Konipas horský

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 1. 4. 2018, 18:27

Konipas horský (Motacilla cinerea) je malý pěvec z čeledi konipasovitých (Motacillidae) rozšířený ve velké části Eurasie a v severní Africe.

Obsah

1 Popis
2 Chování
3 Poddruhy
4 Výskyt a stav v Česku
5 Galerie
6 Zdroje a reference
7 Externí odkazy

Popis

Délka těla: 18-19 cm
Rozpětí křídel: 25-27 cm
Hmotnost: 15-21 g

Je podstatně štíhlejší než vrabec domácí a velký asi jako konipas bílý, s nápadně dlouhým černým ocasem, jímž neustále pohybuje nahoru a dolů. Má žlutou spodní část těla, záda jsou olivově hnědá a šedá. Samec se od samice liší sytě žlutou spodní částí těla a šedou hlavou, ve svatebním šatě mívá navíc černé hrdlo. Samice postrádá sytě žlutou spodní část těla a hlavu má šedozelenou. Mládí ptáci jsou hnědošedí, ze spodu až nahnědle žlutí.

Chování

Konipas horský se v Česku celoročně vyskytuje v horním a středním toku potoků a rychle tekoucích řek. Severoevropské, východoevropské a západoevropské populace migrují do Afriky, jižní Asie a Papuy Nové Guiney. Živí se především hmyzem a jinými bezobratlými, které vyhledává na březích vod. Ozývá se zvuky velice podobnými zvukům vydávaným konipasem bílým. Nejčastěji vydává vysoké „cis-is“ nebo „cit it“, při vzrušení protáhlé „sííít“. Hnízdí v puklinách skal, útesů, mostů nebo v dutinách stromů vždy poblíž vody. V Česku hnízdí od dubna do srpna a ročně klade 2 snůšky obsahující 4-6 bílých, často i skvrnitých vajec o velikosti 19×14 mm. Na vejcích sedí střídavě oba rodiče po dobu 12-14 dní. Mláďata opouštějí hnízdo po 12-13 dnech života. Konipas mnohdy pečuje o mláďata kukaček.

Poddruhy

Konipas evropský (Motacilla cinerea cinerea) - Evropa po Kavkaz a Írán, na východě též Maghreb.
Motacilla cinerea patriciae - Azory.
Motacilla cinerea schmitzi - Madeira.
Motacilla cinerea canariensis - Kanárské ostrovy.
Motacilla cinerea melanope - Asie od pohoří Ural po východní Afghánistán a řeku Amur.
Konipas asijský (Motacilla cinerea robusta) - Dálný východ od Kamčatky přes Ochotského moře až po Mandžusko a Japonsko.

Výskyt a stav v Česku

V Česku se jedná o hojně rozšířeného pěvce vyskytujícího se na téměř celém území. Místy chybí v nížinách, v horách vystupuje ale velmi vysoko. V letech 2001-003 v Česku hnízdilo odhadem 20-40 tisíc párů.^[1]

Galerie

Konipas horský	Konipas horský	Konipas horský	Konipas horský ve svatebním šatě
Konipas horský	Konipas horský	Mladý pták

Zdroje a reference

↑ Šťastný K., Bejček V., Hudec K. (2006): Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR 2001-2003. Aventinum.

Biolib

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Motacilla cinerea

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] Šťastný K., Bejček V., Hudec K. (2006): Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR 2001-2003. Aventinum.

[1]

@@ Řádka 24: / Řádka 24: @@
 Je podstatně štíhlejší než [[vrabec domácí]] a velký asi jako [[konipas bílý]], s nápadně dlouhým černým [[ocas]]em, jímž neustále pohybuje nahoru a dolů. Má žlutou spodní část těla, záda jsou olivově hnědá a šedá. [[Samec]] se od [[samice]] liší sytě žlutou spodní částí těla a šedou hlavou, ve svatebním šatě mívá navíc černé hrdlo. Samice postrádá sytě žlutou spodní část těla a hlavu má šedozelenou. Mládí ptáci jsou hnědošedí, ze spodu až nahnědle žlutí.
 == Chování ==
-Konipas horský se v [[Česko|Česku]] celoročně vyskytuje v horním a středním toku [[potok]]ů a rychle tekoucích [[řeka|řek]]. [[Severní Evropa|Severoevropské]], [[Východní Evropa|východoevropské]] a [[Západní Evropa|západoevropské]] populace [[migrace|migrují]] do [[Afrika|Afriky]], [[jižní Asie]] a [[Papua Nová Guinea|Papuy Nové Guiney]].
+Konipas horský se v [[Česko|Česku]] celoročně vyskytuje v horním a středním toku [[potok]]ů a rychle tekoucích [[řeka|řek]]. [[Severní Evropa|Severoevropské]], [[Východní Evropa|východoevropské]] a [[Západní Evropa|západoevropské]] populace [[migrace|migrují]] do [[Afrika|Afriky]], [[jižní Asie]] a [[Papua-Nová Guinea|Papuy Nové Guiney]].
 Živí se především [[hmyz]]em a jinými [[bezobratlí|bezobratlými]], které vyhledává na březích vod. Ozývá se zvuky velice podobnými zvukům vydávaným konipasem bílým. Nejčastěji vydává vysoké „cis-is“ nebo „cit it“, při vzrušení protáhlé „sííít“.
 Hnízdí v puklinách [[skála|skal]], [[útes]]ů, [[most]]ů nebo v dutinách [[strom]]ů vždy poblíž [[voda|vody]]. V Česku hnízdí od [[duben|dubna]] do [[srpen|srpna]] a ročně klade 2 snůšky obsahující 4-6 bílých, často i skvrnitých [[vejce|vajec]] o velikosti 19×14 mm. Na vejcích sedí střídavě oba rodiče po dobu 12-14 dní. Mláďata opouštějí hnízdo po 12-13 dnech života. Konipas mnohdy pečuje o mláďata [[kukačka obecná|kukaček]].