Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(+ MOJE Fotka) |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[ | + | [[File:Kutna_Hora_CZ_Plague_column_02.jpg|thumb|220px|Morový sloup Panny Marie Neposkvrněné v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]], postavený v letech 1713 až 1715]] |
'''Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice''' jsou dva základní typy samostatně stojících sloupů s [[křesťanství|křesťanskou]] tematikou, často označovaných jako [[mor]]ové. Jejich budování bylo rozšířeným způsobem manifestace víry v [[katolická církev|katolických]] zemích zejména v 17. a 18. století. Tyto sloupy se tak staly jedním z nejviditelnějších znaků [[baroko|barokní]] architektury. '''Mariánské sloupy''' se stavěly ke slávě [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]], často jako díkuvzdání za ukončení [[mor]]u či jinou významnou pomoc. Účelem '''sloupů [[Nejsvětější Trojice]]''' byla obvykle oslava [[církev|církve]] a [[víra|víry]], ovšem motiv moru mohl rovněž někdy hrát svou roli. | '''Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice''' jsou dva základní typy samostatně stojících sloupů s [[křesťanství|křesťanskou]] tematikou, často označovaných jako [[mor]]ové. Jejich budování bylo rozšířeným způsobem manifestace víry v [[katolická církev|katolických]] zemích zejména v 17. a 18. století. Tyto sloupy se tak staly jedním z nejviditelnějších znaků [[baroko|barokní]] architektury. '''Mariánské sloupy''' se stavěly ke slávě [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]], často jako díkuvzdání za ukončení [[mor]]u či jinou významnou pomoc. Účelem '''sloupů [[Nejsvětější Trojice]]''' byla obvykle oslava [[církev|církve]] a [[víra|víry]], ovšem motiv moru mohl rovněž někdy hrát svou roli. | ||
| - | [[ | + | [[File:Giovanni Paolo Pannini - The Piazza and Church of Santa Maria Maggiore.jpg|thumb|220px|Mariánský sloup naproti [[Bazilika di Santa Maria Maggiore|Baziliky di Santa Maria Maggiore]] v Římě]] |
| - | + | ||
| - | + | Na morových sloupech bývají i [[socha|sochy]] dalších [[svatý|světců]]. Typický je [[Roch z Montpellieru|sv. Roch]], který dle legendy onemocněl, když pomáhal nakaženým během morové epidemie, a uzdravil se díky síle své víry. [[Sv. Šebestián]], [[mučedník]], který rovněž bývá na sloupech zobrazován, byl původně [[patron]]em lukostřelců. Ve středověku však také převzal roli s morem spojovaného lučištníka [[Apollón]]a, neboť lidé často metaforicky srovnávali náhodně se vyskytující morové rány se střelami šípů. Mezi další zobrazované svaté patří [[Barbora z Nikomédie|sv. Barbora]], patronka umírajících, sv. [[František Xaverský]], o němž se tradovalo, že měl dar uzdravovat a křísit lidi z mrtvých, a sv. [[Karel Boromejský]], známý svou pomocí nemocným a umírajícím. | |
| - | [[ | + | |
| - | [[Image:Marian column destroyed, Prague.jpg | + | Budování sloupů se sochou Panny Marie pochází nejméně z 10. století (v [[Clermont-Ferrand]] ve [[Francie|Francii]]), ale běžným se stalo zejména v období protireformace po Tridentském koncilu (1545–1563). Jedním z prvních byl sloup na [[Piazza Santa Maria Maggiore]] v [[Řím]]ě. Jeho dřík je starověkého původu: sloužil jako podpora klenby tzv. Konstantinovy baziliky v Římě, zničené [[zemětřesení]]m v 9. století. Pouze tento sloup přežil až do století 17. a roku 1614 byl převezen na Piazza Santa Maria Maggiore, kde byla na jeho vrchol umístěna [[bronz]]ová socha [[Panna Marie s dítětem|Panny Marie s dítětem]]. Později sloužil jako vzor pro mnoho sloupů v [[Itálie|Itálii]] a dalších evropských zemích. |
| + | [[Soubor:Olomouc 01.png|thumb|220px|[[Sloup Nejsvětější Trojice (Olomouc)|Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci]]]] | ||
| + | [[Image:Marian column destroyed, Prague.jpg|thumb|220px|Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze, stržený 3. listopadu 1918 rozvášněným davem]] | ||
<br />Prvním sloupem tohoto typu na sever od [[Alpy|Alp]] byl Mariensäule postavený v [[Mnichov]]ě roku 1638 jako dík za to, že město přežilo útok [[Švédsko|švédské]] armády a mor. Panna Marie pluje na jeho vrcholu na měsíčním srpku jako [[Královna nebes]]. Inspiroval například mariánské sloupy v [[Praha|Praze]] a [[Vídeň|Vídni]], ale velmi rychle následovala celá řada dalších. V zemích, které byly součástí [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]] (zvláště [[Česká republika|Česká republika]], [[Rakousko]], [[Slovensko]] a [[Maďarsko]]), je velmi těžké najít staré město bez náměstí s takovýmto sloupem, obvykle umístěným na nejvýznačnějším místě. | <br />Prvním sloupem tohoto typu na sever od [[Alpy|Alp]] byl Mariensäule postavený v [[Mnichov]]ě roku 1638 jako dík za to, že město přežilo útok [[Švédsko|švédské]] armády a mor. Panna Marie pluje na jeho vrcholu na měsíčním srpku jako [[Královna nebes]]. Inspiroval například mariánské sloupy v [[Praha|Praze]] a [[Vídeň|Vídni]], ale velmi rychle následovala celá řada dalších. V zemích, které byly součástí [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]] (zvláště [[Česká republika|Česká republika]], [[Rakousko]], [[Slovensko]] a [[Maďarsko]]), je velmi těžké najít staré město bez náměstí s takovýmto sloupem, obvykle umístěným na nejvýznačnějším místě. | ||
| - | [[Mariánský sloup (Staroměstské náměstí)|Pražský mariánský sloup]] byl postaven na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]] krátce po | + | [[Mariánský sloup (Staroměstské náměstí)|Pražský mariánský sloup]] byl postaven na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]] krátce po Třicetileté válce jako díkuvzdání [[Immaculata|Panně Marii Neposkvrněné]] za pomoc v boji se Švédy. V poledne jeho stín ukazoval tzv. Pražský [[poledník]], který sloužil k určení přesného [[sluneční čas|slunečního času]]. Později si jeho stavbu mnoho [[Češi|Čechů]] spojilo s habsburskou nadvládou v zemi a po vyhlášení samostatnosti [[Československo|Československa]] v roce [[1918]] ho revolučně naladěný dav strhl a zničil. |
| - | + | Základní vzor, který inspiroval stavbu většiny sloupů Nejsvětější Trojice, se nachází na náměstí Graben ve Vídni a byl postaven po moru z roku 1679. Dřík tohoto bohatě zdobeného sloupu zcela mizí za mramorovými oblaky, sochami svatých, [[anděl]]y a [[putto|amorety]]. Jejich éra vrcholí [[sloup Nejsvětější Trojice (Olomouc)|sloupem Nejsvětější Trojice]] na Horním náměstí v [[Olomouc]]i. Tento sloup je především velkolepou oslavou katolické církve, ovšem nelze přehlédnout, že jeho stavba byla zahájena (takřka současně s [[Mariánský sloup (Olomouc)|morovým mariánským sloupem na sousedním Dolním náměstí]]) krátce po moru, který udeřil na [[Morava|Moravě]] v letech 1714 až 1716. Olomoucký sloup je výjimečný pro svou monumentalitu, bohatou výzdobu i neobvyklou kombinaci sochařských materiálů (kámen a pozlacená měď). Jeho základna je natolik velká, že dokonce uvnitř mohla být ukryta [[kaple]]. Tento sloup je jediný, který byl samostatně zapsán na [[Světové dědictví|Seznam památek světového dědictví]] [[UNESCO]], jako „jeden z výjimečných příkladů [[střední Evropa|středoevropského]] vrcholného baroka“.<ref>http://whc.unesco.org/archive/advisory_body_evaluation/859.pdf</ref> | |
| - | <gallery> | + | <gallery perrow="3"> |
Soubor:Blíževedly - barokní sloup Nejsvětější Trojice.jpg|[[Blíževedly]] | Soubor:Blíževedly - barokní sloup Nejsvětější Trojice.jpg|[[Blíževedly]] | ||
Soubor:Morový sloup v Sadské.jpg|[[Sadská]] | Soubor:Morový sloup v Sadské.jpg|[[Sadská]] | ||
Soubor:Trebon-statue.jpg|[[Třeboň]] | Soubor:Trebon-statue.jpg|[[Třeboň]] | ||
Soubor:Týnec nad Labem - Mariánské sousoší.jpg|[[Týnec nad Labem]] | Soubor:Týnec nad Labem - Mariánské sousoší.jpg|[[Týnec nad Labem]] | ||
| - | Soubor: | + | Soubor:KRNOV Prudnik 2016X211.jpg|[[Svitavy]] |
File:Nové Město nad Metují Square 2011 4.jpg|[[Nové Město nad Metují]] | File:Nové Město nad Metují Square 2011 4.jpg|[[Nové Město nad Metují]] | ||
</gallery> | </gallery> | ||
| Řádka 43: | Řádka 43: | ||
| - | {{ | + | {{Commons|Marian and Holy Trinity columns}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Náboženské a církevní stavby]] | [[Kategorie:Náboženské a církevní stavby]] | ||
[[Kategorie:Morové sloupy]] | [[Kategorie:Morové sloupy]] | ||
[[Kategorie:Panna Maria]] | [[Kategorie:Panna Maria]] | ||
Aktuální verze z 18. 7. 2018, 23:05
Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice jsou dva základní typy samostatně stojících sloupů s křesťanskou tematikou, často označovaných jako morové. Jejich budování bylo rozšířeným způsobem manifestace víry v katolických zemích zejména v 17. a 18. století. Tyto sloupy se tak staly jedním z nejviditelnějších znaků barokní architektury. Mariánské sloupy se stavěly ke slávě Panny Marie, často jako díkuvzdání za ukončení moru či jinou významnou pomoc. Účelem sloupů Nejsvětější Trojice byla obvykle oslava církve a víry, ovšem motiv moru mohl rovněž někdy hrát svou roli.
Na morových sloupech bývají i sochy dalších světců. Typický je sv. Roch, který dle legendy onemocněl, když pomáhal nakaženým během morové epidemie, a uzdravil se díky síle své víry. Sv. Šebestián, mučedník, který rovněž bývá na sloupech zobrazován, byl původně patronem lukostřelců. Ve středověku však také převzal roli s morem spojovaného lučištníka Apollóna, neboť lidé často metaforicky srovnávali náhodně se vyskytující morové rány se střelami šípů. Mezi další zobrazované svaté patří sv. Barbora, patronka umírajících, sv. František Xaverský, o němž se tradovalo, že měl dar uzdravovat a křísit lidi z mrtvých, a sv. Karel Boromejský, známý svou pomocí nemocným a umírajícím.
Budování sloupů se sochou Panny Marie pochází nejméně z 10. století (v Clermont-Ferrand ve Francii), ale běžným se stalo zejména v období protireformace po Tridentském koncilu (1545–1563). Jedním z prvních byl sloup na Piazza Santa Maria Maggiore v Římě. Jeho dřík je starověkého původu: sloužil jako podpora klenby tzv. Konstantinovy baziliky v Římě, zničené zemětřesením v 9. století. Pouze tento sloup přežil až do století 17. a roku 1614 byl převezen na Piazza Santa Maria Maggiore, kde byla na jeho vrchol umístěna bronzová socha Panny Marie s dítětem. Později sloužil jako vzor pro mnoho sloupů v Itálii a dalších evropských zemích.
Prvním sloupem tohoto typu na sever od Alp byl Mariensäule postavený v Mnichově roku 1638 jako dík za to, že město přežilo útok švédské armády a mor. Panna Marie pluje na jeho vrcholu na měsíčním srpku jako Královna nebes. Inspiroval například mariánské sloupy v Praze a Vídni, ale velmi rychle následovala celá řada dalších. V zemích, které byly součástí habsburské monarchie (zvláště Česká republika, Rakousko, Slovensko a Maďarsko), je velmi těžké najít staré město bez náměstí s takovýmto sloupem, obvykle umístěným na nejvýznačnějším místě.
Pražský mariánský sloup byl postaven na Staroměstském náměstí krátce po Třicetileté válce jako díkuvzdání Panně Marii Neposkvrněné za pomoc v boji se Švédy. V poledne jeho stín ukazoval tzv. Pražský poledník, který sloužil k určení přesného slunečního času. Později si jeho stavbu mnoho Čechů spojilo s habsburskou nadvládou v zemi a po vyhlášení samostatnosti Československa v roce 1918 ho revolučně naladěný dav strhl a zničil.
Základní vzor, který inspiroval stavbu většiny sloupů Nejsvětější Trojice, se nachází na náměstí Graben ve Vídni a byl postaven po moru z roku 1679. Dřík tohoto bohatě zdobeného sloupu zcela mizí za mramorovými oblaky, sochami svatých, anděly a amorety. Jejich éra vrcholí sloupem Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci. Tento sloup je především velkolepou oslavou katolické církve, ovšem nelze přehlédnout, že jeho stavba byla zahájena (takřka současně s morovým mariánským sloupem na sousedním Dolním náměstí) krátce po moru, který udeřil na Moravě v letech 1714 až 1716. Olomoucký sloup je výjimečný pro svou monumentalitu, bohatou výzdobu i neobvyklou kombinaci sochařských materiálů (kámen a pozlacená měď). Jeho základna je natolik velká, že dokonce uvnitř mohla být ukryta kaple. Tento sloup je jediný, který byl samostatně zapsán na Seznam památek světového dědictví UNESCO, jako „jeden z výjimečných příkladů středoevropského vrcholného baroka“.[1]
Reference
Literatura
- Černý Jiří: Barokní sloupy a sousoší v jižních Čechách. Seriál o historii a křesťanské ikonografii kolem nás, Setkání - Aktuality, České Budějovice č. 5,1999 - 14,1999.
- Maxová Ivana - Nejedlý Vratislav - Zahradník Pavel: Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v kraji Vysočina, Praha 2006.
- Šorm, A.; Krajča, A.: Mariánské sloupy v Čechách a na Moravě, Praha 1939
Externí odkazy
- Nápisy na morových sloupech
- Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci - informace, fotografie
- Barokní sloupy a sousoší v jižních Čechách
anglicky:
- Our Lady and the Column
- The Plague Column in Vienna A video of the column
- The column at Basilica di Santa Maria Maggiore
- Holy Trinity Column in Olomouc - UNESCO World Heritage
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |