Mělník

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 31. 1. 2017, 20:34

Náměstí v Mělníku (2015)

Radnice v Mělníku (2015)

Poloha města Mělník v rámci okresu a správního obvodu obce s rozšířenou působností Mělník

Mělník je okresní město ve Středočeském kraji 30 km na sever od Prahy. Leží na pravém břehu Labe naproti ústí Vltavy; historické centrum se rozkládá na vyvýšenině obtékané potokem Pšovkou. Území dnešního města Mělník je osídleno už od neolitu. V oblasti Mělnicka se také odehrávají některé historické romány Eduarda Štorcha. Podle starších historiografických názorů byl Mělník v 9. a 10. století centrem slovanského kmene Pšovanů - přibližně v místě dnešního zámku se nacházelo hradiště Pšov.

Historie

Počátky osídlování

Mělník je původně slovanské pojmenování kopce z mělnících se hornin křídového útvaru. První zmínky osídlení této oblasti pochází z neolitu. Podle Kosmy byl zdejší kmen Pšovanů připojen ke knížectví rodu Přemyslovců sňatkem Bořivoje s Ludmilou, dcerou posledního pšovského knížete Slavibora. Hrad Pšov nahradil koncem 10.století nový kamenný hrad Mělník. Manželka Boleslava II. Emma zde razila denáry s nápisem Emma regina - civitas Melnic. V tomto období se začala na Mělníku pěstovat vinná réva.

13. až 17. století

Město Mělník vzniklo ve 13. století z podhradí a později trhové osady. Zakládací listinu město nemá. A tak první zpráva, podle níž se Mělník považoval za město, se objevila až v listině Přemysla Otakara II. z 25. listopadu 1274, kterou byl Mělnickým darován k dobudování obce podíl na výnosu labského obchodu. Mělník prohlásil natrvalo za královské věnné město až Karel IV. Ten sem dal přivézt z Burgundska a ze Champagne vinnou révu a zvelebil tak mělnické vinařství. V době husitských válek zůstávali Mělničané ve spolku s pražany. Za vlády Jiřího z Poděbrad město hospodářsky prosperovalo. Od konce 15. století však stagnovalo a později upadalo. Situace se zhoršila zejména po potlačeném protihabsburském odboji českých měst a části šlechty roku 1547. Král Ferdinand I. Habsburský zabavil městu všechen majetek, postihl ho citelnou finanční pokutou, zrušil cechy, dosadil do města císařského rychtáře.Období od husitských válek do třicetileté války se stalo zlatým věkem pro mělnické vinaře. Rozšiřovaly se vinice, bohatí měšťané financovali stavbu kostelu sv.Ludmily a na Chloumku kostel nejsvětější Trojice. Třicetiletá válka velmi těžce zasáhla i Mělník. Časté pobyty vojsk, švédská okupace, drancování, požáry, mor…. Odchodem mnoha řemeslníků a vinařů do emigrace se město téměř vylidnilo. V 17. a 18. století Mělník ničily požáry, morové epidemie, selská povstání a řada neúrodných let.

18. až 19. století

Od konce 18. století se Mělník stal součástí zemědělského zázemí pro pražskou aglomeraci a také průchozí stanicí dálkového obchodu a exportu. Jen málo se ho dotkla průmyslová revoluce. Někdejší královské věnné město se změnilo na téměř provinciální městečko. Továrny zde vznikaly jen v souvislosti s vývojem zemědělství. Typické byly trhy, jarmarky, živnosti, řemesla a tradiční vinaření. Od roku 1850 se město stalo sídlem okresních úřadů. Po pádu Bachova absolutismu se rozvíjela aktivita různých kulturních a společenských organizací. Spolek hasičů, Sokol, Klub veslařů mělnických[1], Klub českých turistů, Klub velocipedistů, Zpěvácký spolek…. V této době začal vycházet první místní týdeník. Výhodná poloha Mělníka přinesla s sebou rozvoj na poli komunikací - první parník pod městem (1845), železnice (1874), most přes Labe (1888), přístavní překladiště (1897), vltavský kanál (1902–1905). Od roku1894 se ve městě používal telefon a telegraf. Nový způsob podnikání si vynutil i vznik peněžních ústavů - Občanské záložny, spořitelny, Hospodářské záložny. Ve druhé polovině 19. století na Mělníku stále vedlo zemědělství - pěstovala se pšenice, sladovnický ječmen, zelenina, ovoce, vinná réva. Se zemědělskými výrobky se čile obchodovalo. Ve městě byl roku 1868 postaven cukrovar. Koncem století vznikla na Mělníku řada odborných škol – např. v roce 1881 speciální vinařská škola (první tohoto druhu v Čechách) – dnes Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola Mělník, v roce 1897 košíkářská škola, v roce 1910 gymnázium. Vývoj oblasti zastavila první světová válka.

20. století

V letech první republiky (1918–1938) se ve městě hodně stavělo - budovy okresního úřadu, kulturního domu, pošty. V roce 1928 byla dokončena stavba velkého obchodního přístavu na Labi, budovaly se komunikace, kanalizace, prováděla se elektrifikace. V letech 1911, 1922 a 1933 se poprvé uskutečnily slavnosti vinobraní. Od roku 1933 se stala ze slavnosti tradice, která se dodržuje dodnes, i když v poněkud jiné podobě.V roce 1938, po záboru pohraničí, se severní část mělnického okresu dostala do bezprostředního sousedství „říše“.Konec druhé světové války na Mělníku oslavili obyvatelé města 13. května 1945 společně s vojáky sovětské a polské armády(na níž připomíná pomník s nápisem "GEN. KAROL ŚWIERCZEWSKI" v parčíku poblíž soudu) a s partyzány. V dnešní době zde sídlí třeba organizace Cech českých vinařů.

Zajímavosti

Soutok Labe a Vltavy.

Nejen díky vinařství je mělnický kopec protkán sítí podzemních prostor, jež je pozvolna zpřístupňována.
Za příklad může sloužit nejširší studna v ČR.^[1]
Město stejného jména (Мелник) je v Bulharsku v Blagoevgradské oblasti a má rovněž vinohradnickou tradici.
Na vyhlídce za severním křídlem zámku stojí socha Karla IV. od sochaře Josefa Maxe z roku 1878.
Na zámku Mělník můžete kromě klasické prohlídky zámku absolvovat i prohlídku zámeckých sklepů spojenou s degustací vína.

Osobnosti spjaté s Mělnickem

Osoby zvýrazněné tučně jsou mělnickými rodáky.

Zemřelí

Památník Viktora Dyka v Mělníku

Žijící

Osoby jež zastávaly úřád starosty

Josef Tykal od 1919 až 9.9.1944

...

Ivan Václavík (ODS), do roku 1994
Zuzana Lišková (ODS), 1994– 2002
Miroslav Neumann (ODS), od roku 2002

Okolí Mělníka

Z mělnické vyhlídky je mimo jiné vidět památná hora Říp a za dobré viditelnosti České středohoří. K velmi vyhledávaným oblastem v zázemí Mělníka patří Kokořínsko s pískovcovými skalami a gotickým hradem Kokořín ze 14. století. Ve městě Mělník sídlí Správa chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Na levém břehu Labe přibližně naproti Liběchovu u obce Horní Počaply (asi 9 km po proudu od centra města) leží tepelná Elektrárna Mělník. Zajmavý pohled je i z Vrázovy Vyhlídky.

Členění města

Mělník se skládá ze dvou katastráních území: Mělník a Vehlovice. Město nemá definovány žádné části obce. K městu byly postupně připojovány okolní vesnice, které později stavebně splynuly s městem a dnes jsou evidovány jako základní sídelní jednotky. Mezi ně patří např:

Správní území

Související informace můžete najít také v článku: Okres Mělník a Obvod obce s rozšířenou působností Mělník.

Mělník je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Mělník se skládá ze 69 obcí, ORP z 39 obcí.

Související články

Literatura

MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a Památky země České.. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. Praha : Kober a Markgraf, [1860]. Dostupné online. - kapitola Zámek Mělnický, s. 201-209.

Reference

↑ http://www.melnik.cz/kultura-skolstvi-veda/studna-a-podzemi/2008-04-02.html Studna a podzemí, 4.2. 2008

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Mělník

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Mělník

Města a obce okresu Mělník
Býkev • Byšice • Cítov • Čakovičky • Čečelice • Dobřeň • Dolany • Dolní Beřkovice • Dolní Zimoř • Dřínov • Horní Počaply • Hořín • Hostín u Vojkovic • Hostín • Chlumín • Chorušice • Chvatěruby • Jeviněves • Kadlín • Kanina • Kly • Kojetice • Kokořín • Kostelec nad Labem • Kozomín • Kralupy nad Vltavou • Ledčice • Lhotka • Liběchov • Libiš • Liblice • Lobeč • Lužec nad Vltavou • Malý Újezd • Medonosy • Mělnické Vtelno • Mělník • Mšeno • Nebužely • Nedomice • Nelahozeves • Neratovice • Nosálov • Nová Ves • Obříství • Olovnice • Ovčáry • Postřižín • Řepín • Spomyšl • Stránka • Střemy • Tišice • Tuhaň • Tupadly • Újezdec • Úžice • Velký Borek • Veltrusy • Vidim • Vojkovice • Vraňany • Všestudy • Všetaty • Vysoká • Zálezlice • Zlončice • Zlosyň • Želízy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] ttp://www.melnik.cz/kultura-skolstvi-veda/studna-a-podzemi/2008-04-02.html Studna a podzemí, 4.2. 2008

[1]

@@ Řádka 29: / Řádka 29: @@
 | starosta = Mgr. Miroslav Neumann
 | loc-map = {{LocMap |Česko |lat_deg=50 |lat_min=21 |lat_sec=00 |lon_deg=14 |lon_min=28 |lon_sec=30 |float=center}}
-}}
+}}[[Soubor:Mělník náměstí.JPG|thumb|240px|Náměstí v Mělníku (2015)]]
-[[Soubor:Melnik ME CZ.png|thumb|upright=1.5|Poloha města Mělník v&nbsp;rámci okresu a správního obvodu obce s&nbsp;rozšířenou působností Mělník]]
+[[Soubor:Mělník náměstí - radnice.JPG|thumb|240px|Radnice v Mělníku (2015)]]
+[[Soubor:Melnik ME CZ.png|thumb|240px|Poloha města Mělník v&nbsp;rámci okresu a správního obvodu obce s&nbsp;rozšířenou působností Mělník]]
 '''Mělník''' je [[okresní město]] ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]] 30&nbsp;km na sever od [[Praha|Prahy]]. Leží na pravém břehu [[Labe]] naproti ústí [[Vltava|Vltavy]]; historické centrum se rozkládá na vyvýšenině obtékané potokem [[Pšovka|Pšovkou]].
 Území dnešního města Mělník je osídleno už od neolitu. V oblasti Mělnicka se také odehrávají některé historické romány [[Eduard Štorch|Eduarda Štorcha]]. Podle starších [[Historiografie|historiografických]] názorů byl Mělník v 9. a 10. století centrem [[Slované|slovanského]] kmene Pšovanů - přibližně v místě dnešního zámku se nacházelo hradiště Pšov.
@@ Řádka 37: / Řádka 38: @@
 Mělník je původně [[Slované|slovanské]] pojmenování kopce z mělnících se hornin křídového útvaru. První zmínky osídlení této oblasti pochází z neolitu. Podle Kosmy byl zdejší [[kmen (sociologie)|kmen]] Pšovanů připojen ke [[knížectví]] rodu Přemyslovců sňatkem Bořivoje s [[Svatá Ludmila|Ludmilou]], dcerou posledního pšovského knížete [[Slavibor]]a. Hrad Pšov nahradil koncem 10.století nový kamenný hrad Mělník. Manželka Boleslava II. Emma zde razila [[denár]]y s nápisem ''Emma regina - civitas Melnic''. V tomto období se začala na Mělníku pěstovat [[Réva vinná|vinná réva]].
 === 13. až 17. století ===
-Město Mělník vzniklo ve 13. století z [[podhradí]] a později [[trh|trhové]] [[osada|osady]]. Zakládací listinu město nemá. A tak první zpráva, podle níž se Mělník považoval za město, se objevila až v listině Přemysla Otakara II. z [[25. listopad|25.listopadu]] 1274, kterou byl Mělnickým darován k dobudování obce podíl na výnosu labského obchodu. Mělník prohlásil natrvalo za [[královské věnné město]] až Karel IV. Ten sem dal přivézt z [[Burgundsko|Burgundska]] a ze [[Champagne]] [[vinná réva|vinnou révu]] a zvelebil tak mělnické [[vinařství]].
+Město Mělník vzniklo ve 13. století z [[podhradí]] a později [[trh|trhové]] [[osada|osady]]. Zakládací listinu město nemá. A tak první zpráva, podle níž se Mělník považoval za město, se objevila až v listině Přemysla Otakara II. z [[25. listopad|25.&nbsp;listopadu]] 1274, kterou byl Mělnickým darován k dobudování obce podíl na výnosu labského obchodu. Mělník prohlásil natrvalo za [[královské věnné město]] až Karel IV. Ten sem dal přivézt z [[Burgundsko|Burgundska]] a ze [[Champagne]] [[vinná réva|vinnou révu]] a zvelebil tak mělnické [[vinařství]].
 V době husitských [[válka|válek]] zůstávali Mělničané ve spolku s pražany. Za vlády Jiřího z Poděbrad město hospodářsky prosperovalo. Od konce 15. století však stagnovalo a později upadalo. Situace se zhoršila zejména po potlačeném protihabsburském odboji českých měst a části šlechty roku 1547. [[Král]] Ferdinand I. Habsburský zabavil městu všechen majetek, postihl ho citelnou finanční pokutou, zrušil [[cech]]y, dosadil do města [[císař]]ského [[rychtář]]e.Období od husitských válek do třicetileté války se stalo zlatým věkem pro mělnické [[vinař]]e. Rozšiřovaly se [[vinice]], bohatí měšťané financovali stavbu [[kostel]]u [[svatá Ludmila|sv.Ludmily]] a na Chloumku kostel nejsvětější Trojice.
 Třicetiletá válka velmi těžce zasáhla i Mělník. Časté pobyty vojsk, [[Švédsko|švédská]] [[okupace]], drancování, [[požár]]y, [[mor]]…. Odchodem mnoha [[řemeslník]]ů a [[vinař]]ů do [[emigrace]] se město téměř vylidnilo. V 17. a 18. století Mělník ničily [[požár]]y, morové epidemie, selská povstání a řada neúrodných let.
 === 18. až 19. století ===
-Od konce 18.století se Mělník stal součástí zemědělského zázemí pro pražskou aglomeraci a také průchozí stanicí dálkového [[obchod]]u a exportu. Jen málo se ho dotkla průmyslová revoluce. Někdejší [[královské věnné město]] se změnilo na téměř provinciální městečko. Továrny zde vznikaly jen v souvislosti s vývojem [[zemědělství]]. Typické byly [[trh]]y, [[jarmark]]y, živnosti, řemesla a tradiční vinaření. Od roku 1850 se město stalo sídlem [[okresní]]ch [[úřad]]ů. Po pádu [[Alexander Bach|Bachova]] absolutismu se rozvíjela aktivita různých kulturních a společenských organizací. [[Spolek hasičů]], [[Sokol (spolek)|Sokol]], Klub veslařů mělnických[http://www.kvm1881.cz/KVM1881Home.htm], [[Klub českých turistů]], [[Klub velocipedistů]], Zpěvácký spolek…. V této době začal vycházet první místní [[týdeník]].Výhodná poloha Mělníka přinesla s sebou rozvoj na poli komunikací - první [[parník]] pod městem (1845), železnice (1874), most přes [[Labe]] (1888), přístavní překladiště (1897), vltavský kanál ([[1902]] -[[1905]]). Od roku1894 se ve městě používal [[telefon]] a [[telegraf]]. Nový způsob [[podnikání]] si vynutil i vznik [[peněžní ústav|peněžních ústavů]] - [[Občanská záložna|Občanské záložny]], [[spořitelna|spořitelny]], Hospodářské záložny.Ve druhé polovině [[19.století]] na Mělníku stále vedlo [[zemědělství]] - pěstovala se [[pšenice]], [[sladovnický ječmen]], [[zelenina]], [[ovoce]], [[vinná réva]]. Se zemědělskými výrobky se čile obchodovalo. Ve městě byl roku 1868 postaven [[cukrovar]].
+Od konce 18.&nbsp;století se Mělník stal součástí zemědělského zázemí pro pražskou aglomeraci a také průchozí stanicí dálkového [[obchod]]u a exportu. Jen málo se ho dotkla průmyslová revoluce. Někdejší [[královské věnné město]] se změnilo na téměř provinciální městečko. Továrny zde vznikaly jen v souvislosti s vývojem [[zemědělství]]. Typické byly [[trh]]y, [[jarmark]]y, živnosti, řemesla a tradiční vinaření. Od roku 1850 se město stalo sídlem [[okresní]]ch [[úřad]]ů. Po pádu [[Alexander Bach|Bachova]] absolutismu se rozvíjela aktivita různých kulturních a společenských organizací. [[Spolek hasičů]], [[Sokol (spolek)|Sokol]], Klub veslařů mělnických[http://www.kvm1881.cz/KVM1881Home.htm], [[Klub českých turistů]], [[Klub velocipedistů]], Zpěvácký spolek…. V této době začal vycházet první místní [[týdeník]]. Výhodná poloha Mělníka přinesla s sebou rozvoj na poli komunikací - první [[parník]] pod městem (1845), železnice (1874), most přes [[Labe]] (1888), přístavní překladiště (1897), vltavský kanál ([[1902]]–[[1905]]). Od roku1894 se ve městě používal [[telefon]] a [[telegraf]]. Nový způsob [[podnikání]] si vynutil i vznik [[peněžní ústav|peněžních ústavů]] - [[Občanská záložna|Občanské záložny]], [[spořitelna|spořitelny]], Hospodářské záložny. Ve druhé polovině 19.&nbsp;století na Mělníku stále vedlo [[zemědělství]] - pěstovala se [[pšenice]], [[sladovnický ječmen]], [[zelenina]], [[ovoce]], [[vinná réva]]. Se zemědělskými výrobky se čile obchodovalo. Ve městě byl roku 1868 postaven [[cukrovar]].
-Koncem století vznikla na Mělníku řada odborných škol - např. v roce 1881 speciální vinařská škola (první tohoto druhu v Čechách) - dnes [[Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola Mělník]], v roce 1897 košíkářská škola, v roce [[1910]] gymnázium. Vývoj oblasti zastavila první světová válka.
+Koncem století vznikla na Mělníku řada odborných škol – např. v roce 1881 speciální vinařská škola (první tohoto druhu v Čechách) – dnes Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola Mělník, v roce 1897 košíkářská škola, v roce [[1910]] gymnázium. Vývoj oblasti zastavila [[první světová válka]].
 === 20. století ===
-V letech [[první republika|první republiky]] ([[1918]] - [[1938]]) se ve [[město|městě]] hodně stavělo - budovy [[okres]]ního [[úřad]]u, [[kulurní dům|kulturního domu]], [[pošta|pošty]]. V roce [[1928]] byla dokončena [[stavba]] velkého [[obchod]]ního [[přístav]]u na [[Labe|Labi]], budovaly se komunikace, [[kanalizace]], prováděla se [[elektrifikace]]. V letech [[1911]], [[1922]] a [[1933]] se poprvé uskutečnily slavnosti [[vinobraní]]. Od roku [[1933]] se stala ze [[slavnost]]i [[tradice]], která se dodržuje dodnes, i když v poněkud jiné podobě.V roce [[1938]], po záboru [[pohraničí]], se severní část mělnického okresu dostala do bezprostředního sousedství [[Nacistické Německo|„říše“]].Konec [[druhá světová válka|druhé světové války]] na Mělníku oslavili [[obyvatel]]é [[město|města]] [[13. květen|13. května]] [[1945]] společně s [[voják]]y [[Sovětský svaz|sovětské]] a [[Polsko|polské]] [[armáda|armády]](na níž připomíná pomník s nápisem "GEN. KAROL ŚWIERCZEWSKI" v [[parčík]]u poblíž [[soud]]u) a s [[partyzán]]y.
+V letech [[první republika|první republiky]] ([[1918]]–[[1938]]) se ve [[město|městě]] hodně stavělo - budovy [[okres]]ního [[úřad]]u, [[kulurní dům|kulturního domu]], [[pošta|pošty]]. V roce [[1928]] byla dokončena [[stavba]] velkého [[obchod]]ního [[přístav]]u na [[Labe|Labi]], budovaly se komunikace, [[kanalizace]], prováděla se [[elektrifikace]]. V letech [[1911]], [[1922]] a [[1933]] se poprvé uskutečnily slavnosti [[vinobraní]]. Od roku [[1933]] se stala ze [[slavnost]]i [[tradice]], která se dodržuje dodnes, i když v poněkud jiné podobě.V roce [[1938]], po záboru [[pohraničí]], se severní část mělnického okresu dostala do bezprostředního sousedství [[Nacistické Německo|„říše“]].Konec [[druhá světová válka|druhé světové války]] na Mělníku oslavili [[obyvatel]]é [[město|města]] [[13. květen|13. května]] [[1945]] společně s [[voják]]y [[Sovětský svaz|sovětské]] a [[Polsko|polské]] [[armáda|armády]](na níž připomíná pomník s nápisem "GEN. KAROL ŚWIERCZEWSKI" v [[parčík]]u poblíž [[soud]]u) a s [[partyzán]]y.
 V dnešní době zde sídlí třeba organizace Cech českých vinařů.
 == Zajímavosti ==
-[[Soubor:Mělník, náměstí Míru.JPG|right|thumb|Historické náměstí v Mělníce]]
+[[Soubor:Mělník - soutok řek.JPG|thumb|220px|Soutok Labe a Vltavy.]]
-* Nejen díky vinařství je mělnický kopec protkán sítí podzemních prostor, jež je pozvolna zpřístupňována. Za příklad může sloužit '''nejširší [[studna]] v ČR.<ref>http://www.melnik.cz/kultura-skolstvi-veda/studna-a-podzemi/2008-04-02.html Studna a podzemí, 4.2. 2008 </ref>
+* Nejen díky vinařství je mělnický kopec protkán sítí podzemních prostor, jež je pozvolna zpřístupňována.<br />Za příklad může sloužit '''nejširší [[studna]] v ČR.<ref>http://www.melnik.cz/kultura-skolstvi-veda/studna-a-podzemi/2008-04-02.html Studna a podzemí, 4.2. 2008 </ref>
 * Město stejného jména (''[[Melnik|Мелник]]'') je v [[Bulharsko|Bulharsku]] v  Blagoevgradské oblasti a má rovněž vinohradnickou tradici.
 * Na vyhlídce za severním křídlem zámku stojí socha Karla IV. od sochaře Josefa Maxe z roku 1878.
@@ Řádka 55: / Řádka 56: @@
 ''Osoby zvýrazněné '''tučně''' jsou mělnickými rodáky.''
 === Zemřelí ===
-[[Soubor:ViktorDyk.jpg|right|thumb|Památník Viktora Dyka v Mělníku]][[Soubor:Melnik - soutok1.jpg|thumb|Soutok Labe a Vltavy.]]
+[[Soubor:ViktorDyk.jpg|thumb|220px|Památník Viktora Dyka v Mělníku]]
 * [[Vojtěch Budinský-Krička]]
 * '''Viktor Dyk'''
@@ Řádka 117: / Řádka 118: @@
 Zajmavý pohled je i z Vrázovy Vyhlídky.
 == Členění města ==
-[[Soubor:ME Mělník.png|thumb|left|Katastrální území Mělníku]]
 Mělník se skládá ze dvou [[katastrální území|katastráních území]]: Mělník a [[Vehlovice]]. Město nemá definovány žádné části obce.
 K městu byly postupně připojovány okolní vesnice, které později stavebně splynuly s městem a dnes jsou evidovány jako [[ZSJ|základní sídelní jednotky]]. Mezi ně patří např:
@@ Řádka 128: / Řádka 128: @@
 * [[Rybáře (Mělník)|Rybáře]]
 == Správní území ==
-: ''Související informace můžete najít také v článku:'' Okres Mělník|Obvod obce s rozšířenou působností Mělník}}
+: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Okres Mělník]] a [[Obvod obce s rozšířenou působností Mělník]].
 Mělník je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. [[Okres Mělník]] se skládá ze 69 obcí, [[Obvod obce s rozšířenou působností Mělník|ORP]] z 39 obcí.
@@ Řádka 134: / Řádka 134: @@
 * [[Chráněná krajinná oblast Kokořínsko]]
 * [[Městská autobusová doprava v Mělníku]]
-== Reference ==
-<references/>
-== Externí odkazy ==
-* [http://www.melnik.cz  město Mělník]
-* [http://www.melnik.info  mělnický turistický portál]
-* [http://www.muzeum-melnik.cz/ místní muzeum]
-* [http://www.cechcv.cz/ stránky cechu vinařů]
-* [http://www.severnicechy.info/dr-cs/zamky/machuv-kraj/zamek-melnik.html Informace o mělnickém zámku]
 == Literatura ==
 * {{Citace monografie
   | příjmení = Mikovec
   | jméno = Ferdinand Břetislav
- | odkaz na autora = Ferdinand Břetislav Mikovec
   | ilustrátoři = Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler
   | rok = [1860]
@@ Řádka 159: / Řádka 149: @@
   | stránky = 201-209
 }}
+== Reference ==
+<references/>
+== Externí odkazy ==
+* [http://www.melnik.cz  město Mělník]
+* [http://www.melnik.info  mělnický turistický portál]
+* [http://www.muzeum-melnik.cz/ místní muzeum]
+* [http://www.cechcv.cz/ stránky cechu vinařů]
+* [http://www.severnicechy.info/dr-cs/zamky/machuv-kraj/zamek-melnik.html Informace o mělnickém zámku]
-{{Okres Mělník}}{{commonscat|Mělník}}{{Článek z Wikipedie}}
+{{Flickr|Mělník}}{{commonscat|Mělník}}{{Okres Mělník}}{{Článek z Wikipedie}}
 [[Kategorie:Mělník]]
 [[Kategorie:Města v Čechách]]