903]]–[[1959]]), československý voják a člen Národní obce fašistické
== Zajímavosti ==
== Zajímavosti ==
-
Dne 29. května 2010 navštívil Bystřici, u příležitosti oslav 430. výročí povýšení na město (1580, císař Rudolf II.), současný [[prezident]] České republiky [[Václav Klaus]]. Pozoruhodné je i to, že šlo o druhý den [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010|voleb]] do Poslanecké sněmovny [[Parlament České republiky|Parlamentu]] ČR. Během procházky nově zrekonstruovaným náměstím tak prezident poskytl první interview k povolebním výsledkům.
+
Dne 29. května 2010 navštívil Bystřici, u příležitosti oslav 430. výročí povýšení na město (1580, císař Rudolf II.), současný [[prezident]] České republiky [[Václav Klaus]]. Pozoruhodné je i to, že šlo o druhý den [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010|voleb]] do Poslanecké sněmovny [[Parlament České republiky|Parlamentu&nbsp;ČR]]. Během procházky nově zrekonstruovaným náměstím tak prezident poskytl první interview k povolebním výsledkům.
== Části města ==
== Části města ==
* Bystřice nad Pernštejnem
* Bystřice nad Pernštejnem

Aktuální verze z 5. 8. 2019, 14:02

Bystřice nad Pernštejnem (německy Bistritz ob Pernstein) je město v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina, 24 km východně od Žďáru nad Sázavou na říčce Bystřice.

  • V roce 2011 zde žilo 8 617 obyvatel.
  • Ke dni 1. 1. 2019 zde žilo 8 110 obyvatel.

Obsah

Historie

Středověk

Město, založené v 13. století (první písemná zmínka pochází z roku 1298), získalo svoje pojmenování díky říčce Bystřici, která tímto městem protéká. Ve 14. století se Bystřice stala hospodářským a obchodním centrum okolních vsí, které patřily do pernštejnského panství. V roce 1580 byla Bystřice povýšena Rudolfem II. na město. Roku 1588 Jan z Pernštejna prodal Pernštejn a pernštejnské panství městu Brnu a tím skončila vláda Pernštejnů v tomto městě. Majitel města se posléze často měnil. Brno zanedlouho prodalo Bystřici Václavu Plesu Heřmanskému ze Sloupna. Roku 1609 byla Bystřice prodána zemskému písaři Janu Čejkovi z Olbramovic, který se však velkou měrou účastnil na stavovském povstání proti Ferdinandovi II. Štýrskému, a proto po bitvě na Bílé hoře pozbyl veškeré jmění včetně bystřického panství. Správu panství roku 1621 převzali nejdříve císařští komisaři Václav z Zástřizl na Boskovicích a Jan Matyášovský z Matyášovic a roku 1623 byl statek bystřický prodán hraběti Jiřímu z Náchoda.

20. století

Roku 1905 byla zavedena do města železnice ze Žďáru nad Sázavou do Tišnova, což mělo za následek rozvoj průmyslu. K rozvoji města také přispěl rozvoj uranového průmyslu v Dolní Rožínce. Dne 10. května 1925 dostala Bystřice přízvisko „nad Pernštejnem“.

Vývoj počtu obyvatel Bystřice nad Pernštejnem[1]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 5468 5405 5119 5006 4770 4576 4170 3922 5032 7644 9510 9304 9068

Pamětihodnosti

Kostel svatého Vavřince byl zbudován v raně gotickém stylu ve 13. století a později barokně přestavěný. Město má však ještě jeden kostel svaté Trojice, původně sloužící evangelíkům, z roku 1615, dnes jde o kostel hřbitovní. Na Černém vršku je kaple svaté Anny z roku 1749. Na náměstí se nachází kašna z roku 1892 se sochami Cyrila a Metoděje. Ve středu náměstí se tyčí mariánský sloup z roku 1727. V horní části náměstí je postaven pískovcový kříž s pietou z roku 1881. Před Základní školou TGM je umístěna nesmírně cenná socha prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka od novoměstského rodáka, sochaře Vincence Makovského (její kopie je např. v Brně před Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity). Mezi významné památky okolí města patří hradní zřícenina Aueršperk u obce Dvořiště. Další pozoruhodnou historickou památkou je rovněž zřícenina hradu Zubštejna, jež se nachází se u nedaleké obce Pivonice. Z věže této zříceniny je nádherný výhled do širokého dalekého okolí.

Rodáci

  • Izaiáš Cibulka (asi 1533–1582) – překladatel Bible kralické
  • Antonín Boček (1802–1847) – první moravský historiograf a archivář
  • Karel Šmídek (1818–1878) – kněz, filozof, pedagog
  • Gustav Pfleger Moravský (1833–1875) – spisovatel
  • František Šťastný (1836–1908) – zakladatel turistiky v obci Vír a na Bystřicku
  • MUDr. František Veselý (1862–1923) – lékař, vlastenec, balneolog - zakladatel lázní Luhačovice
  • Otto Eisler (1893–1968) – architekt
  • Ladislav Kobsinek (19031959), československý voják a člen Národní obce fašistické

Zajímavosti

Dne 29. května 2010 navštívil Bystřici, u příležitosti oslav 430. výročí povýšení na město (1580, císař Rudolf II.), současný prezident České republiky Václav Klaus. Pozoruhodné je i to, že šlo o druhý den voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Během procházky nově zrekonstruovaným náměstím tak prezident poskytl první interview k povolebním výsledkům.

Části města

Galerie

Související články

Reference

  1. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 596–597.  


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bystřice nad Pernštejnem
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bystřice nad Pernštejnem
Město Bystřice nad Pernštejnem

Bystřice nad PernštejnemBratrušínDivišovDomanínDomanínek • Dvořiště • Karasín • Kozlov •
Lesoňovice • Pivonice • Rovné • Vítochov

  Města a obce okresu Žďár nad Sázavou  

Baliny • Blažkov • Blízkov • Bobrová • Bobrůvka • Bohdalec • Bohdalov • Bohuňov • Borovnice • Bory • Březejc • Březí • Březí nad Oslavou • Březské • Budeč • Bukov • Bystřice nad Pernštejnem • Býšovec • Cikháj • Černá • Dalečín • Daňkovice • Dlouhé • Dobrá Voda • Dolní Heřmanice • Dolní Libochová • Dolní Rožínka • Fryšava pod Žákovou horou • Hamry nad Sázavou • Herálec • Heřmanov • Hodíškov • Horní Libochová • Horní Radslavice • Horní Rožínka • Chlumek • Chlumětín • Chlum-Korouhvice • Jabloňov • Jámy • Javorek • Jimramov • Jívoví • Kadolec • Kadov • Karlov • Kněževes • Koroužné • Kotlasy • Kozlov • Krásné • Krásněves • Křídla • Křižánky • Křižanov • Křoví • Kuklík • Kundratice • Kyjov • Lavičky • Lhotka • Lísek • Líšná • Malá Losenice • Martinice • Matějov • Měřín • Meziříčko • Milasín • Milešín • Mirošov • Moravec • Moravecké Pavlovice • Netín • Nížkov • Nová Ves • Nová Ves u Nového Města na Moravě • Nové Dvory • Nové Město na Moravě • Nové Sady • Nové Veselí • Nový Jimramov • Nyklovice • Obyčtov • Ořechov • Oslavice • Oslavička • Osová Bítýška • Osové • Ostrov nad Oslavou • Otín • Pavlínov • Pavlov • Petráveč • Pikárec • Písečné • Počítky • Poděšín • Podolí • Pokojov • Polnička • Prosetín • Račice • Račín • Radenice • Radešín • Radešínská Svratka • Radkov • Radňoves • Radňovice • Radostín • Radostín nad Oslavou • Rodkov • Rosička • Rousměrov • Rovečné • Rozseč • Rozsochy • Rožná • Ruda • Rudolec • Řečice • Sázava • Sazomín • Sejřek • Sirákov • Sklené • Sklené nad Oslavou • Skorotice • Skřinářov • Sněžné • Spělkov • Strachujov • Stránecká Zhoř • Strážek • Střítež • Sulkovec • Světnov • Sviny • Svratka • Škrdlovice • Štěpánov nad Svratkou • Tasov • Tři Studně • Ubušínek • Uhřínov • Ujčov • Újezd • Unčín • Vatín • Věcov • Věchnov • Velká Bíteš • Velká Losenice • Velké Janovice • Velké Meziříčí • Velké Tresné • Vepřová • Věstín • Věžná • Vídeň • Vidonín • Vír • Vlachovice • Vlkov • Vojnův Městec • Vysoké • Záblatí • Zadní Zhořec • Znětínek • Zubří • ZvoleŽdániceŽďár nad Sázavou