Kraslice (okres Sokolov)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 18. 4. 2018, 06:11

Kraslice (německy Graslitz) je město ležící v okrese Sokolov, v západní části Krušných hor, nadmořská výška 525 m n.m. Město a jeho okolí (Bublava, Stříbrná) je významným střediskem zimních sportů. Město je střediskem textilního průmyslu a sídlí zde též firma Amati, český výrobce dechových hudebních nástrojů. Při firmě Amati existuje též střední průmyslová škola a střední odborné učiliště, které jsou svým zaměřením jediné v republice. Město leží na železniční trati č. 145 Sokolov - Klingenthal, osobní dopravu zajišťuje společnost Viamont a.s.

Historie

Oblast na horním toku řeky Svatavy a Libockého potoka byla postupně osídlována německými zemědělci už od poloviny 12. století. Osada byla povýšena na město až Karlem IV. v roce 1370, podle nějž se měly Kraslice stát základnou na trase do Durynska, která vedla přes Karlovy Vary a saský Schöneck. Dalším důvodem povýšení byl císařův zájem o rozvoj těžby stříbra v této oblasti. V roce 1541 získaly Kraslice titul svobodného hornického města a od této doby používají písmeno G ve svém městském znaku. Třicetiletou válku přežily Kraslice díky své poloze a ochrané listině celkem dobře a byly ušetřeny i pustošení švédských a císařských vojisek. V roce 1666 získává město od svobodných pánů ze Schönburku silně katolický hrabě Hans Hartwig von Nostitz a zavádí zde protireformaci, která do té doby na rozdíl od zbytku Čech zde proběhla neúspěšně. V květnu 1671 povolává hrabě Nostitz mladého duchovního ze Sokolova a zakládá v Kraslicích katolickou faru, rozpouští luteránské městské zastupitelství a nahrazuje ho katolickým. Téměř veškeré obyvatelstvo bylo nuceno přestoupit ke katolicismu nebo se vystěhovat. Valná většina po počátečním odporu nakonec přistoupila ke změně náboženství. 'Slavní rodáci:' Julius Meinl, podnikatel Johann David Starck, podnikatel Johann Anton Starck , podnikatel Richard Jakob Dotzauer, politik

Partnerská města

Klingenthal, Německo
Aschaffenburg, Německo

Části města

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kraslice

Města a obce okresu Sokolov
Březová • Bublava • Bukovany • Citice • Dasnice • Dolní Nivy • Dolní Rychnov • Habartov • Horní Slavkov • Chlum Svaté Maří • Chodov • Jindřichovice • Josefov • Kaceřov • Krajková • Královské Poříčí • Kraslice • Krásno • Kynšperk nad Ohří • Libavské Údolí • Loket • Lomnice • Nová Ves • Nové Sedlo • Oloví • Přebuz • Rotava • Rovná • Sokolov • Staré Sedlo • Stříbrná • Svatava • Šabina • Šindelová • Tatrovice • Těšovice • Vintířov • Vřesová

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 36: / Řádka 36: @@
 Oblast na horním toku řeky [[Svatava (řeka)|Svatavy]] a [[Libocký potok|Libockého potoka]] byla postupně osídlována německými zemědělci už od poloviny 12. století. Osada byla povýšena na město až Karlem IV. v roce 1370, podle nějž se měly Kraslice stát základnou na trase do [[Durynsko|Durynska]], která vedla přes [[Karlovy Vary]] a saský [[Schöneck/Vogtl.|Schöneck]]. Dalším důvodem povýšení byl císařův zájem o rozvoj těžby [[Stříbro|stříbra]] v této oblasti.
 V roce 1541 získaly Kraslice titul svobodného hornického města a od této doby používají písmeno ''[[G]]'' ve svém městském znaku.
-[[Třicetiletá válka|Třicetiletou válku]] přežily Kraslice díky své poloze a ochrané listině celkem dobře a byly ušetřeny i pustošení švédských a císařských vojisek.
+Třicetiletou válku přežily Kraslice díky své poloze a ochrané listině celkem dobře a byly ušetřeny i pustošení švédských a císařských vojisek.
 V roce 1666 získává město od svobodných pánů ze Schönburku silně katolický hrabě Hans Hartwig von Nostitz a zavádí zde [[Protireformace|protireformaci]], která do té doby na rozdíl od zbytku Čech zde proběhla neúspěšně. V květnu 1671 povolává hrabě Nostitz mladého duchovního ze [[Sokolov]]a a zakládá v Kraslicích katolickou faru, rozpouští luteránské městské zastupitelství a nahrazuje ho katolickým. Téměř veškeré obyvatelstvo bylo nuceno přestoupit ke katolicismu nebo se vystěhovat. Valná většina po počátečním odporu nakonec přistoupila ke změně náboženství.
 ''''''Slavní rodáci:''''''