Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Morávka (přítok Ostravice)
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
|řeka=Morávka | |řeka=Morávka | ||
|obrázek=Morawka rzeka.jpg | |obrázek=Morawka rzeka.jpg | ||
- | |popis1= | + | |popis1= |
|popis2= | |popis2= | ||
|délka=29,6 <!-- podle kilometráže odečtené z hydrologické mapy cca 29,65, oficiální kilometráž VHP VD Frýdek-Místek udává 29,24. Zeměpisný lexikon ČR má 30,9, zřejmě starší údaj s neúplnou regulací --> | |délka=29,6 <!-- podle kilometráže odečtené z hydrologické mapy cca 29,65, oficiální kilometráž VHP VD Frýdek-Místek udává 29,24. Zeměpisný lexikon ČR má 30,9, zřejmě starší údaj s neúplnou regulací --> | ||
Řádka 18: | Řádka 18: | ||
|povodí=[[Atlantský oceán]], [[Baltské moře]], [[Odra]], [[Ostravice (řeka)|Ostravice]] | |povodí=[[Atlantský oceán]], [[Baltské moře]], [[Odra]], [[Ostravice (řeka)|Ostravice]] | ||
|hčp=2-03-01-034 | |hčp=2-03-01-034 | ||
- | }} | + | }}[[File:Morawka rzeka.jpg|thumb|240px|Morávka u Raškovic]] |
+ | [[Soubor:Morávka-pod Raškovicemi.jpg|thumb|240px|Morávka pod Raškovicemi]] | ||
'''Morávka''' je [[řeka]] v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]], nejvýznamnější přítok řeky [[Ostravice (řeka)|Ostravice]], který odvodňuje centrální část [[Moravskoslezské Beskydy|Moravskoslezských Beskyd]] a [[okres Frýdek-Místek|okresu Frýdek-Místek]]. | '''Morávka''' je [[řeka]] v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]], nejvýznamnější přítok řeky [[Ostravice (řeka)|Ostravice]], který odvodňuje centrální část [[Moravskoslezské Beskydy|Moravskoslezských Beskyd]] a [[okres Frýdek-Místek|okresu Frýdek-Místek]]. | ||
Horní tok Morávky se nachází uprostřed horské oblasti, která patří ke [[srážky|srážkově]] nejbohatším v Česku, roční úhrny srážek zde dosahují 1 200 až 1 300 mm. Morávka i její přítoky tak jsou v průměru znatelně vodnější, než nížinné toky o srovnatelné ploše [[povodí]]; výkyvy [[průtok]]u jsou však v závislosti na [[počasí]] značné. To v minulosti, zvláště za vydatnějších letních dešťů, znamenalo jednak výraznou [[eroze|erozi]] na horním toku, jednak ukládání mohutných nánosů splaveného [[štěrk]]u a ničivé změny koryta níže po proudu. Teprve v průběhu [[20. století]] se výstavbou drobných prahů, hrazení a usměrňování toku, jakož i přehrady, kontrolující horní polovinu povodí, podařilo koryto Morávky zhruba ustálit. | Horní tok Morávky se nachází uprostřed horské oblasti, která patří ke [[srážky|srážkově]] nejbohatším v Česku, roční úhrny srážek zde dosahují 1 200 až 1 300 mm. Morávka i její přítoky tak jsou v průměru znatelně vodnější, než nížinné toky o srovnatelné ploše [[povodí]]; výkyvy [[průtok]]u jsou však v závislosti na [[počasí]] značné. To v minulosti, zvláště za vydatnějších letních dešťů, znamenalo jednak výraznou [[eroze|erozi]] na horním toku, jednak ukládání mohutných nánosů splaveného [[štěrk]]u a ničivé změny koryta níže po proudu. Teprve v průběhu [[20. století]] se výstavbou drobných prahů, hrazení a usměrňování toku, jakož i přehrady, kontrolující horní polovinu povodí, podařilo koryto Morávky zhruba ustálit. | ||
== Popis toku == | == Popis toku == | ||
Morávka pramení na severozápadním úbočí vrchu [[Sulov]] v [[Moravskoslezské Beskydy|Moravskoslezských Beskydech]] v nadmořské výšce kolem 880 m. Toto místo leží v severním sousedství osady [[Bílý Kříž]], kterou prochází [[státní hranice]] se [[Slovensko|Slovenskem]] a hlavní evropské [[rozvodí]] [[Odra]]-[[Dunaj]]. Jen několik set metrů jižněji pramení také [[Černá Ostravice]]. Celkový směr Morávky od pramene k ústí je přibližně severozápadní; zpočátku tok míří horským údolím k severu. Spád je v tomto úseku značný – na prvních pěti kilometrech Morávka klesá o zhruba 300 m. [[Hustota zalidnění|Lidnatost]] krajiny je minimální; v okolí toku jsou roztroušeny jen drobné osady obce [[Morávka (okres Frýdek-Místek)|Morávka]]. V osadě [[Uspolka]] zprava ústí první z větších přítoků, potok [[Nytrová]]. O něco níže, přibližně 10 km od pramene, byla na soutoku s potokem [[Slavíč (potok)|Slavíč]] v letech [[1961]] až [[1964]] zřízena '''[[vodní nádrž Morávka]]''', sloužící jako zdroj [[pitná voda|pitné vody]] a ochrana před [[povodeň|povodněmi]]. Sklon údolí je tu už mírnější – Morávka od pátého do desátého kilometru své cesty ztrácí asi 90 výškových metrů. Pod přehradou leží na říčce první větší sidlo, vlastní jádro obce [[Morávka (okres Frýdek-Místek)|Morávka]]. Průměrný průtok v těchto místech činí 1,79 m³/s. Říčka směřuje k severozápadu, z pravé strany je tok ještě lemován masívem [[Čupel]]e, z levé strany se však údolí postupně otevírá; spád se dále zmírňuje na 60 výškových metrů mezi desátým a patnáctým kilometrem toku. Na levém břehu se rozkládají obce [[Pražmo]] a [[Raškovice]]. V Pražmě zleva přidává své vody poslední velký přítok, [[Mohelnice (potok)|Mohelnice]], a jen o něco níže je na jezu mezi Raškovicemi a [[Vyšní Lhoty|Vyšními Lhotami]] menší část průtoku Morávky oddělována do [[přivaděč Morávka-Žermanice|přivaděče Morávka-Žermanice]], umělého povrchového kanálu, který ústí ve [[Vojkovice (okres Frýdek-Místek)|Vojkovicích]] do řeky [[Lučina (řeka)|Lučiny]]. Původním záměrem tohoto díla z přelomu 50. a 60. let bylo odklánět za povodní z Morávky do Lučiny část průtoku; dnes však slouží především ke zlepšování stavu Lučiny a na ní položené [[Vodní nádrž Žermanice|nádrže Žermanice]] v sušších obdobích. Spád už je na dolním toku vcelku ustálený – během posledních patnácti kilometrů svého toku Morávka klesá přibližně o 50 m na každých 5 km. Od Vyšních Lhot má koryto po většinu trasy výrazně přírodnější vzhled se štěrkovými náplavy, občasnými zářezy a [[peřej]]emi. V Česku se jedná o jeden z posledních zbytků koryta podhorské řeky, dochovaného v téměř původní podobě, proto jsou na tomto úseku Morávky prohlášena chráněná území '''[[Skalická Morávka|národní přírodní památka Skalická Morávka]]''' ([[2007]]) a '''[[Profil Morávky|přírodní památka Profil Morávky]]''' ([[1990]]). Při pravém břehu Morávky se postupně prostírají obce [[Nižní Lhoty]], [[Nošovice]] a [[Dobrá (okres Frýdek-Místek)|Dobrá]], zatímco kopce Strážnice a Vrchy na břehu levém nakrátko nutí řeku odchýlit se k severu. Za již zmíněnou PP Profil Morávky řeka protéká mezi [[Staré Město (okres Frýdek-Místek)|Starým Městem]] a [[Frýdek|Frýdkem]], kde také nakonec zprava ústí do [[Ostravice (řeka)|Ostravice]]. | Morávka pramení na severozápadním úbočí vrchu [[Sulov]] v [[Moravskoslezské Beskydy|Moravskoslezských Beskydech]] v nadmořské výšce kolem 880 m. Toto místo leží v severním sousedství osady [[Bílý Kříž]], kterou prochází [[státní hranice]] se [[Slovensko|Slovenskem]] a hlavní evropské [[rozvodí]] [[Odra]]-[[Dunaj]]. Jen několik set metrů jižněji pramení také [[Černá Ostravice]]. Celkový směr Morávky od pramene k ústí je přibližně severozápadní; zpočátku tok míří horským údolím k severu. Spád je v tomto úseku značný – na prvních pěti kilometrech Morávka klesá o zhruba 300 m. [[Hustota zalidnění|Lidnatost]] krajiny je minimální; v okolí toku jsou roztroušeny jen drobné osady obce [[Morávka (okres Frýdek-Místek)|Morávka]]. V osadě [[Uspolka]] zprava ústí první z větších přítoků, potok [[Nytrová]]. O něco níže, přibližně 10 km od pramene, byla na soutoku s potokem [[Slavíč (potok)|Slavíč]] v letech [[1961]] až [[1964]] zřízena '''[[vodní nádrž Morávka]]''', sloužící jako zdroj [[pitná voda|pitné vody]] a ochrana před [[povodeň|povodněmi]]. Sklon údolí je tu už mírnější – Morávka od pátého do desátého kilometru své cesty ztrácí asi 90 výškových metrů. Pod přehradou leží na říčce první větší sidlo, vlastní jádro obce [[Morávka (okres Frýdek-Místek)|Morávka]]. Průměrný průtok v těchto místech činí 1,79 m³/s. Říčka směřuje k severozápadu, z pravé strany je tok ještě lemován masívem [[Čupel]]e, z levé strany se však údolí postupně otevírá; spád se dále zmírňuje na 60 výškových metrů mezi desátým a patnáctým kilometrem toku. Na levém břehu se rozkládají obce [[Pražmo]] a [[Raškovice]]. V Pražmě zleva přidává své vody poslední velký přítok, [[Mohelnice (potok)|Mohelnice]], a jen o něco níže je na jezu mezi Raškovicemi a [[Vyšní Lhoty|Vyšními Lhotami]] menší část průtoku Morávky oddělována do [[přivaděč Morávka-Žermanice|přivaděče Morávka-Žermanice]], umělého povrchového kanálu, který ústí ve [[Vojkovice (okres Frýdek-Místek)|Vojkovicích]] do řeky [[Lučina (řeka)|Lučiny]]. Původním záměrem tohoto díla z přelomu 50. a 60. let bylo odklánět za povodní z Morávky do Lučiny část průtoku; dnes však slouží především ke zlepšování stavu Lučiny a na ní položené [[Vodní nádrž Žermanice|nádrže Žermanice]] v sušších obdobích. Spád už je na dolním toku vcelku ustálený – během posledních patnácti kilometrů svého toku Morávka klesá přibližně o 50 m na každých 5 km. Od Vyšních Lhot má koryto po většinu trasy výrazně přírodnější vzhled se štěrkovými náplavy, občasnými zářezy a [[peřej]]emi. V Česku se jedná o jeden z posledních zbytků koryta podhorské řeky, dochovaného v téměř původní podobě, proto jsou na tomto úseku Morávky prohlášena chráněná území '''[[Skalická Morávka|národní přírodní památka Skalická Morávka]]''' ([[2007]]) a '''[[Profil Morávky|přírodní památka Profil Morávky]]''' ([[1990]]). Při pravém břehu Morávky se postupně prostírají obce [[Nižní Lhoty]], [[Nošovice]] a [[Dobrá (okres Frýdek-Místek)|Dobrá]], zatímco kopce Strážnice a Vrchy na břehu levém nakrátko nutí řeku odchýlit se k severu. Za již zmíněnou PP Profil Morávky řeka protéká mezi [[Staré Město (okres Frýdek-Místek)|Starým Městem]] a [[Frýdek|Frýdkem]], kde také nakonec zprava ústí do [[Ostravice (řeka)|Ostravice]]. | ||
- | |||
== Hlavní přítoky == | == Hlavní přítoky == | ||
''(levý/pravý)'' | ''(levý/pravý)'' | ||
Řádka 35: | Řádka 35: | ||
* [[Mohelnice (potok)|Mohelnice]] ''(L)'' | * [[Mohelnice (potok)|Mohelnice]] ''(L)'' | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
- | |||
* [http://www.pod.cz/portal/sap/cz/mereni_02.htm Povodí Odry - aktuální stav na limnigrafu Morávka] | * [http://www.pod.cz/portal/sap/cz/mereni_02.htm Povodí Odry - aktuální stav na limnigrafu Morávka] | ||
* [http://nature.hyperlink.cz/fm/Skalicka_Moravka.htm NPP Skalická Morávka] | * [http://nature.hyperlink.cz/fm/Skalicka_Moravka.htm NPP Skalická Morávka] | ||
+ | |||
+ | |||
+ | {{Commonscat|Morávka River}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Řeky v Moravskoslezském kraji]] | [[Kategorie:Řeky v Moravskoslezském kraji]] | ||
- | + | [[Kategorie:Okres Frýdek-Místek]] | |
[[Kategorie:Povodí Ostravice]] | [[Kategorie:Povodí Ostravice]] | ||
[[Kategorie:CHKO Beskydy]] | [[Kategorie:CHKO Beskydy]] |
Aktuální verze z 22. 11. 2016, 09:40
Morávka je řeka v Moravskoslezském kraji, nejvýznamnější přítok řeky Ostravice, který odvodňuje centrální část Moravskoslezských Beskyd a okresu Frýdek-Místek. Horní tok Morávky se nachází uprostřed horské oblasti, která patří ke srážkově nejbohatším v Česku, roční úhrny srážek zde dosahují 1 200 až 1 300 mm. Morávka i její přítoky tak jsou v průměru znatelně vodnější, než nížinné toky o srovnatelné ploše povodí; výkyvy průtoku jsou však v závislosti na počasí značné. To v minulosti, zvláště za vydatnějších letních dešťů, znamenalo jednak výraznou erozi na horním toku, jednak ukládání mohutných nánosů splaveného štěrku a ničivé změny koryta níže po proudu. Teprve v průběhu 20. století se výstavbou drobných prahů, hrazení a usměrňování toku, jakož i přehrady, kontrolující horní polovinu povodí, podařilo koryto Morávky zhruba ustálit.
Popis toku
Morávka pramení na severozápadním úbočí vrchu Sulov v Moravskoslezských Beskydech v nadmořské výšce kolem 880 m. Toto místo leží v severním sousedství osady Bílý Kříž, kterou prochází státní hranice se Slovenskem a hlavní evropské rozvodí Odra-Dunaj. Jen několik set metrů jižněji pramení také Černá Ostravice. Celkový směr Morávky od pramene k ústí je přibližně severozápadní; zpočátku tok míří horským údolím k severu. Spád je v tomto úseku značný – na prvních pěti kilometrech Morávka klesá o zhruba 300 m. Lidnatost krajiny je minimální; v okolí toku jsou roztroušeny jen drobné osady obce Morávka. V osadě Uspolka zprava ústí první z větších přítoků, potok Nytrová. O něco níže, přibližně 10 km od pramene, byla na soutoku s potokem Slavíč v letech 1961 až 1964 zřízena vodní nádrž Morávka, sloužící jako zdroj pitné vody a ochrana před povodněmi. Sklon údolí je tu už mírnější – Morávka od pátého do desátého kilometru své cesty ztrácí asi 90 výškových metrů. Pod přehradou leží na říčce první větší sidlo, vlastní jádro obce Morávka. Průměrný průtok v těchto místech činí 1,79 m³/s. Říčka směřuje k severozápadu, z pravé strany je tok ještě lemován masívem Čupele, z levé strany se však údolí postupně otevírá; spád se dále zmírňuje na 60 výškových metrů mezi desátým a patnáctým kilometrem toku. Na levém břehu se rozkládají obce Pražmo a Raškovice. V Pražmě zleva přidává své vody poslední velký přítok, Mohelnice, a jen o něco níže je na jezu mezi Raškovicemi a Vyšními Lhotami menší část průtoku Morávky oddělována do přivaděče Morávka-Žermanice, umělého povrchového kanálu, který ústí ve Vojkovicích do řeky Lučiny. Původním záměrem tohoto díla z přelomu 50. a 60. let bylo odklánět za povodní z Morávky do Lučiny část průtoku; dnes však slouží především ke zlepšování stavu Lučiny a na ní položené nádrže Žermanice v sušších obdobích. Spád už je na dolním toku vcelku ustálený – během posledních patnácti kilometrů svého toku Morávka klesá přibližně o 50 m na každých 5 km. Od Vyšních Lhot má koryto po většinu trasy výrazně přírodnější vzhled se štěrkovými náplavy, občasnými zářezy a peřejemi. V Česku se jedná o jeden z posledních zbytků koryta podhorské řeky, dochovaného v téměř původní podobě, proto jsou na tomto úseku Morávky prohlášena chráněná území národní přírodní památka Skalická Morávka (2007) a přírodní památka Profil Morávky (1990). Při pravém břehu Morávky se postupně prostírají obce Nižní Lhoty, Nošovice a Dobrá, zatímco kopce Strážnice a Vrchy na břehu levém nakrátko nutí řeku odchýlit se k severu. Za již zmíněnou PP Profil Morávky řeka protéká mezi Starým Městem a Frýdkem, kde také nakonec zprava ústí do Ostravice.
Hlavní přítoky
(levý/pravý)
- Lúčka (P)
- Kocouří potok (L)
- Nytrová (P)
- Slavíč (P)
- Lipový potok (P)
- Vlaský potok (L)
- Malý Lipový potok (P)
- Mohelnice (L)
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |