Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Šablona:Článek dne/2017/10
Z Multimediaexpo.cz
m (Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2017/10“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))) |
m (Nahrazení textu „Kategorie:Článek DNE“ textem „Kategorie:Archiv Článků DNE“) |
||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Cheb-letecky-snimek-271.jpg|right|160px|Letecký pohled na město Cheb.]] |
- | '''[[ | + | '''[[Cheb]]''' je významné [[město]] na západě Čech v [[Karlovarský kraj|Karlovarském kraji]], které leží na řece [[Ohře|Ohři]]. |
- | V | + | Historie Chebu, jednoho z nejstarších měst na území Čech, sahá do 9. století. Poprvé je připomínán v roce 1061 v listině německého krále Jindřicha IV. S kolonizační politikou raného středověku souvisí stavba prvního kamenného hradu. V roce 1157 získává [[Cheb]] jako dědictví německý císař Friedrich Barbarossa, který nechává starý hrad přebudovat na reprezentativní císařskou rezidenci. Za vlády krále Jana Lucemburského bylo město v roce 1322 jako dědičná zástava definitivně připojeno k zemím Koruny české. V rámci království mělo výsadní postavení samosprávného území a vlastní sněm. Služeb Chebských využíval pro svá politická jednání i český král Jiří z Poděbrad. V 16. století se v dosud katolickém Chebu začínají prosazovat vlivy protestantismu. Poslední událostí, která dala městu zasáhnout do velké politiky, bylo zavraždění generalissima císařských vojsk, vévody Albrechta z Valdštejna, ke kterému došlo v Chebu 25. února 1634. Druhá polovina 17. století a století 18. znamenají pro město výraznou barokní proměnu. Na přestavbách a výstavbě nových budov se podíleli tak významní architekti a stavitelé jako Kryštof Dienzenhofer, Abraham Leutner, Pavel Bayer, Giovanni Batista Alliprandi, Anton Pfeffer a chebský rodák Balthasar Neumann, který má stálou expozici v Krajském muzeu. Historické městské jádro prošlo na přelomu 50. a 60. let 20. století rozsáhlou asanací a rekonstrukcí. Pro svoji stavební a architektonickou jedinečnost byl Cheb, ve kterém dnes žije přes 33 000 obyvatel, prohlášen v roce 1981 městskou památkovou rezervací. Město má své muzeum, divadlo se stálou scénou, Galerii výtvarného umění, galerii fotografie G4 a Městskou knihovnu. |
- | + | Historický dům číslo 17, stojící na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad, zdobí rodový erb Junckerů z roku 1379. Zde, v někdejším hostinci U zlatého jelena, bydlel roku 1791 básník Friedrich Schiller, když v Chebu sbíral materiál pro své dílo o Valdštejnovi. Později po pobytu básníka Friedricha Schillera byl dům nazýván domem Schillerovým. Kromě toho zde bydleli 1547 císař Karel V., 1673 císař Leopold I. nebo 1798 arcivévoda Karel. Dominantou východní strany náměstí je nová barokní radnice postavená v letech 1723 až 1728 podle návrhu pražského dvorního architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho. | |
- | + | <noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude> | |
- | + | ||
- | <noinclude>[[Kategorie: | + |
Aktuální verze z 7. 1. 2019, 12:44
Cheb je významné město na západě Čech v Karlovarském kraji, které leží na řece Ohři.
Historie Chebu, jednoho z nejstarších měst na území Čech, sahá do 9. století. Poprvé je připomínán v roce 1061 v listině německého krále Jindřicha IV. S kolonizační politikou raného středověku souvisí stavba prvního kamenného hradu. V roce 1157 získává Cheb jako dědictví německý císař Friedrich Barbarossa, který nechává starý hrad přebudovat na reprezentativní císařskou rezidenci. Za vlády krále Jana Lucemburského bylo město v roce 1322 jako dědičná zástava definitivně připojeno k zemím Koruny české. V rámci království mělo výsadní postavení samosprávného území a vlastní sněm. Služeb Chebských využíval pro svá politická jednání i český král Jiří z Poděbrad. V 16. století se v dosud katolickém Chebu začínají prosazovat vlivy protestantismu. Poslední událostí, která dala městu zasáhnout do velké politiky, bylo zavraždění generalissima císařských vojsk, vévody Albrechta z Valdštejna, ke kterému došlo v Chebu 25. února 1634. Druhá polovina 17. století a století 18. znamenají pro město výraznou barokní proměnu. Na přestavbách a výstavbě nových budov se podíleli tak významní architekti a stavitelé jako Kryštof Dienzenhofer, Abraham Leutner, Pavel Bayer, Giovanni Batista Alliprandi, Anton Pfeffer a chebský rodák Balthasar Neumann, který má stálou expozici v Krajském muzeu. Historické městské jádro prošlo na přelomu 50. a 60. let 20. století rozsáhlou asanací a rekonstrukcí. Pro svoji stavební a architektonickou jedinečnost byl Cheb, ve kterém dnes žije přes 33 000 obyvatel, prohlášen v roce 1981 městskou památkovou rezervací. Město má své muzeum, divadlo se stálou scénou, Galerii výtvarného umění, galerii fotografie G4 a Městskou knihovnu.
Historický dům číslo 17, stojící na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad, zdobí rodový erb Junckerů z roku 1379. Zde, v někdejším hostinci U zlatého jelena, bydlel roku 1791 básník Friedrich Schiller, když v Chebu sbíral materiál pro své dílo o Valdštejnovi. Později po pobytu básníka Friedricha Schillera byl dům nazýván domem Schillerovým. Kromě toho zde bydleli 1547 císař Karel V., 1673 císař Leopold I. nebo 1798 arcivévoda Karel. Dominantou východní strany náměstí je nová barokní radnice postavená v letech 1723 až 1728 podle návrhu pražského dvorního architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho.